| |||
založeno |
14:10 Jaroslav se dostává k výdejnímu okénku. Vezme si salát. Vloží jídelní kartu do snímače a od nepříliš šťastně tvářící se kuchařky dostane talíř s často nevábně vypadajícím, zato nápaditě pojmenovaným pokrmem. Našim očím neušlo, že Jaroslav už má plné ruce, ale ještě nemá příbor a kam teprve s talířem na polévku? (co takhle tác?) 14:15 Usedá ke stolu trpícímu nízkou frekvencí návštěv vlhkého hadru. Podobně jsou na tom s hygienou talíř s příborem. Pokládá kartu, uzpůsobenou k výběru z více druhů jídel (nešlo by toho využít?). Ochutnává. Z jeho okouzlujícího výrazu lze poznat, že tento kulinářský výtvor nebyl připravován s láskou a pílí. Na vidličku nabírá fádní salát (což takhle se nechat inspirovat moderními trendy?). V horkých jarních či letních dnech mu požitek z gastronomické speciality znepříjemňuje nesnesitelné vedro (investice do žaluzií by nebyla marná). 14:25 Zvedá se od stolu a odnáší svůj talíř. Jde uhasit žízeň. Do ruky béře ožužlaný umělohmotný hrnek. Do očí ho udeří zvláštní barva nápoje, patrně inspirovaná fantasy a sci-fi literaturou. Chuť plná otazníků vyvolá ji zmíněný okouzlující výraz v obličeji. 14:30 Odchází. Záchody, po zkušenostech z minulosti, raději míjí. |
Jeníček & Mařenka |
Školní jídelnou se zabýváme, situaci jsme mapovali již před volbami a také po mém předchůdci ing. Motyčkovi zde zbyla celá složka stížností a vyjádření k nim. Paní vedoucí již byla u nás na radnici a vysvětlili jsme si některé věci. Jedním z problémů je nedostatečná kapacita jídelny a značná kumulace strávníků na samý konec výdejní doby. Jídlo se vaří na 11. hodinu pro nejmenší strávníky a i zákon povoluje uchovávat uvařené jídlo pouze 3 hodiny, tedy do 14 hodin. Bohužel, rozvrhy většiny škol jsou takové, že přestávka na oběd je až o půl druhé, takže salát je již zvadlý, tvoří se velká fronta, strávníci si málem nemají kam sednout a všude hluk, takže unavené kuchařky neslyší, kolik kdo chce knedlíků. Rychlejší výdej (otevření dvou okének) by sice urychlil frontu, ale jíst by se muselo vestoje. V jídelně je nedostatečný pedagogický dozor. Tolik z argumentů paní vedoucí Šmídové. Pokud je řeč o nádobí či žaluziích, je to také problém rozpočtu města, který je v porovnání se srovnatelně velkými městy dlouhodobě zoufale malý a narážíme na to na každém kroku. Od ledna se školní jídelna stává samostatnou příspěvkovou organizací a paní vedoucí bude jmenována její |