| |||
založeno |
|
Po zvážení všech okolností a po seznámení se s dalšími reakcemi na tento článek, nakonec výbor TJ Sokol rozhodl, že chce-li pisatel prát špinavé prádlo veřejně prostřednictvím medií, bude mu v tom výbor usilovně pomáhat, samozřejmě ale se všemi důsledky pro pisatele. To vše přes skutečnost, že v daném problému se jedná vesměs o interní záležitosti suverénního, svrchovaného a nezávislého právního subjektu - Tělocvičné jednoty SOKOL Chotěboř, který je povinen se zpovídat pouze vyšším orgánům Sokola a svým vlastním členům, tedy nikomu jinému. |
|
Je obecně známo, že TJ Sokol je majitelem chotěbořské sokolovny, kterou před lety získal zpět v restitučním řízení, a kterou následně pronajal občanskému sdružení KD Junior. Kromě KD Junior však nyní užívají sokolovnu další subjekty, ale všechny, včetně KD Junior, mají jedno společné: jejich statutárním orgánem je buď pan Dr. Vladimír Široký nebo jeho syn pan Ing. Pavel Široký nebo oba současně. O vzniku, činnosti, vzájemném vztahu a vztahu k sokolovně jednotlivých subjektů netřeba se šířit, dostatečně o nich pojednávají jiné, zasvěcenější zveřejněné reakce na předmětný článek. Konflikt mezi pronajímatelem a nájemcem, který se právě vyhrocuje a jehož důsledkem je předmětný článek, je složitý v tom, že probíhá současně ve třech rovinách, které jsou svými fyzickými účastníky vzájemně provázány, což ostatně celkem jasně vyplývá z obsahu předmětného článku a dalších dosud zveřejněných reakcí na něj. V prvé rovině probíhá spor mezi paní Janou Tomáškovou (bývalou zástupkyní ředitele KD Junior) a panem Dr. Vladimírem Širokým, který však bude na tomto místě ponechán stranou, neboť příliš zasahuje do soukromí jmenovaných. V druhé rovině probíhá spor mezi některými bývalými členy a současně zaměstnanci občanského sdružení KD Junior s panem Dr. Vladimírem Širokým, který je, patrně protiprávně, ze sdružení vyloučil, čímž tito přišli i o zaměstnání. Ani tento spor zde nebude výbor TJ Sokol popisovat a do něho zasahovat. Ve třetí rovině však probíhá spor mezi TJ Sokol a KD Junior, který je sporem ryze obchodním, sporem mezi pronajímatelem sokolovny a nájemcem sokolovny, a konkrétně je především sporem o dodržování smluvených a stanovených pravidel. Pravidlem smluveným je nájemní smlouva, kterou TJ Sokol sokolovnu KD Junior pronajal. Nelze však zastírat, že tato smlouva není příliš dobrá a hlavně, že není ve vztahu smluvních stran vyvážená. Tehdejší vedení TJ Sokol tuto smlouvu zřejmě uzavřelo v naprosté podnikatelské naivitě a v bezbřehé důvěřivosti v serióznost partnera, v době velkého nadšení pro věc a hlavně v době, kdy všichni tehdejší členové TJ Sokol i KD Junior věřili jen v ty nejušlechtilejší cíle Dr. Širokého, jak je tehdá deklaroval. Po odchodu paní Tomáškové z vedení KD Junior a zejména po zvolení nových orgánů TJ Sokol na počátku letošního roku, však došlo, kromě jiného, i k revizi plnění této nájemní smlouvy. Při té bylo zjištěno, že v některých bodech týkajících se závazků nájemce není smlouva ze strany KD Junior plněna nebo je porušována. Například se jedná o ujednání, dle kterého smí nájemce realizovat úpravy sokolovny investičního charakteru pouze po projednání s pronajímatelem. Toto blokační ujednání bylo ve smlouvě zakotveno pro případ ukončení nájemní smlouvy a následné finanční vyrovnání za realizované stavební úpravy. Kromě přístavby nového vstupu do budovy sokolovny při jejím severním průčelí, však žádná další investice nebyla s TJ Sokol projednána, natož aby byla TJ Sokol schválena. Ze strany KD Junior totiž bylo toto ujednání rafinovaně obcházeno tak, že veškeré další stavební úpravy sokolovny, které jsou evidentně investičního charakteru (modernizací a technickým zhodnocením), byly označeny jako pouhé opravy budovy. Dle ujednání výše uvedené nájemní smlouvy, však na realizaci oprav budovy sokolovny KD Junior souhlas od TJ Sokol nepotřeboval. Vydávání stavebních investic za pouhé opravy budovy mělo pro KD Junior samozřejmě i další význam, a to daňový. Kdo alespoň trochu zná obecně závazné předpisy o dani z příjmů jistě dobře ví, že náklady na modernizace a technická zhodnocení se daňově odepisují řadu let, naproti tomu náklady na opravy jsou nákladovou položkou již v tom roce, ve kterém nastaly, což je pro podnikatele daleko výhodnější. Toto však nechť si prověří a vyřeší příslušný správce daně z příjmů. Také není vyloučeno, že některé stavební investice v sokolovně byly realizovány, tedy financovány, některým dalším subjektem užívajícím sokolovnu, což by ale bylo v naprostém rozporu s předmětnou nájemní smlouvou. |
Dalším smluvním ujednáním, které není ze strany KD Junior dodržováno, je ujednání o vzájemném zápočtu pohledávek. V předmětné nájemní smlouvě je za pronájem sokolovny dohodnuto roční nájemné. Naproti tomu je tam rovněž dohodnuto, že v každém roce trvání nájmu bude nájemné kráceno o náklady KD Junior na opravy a stavební investice budovy sokolovny, resp. o jejich část. Toto samozřejmě KD Junior provádí tak, že nájemné prakticky neplatí, neboť dosud v každém roce trvání nájmu byly jeho náklady na opravy sokolovny a stavební investice pravděpodobně vyšší než smluvené nájemné. Do dnešního dne však KD Junior nedoložil TJ Sokol žádné písemné vyúčtování nájemného a svých nákladů na uvedené opravy a stavební úpravy. KD Junior rovněž do dnešního dne příslušnými daňovými doklady (fakturami) nedoložil své celkové skutečné náklady na opravy a stavební úpravy sokolovny přesto, že dle předmětné nájemní smlouvy mají tyto náklady podstatný vliv na délku trvání nájmu a budou zřejmě nejpodstatnějším bodem jednání v případě ukončení nájmu. Ono je zřejmé proč to KD Junior dosud neudělal; financování stavebních akcí na sokolovně je značně neprůhledné a je pravděpodobné, že některé stavební akce byly financovány některým dalším subjektem užívajícím sokolovnu. Jak již bylo výše uvedeno, spor mezi TJ Sokol a KD Junior je také sporem o dodržování pravidel stanovených. Stanovenými pravidly jsou především zákony této republiky a TJ Sokol nemůže nečinně přihlížet tomu, jak je jeho nájemce nedodržuje a porušuje. V prvé řadě se jedná zejména o stavební zákon a předpisy související. Vyjmeme-li ze všech stavebních akcí, které byly na budově sokolovny provedeny ty, které byly jen běžnou údržbou, a které tedy režimu stavebního zákona nepodléhají a vyjmeme-li přístavbu zadního vstupu do sokolovny, na kterou bylo vydáno stavební povolení, o které řádně požádal TJ Sokol, zůstanou stavební akce, které byly nájemcem realizovány bez stavebního povolení nebo bez ohlášení stavebnímu úřadu, tedy akce zrealizované tzv. "načerno". Jedná se zejména o zřízení společenské místnosti s barem, kuchyňkou a sociálním zázemím v suterénu na místě bývalých uhelných sklepů, o přístavbu místnosti s barem při severním průčelí za bývalým výčepem v přízemí, o zřízení herny se sociálním zařízením a plynové kotelny(!) v suterénu v místnostech pod jevištěm a v neposlední řadě o vestavbu v celém půdním prostoru zpřístupněnou dvěma novými schodišti, kde byly zřízeny kanceláře a ubytovací pokoje s hygienickým příslušenstvím. Záležitosti uvedených "černých" staveb nyní řeší stavební úřad v příslušném správním řízení, jehož výsledkem však nemusí být vždy odstranění předmětných staveb a už vůbec ne budovy sokolovny, jak úmyslně a mylně uvádí pisatel ve svém předmětném článku. Výsledkem tohoto správního řízení, jak připouští stavební zákon, může být dodatečné povolení staveb, tedy jejich legalizace, a to tehdy nejsou-li stavby v rozporu s veřejným zájmem. Jedním z veřejných zájmů je ale také vlastnické právo, a to je na straně TJ Sokol. Bude tedy záležet na postoji TJ Sokol, který se ale bude formovat především od postoje KD Junior a zejména od jeho vstřícnosti, ochoty jednat o problému a od upřímné snahy vzájemné vztahy narovnat. Takovýto postoj KD Junioru však TJ Sokol zatím postrádá - důkazem je předmětný článek podepsaný Ing. Širokým. Namístě je ale trocha shovívavosti, neboť článek je evidentně emoční, vytvořený pod velkým tlakem okolností, vytvořený člověkem nevyznajícím se ve stavebním právu a katastrofálně nezkušeným v diplomacii. Výbor TJ Sokol ještě považuje za potřebné se krátce vyjádřit k "hrobařství" kultury v Chotěboři, ze kterého byl, mimo jiné, obviněn v předmětném článku podepsaném Ing. Širokým. Ostatní impertinence a nepravdy v článku uvedené za vyjádření nestojí. Je celkem jednoduché prokázat, že KD Junior až do jara letošního roku poskytoval sokolovnu pro kulturní akce velmi sporadicky. Především ji využíval pro svou bohulibou podnikatelskou, tedy výdělečnou činnost. Zlom nastal až poté, kdy TJ Sokol začal vyvíjet tlak a KD Junior pochopil, že se začíná schylovat k velkým nepříjemnostem. Ve snaze otočit na sebe přízeň veřejnosti KD Junior četnost veřejných kulturních akcí podstatně zvýšil. Ale za jaké ceny! Kdo v sokolovně v letošním roce cokoliv pořádal to dobře ví! Díky cenám za pronájem sokolovny a tzv. "služby spojené" si řada kulturních aktivit nemůže přepych pořádání akce v sokolovně dovolit. Pokud by to takto mělo pokračovat, bude kultura v sokolovně (nikoliv v Chotěboři) skutečně zahrabána. Otázkou ale zůstává, kdo to vlastně bude jejím "hrobařem"! Závěrem nutno dodat, že výbor TJ Sokol má za zřejmé, že autorem onoho lživého, špinavého a slaboduchého článku není jen pan Ing. Pavel Široký, který je pod ním podepsán, ale také člověk stejného příjmení, s akademickým titulem Dr., který se pod tlakem okolností schovává za jméno svého ambiciózního syna. V Chotěboři 24. října 2002 Harryho pozn.: Aby čtenář nemusel pracně vyhledávat členy výboru a dozorčí komise, raději je zde uvádíme, jak jsou jmenováni v článku Sokol Chotěboř má nové vedení (škoda, že se nepodepsali přímo, ušetřili by mi práci): Starosta TJ Radek Svoboda, místostarosta TJ Vlastislav Štolba, jednatel TJ Jana Tomášková, předseda odboru sportu Josef Schwarz, hospodář Jiří Jiskra a 3 členná kontrolní komise (Jiří Pavlásek, Vladimír Trčka, Zdeněk Stejskal). |