 |
|
 |
|
|
|||
založeno |
|||
|
|
|
|
|
|||
založeno |
|||
|
Ačkoli mediální přestřelka mezi předsedou TJ CHS Pavlem Hejtmánkem a starostou města Zdeňkem Stejskalem již byla ukončena vzájemnou dohodou, ozývají se nám další zainteresovaní, neboť jich se dohoda netýká. Přinášíme vám jejich reakce. První názor píše chotěbořský rodák a sportovec Ondřej Pravda, nyní pracovník Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Druhý ohlas nám poslal vedoucí Stavebního úřadu Chotěboř František Stratil. Reakce Ondřeje Pravdy Opravdu mě pobavila představa pana starosty, že programy MMR mají něco společného se státní politikou podpory sportu. I když chápu jeho nespokojenost s tím, že mnoho prostředků je směřováno na Moravskoslezsko (dříve Ostravsko) a Sokolovsko, tak podstata je v tom, že kdo neví nic o možnostech využití programů, může se mu zdát, že pro jiné regiony je těžké je využít. Ale ono těch programů je víc a rozhodně se dostane i na jiná místa. Jenže základním předpokladem je aktivita. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
A pak se stane, že pracovník MMR, shodou okolností občan Chotěboře, nabídne (samozřejmě zadarmo) městu (úřadu, zastupitelstvu, radě města) informaci o progamech, především EU, které jsou a budou velkou příležitostí. Pan starosta reaguje na nabídku až poté, co mu ji připomene Harryho pán. Na konkrétní nabídku učiněnou vzápětí na jeho e-mail ohledně konkrétních termínů, pan starosta se již vůbec neozve. Toto se odehraje v červnu 2001. Zájem projeví také člen Rady města s tím, že se v září 2001 ozve. A nic... I když si stejně bude pan starosta myslet, že mluvím z pocitu uraženosti (ano, tím pracovníkem MMR jsem já), mohu jen konstatovat, že mým pocitem je zklámání. Chápu, že město má i jiné starosti, ale nemohu se zbavit pocitu, že s takovým přístupem k možnosti se dozvědět informace je pak opravdu snadné se tvářit, že "to opravdu nejde". Mimochodem, pochopení SAPARDu jako nástroje pouze "pro rozvoj vesnice" svědčí o tom, že i zde nějaké informace chybí. |
| Reakce Františka Stratila Zamyšlení nad “myšlenkami k zamyšlení” Dovoluji si reagovat na články p. Mgr. Hejtmánka, zveřejněné na stránkách internetového listu Chotěbořský Courier – konkrétně se jedná o tituly “Zamyšlení nad praktikami v našem městě” a “Odpověď Pavla Hejtmánka starostovi města”. Na rozdíl od p. Mgr. Hejtmánka nejsem pravidelným čtenářem všech jím sledovaných periodik a tudíž ani častým jejich přispěvatelem. Obsah výše uvedených literárních útvarů z pera pana magistra jsem si však po zvěstování o jejich existenci se zájmem přečetl a považuji za účelné vyjádřit se k němu z pohledu úředníka, zodpovědného za dodržování regulí stavebního řádu v obvodu zdejšího stavebního úřadu. V prvně jmenovaném článku jeho autor “nevychází z údivu nad některými praktikami ve městě”. Zmiňuje zde kromě problematiky financování zastřešení zimního stadionu a schvalování rozpočtu města na rok 2002 i stavbu domu v Severní ulici. V posledním roce se pravidelně účastním zasedání zastupitelstva Města Chotěboře jako zaměstnanec městského úřadu a upřímně řečeno si účast p. Hejtmánka na žádném z nich nevybavuji. Tam by zajisté mohl čerpat informace bezprostředně a v případě vážně míněného zájmu by mohl v závěru zasedání vznést dotazy či uplatnit podněty k vyjasnění pochybností o regulérnosti nebo věcné správnosti projednávané problematiky. Coby obyvatel města má na toto právo. Údiv autora článku nad stavbou domu v Severní ulici by možná nebyl tak prudký, kdyby mu předcházel zájem o informace ze stavebního úřadu jak o úpravě směrné části řešení územního plánu, tak o vlastním objektu a o požadavcích stavebního zákona pro územní řízení o umístění stavby bytového domu. Mgr. Hejtmánek dále oznamuje čtenářům, že bez souhlasu vlastníka sousední sportovní haly, přestože směřovaly pod tuto halu, byly při stavbě zastřešení zimního stadionu v Chotěboři prováděny stavební práce mimo rozsah stavebního povolení. O druhu a příčině těchto prací se čtenář příliš mnoho nedozvídá, zřejmě to je z pohledu autora nepodstatné. Více se zabývá spekulací o platnosti právních předpisů, když je investorem město na straně jedné nebo ostatní subjekty na straně druhé, a dochází k úvaze, přesněji řečeno otázce o rozdílném uplatňování předpisů úředníky MěÚ. Následuje další otázka, zdali nejsou jednou z příčin problémů města pracovní návyky jednotlivých úředníků. Není uvedeno, které oddělení a které úředníky má na mysli, jejich obvinění je však nepochybné. Druhý zveřejněný článek Mgr. Hejtmánka je obhajobou článku prvního a ocitovaný dopis radě města je prohloubením obvinění až do konkretizace domnělých porušení jednotlivých ustanovení právních předpisů. Tady už se autor, údajně po konzultaci se dvěma právníky, rozhodl uštědřit lekci svým kolegům zaměstnancům státní správy ze znalostí jejich vlastního oboru. Z titulu výkonu funkce vedoucího stavebního úřadu jsem nucen zaujmout ke kauze nepovolených stavebních prací stanovisko a zajistit dodržení stavebního zákona, resp. v případě nezákonného stavu nápravu tohoto stavu. Nemohu se přitom vyhnout poznámkám k obsahu uvedených článků p. Mgr. Hejtmánka. Nejdříve si dovolím pojmenovat fakta a věcně doplnit informace p. Hejtmánka :
Stavební úřad vnímá oba články Mgr. Hejtmánka jako veřejně učiněný podnět k prošetření a k provedení nápravy případného nezákonného stavu prostřednictvím nástrojů stavebního zákona a učiní potřebné kroky ( řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav, správní delikt ). Příslušná správní řízení jsou neveřejná, nezveřejňují se ani informace o případných postizích a rozhodnutí se doručují oprávněným účastníkům. Po zveřejnění směsice informací, tvrzení a analytických úvah p. Mgr. Hejtmánka o podivných praktikách na Městském úřadu v Chotěboři, jejichž pravdivost a věrohodnost je přinejmenším problematická, mne napadá několik otázek, o něž bych se rád podělil, avšak nečiním si nároku na jejich zodpovězení. Rád se poučím z odlišných názorů druhé strany, jsou-li skutečně míněny v obecný prospěch. To ale předpokládá jejich serióznost a upřímnou snahu o objektivitu; hoď první kamenem, kdo jsi bez viny. Proč předseda TJ CHS jako zaměstnanec státní správy a zástupce účastníka správního řízení ve věci zastřešení zimního stadionu nekontaktoval stavební úřad, když zjistil, že ve vazbě s objektem TJ CHS jsou prováděny stavební práce, jejichž povolení si není vědom ? Jako úředník by měl zajisté znát přímočarou a produktivní cestu k nápravě takového stavu, chovat se jako profesionál. Petice a jim podobné prostředky slouží zejména tam, kde nejsou rutinní legislativní nástroje k dosažení cílů nebo splnění požadavků, a měly by také něco navrhovat nebo požadovat. Proč namísto podání podnětu příslušnému orgánu státní správy volí formu příkrého leč nesprávného a neadresného obviňování mediální cestou a proč při argumentaci směšuje pravdu, polopravdu a nepravdu ? Proč dochází k úvahám o praktikách a pracovních návycích nepojmenovaných úředníků v pojmenované instituci více na základě domněnek nežli z ověřených faktů. Závěrečná narážka na ideální příležitost k poskytnutí kauzy celoplošným médiím a požadavek informací o postizích už jen kreslí do vzduchu další otazník o motivaci rádoby ochránce veřejného zájmu. Nehodlám dále eskalovat konflikty mezi námi úředníky a ostatními subjekty, jichž se naše profese dotýká. Jsem si vědom, že chybě se nevyhne nikdo z lidí a nic nepokazí pouze ten, kdo nic nedělá. Ale není možno už i vzhledem k dalšímu zveřejňování článků p. Mgr. Hejtmánka, např. v Cestě Vysočiny ze dne 11.6.2002, mlčet k dezinformacím a paušálním nekvalifikovaným odsudkům, šířeným masivně mezi lid ( Vážení spoluobčané …, Vážení Chotěbořáci …). Pokud se jedná ze strany p. Hejtmánka o mobilizaci, pravděpodobně se schyluje k boji. Pokud pouze hledá oporu pro vyřešení svojí kauzy, pak je mu stavební úřad k dispozici, stejně jako komukoliv jinému, a nemusí se nám vyhýbat. František Stratil, vedoucí stavebního úřadu MěÚ Chotěboř (zvýraznění částí textu tučným písmem provedla redakce Chotěbořského Couriera) |
