 |
|  | |
| |||
založeno | |||
|
| | |
| |||
založeno | |||
|
Pořadatelem akce bylo občanské sdružení QUO VADIS – klub AUT, jehož duchovní otec Petr Musílek celý večer uváděl. O hudební zpříjemnění večera se postaral písničkář Marcel Kříž se svým hostem Pavlem Kovačkou ml. Na pozvání posledně jmenovaného jsem se akce zúčastnil i já a rozhodně nelituji. Bohužel, jinak byla účast veřejnosti velmi slabá, a tak když nepočítám vystupující umělce, regulérních diváků přišlo pouhých pět! A to je velká škoda, neboť především z hudebního hlediska, se jednalo o vskutku nevšední zážitek. Nebudu zde popisovat a už vůbec ne hodnotit vystoupení paní Zory Šimůnkové a jejích přátel. Jak nás informoval pan Musílek, podrobná zpráva o tomto by se měla objevit na internetové stránce www.literarni.vysocina.cz, kde bude možné si rovněž prohlédnout fotografie z celého večera. Omezím se pouze na konstatování, že (i přes mojí počáteční nedůvěru) ani tato literární část večera nebyla pro mě nezajímavá. Důvodem mé návštěvy však bylo především vystoupení obou hudebníků.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Marcel Kříž pochází z nedalekého Sobíňova a v současnosti žije u Čáslavi. Se svojí tvorbou se úspěšně prosazuje po celé republice, několikrát se objevil i v pořadech České televize. V první půli večera se vždy prolínalo mluvené slovo s hudební složkou, v závěru potom Marcel Kříž již hrál nepřetržitě. A nutno říci, že hrál jako o život. Jako by mu ani nevadila absence publika, s důslednou pravidelností střídal akustickou kytaru s elektrickou a zpíval své vlastní skladby s obdivuhodným nasazením a entuziasmem. Nutno podotknout, že se v jeho podání jedná o velmi kvalitní a netuctovou tvorbu, a to jak po textové, tak i po hudební stránce. Hudebně ostatně nejde tvorba tohoto písničkáře tak úplně zařadit, neboť se jedná o materiál pohybující se od lyrických folkových poloh, přes kabaretní rozevlátost až po řízné blues. Marcel Kříž je zároveň velmi slušným kytaristou a zpěvákem. Za pozornost stojí i účast druhého muže na pódiu Pavla Kovačky ml. Tento chotěbořský multiinstrumentalista velice citlivým, intimním doprovodem na elektrickou kytaru a foukací harmoniku dokresloval vynikajícím způsobem náladu většiny písní. A přestože se jednalo především o momentální improvizace, chvílemi až mrazilo v zádech. V závěru svého vystoupení Marcel Kříž zahrál i tři převzaté skladby, které přetextoval svým znamenitým způsobem do češtiny. Konkrétně se jednalo o jednu píseň od Boba Dylana a především dvě nádherné a syrové skladby od Toma Waitse. A tak, když dozněla poslední píseň s názvem Kabaret, se hrstka posluchačů odebrala s hlubokým uměleckým zážitkem ke svým domovům. Pod dojmem z tohoto výborného večera si však nemohu nepovzdychnout nad stavem kulturního života v našem městě.Domnívám se, že by se toho pro informovanost a propagaci kulturních a jiných akcí v Chotěboři dalo dělat mnohem více. Vždyť téměř desetitisícové město by si zasloužilo o něco více informovanosti, než z jedné malé nástěnky na náměstí a drobných zpráviček v místním měsíčníku Echo. Lze namítnout, že kdo má o něco opravdu zájem, své si určitě najde. Přesto si ale myslím, že by bylo vhodné se pokusit například o vydávání pravidelného měsíčního kulturního přehledu tak, jako je to běžné a samozřejmé v ostatních okolních městech. Mohl by být například společný s programem kina?! Jako další tip bych doporučoval, aby tento kulturní přehled vycházel rovněž v měsíčníku Echo. Upozorňuji na to, že by se ale muselo jednat o ucelený a stručný kulturní přehled, který by měl v Echu pevně stanovené místo (navrhoval bych zadní stranu, křížovka může být umístěna uvnitř). Jedině tehdy, když bude zajištěna maximální přehlednost, srozumitelnost a jasně budou stanovena pravidla, budou organizátoři mít zájem o propagaci svých akcí. Ing. Michal Janáček |
