Dále podle jakési státní vyhlášky musely např. narůst platy městské (!) policie o 30%. Byli jsme přinuceni dále zahrnout do rozpočtu celou městskou knihovnu a výdaje na lékařskou pohotovostní službu. Výsledkem je skutečnost, že město Chotěboř nemá na nejzákladnější opravy havarijních stavů. O nějakých investicích tedy není možné vůbec hovořit.
Například budova historické radnice je v dezolátním stavu, střecha s trámy, silně napadenými snad všemi mořnými škůdci včetně dřevomorky, hrozí havárií. Tělovýchovná zařízení města hrozí zavřením od hygienika nebo elektrikáře. Město je již poměrně dost zadluženo a tak nelze počítat s dalším úvěrem.
Jsme tak svědky tristního procesu likvidace městských rozpočtů menších měst. Vrchnost ušetřila za okresy, ale tím způsobem, že tyto zaměstnance přesunula na pověřená města a dala jim na ně jen polovinu peněz. A ještě se tomu říká "zvýšení kompetencí". To je do nebe volající drzost. Kompetence pevně drží v ruce vláda a ministerstva a na města nedají ani milimetr svých kompetencí. Na tato města se valí pouze další a další povinnosti platit, platit a zase platit. Vrchnost nařídí komu, kolik a kdy, města pak mají "kompetenci" rozhodnout se, kde na to vezmou. Města nemají možnost se nijak bránit, protože tyto "kompetence" nemohou již na nikoho převést.
A to ani nemluvím o městských kompetencích, které jsou v jiných - skutečně demokratických zemích - zcela běžné, jako jsou například městské daně. Neexistuje. O všech daních přece musí rozhodovat vrchnost. Ti "dole" jsou přece úplně blbí a nemohou o ničem rozhodovat. Tvrdý centralizmus a nesmyslné spojení státní správy se samosprávou, který tady zavedy předchozí vlády, prostě vrchnost nechce za žádnou cenu pustit z ruky. Je to velké neštěstí, nebetyčná výhoda pro státní rozpočet, kraje a ministerstva a hrob městských rozpočtů.
Neexistuje tady žádná samospráva. To je jedna velká iluze. Vše důležité nařizuje vrchnost. Tzv. samospráva "rozhoduje" pouze to, kde na to vezme. Pod pojmem samospráva si představuju zejména to, že městu nebude nikdo nařizovat, kolik má brát starosta či městský strážník. Že si bude moct rozhodovat zcela svobodně o svých příjmech a výdajích v obci. Že platnost schválené městské vyhlášky nemůže vrchnost zrušit ani pozastavit, pouze ústavní soud. Že státní správa nebude napojena na městský rozpočet. Atd, atd. Je toho hodně, ale je zcela jisté, že se do toho vrchnosti nechce šáhnout. Tuční kapři si přece rybník sami nevypustí, nebo snad ano ?