J.A.: Už to bylo úžasné, že jsem stál v jedné řadě s akrobatickými esy, po kterých jsem v minulosti s úctou pošilhával. Další skvělý pocit jsem měl, když například mistr světa z roku 2002 stál až dvě příčky za mnou… To si pak člověk řekne, že to všechno snažení má smysl.

HP: A kdo vám ty medaile předával?

J.A.: Létal, během zimy jsem si rozšířil kvalifikaci o instruktora motorového létání včetně akrobacie, létal jsem i na letadle s lyžemi, což bylo velmi příjemné zpestření zimních měsíců, kdy většina pilotů spí tvrdým zimním spánkem. "Rovně" jsem letos nalétal asi 70 hodin.

J.A.: Musí to být splnění klukovského snu, což v mém případě bylo, a pak to taky byla u mne shoda náhod, protože jsem si původně chtěl udělat jen základní kurs,ale po akrobatických zkouškách jsem se dostal do rukou Zdeňka Poláška, to byl zalétávací pilot Moravanu Otrokovice a jeden z našich velmi dobrých akrobatů, a ten mi navrhl pokračování ve výcviku vysoké pilotáže a byl ochoten ten výcvik se mnou absolvovat. Já jsem se tomu samozřejmě nebránil a šel jsem do toho. Pak už to šlo ráz na ráz.

HP: Většina nás laiků má jakousi představu o tom, jaký je rozdíl mezi normální a akrobatickou pilotáží. Ale jak to vidíš ty, poté co sis důkladně k akrobacii přičichnul?

J.A.: Já bych rád Su-29, který létá v kategorii Advanced, hodlám ještě rok dva určitě v této kategorii setrvat a učit se, učit se, učit se… Vyšší kategorie Unlimited je Mekkou všech pilotů akrobatů, rád bych to taky jednou zkusil, éra na to máme, ale naděje na úspěch tam je dost malá, protože týmy Američanů, Rusů a Francouzů v této kategorii jsou už profesionálové, v tom smyslu, že to dělají jako zaměstnání. Pro mne je ale moje zaměstnání prvořadé, ta práce mne baví, nehledě na to, že můj zaměstnavatel mi vytváří perfektní podmínky pro tenhle můj sport, takže kategorie Advanced mi zatím vyhovuje.

Harryho pozn.: Akrobacie se létá ve dvou kategoriích. Advanced - vybrané typy letounů se srovnatelnými výkony, s motory do 300 koňských sil (může to být i víc než 300 k.s., ale v tom případě musí být stroj dvoumístný, ovšem s jedním pilotem). Unlimited - letouny bez omezení, obvykle se silnějšími motory, např. 450 k.s.

J.A.: Jakmile místní Aeroklub bude pořádat nějakou akci, tak v případě, že mne pozvou, velice rád přiletím. Myslím, že Chotěboř má tradici v nějakém tom posvícenském havelském lítání, takže když řeknou, já určitě přiletím. Škoda, že se letos kvůli počasí nevyvedl Dětský den, měl jsem speciálně vymyšlenou sestavu, kterou jsem chtěl předvést, ale kvůli počasí jsem ji musel silně omezit. Takže třeba ji převedu někdy na podzim…

Harryho pán: Ještě jednou ti Honzo sdrečně gratuluji k bronzové medaili, i za Harryho, děkujeme ti za zajímavý rozhovor, držíme palce a těšíme se na tvé další úspěchy.

* * *

Jan Adamec:
Komentář k jednotlivým sestavám (neboli programům) a základním pravidlům.

Q-program, neboli povinná sestava :

Je zveřejněna vždy na podzim předchozího roku a platí pro  každou kategorii (Advanced, Unlimited) pro celý příští rok. Létá se na všech národních i mezinárodních akrobatických soutěžích, na mezinárodních soutěžích se ale  nezapočítává do celkového výsledku. Slouží hlavně pro případné vyřazení pilotů, kteří létají riskantně, v případě velkého počtu závodníků může pořadatel vyloučit z další soutěže ty, kteří nalétali méně než 60 % celkového možného počtu dosažitelných bodů. Dále stanovuje startovní pořadí pro free program – poslední v povinné startuje jako první ve volné. Startovní listina pro Q-program se losuje na začátku závodů (vždy je výhodou konec startovního pole). Pro další disciplíny je startovní pořadí vždy opačné, než celkové výsledky po všech započtených disciplínách.

Free program, neboli volná sestava :

Vymýšlí a kreslí si ji každý závodník sám, v kategorii Advanced musí mít maximálně 300 bodů a 15 figur. Ve figurách musí být obsaženy všechny rodiny prvků dle Arestiho katalogu akrobatických figur, žádný se ale nesmí opakovat. Závodník ji může  trénovat.

Unknown program, neboli tajné sestavy :

Na soutěžích se létají 1 – 4 tajné sestavy, dle počasí a času (kolik se stihne). Na mezinárodních soutěžích se losuje pořadí prvních 10 států, které mohou dát figuru do tajné sestavy. JURY pak těchto 10 prvků pospojuje, tak aby bylo možno ji zalétat a nejdéle 4 hodiny před prvním plánovaným vzletem ji zveřejní. V praxi se tak ale činí 24 hodin předem, 4 hodiny je pouze v případě časové tísně. Vždy se dávají do tajných sestav figury, které mají všichni národní závodníci natrénovány, je zde velká možnost taktizovat, protože lze každý prvek zařadit pouze jednou a tudíž dílčí výhodu mají státy vylosované na prvních třech místech (to se nám na ME v Hradci ani jednou nepovedlo).

Soutěž je platná, když všichni závodníci odlétají minimálně dvě bodované discipliny (volnou a aspoň jednu tajnou).