|
Harryho
pán: Je známo, že poprvé ses potkal s
počítačem na základní škole. Kde a jak ses
potkával s počítači v dalších
létech, kdy jsi ještě v počítačové branži
nedělal?
Tomáš Jindra:
Ano, opravdu jsem měl poprvé možnost se setkat
s počítačem na základní škole
v Malči, kam jsem chodil. Ty jsi tam tenkrát před 22
léty sehnal pro školu unikátní kousek
8bitového počítače Sinclair ZX-81 a později přinesl i ZX
Spectrum. Byl to v té době takový technický
zázrak, že jsem podlehl jeho kouzlu a začal se o počítače
zajímat hlouběji. I po základní škole jsem
se při studiích s počítači setkával a aktivně
se o ně zajímal. Vedl jsem dokonce na elektrotechnickém
učilišti namísto profesorů kroužek
výpočetní techniky, protože jsem byl asi jediný,
kdo s přidělenými počítači uměl trochu
zacházet. Nešlo ale zdaleka o počítače,
které by měly něco společného s těmi
dnešními. 8bitové krabičky typu ZX Spektrum,
Didaktik, nebo neforemná škatule české
výroby s názvem IQ 151, to byla
osmdesátá léta. Paměť počítaná
v kilobitech, vlastní programování
v jazyku Basic, televize jako obrazovka a programy
nahrávané z kazetového magnetofonu. Tomu se
dnešní mládež musí nutně zasmát. Ale
mělo to svoje kouzlo.
Co tě utvrdilo v záměru věnovat se počítačům profesionálně?
Myslím,
že první impuls vznikl právě na základní
škole. Tvoje zapálení pro tuto techniku mě asi
nějak nakazilo a dalo základ pro budoucí profesi. Byl to
tedy můj sen od dětství, ale v době totality se nedalo nic
podnikavého plánovat. Počátkem
devadesátých let ale začalo docházet
k ohromnému rozmachu informačních technologií
a to mě nutilo věnovat čím dál víc času
poznávání počítačů. Koupil jsem na
splátky svůj první opravdový počítač řady
386SX a stále více jsem začínal pomáhat i
ostatním s jejich novými
„pomocníky“. Definitivní rozhodnutí
věnovat se počítačům profesionálně padlo v roce 1994.
Jaké byly začátky firmy JCS?
Začátky
jsou vždy těžké. Nejsou peníze, prostory pro
podnikání, ale hlavně zkušenosti. Začínal
jsem sám v pronajaté kanceláři
Obchodní akademie v Chotěboři s kapitálem 50
tisíc korun, které mi na půl roku půjčila moje maminka.
Peníze jsem zhodnotil a skutečně jsem za půl roku mohl
peníze vrátit. Byl to jediný
„úvěr“, který jsem jako firma měl.
Veškerý další rozvoj jsem financoval pouze
ze zisku firmy. Byly to ale začátky velmi těžké, protože
prosadit se na trhu je velice těžká věc. Získat si důvěru
zákazníků jako malý podnikatel nebylo
jednoduché, protože už v tu dobu zde působily velké
společnosti s celorepublikovou působností. Proto jsem se
rozhodl jít cestou individuálního přístupu
k zákazníkům a nadstandardních služeb.
Zkrátka to, co beru dodnes jako nejdůležitější věc
ve vztahu k zákazníkovi. Chci mu nabídnout
to, co velké firmy nemohou.
Tom Jindra v kanceláři firmy v roce 1998.
Barva vlasů není pravá, to udělal blesk a nedokonalý
digitální foťák, jeden z prvních v Chotěboři.
Co máš na mysli tím individuálním přístupem a nadstandardními službami ?
Myslím
tím nutnost komunikace se zákazníkem.
Individuální konfigurace techniky podle jeho potřeb,
rychlé řešení dodávek a reklamací
přímo u zákazníka a mnoho
nadstandardních služeb, jako je třeba pětiletá
záruka na počítače, zajištění
financování, bohatá softwarová
výbava, servis počítačů do 24 hodin a
další. To je náš benefit, který
oslovil zákazníky a přispěl k takovému
rozmachu firmy.
Každá firma má prý tendenci se rozšiřovat. Jak to bylo u té tvé?
Ano,
asi cílem každé firmy je její
rozšiřování. Té naší se to
daří poměrně úspěšně. V roce 1996 jsme
otevřeli první prodejnu tady v Chotěboři na brodské
křižovatce a přijal prvního zaměstnance.. Další
rok jsme již začali s výrobou počítačů přímo
u nás. Zde jsme zaznamenali největší růst
produkce. Meziročně až o 50% V roce 2000 jsme otevřeli
další prodejnu v Novém Městě na Moravě,
poté v Bystřici nad Pernštejnem, v Přibyslavi
atd V roce 2001 jsme centrálu v Chotěboři přestěhovali
do větších prostor, kde působíme dodnes.
Ovšem k rozšiřování došlo i v
oblasti sortimentu. Začali jsme dodávat i
digitální techniku, mobilní telefony, realizovat a
spravovat sítě, zajišťovat internet, provádět
školení v oblasti počítačů a mnoho
dalšího. Za těch deset let se toho zkrátka
událo tolik, že by to bylo na delší
vyprávění.
Co spolupracovníci a zaměstnanci, jak jsi byl spokojen?
Ano,
s rozvojem firmy přišlo i rozšiřování
personální základny.Zaměstnanci, obchodní
zástupci, ale i externí servisní firmy atd.
Největší zodpovědnost je samozřejmě v případě
zaměstnanců. Vystřídalo se v mé firmě již několik
zaměstnanců. Vcelku můžu říct, že se všemi
vycházím spíše
v kamarádském než
v šéfovském duchu. Dost jsem studoval
Carnegiho a jeho základy se snažím využívat i ve
vztahu k zaměstnancům. A myslím, že se to
vyplácí. Asi mám také trochu
štěstí na schopné a spolehlivé lidi. Ti
dělají vždy polovinu úspěchu.
Manželé Jindrovi s vedoucími prodejen firmy JCS Computer
Jaká je nynější pozice firmy JCS computer?
Myslím,
že nynější pozici lze posuzovat ze dvou úhlů.
V regionálním rámci jsme se stali
nejúspěšnější počítačovou firmou
s největším rozvojem. V celorepublikovém
měřítku jsme ale stále firma s malým
procentem podílu na trhu. Zařadili jsme se mezi výrobce
značkových počítačů, prošli jsme řadou
certifikací a naše počítače mají
nyní veškeré potřebné atesty. Za
velký úspěch považuji výběr naší
firmy korejskou obchodní komorou pro
reprezentování České republiky na Světovém
fóru v Koreji. Jsem přesvědčen,
že máme pevný základ a minulá léta
ukázala, že můžeme být pro naše
zákazníky spolehlivým a dlouhodobým
partnerem. Myslím, že nynější průměrná
produkce přes milion korun měsíčně je dobrý výkon,
za což zaměstnancům i našim zákazníkům samozřejmě
patří dík.
Co ti například v současné době nejvíce ztěžuje práci ?
Těch
věcí je mnoho, např. stále složitější
legislativa, neustálé změny zákonů a
nařízení. Zkrátka taková ta
proklamovaná vládní „podpora malého a
středního podnikání“, která ale
funguje spíše opačně.
V tom
s tebou naprosto souhlasím a jsem tím
zklamán. Teď z jiného soudku: Jaké
máš plány do budoucna (pokud lze o nich hovořit)?
Co by sis přál do dalších 10 let firmy?
Plánů
je mnoho. Samozřejmě si udržet nebo ještě posílit pozici
na trhu a co nejméně překážek legislativních i
lidských. Co se týče nejbližších
měsíců, plánujeme 2. ročník semináře
s názvem Digitální zítřek,
který se bude konat v kavárně Modrá hvězda
počátkem září. Oproti minulé akci,
která se konala před dvěma roky, bude tato určena i pro
širokou veřejnost. Bude se jednat o takový miniveletrh
v oblasti informačních technologií, doplněný
spoustou zajímavých přednášek. A jak
název napovídá, bude celá akce zaměřena na
novinky a trendy v oblasti počítačů,
digitální a kancelářské techniky.
Tímto tvoje čtenáře již dnes zvu a určitě se o
konání včas dozví.
Interiér současné prodejny v Chotěboři
Je
ti počítač prací nebo ještě stále i
koníčkem? Co s ním děláš nejraději?
Používáš ho doma?
Počítač
je stále mým koníčkem. Je to asi to
nejlepší, co může člověka potkat, když mu je práce
koníčkem. I když v poslední době se již ve své firmě
přímo k počítačům příliš nedostanu,
protože mojí náplní je spíše
administrativa, marketing a spousta dalších
povinností, snažím se čas od času podílet na
práci v servisu, protože vývoj počítačů je
tak rychlý, že člověk nesmí zakrnět na nějakém
vývojovém stupni. Potom těžko dohání vlak.
Takže se stále učím a učím. Tak jako
v začátcích.
Počítač
samozřejmě používám i doma, ale je tak málo času,
že na něm spíše po nocích doháním
nesplněné úkoly. Ale samozřejmě si najdu čas i na nějakou
tu zábavu. Rád střihám video a když je čas,
odreaguji se třeba při leteckém simulátoru.
Jak vidíš vývoj domácích počítačů do konce desetiletí? Čeho se dočkáme?
To,
kam se bude vyvíjet výpočetní technika
v následujících měsících nebo
málo letech si přečtete v nejednou odborném
časopise. Plánování mnohagigahertzových
procesorů a x bitových aplikací, to je
reálná čára vývoje. Co se ale bude
dít na konci desetiletí lze jen těžko předpovídat.
Pokud se ohlédneme o pět let zpět, vidíme
počítače, které mají mizivý výkon
oproti těm dnešním. Takže za pět let se možná
dnešním výkonům budeme taky jen smát.
Možná budeme počítat kapacity pevných disků na
desítky terabytů, paměti na desítky gigabytů….nebo
nastoupí úplně nová dimenze, která
spláchne veškerý nynější
vývoj. Futuristické články některých
časopisů nedávají nynějším
technologiím šanci na pokračování. Nechme
se překvapit.
Jaký je tvůj vztah k mobilní technice, co používáš a jak jsi spokojen?
Žijeme
ve spotřební společnosti a mobilní technika mě samozřejmě
zasáhla nejen jako obchodníka, ale samozřejmě i jako
uživatele. Beru to nejen jako nutnou součást života, ale i jako
vydatného pomocníka. Již přes dva roku
používám telefon Sony Ericsson P800. Je to spojení
telefonu a malého přenosného počítače (PDA)
s dotykovým displejem a spoustou skvělých
funkcí, které oceňuji. Jsem s ním naprosto
spokojen a stále i po dvou letech nemám potřebu změny.
Máš krom počítačů ještě další koníčky?
Nemám
příliš volného času, ale pokud se nějaký
najde, rád fotím, od vojny jsem se opět vrátil
k lepení modelů stíhaček, protože jsem fanda do
letectví. Také rád poslouchám dobrou muziku
a v poslední době jsem se začal věnovat i potápění.
Prozraď čtenářům něco o své rodině či soukromí.
Myslím,
že žiji naprosto obyčejný život v panelákovém
bytě 2+1 v Chotěboři, jsem již 13 let šťastně
ženatý, mám dvě dcery, osmiletou Nikolu a pětiletou Lucii
a s manželkou Lídou ještě společně provozujeme
kavárnu Modrá hvězda, která je jen o patro
výš, než prodejna JCS. Jsem
pyšný otec, snažím se pracovat, ale přitom se co
nejvíce věnovat rodině. Doufám, že se mi to daří.
Tomášova rodina
Jak se ti líbí v Chotěboři?
Přestože
nepocházím přímo z Chotěboře, ale
z nedalekých Lánů u Libice, cítím se
Chotěbořákem být, protože zde bydlím již 13 let a
město jsem si oblíbil. Je sice spousta věcí, které
by se daly zlepšit, ale to je úkol našich
radních a potažmo voličů. Mám z okna svého
bytu nádherný pohled na Železné hory a
východ slunce nad touto krajinou musí uchvátit
každého. Navíc nádherná příroda a
okolí Doubravky mě utvrzuje v názoru, že bych jinde
žít asi nechtěl. I to mě přimělo v roce 2000 vydat ve
spolupráci s obcemi Podoubraví
multimediální CD „Podoubraví“,
s nímž jsi mi pomohl i ty a namluvil komentář
k videu.
Manželé Jindrovi s osazenstvem kavárny Modrá hvězda
Tomáši, chceš něco vzkázat našim čtenářům?
Snad
poděkování současným zákazníkům za
to, že jsme letos mohli oslavit 10 let firmy, protože bez
spokojených zákazníků bychom tu nebyli. Tobě,
Harrymu a všem čtenářům bych chtěl popřát hlavně
zdraví a samozřejmě je pozvat do některé
z našich prodejen.
A tak se Harryho pán stal opět dalším z tisíců spokojených zákazníků firmy JCS Computer Chotěboř (viz snímek níže). Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů...
Před časem se v TV vysílal pořad o
úspěšném chotěbořském podnikateli Jindřichu
Šípovi a Harry v Novinkách napsal, že
takových podnikatelů, kteří si splnili svůj sen, je v
Chotěboři povícero. Tomáš Jindra je jeden z nich.
|
