 |
|  | |
| |||
založeno | |||
|
| | |
| |||
založeno | |||
| Úkolem bylo získat při jednotlivých etapách co nejvíce bodů,a ty pak proměnit za určitý počet dílečků puzzle, na němž byl motiv z pravěku. Jelikož se pořadí tlup v průběhu tábora po každé etapě měnilo, do poslední chvíle neměla žádná tlupa jisté vítězství. V každé tlupě byli jak hoši, tak děvčata ve věku od 7 do 15 let, takže při některé etapě byli prospěšnější malí členové tlupy, při jiné zase ti starší(např. při výrobě oštěpu, luku a šípu a pravěké sekerky). Všechno ale bylo založeno na naprosté spolupráci celé tlupy. Bez té by se v pravěku určitě neobešli a nejen že by neulovili mamuta, ale zřejmě by ani nepřežili. Kromě těchto etap probíhaly různé zábavičky mimo bodování. Tak například byla uspořádána PRASUPERSTAR, která se setkala s obrovským ohlasem. Zřejmě k tomu přispěla motivační superstár vedoucích, ve které dokázali, že jim smysl pro humor opravdu nechybí. Dále pak proběhla soutěž v PRAVĚKÝCH REKORDECH. Soutěžilo se také O PÁR PRAVĚKU a vítězná dvojice vyhrála “večeři v restauraci I. cenové skupiny s obsluhou”. Též PRAOLYMPIÁDA dvojic byla veselá. Součet věků dvojice nesměl přesahovat číslo 25. Takže 15tiletí mohli mít k sobě maximálně někoho 10tiletého. To byly čachry! Každý chtěl vyhrát. A protože se většina dětí na našem táboře znala, věděli ti starší, o jakého “prcka” se mají drát, aby měli co nejsilnější dvojici, ale zachovali pravidlo 25(součet věků). Letos jsme též pro velký úspěch zopakovali spaní pod širákem. Ze 13 nocí na táboře mohly děti spát venku 8 nocí, neboť opravdu pravěk byl vypečený. Od příjezdu na tábor bylo každý den stejné počasí. Sluníčko, vedro, sluníčko, vedro, ani kapka deště. Až do odjezdu. Naštěstí se to dalo přežít díky venkovní osvěžující sprše a díky tomu, že děti byly vesměs při hrách schovány v lese. Takže upečení z tábora přijeli akorát kuchař a zdravotník, kteří se pohybovali celých 14 dní výhradně na rozpáleném plácku tábora. Na konci tábora u slavnostního ohně členové tlup obdrželi diplomy, drobnosti za umístění v CETEHU a pamětní listy na putování pravěkem. Kdo tam s námi byl, ať Vám poví, zda se mu na táboře líbilo, či ne. |
|
|
