| ||||||
založeno since 1998 |
To www znamená, že jde o tzv. webovou stránku. To cz na konci znamená, že jste z Česka. Každá země používá svou koncovku, jen v USA, kde se internet zrodil, je koncovek mnoho, některé z nich se rozšířily i po světě a lze je registrovat i u nás (com, info, biz). Takže vám je vyhrazena prostřední část adresy, která vás identifikuje. Ale jen tehdy, je-li adresa v daném systému volná, tedy pokud ji ještě nikdo nemá zaregistrovanou! Z toho je zřejmé, že v každé zemi musí být nějaký svrchovaný správce domén, který v tom bude udržovat pořádek. To se řeší tak, že správce domén registruje u každé domény tři subjekty: vlastníka, technického správce a plátce. Přitom ovšem platí zásada, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, takže kdo si u správce zaregistruje určitou doménu jako první, má ji a ostatní utřou nos... Doménový spekulant je ten, kdo si zaregistruje určitou doménu s cílem nepoužívat ji pro sebe (ani si pro ni obvykle nezřídí doménový prostor, kam se umisťují vlastní webové stránky, za ten se totiž platí) a drží ji ve vlastnictví, očekávaje, že ji v budoucnu výhodně s velkým ziskem prodá tomu, jenž po ní lační. Může někdo lačnit po doméně? To byste neřekli, ale zajisté! Snadno zapamatovatelná a úderná doména je polovinou úspěchu na internetu. Tradují se zkazky o doménách www.business.com, či www.sexshop.com a dalších podobných... Kupní cena sex.cz činila podle článku serveru Lupa.cz Kolik stojí sex(.cz)? 600 až 750 tisíc korun, kupní cena sex.com je odhadována přibližně na 250 milionů amerických dolarů. Je vám jasné, že doména www.knihy.cz nebo www.obchod.cz jednoznačně vypovídá o účelu jejího webu a je k nezaplacení. Nebo si vezměte takový www.fotbal.cz nebo www.hokej.cz (tato byla též prodána za velký peníz). Takovou doménu zvolí intuitivně i ten, kdo ji dosud nezná a kdo hledá stránky o fotbalu či hokeji. U nás doménová spekulace začala ve velkém v roce 1997, kdy se začal internet bleskově šířit. Legislativa na to nebyla připravena (ostatně dodnes není a ani v USA to přes existenci zákona proti zneužití domén není jednoduché, viz článek Je spekulativním registracím domén odzvoněno?), takže jediné co tu bylo, byla jistá firma pověřená správcovstvím domén nejvyšší úrovně cz (předtím dokonce registroval domény v ČR jediný člověk!). Bylo to tehdy zadarmo, avšak zaregistrovat si doménu nebylo jednoduché, po internetu to nešlo. Ale šikulové to uměli, takže brzo se u nás začaly registrovat do rukou spekulantů domény s názvy světových firem (které opomněly si to včas u nás zajistit), jmény slavných osobností (které netušily, že internetem by jejich sláva ještě vzrostla), ale i s názvy obcí a míst. V roce 1997 ještě mnoho lidí o internetu nevědělo, firmy a politiky, herce a zpěváky nevyjímaje, natož úřady v městech a obcích (viz článek Velká města a Internet? Zklamání a úžas!) či další instituce. Jak se však internet rozšiřoval, čím dál více subjektů toužících se zaregistrovat zjišťovalo, že doména s jejich jménem je již obsazena. Tenkrát si skutečně řada spekulantů na své přišla (traduje se historka, že i Telecom si musel svou doménu vykoupit). Vznikl rozruch, jenž přiměl správce domén k zamyšlení. Také se o spekulacích s doménami začalo psát, viz tento článek Proč je kupčení s doménami nemravné). Správce domén se tedy transformoval ve společnost Cz.NIC, z.s.p.o. (tj. zájmové sdružení právnických osob). Zřídil si své webové stránky www.nic.cz , zavedl poplatky za registraci (1600 Kč bez DPH za registraci v doméně cz a roční udržovací poplatek 800 Kč). Registrace a případné změny v ní se ale stále ještě řešily dosti krkolomným způsobem, z něhož byl běžný uživatel paf, takže řada zájemců svou registraci svěřila firmám, které začaly nabízet, že to zařídí za ně. Tehdy se také vynořily firmy, které chtěly na zájmu o internet vydělat i jiným způsobem a nezaškodí se o takové jedné zmínit. Zrovna když jsem koncem roku 1997 začal uvažovat o registraci vlastní domény (mám po rodičích příliš dlouhé příjmení, takže jsem zvolil doménu www.harry.cz podle jména našeho psa), objevila se v Česku firma, tvrdící, že vláda USA jí svěřila mnoho peněz na to, aby zájemcům v ČR zřídila domény a doménové prostory pro jejich webové stránky, a to zdarma! Nu což, řekl jsem si, zkusím to a registroval si u nich zájem o zmíněnou doménu. Vbrzku jsem od nich obdržel krásný certifikát. Ukázalo se však, že si pak takové domény dotyčná firma registrovala na sebe. To by tenkrát tak ještě nevadilo a bylo mi jasné, že v tom bude nějaký další háček. Byl. Po půlroce přišel dopis s omluvou, že dotace vlády USA se vztahuje jen na doménu a doménový prostor (na každého zájemce oceněno částkou přes 100 tisíc Kč), ale již nikoli na DPH z poplatků za ně, samozřejmě ve výši 22%. Byli jsme vyzýváni o zaplacení DPH ve výši okolo 25 tisíc Kč. Kdoví, kolik lidí či institucí se nechalo napálit a zaplatilo, mnoho asi ne, a vznikl kolem toho rozruch v takové míře, že většina zájemců (já mezi nimi) odmítla zaplatit a registraci u dotyčné firmy zrušila (žádná smlouva totiž neexistovala, takže nemohli to DPH vymáhat, to byla jejich chyba). Filutové z oné firmy tedy neměli dost prostředků na poplatky za registraci, které zrovna Cz.NIC zavedl, takže všechny domény registrované tímto způsobem byly zrušeny a uvolněny (pochopitelně, že tvrzení o dotaci vlády USA bylo fikcí). Jakmile jsem to zjistil, ihned jsem si svoji doménu řádně zaregistroval. O něco později Cz.NIC začal rozesílat (mailem!) faktury za registrace a došlo k velkému pobouření, když faktury poslané na nesprávné mailové adresy nedošly k adresátovi, jenž o ničem nevěděl a nezaplatil, načež mu Cz.NIC doménu zrušil. Kdo to včas nezjistil, přišel o ni, protože si ji mezitím zaregistroval někdo jiný (to se stalo jedné chotěbořské firmě a možná ne jedné). A bylo opět velké pobouření a kritika na adresu Cz.NIC (viz článek Velký třesk: Deset tisíc domén zmizelo!), takže tento správce domén (po hezky dlouhé době ovšem) musel učinit různá opatření, aby nepanoval takový zmatek. Mne to naštěstí nepostihlo... (Viz zajímavý článek Doménová řež 4.2.2000) |
Na jaře roku 1998 jsem si uvědomil, že nebezpečí spekulace s doménou hrozí i městu Chotěboři. V té době šlo již snadno zjistit, kdo je vlastníkem domény, kdo technickým správcem (to je ten, co zajišťuje doménový prostor na svém serveru) a kdo plátcem (plátce je obvykle totožný s vlastníkem, ale nemusí nutně být). Tehdy na jaře 1998 jsem navrhl Městské radě, aby město Chotěboř zakoupilo doménu www.chotebor.cz , jež byla ještě volná, což bylo schváleno a registrace domény svěřena jisté mimochotěbořské firmě, kterou zatím nebudu jmenovat. V červnu 1998 byla doména konečně zaregistrována (oddychl jsem si, že nás nikdo nepředběhl) a objednán doménový prostor, takže jsem narychlo stvořil první verzi webových stránek města (která dodnes nese pečeť té doby, prostě už se mi po těch více než třech létech nelíbí a budeme to komplet celé předělávat). Zároveň mne tenkrát Městská rada jmenovala správcem webových stránek města (stránky jsem vytvořil zdarma a zdarma je udržoval, byl jsem členem Městské rady, takže vzít za to peníze by byl střet zájmů, a ostatně - dělal jsem to rád...). Všechno fungovalo, město za doménu i doménový prostor platilo, a to vše mne ukolébalo. Zapomněl jsem na starou zásadu: Důvěřuj, ale prověřuj! (V minulosti byla sice zneužívána a tedy zprofanovaná, stále však platí.) Důvěřujíc firmě, která městu poskytovala služby a měla z toho zisk a v přesvědčení, že si dotyčná firma svých zákazníků považuje, nenapadlo mne podívat se, kdože je registrován jako vlastník, kdo jako technický správce a kdo je plátcem... O to větší ránu mezi oči jsem dostal, když jsem se vloni dozvěděl, že město Chotěboř v dobré víře, že je vlastníkem domény, celou dobu platilo a přitom vlastníkem nebylo! Jak se to mohlo stát? Dnes již znám podrobnosti, ale omluvte mne, že je uvedu až v druhé části tohoto článku. Včera jsem se totiž dozvěděl, že po tomto víkendu se ještě bude o doméně www.chotebor.cz jednat, ačkoli jsem ji již vyklidil a obsah převedl na novou doménu www.chotebor.com, jejímž vlastníkem město skutečně je. V dobré víře, že se původní doména vrátí do správných rukou, tedy počkám, jak jednání dopadnou, a pak zveřejním druhou část mého článku. |
Zatím si tedy zkuste na výše uvedených serverech prohlédnout, kdo vlastní některé zajímavé domény, jako např. praha.cz, hrad.info, pardubice.cz, havlickuvbrod.cz, krucemburk.cz, jihlavskykraj.cz, krajvysocina.cz, donutil.cz, karelgott.cz, atd., co vás zrovna napadne. Velmi zajímavá je doména www.alitalia.cz, jejíž stránku doporučuji nejprve prohlédnout a pak se podívat na vlastníka. Připomínám také, že se okolo některých domén strhla bouřka, propíraná ve sdělovacích prostředcích, např. dagmarhavlova.cz (která patří jakési soukromé osobě a Kancelář prezidenta to nezměnila, Dagmar Havlových je mnoho) nebo oskar.cz (za tu vlastník, jenž ovšem nebyl spekulantem, ale měl to štěstí, že jeho pobočná firma se jmenovala Oskar a zřídil si její doménu dříve, požadoval 10 milionů, dostalo se to až k soudu, ten se táhne a doména je zatím zablokovaná, viz článek Boj o doménu oskar.cz nabírá obrátky). Dále připomínám, že ne vždy, když najdete, že doménu města nebo osoby vlastní někdo jiný, jde o spekulaci. Je třeba si příslušnou adresu vyzkoušet, zda na ní jsou webové stránky. Zkusíte-li tak třeba humpolec.cz, zjistíte, že vlastníkem je sice firma, která ale na dotyčné adrese vydává jakýsi místní zpravodaj. Nepřipadá mi to zrovna košer, firma v takovém případě má zisk ze jména města, jež jí nepatří, ale budiž... (platí to např. i o doméně pardubice.cz). Zdánlivě zlatou žeň měli spekulanti také v době, kdy se připravovalo nové krajské uspořádání státu. Ministerstvo vnitra zapomnělo včas zaregistrovat domény a když se na to přišlo, bylo už pozdě a muselo se to obcházet různě krkolomně, viz např. www.kr-vysocina.cz (srovnej s www.krajvysocina.cz). Nikdo to od spekulantů neodkoupil, ale adresy krajských úřadů jsou na... no, nezapamatovatelné. Během posledních let, kdy se za registraci domény musí platit, si spekulanti vytvořili nový systém: Zaregistrují si řadu domén. Dostanou na to faktury, které nezaplatí, mají totiž dlouhou dobu splatnosti, ale po celou tu dobu mají domény zabukované a mohou v klidu číhat na zájemce o ně. Jakmile doba uplyne, správce domén jim domény zruší, ale oni si je hned další den zaregistrují znovu... Správce Cz.NIC jim však už na to však přišel a od 1. března zavádí nový systém, kdy se doba splatnosti silně zkracuje a po nezaplacení bude doména uvolněna jinému zájemci. Ale do 1. března jim ještě pšenka pokvete. Proč to trvá všechno tak dlouho, proč je systém nepružný? Správce domén nejvyšší úrovně cz také mění taktiku a již dnes dovoluje (po internetu) zahájit tzv. spor o doménu mimosoudním způsobem. V nových pravidlech od 1. března také stanovuje případy, kdy může jako svrchovaný správce odejmout doménu nesprávnému vlastníkovi. Dočtete se o tom na jejich webu www.nic.cz . Před časem prošlo novinami, že prý byl již u nás zaznamenán soudní případ jako precedens, kdy soud přiřkl doménu správnému vlastníkovi. Jednalo se prý právě o město. Věřím, že by tak učinil i v případě domény www.chotebor.cz , protože jde jednoznačně o název města a doména tedy musí sloužit pro městský web. Stále doufám, že tuto cestu nebude nutné volit... Při prohlížení různých vlastníků domén si nezapomeňte zkusit samu adresu domény. Mnohdy se vám stane, že se objeví text tohoto znění: "Doména ta a ta byla právě zaregistrována u naší firmy a vlastník pro ni připravuje své stránky". Mnozí poskytovatelé doménového prostoru totiž umožňují zákazníkům tzv. parkování, kdy si u nich objednáte svou doménu, ale zatím bez doménového prostoru. Ten pak můžete vyplnit svými stránkami až v budoucnu. Je zřejmé, že toho mohou využít krom řádných vlastníků i spekulanti, i když neradi, musí se za to platit. Zájemcům o poměry na českém internetu doporučuji sledovat server www.lupa.cz , ten je českému internetu věnován a mnohdy tam najdete moc zajímavé věci... Takže na závěr 1. části mého povídání: Myslím, že je rozdíl mezi doménou karelnovak.cz a doménou chotebor.cz. Karlů Nováků je mnógo, ale Chotěboř jen jedna... Byly doby, kdy i v Chotěboři bylo možné s doménami spekulovat. Myslím, že to však nikdo nezkusil. Co kdyby si tenkrát někdo včas zaregistroval např. www.tenez.cz ? Ovšem a.s. TENEZ Chotěboř nedala spekulantům šanci, byla jedním z prvních, kdo tu měl doménu zaregistrovanou. Ale byly tu jiné firmy, které tak nepospíchaly... Dost tím riskovaly, jde-li o obec, je možné obejít obsazenou doménu, např. se zvolí www.muhb.cz (tedy zkratku Městský úřad Havlíčkův Brod) nebo www.mesto-humpolec.cz, ale jak to řešit u firmy? Dnes je situace poněkud jiná, už tedy těžko zbohatnete, důležité domény jsou již rozebrány, ale zvláště firmy a instituce, které ještě svou doménu nemají, by měly využít možnosti jejího objednání a zaparkování, aby předešly jejímu obsazení. Je třeba koukat dopředu, za 10 let už bude rozhodně pozdě... Článek pokračuje druhou částí. |