| GHP Giga Horse Power Pro ty, kteří HP nepamatují: Giga HP=745,7x109 W Zpět na hlavní stránku | Glosy Harryho pána
| |
| ||
| GHP Giga Horse Power Pro ty, kteří HP nepamatují: Giga HP=745,7x109 W Zpět na hlavní stránku | Glosy Harryho pána
| |
| ||
| @ Půvabným termínem obohacují náš život od Nového roku České Dráhy (jeho účinek již tak půvabný není). Jde o termín "náhodný cestující". To je darebák, jenž si vzpomněl bůhvíproč najednou cestovat zrovna s ČD a je třeba jej za to potrestat jízdným zvýšeným až o 60 %. Jestli se to ujme, potěš nás pánbůh. Přijdete k holiči, on vás ostříhá a poté zvolá: "Milý pane, už jste tu půl roku nebyl, jste náhodný vlasatec a tedy máte přirážku 50%!". Půjdete po náměstí, dostanete žízeň a stavíte se na jedno pivo, načež číšník vás upozorní, že jste náhodný pijan a tedy žádných Kč 17, ale s přirážkou pro náhodného to bude 27,20. Půjdete na úřad přihlásit psa a dozvíte se, že jako náhodný psí pán to nebudete mít za čtyři stovky, ale za šest. Poklepe vám na rameno kolemjdoucí: "Před chvilkou jsem vám náhodou ukradl z kapsy peněženku, byla v ní stovka, tak prosím ještě šedesát doplatit!" Takže Vy čtenáři, co teď náhodou čtete tyto stránky, máte to s přirážkou! Jo kdybyste byli čtenáři pravidelní, to by byla jiná... |
| @ Úterní Cesta Vysočiny (18.12.) přinesla na titulní straně článek Zimní stadion story, v němž si autor pod značkou -nem troufl jako první popsat všechna tři dějství jednání okolo zastřešení našeho Zimního stadionu. Vzniká sice otázka, zda to již dříve neměl napsat někdo povolanější (z otců města např.), mne tam ale zaujala jiná věc, obecně rozšířený omyl, kdy novináři nazývají chotěbořská hokejová ale i fotbalová mužstva "strojaři". Omyl pochází z dob, kdy se fotbal a hokej hrál pod TJ Chotěbořské strojírny. Jenže strojírny už přes 10 let nejsou, natož aby něco na tyto sporty zaplatily. Spíše z tradičních důvodů zůstal název TJ pod zkratkou TJ CHS, ale hokej (a nyní i fotbal) tam již nepatří! Hokej již delší dobu má pod palcem HC Chotěboř, občanské to sdružení, jež rozhodně nelze nazývat "strojaři". Inu, zvyk je železná košile... |
| @ Právě poslouchám z rádia, že strážníci v Prachaticích zabavili o Mikulášském večeru nezletilé mládeži 250 rachejtlí a práskaček. Jednomu děcku dal jeho děda 150 kusů... Je mi z toho smutno. I v Chotěboři se poslední dobou rozmáhá móda slavit kdekterý svátek dělbuchy a raketami. Co to má společného třeba s Mikulášem? A tak i po Chotěboři včera nebylo slyšet dříve obvyklé zvonění Mikulášů a blekotání čertů, zato dětiček rozhazujících bouchačky kdekomu pod nohy tu bylo dost a dost. To městští strážníci nespraví, to je vina až příliš tolerantních a možná i nevšímavých rodičů... Projděte někdy po půl druhé, když skončí škola, po náměstí. Dětičky z obou základních škol se tu baví házením práskavých kapslí sobě i lidem pod nohy. Ti starší školou povinní zase sedí za skleněnými dveřmi vestibulu Panského domu na zemi a kouří... @ Až pořízení nové verze 6 MS Internet Exploreru mne lajdáka přimělo podívat se do adresáře C:/Windows/Cookies. A málem mne omejvali. Bylo tam 739 sušenek, které nám tam propašovaly v minulých měsících navštívené různé internetové stránky. Takže nyní chválím MSIE 6, protože mi pokaždé ukáže, kdo se mi pokouší sušenku protlačit do počítače a co tím sleduje. Všechny cookies jsem vymazal a teď si dám pozor, komu je povolím. Doporučuji vám to také. Sušenky nejsou sice nebezpečné a někdy jsou i užitečné, ale přece jen - důvěřuj, ale prověřuj! |
| @ Chodím po Chotěboři pěšky, takže ledacos uvidím. Šel jsem tuhle ulicí ČSA a pod vyústěním ulice U Čížkovy studánky jsem spatřil Manedu (maneda = malý nezvedný dareba), hošíka asi sedmiletého, jenž se bavil tím, že si zkoušel kopy asijského bojového umění odpozorované v TV na zde dočasně umístěné značce zákazu vjezdu do ulice Na zavážce (kde se bagrovala a opravovala kanalizace). Značka byla vysoká asi jako Maneda a zatím odolávala, takže musel vyvíjet značné úsilí, aby na její vršek s cedulí dokopl. O padesát metrů níže pracující kanalizačníci si toho nevšímali a Maneda si zase nevšímal mne. Vzpomínaje na ledasjaká darebáctví, která jsme v tomto věku také vyváděli i na otravné zážitky s dospělými, kteří nás za to kárali, zastavil jsem se kousek od něj a zíral a mlčel. Manedu oblečeného do slušivé červené soupravy to nijak nerušilo a cvičil dál. Na nervy jsem prohrál a promluvil vlídně: "Je to tvoje, že do toho tak kopeš?" Maneda toho nechal a zíral též. Tak jsme na sebe chvíli zírali, až jsem znovu prohrál souboj nervů a promluvil: "Hele, nech toho a mazej domů!" Nechtělo se mu a znovu jsme na sebe zírali. Tentokrát prohrál na nervy on a loudal se pryč. Šel jsem dál směrem ke Gymnáziu a občas se ohlédl. Maneda se loudal dál a občas se taky ohlédl po tom starém protivném dědkovi, který ho připravil o docela dobrou zábavu... |
| @ Chození po úřadech jistě není příjemná věc a internet by tu byl velkým ulehčením, kdyby... Kdyby už konečně bylo možné získat elektronický podpis a kdyby na to byly úřady připravené. Zatímco to první stále ještě nelze, což je ostuda této vlády a příslušných úředníků, kteří za to zodpovídají (zákon o elektronickém podpisu máme už tak dlouho, že se na něj málem zapomíná), v tom druhém se některé úřady začínají činit a zřizují elektronické podatelny. Leč jak elektronicky podávat, když elektronicky podepsat nelze? Těch několik průkopníků (mezi nimi jsou i některé krajské úřady) to řeší tak, že přijímají pouze taková elektronická podání, která nevyžadují podpis... To mi připadá jako z nouze ctnost a napadá mne, že trochu lepší z nouze ctnost by bylo toto: Elektronická podatelna by přijímala elektronická podání, ale příslušný úředník by pozdržel vyřízení, dokud by občan nepřišel své podání poslané po internetu vlastnoručně do podatelny podepsat. Namítnete jistě, že to nic neřeší, protože tam stejně musí jít. Budu oponovat: Principiálně to opravdu neřeší nic, ale ve skutečnosti to ušetří chození po úřadě za příslušným úředníkem, nehledě k tomu, že si občan zajde podání podepsat, když půjde okolo a bude se mu to hodit. Ve spojení s tím, že by občan mohl příslušný tiskopis stáhnout z internetových stránek dotyčného úřadu, doma si ho v klidu na počítači vyplnit a odeslat jej mailem, by to ušetřilo přinejmenším ten papír (a také cestu pro něj na úřad). Nejvíce ovšem nechápu autory zákona o elektronickém podpisu - proč nebubnují na poplach, proč nebouří ve sdělovacích prostředcích? Nebo už rezignovali nad neschopností státní byrokracie? |
| @ Guláš si nedáme vzít!, volají euroskeptikové. A protože se už blíží volby, přidává se k nim známý euroskeptik Václav Klaus a rozhořčuje se nad tím, že Evropská Unie nám nechce dovolit konzumovat jídla déle než 3 hodiny po uvaření. Psalo se ale o tom i v našich novinách, jenže to jaksi nikdo nebere vážně a Václav Klaus asi nemá na noviny čas: Zákaz podávání jídel starších než tři hodiny je v příslušných našich předpisech obsažen už mnoho let. Nikdo ho nedodržuje, taky už mnoho let. Ale takových legislativních kotrmelců, kdy se cosi nesmí, ale všichni to dělají, v našem právním státě máme habaděj. Legislativci však, místo aby se činili o nápravu chyb minulých, budou volat předvolebně: Guláš si vzít nedáme! A milovníci guláše je budou volit, spokojeně přikyvujíce... |
| @ "Mýlí se ti, kteří kritizují myslivce", nazval svůj článek v Cestě Vysočiny MVDr. Jindřich Kůrka, myslivecký hospodář. A jako důkaz uvádí, že myslivci v Ovesné Lhotě pečují o 200 let starý pomníček myslivce zastřeleného pytlákem. To je jistě hezké a záslužné, ale na základních prohřešcích současné myslivecké morálky to nemění zhola nic. Například proto, že takový myslivec jeden den pečuje o pomníček a druhý den zase o posed, který si postavil, aby se mu lépe střílelo na zvěř, vycházející se na své oblíbené místo napást. To můžete pánové pečovat o desítky pomníčků a psát o tom do novin, na mne to působí asi tak, jako kdyby řezník z jatek psal s nadšením o své sbírce známek s obrázky zvířátek. Ten fakt, že střílíte živé tvory pro vlastní potěšení, tím nezakryjete... |
| @ Tak jsem zase jednou koukal v TV na to, jak naši ministři přicházejí na zasedání vlády obtěžkáni tlustými kufříky a stohy desek převázaných tkaničkami (tenhle vynález z c.k. Rakousko - Uherska asi ještě dlouho vydrží). A všechny ty tisíce papírů pak kladou na stůl před svou židlí. Tak tahle vláda informační technologie podporovat nebude, řekl jsem si smutně, a marně si snažil představit, jak vlastně hledají v těch papírech potřebnou informaci. A vzpomněl jsem si, že když jsme před šesti lety byli s Jirkou Císařem zvoleni do městské rady, spřádali jsme plány, jak vybavit každého člena rady notebookem s programem pro fulltextové vyhledávání, v němž by byly všechny městské vyhlášky, všechna usnesení rady a zastupitelstva a potřebné další materiály, aby jakákoli potřebná informace byla ihned k mání pro kvalifikovaná rozhodnutí. Zůstalo jen u zbožných přání, na notebooky nebyly nikdy za ty 4 roky, co jsme tam pobývali, peníze. Tento problém ovšem vláda jistě nemá... |
| @ Ledva umlkly rozbouřené vody v České televizi, kdy se ČT zmítala mezi šíleným normalizačním zpravodajstvím Bobovize a vzbouřeneckým zpravodajstvím, které viděl málokdo, a TV Nova se stavěla do role nejlepší a nejklidnější TV (a pan ředitel vlídně a moudře promlouval k těm méně chápavým v národě českém a trpělivě vysvětloval že dle něho jde o terorismus), tak je už nyní (na konci ledna) zase všechno v zaběhnutých kolejích jako dříve. TV Nova na nás chrlí neuvěřitelný blábol (Jsme tu sedm let a sedm let vás vodíme do sedmého nebe) a ČT je ve svých zprávách klasicky nepřesná. Proč si to myslím: Nevím jak komu, ale pro mne 7 tučných let TV Nova je sedm let připitomělých seriálů ze severní, střední a jižní Ameriky, sedm let drsných akčních filmů plných násilí a zabíjení a sedm let "lidově zábavných" programů. To má být sedmé nebe? A ČT? Ve zprávách 27.1. moderátorka líbezně tvrdila národu, že se ve výšce 30 km (slovy: třicet) spojila nákladní loď Progress se stanicí Mir, kterou pomůže dovést do záhuby, neb je zastaralá. A nyní mi řekněte, kdo zapomněl na tu jednu nulu v údaji o výšce. Moderátorka, dívčina co přepisuje texty na čtecí zařízení (jež nám má vnutit přesvědčení, že moderátorka zná zprávy zpaměti a říká je jen nám do ouška) nebo redaktor připravující zprávy, celý nervózní z toho, jaký bude jeho další osud? Aby bylo jasno: stavěli jsme se na stranu stávkujících, ale opět máme své kritické výhrady k úrovni našich televizí, stejně jako před rokem, dvěma. Náš pravidelný čtenář si je jistě pamatuje. |
| @ Stále mi uniká smysl houkání sirény v Chotěbořských strojírnách každý pátek ve 14 hodin. Kdysi se houkalo v celých Čechách každý den ráno i odpoledne, asi to byl další pozůstatek po c.k. rakousko uherském mocnářství (tím myslím pracovní dobu od 6 ráno). Patrně se předpokládalo, že lidi nemaj hodinky, byly drahé. Po rozdělení strojíren na 4 menší akciovky se houká už jen v pátek. Jediné vysvětlení vidím v tom, že CHS chtějí dát občanům města najevo, že už mají konečně tejden v čudu, ať už se taky vykašlou na práci. Ale v pátek 5. ledna se houkalo opět ve 14 hodin, i když tři ze čtyř firem (NATE, TENEZ a CHS Služby) přešly na novou pracovní dobu, končí nyní ve 14.15 h. To mi připadá kuriozní (nebo prostě někdo odpovědný už sirénu nevnímá a zapomněl na ni). Stále si ovšem myslím, že sirény by měly být součástí integrovaného systému varování obyvatelstva. Před čím nás tedy každý týden (a nyní již ve špatný čas) Chotěbořské strojírny Služby varují? Možná, že houká zprivatizovaná Vrátnice, pak se Službám omlouvám. Či je to jinak a jen moje tupost mi neumožňuje přijít na vysvětlení? |
| @ O čem jiném psát 1. ledna, než o Silvestrovské noci? A nejen o ní, ale i o předešlém roce. Opět a ještě ve větší míře se nám tu rozmohla tzv. volná pyrotechnika. Lidi si zvykají bouchat a prskat nejen o zvláštních příležitostech, kdy se to hodí, ale i kdykoli jindy, kdy je to napadne. Takže rány a výbuchy se loni ozývaly už od začátku prosince. Ale co horšího, nejen kdykoli, ale i kdekoli. Mám tu smůlu, že ač jedináček, byl jsem vychováván přísně (mnohdy s opačným účinkem, než zamýšleno) a byla mi vštípena zásada, že člověk má vždy brát ohled na ty ostatní, že ač jedináček, nejsem tu sám. Takže bych si nikdy nedovolil střílet dělbuchy z okna přímo na ulici před námi, protože tam máme okolo sousedy, kterým by se to nemuselo líbit. Takže bych si nikdy nedovolil procházet naší ulicí a každých pět metrů odhazovat patronu, která záhy vybuchne. Protože tam jsou sousedi, kteří právě stojí se svým psem na balkoně. No a vidíte, právě tohle se u nás o silvestrovské noci dělo. A nejen u nás. Skutečně, bezohlednost lidí k ostatním bohužel stoupá. Já se bavím a jestli se baví ostatní, to je mi fuk - to je zásada těchto lidí. Nemohu si pomoci, ale slušný člověk by se odebral se svou pyrotechnikou někam, kde to ostatním nevadí, což řada lidí včera udělala, řada jiných však nikoli. Proč chodit někam na Koubek, na stadion nebo za město, když lze házet patrony z okna obýváku? A když je řeč o ohleduplnosti k lidem, je třeba připomenout ohleduplnost ke psům. Nechá-li někdo vybuchnout patronu přímo před psem, není to dobrý člověk. Je to buran. Aby nebylo mýlky, ohňostroj na náměstí se mi líbil a barevné rakety vypouštěné všude po městě taky... |
Glosy 2000 zde Glosy 1999 zde Ještě starší Glosy zde
Zpět na hlavní stránku Chotěbořského Couriera * Zpět na stránku CHnet
