|
||||||
|
|
Po roce jsem opět požádal mého pána, aby mi dal rozhovor již k třetímu výročí našeho listu. Tady máte neupravovaný záznam rozhovoru: Harry: Můj pane, tak už je to tři roky, co jsme vydali nulté číslo Chotěbořského Couriera. Co k tomu řekneš čtenářům? Harryho pán: Především jim Harry poděkujeme za to, že nás čtou a že mají s námi trpělivost. Ne vždy se nám daří reagovat tak rychle, jak by si čtenáři přáli. Proto dnes znovu opakuji svá loňská slova: Nejsme ani list Městského úřadu, ani profesionální list. Jsme nezávislý soukromý list a děláme ho ve svém volném čase. Jednak nás to oba baví, jednak se tím stále něco učíme a jednak tím přispíváme (doufáme aspoň) k rozšíření počtu uživatelů internetu v Chotěboři, k větší informovanosti obyvatel Chotěboře i těch čtenářů, co žijí jinde, a tedy i k rozšíření informačních technologií. To je trend dnešní doby. Viděl jsem, že se stále lopotíš s nějakými úpravami našeho listu... Ano, jak už je zvykem, ke každému výroči se snažím připravit nějaké obsahové, formální i grafické úpravy našich novin a doufám, že to bude k lepšímu, pro nás a hlavně pro čtenáře. Letos jsem začal s generální přestavbou formy a vzhledu našich stránek, což by mělo čtenářům přinést další výhody - především rychlejší načítání stránek a operativnější pohyb čtenáře po našich stránkách. Zavádím prvky tzv. redakčního systému, i když na jeho úplné zavedení zatím nemám peníze, redakční systémy jako programy jsou totiž dosti drahé. Kdyby se tak našel nějaký sponzor... |
|
Jaké další výhody bude mít nový vzhled pro čtenáře? Čtenář
to vidí zde na této stránce. Po přečtení vybraného článku se nemusí jako dosud
vracet zpátky na hlavní stranu, aby si vybral další čtení, ale může si ho vybrat
přímo zde: v levém sloupci je možné přejít do kterékoli stálé rubriky, v pravém
sloupci lze přejít na další nový či jen málo starý článek . Ne. Jednak většina fotek má rozměr 320 x 240 pixelů. A pokud by bylo třeba dát fotku či obrázek větší, je na to prostor ve spodní části článku, v níž nyní jsme. Když tak na nové stránky koukám, připadají mi poněkud chudé... Ale všechny potřebné úpravy jsi ještě neprovedl... Ano, musím to dělat postupně. Takže jsem začal novou hlavní stranou a novou stránkou hlavního článku. Postupně přijdou na řadu jednotlivé rubriky, z nichž mnohé už křičí po renovaci, třeba Průvodce po chotěbořských hospůdkách a osvěžovnách. Prosím tedy čtenáře opět o trpělivost, nový vzhled našeho listu se bude rodit postupně a doufám, že s ním budou spokojeni. Mnozí čtenáři nám vyčítají, že nám dlouho trvá, než uvedeme fotky z nějaké události. Úplně je chápu, ale to je tím, že na úpravu fotek jsem sám, nikdo mi nepomůže a proto to čeká, až budu mít čas. Ono totiž dát dohromady nějaký článek tak s pěti až deseti fotkami představuje dvě až tři hodiny práce. Nejvíc časově náročné je zmenšování fotek pro použití na internetu. Pro představu čtenářům uvedu, že digitální foťák dělá fotku tak velkou, že zabere celou obrazovku. To je nepoužitelné hlavně proto, že má 100 až 200 KB velikost a čtenářům by se načítala strašně dlouho. Proto každou fotku musím čyřikrát zmenšit (pokud je 640x480), někdy i osmkrát (pokud je 1280x960). Zmenšování fotek je však, jak potvrdí každý kdo s digi fotografií dělá, choulostivá a časově náročná operace. Mnohé programy to vyloženě zmrší, udělají fotku mizerné kvality, proto jsem dlouho hledal vhodný program. Ale i ten, co jsem našel a používám, není stoprocentně dobrý, musí se zmenšovat postupně, po deseti procentech, a zmenšený obrázek ještě upravovat... Představte si milí čtenáři, že fotku na které je váš obličej, rozstříháte na 100 vodorovných tenoučkých proužků, každý druhý pak vyhodíte a ze zbylé poloviny sestavíte znovu původní obrázek. Tak pracuje digitální zmenšování fotek a je vám jistě jasné, jaká úskalí se v tom skrývají... Ideální by byl foťák, který by dělal fotky ve velikosti 320x240 přímo, aby se jen doostřily a upravil jas a kontrast. Ale výrobci digi foťáků ženou rozlišení stále výš a výš, tak malé fotky už dnes žádný aparát nedělá. Vraťme se opět k našemu listu. Co řekneš čtenářům na závěr? I za Tebe Harry: Poděkování patří všem, kdo s námi spolupracují, našim stálým i příležitostným dopisovatelům, autorům fotek, informátorům. Děkujeme všem a pozdravujeme všechny naše čtenáře doma i v cizině. A já dodávám přátelské: Haf ! |