Kam s ním aneb Odpadová kuchařka
Ing. Milan Linhart, místostarosta

Odpady produkujeme všichni, někdo více, někdo méně. Toto je neoddiskutovatelný fakt. Dalším problémem je, jak s nimi každý z nás naloží.

 Město Chotěboř má vytvořen systém sběru a likvidace odpadů, které my, občané, produkujeme ve svých domácnostech. Na provoz tohoto systému také všichni přispíváme, a proto je nutné vědět, co nám tento systém umožňuje a jak s odpady nakládat.

 Základním pilířem systému je svoz zbytkového komunálního odpadu z domácností. Ten je využíván téměř bez výjimek. Záměrně používám název zbytkový - je to proto, že se jedná o zbytek, který nelze žádným dalším způsobem využít a jeho vlastnosti nejsou nebezpečné. Pro využitelnou složku komunálního odpadu jsou určena stanoviště na separovaný sběr. Zde je možné odložit směsný plast, papír a sklo bílé a barevné. Další částí je velkoobjemný odpad z domácností (třeba nábytek) na ten jsou určeny velkoobjemové kontejnery přistavované od dubna do října na stanoviště. Pokud si občan objedná kontejner samostatně, jeho přistavení hradí. Cena za přistavení v Chotěboři je od 544,50 Kč na 24 hod. Domovní odpad uložený do kontejneru může být uložen na skládce za úhradu (cca 840 Kč/t) nebo je možná bezplatná varianta, a to osobně roztřídit odpad z kontejneru ve sběrném dvoře. Objednávky kontejnerů jsou k dispozici na podatelně městského úřadu nebo přímo v budově firmy TELES. Na nebezpečné odpady je určen sběrný dvůr v areálu TELES (bývalé uhelné sklady). S pracovní dobou od 1. 4. do 31. 10. vždy v po, st, pá: 6.00 - 14.00, út a čt 8,30 - 17,00 a každou lichou sobotu: 8.00 - 11.00. V ostatním období 5,30 - 14,00. Zde je samozřejmě možné uložit i využitelný odpad z domácností. Veškeré odpady z domácností jsou zde ukládány bezplatně dle pokynů správce sběrného dvora. Za domovní odpad je považováno vše, co souvisí s provozem domácnosti, např. starý nábytek, umyvadla, WC mísy; naopak vždy je uložení zpoplatněno u stavebních odpadů, např. suť, střešní krytina, obklady a dlažby. Veškerý odpad, který je občanem přímo odvezen na skládku je zpoplatněn, a to i v případě, jedná-li se o odpad z domácnosti.

 Celý takto popsaný systém je určen pro všechny občany města. Do tohoto systému se samozřejmě mohou zapojit i podnikatelské subjekty, ale pouze za úhradu.

 Citelným nedostatkem systému je absence kompostárny na biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). V letošním roce je v záměru města využít grantové politiky Kraje Vysočina a kompostárnu vybudovat.

 Veškeré další odpady, které jsou produkovány námi občany, zejména stavební sutě, střešní krytiny, výkopová zemina apod., nejsou považovány za odpad z domácností a jsou při ukládce na skládku nebo sběrný dvůr zpoplatněny v plné míře.

 Musím ale zkonstatovat, že mnoho z nás není ochotno udělat to základní a roztřídit odpady tak, jak bylo uvedeno. V nádobách na zbytkový odpad se v poměrně velké míře objevuje využitelný odpad a ve velkoobjemových kontejnerech odpad nebezpečný. Chtěl bych vás proto požádat o vstřícnost a dodržování zásad nakládání s odpady. Pomáháme tím přírodě a hlavně sami sobě.

Jak jsme třídili v minulých letech:

V roce 2002 bylo vytříděno 12,5 kg tříděného odpadu na občana.

V roce 2003 bylo vytříděno 17,5 kg tříděného odpadu na občana.

V roce 2004 bylo vytříděno 22,5 kg tříděného odpadu na občana.

V roce 2004 bylo rozdělení na jednotlivé komodity a čtvrtletí následující (údaje v tunách):

 I. II. III. IV. Celkem

Papír 11,6 15,9 18,63 23,86 69,18

Sklo bílé 7,68 11,4 9,8 13,68 42,55

Sklo barevné 11,45 6,2 11,97 11,26 40,9

Plast 12,11 15,9 18,85 17,8 63,0

V prvém čtvrtletí roku 2005 bylo rozdělení na jednotlivé komodity a čtvrtletí následující (údaje v tunách):

Papír 21,02

Sklo bílé 9,55

Sklo barevné 11,21

Plast 18,71

 Z výše uvedených tabulek je patrné, že mnozí z nás jsou velmi dobří třídiči a množství takto sebraného odpadu narůstá. Chci vám za to poděkovat a doufám, že ostatní se k nám přidají. Veškeré informace získáte na tel. č. 569 626 640.

 Ing. Petr Sodomka,  jednatel společnosti  TELES, s. r. o., Chotěboř

 HARMONOGRAM PŘISTAVENÍ KONTEJNERŮ

 každý druhý týden v měsíci od 1. 4. do 31. 10. 2005

Pondělí: 8.00 - 9.00 13.00 - 14.00 ul.Za Vlasárnou  (pod kopcem)

 9.30 - 10.30 14.30 - 15.30 ul. Hromádky z Jistebnice  (u Silnic)

 11.00 - 12.00 16.00 - 17.00 ul. Buttulova (u požární  nádrže)

Úterý: 8.00 - 9.00 13.00 - 14.00 ul. Smetanova  (u bývalé samoobsluhy)

 9.30 - 10.30 14.30 - 15.30 ul. Krále Jana  (parkoviště za pojišťovnou)

 11.00 - 12.00 16.00 - 17.00 ul. Dlouhá (křižovatka  ulic Dlouhá a Severní)

Středa: 8.00 - 9.00 13.00 - 14.00 ul. Na Skřivánku  (u telefonní budky)

 9.30 - 10.30 14.30 - 15.30 ul. Čs. armády  (u transformátoru)

 11.00 - 12.00 16.00 - 17.00 ul. Dr. Rykra (pod  rehabilitačním ústavem)

 Čtvrtek: 8.00 - 9.00 13.00 - 14.00 ul. Bahenní  (u dětského hřiště)

 9.30 - 10.30 14.30 - 15.30 ul. Na Chmelnici  (nad školkou)

 11.00 - 12.00 16.00 - 17.00 ul. Slámova  (nad Prorysem)

 Místní části

Pondělí: 14.00 - 15.00 Dobkov

 15.30 - 16.30 Počátky

 17.00 - 18.00 Příjemky

Úterý: 14.00 - 15.00 Klouzovy

 15.30 - 16.30 Svinný

 17.00 - 18.00 Rankov

Středa: 14.00 - 15.00 Hájek

 15.30 - 16.30 Střížov

 17.00 - 18.00 Bílek

 Rekreační oblasti, zahrádkářské kolonie

Přistavení kontejneru každou poslední sobotu v měsících duben až říjen.

Břevnická nádrž - strana od Dobkova 8.00 - 9.00

Břevnická nádrž - při trati ČD (parkoviště) 9.30 - 10.30

Břevnický rybník - cesta u trati ČD 11.00 - 12.00

sv. Anna - stanoviště kontejneru I. 8.00 - 9.00

sv. Anna - stanoviště kontejneru II. 9.30 - 10.30

Kacíře - rozcestí u betonových zábran 11.00 - 12.00

 TELES, s. r. o., Chotěboř

 Nezapomeňte zaplatit poplatek za svoz odpadu
Upozorňujeme touto cestou všechny občany na povinnost zaplatit poplatek za svoz odpadu na rok 2005
 Sazba poplatku na rok 2005 - 350,- Kč na osobu,  děti do 15 let včetně - 175,- Kč na osobu,  stavby určené k rekreaci - 175,- Kč
 Osvobozeni jsou občané nad 75 let včetně.
Poplatek můžete uhradit přímo v budově Městského úřadu, I. patro, č. dveří 213. Je třeba tak učinit do 30. 6. 2005. Včas nezaplacený poplatek nebo jeho nezaplacenou část může správce poplatku zvýšit až na trojnásobek.

Jak funguje město, 4. část
Ing. Milan Linhart, místostarosta

Úředník, lidu služebník
aneb
Městský úřad

V minulých dvou dílech seriálu jsme se věnovali zastupitelstvu a radě města, tedy voleným orgánům samosprávy – komunálním politikům. Dnes se budeme věnovat úředníkům. Nejprve obecněji, pak se konkrétněji zaměříme na náš městský úřad. Je to citlivé téma a zejména v tomto volebním období, kdy stále doutná a občas i vzplane konflikt mezi některými zastupiteli a městským úřadem. Příčinou sporu je smíšený model státní správy a samosprávy, nedostatečný příspěvek státu na veřejnou správu, to vše zarámováno nízkými příjmy města Chotěboř jako celku. V jiných městech takto vyhrocená situace není, protože většina srovnatelných měst je na tom finančně lépe než Chotěboř, takže peníze vynaložené na chod městských úřadů je tolik nebolí. Sestavit vyrovnaný rozpočet města Chotěboř je rok od roku stále obtížnější, nedostatek financí se kriticky projevuje zejména v oblasti investic. Někteří členové finančního výboru, někteří zastupitelé a radní proto hledají jeden ze zdrojů chybějících peněz právě v nákladech na provoz městského úřadu, zejména pak v oblasti platových prostředků. Městu tato konfliktní situace neprospívá, proto se na problém podíváme podrobněji.

Zastupitelé každé čtyři roky přicházejí a odcházejí, úředníci však zůstávají. Jsou to profesionálové s odborným vzděláním a jejich činnost by neměla být dotčena změnou politických poměrů na radnici. Tak to předpokládá i zákon o úřednících, který velmi znesnadňuje výměny a propouštění úředníků. Chce jim tak dát klid a jistotu, že nebudou ve vleku změn politických poměrů a chce také zamezit plýtvání veřejnými prostředky, protože průběžné vzdělávání a zejména zkoušky zvláštní odborné způsobilosti každého úředníka stojí radnici desítky tisíc korun. Na každou novou disciplínu při změně pracovního zařazení v rámci úřadu se pak musí skládat další nové zkoušky. Zkoušky odborné způsobilosti jsou úzce specializované, skládají se většinou v Institutu pro místní správu v Benešově a ne každý je udělá, protože jsou opravdu velmi těžké a zkoušející přísní. Úřednických disciplín je několik desítek, na každou se vážou jiné speciální zákony a na tak malém úřadě, jako je ten náš, je docela problém, aby každý typ zkoušky měli alespoň dva lidé a byli tak vzájemně zastupitelní v době dovolené, nemoci, školení nebo služební cesty.

 V jakékoliv profesi se setkáváme se zaměstnanci kvalitními i méně kvalitními, pro úřady to samozřejmě platí také, i když odborná kvalifikační kritéria jsou zde přísná. Stabilita úřadů je nutná, ale obtížnost výměny úředníků, její finanční náročnost i problém s dobrým zapracováním nových lidí někdy vedou k opačnému extrému. Je to určitá zabydlenost, nepružnost, liknavost, nadřazené chování nebo profesionální slepota, což vidíme nejen u některých osob na obecních úřadech, ale i na mnoha úřadech centrálních. Takoví ministři se střídají téměř každý rok, ale stovky jejich podřízených stále zůstávají a žijí svým vlastním životem. Někteří ministerští úředníci dokáží přežít i 5 nebo dokonce 10 ministrů, jiní zase putují z jednoho ministerstva na druhé, z úřadu na úřad, ale státními úředníky zůstávají po celý život. Před dvěma roky byl na toto téma napsán zajímavý fejeton s názvem „Vládnou nám lidé, které jsme nevolili“. V podstatě pak už nežijeme v demokracii, ale v úřednické byrokracii. V televizi vidíme jenom ministry a občas nějakého poslance, ale úředníky, kteří zákony ve skutečnosti tvoří, vůbec neznáme a nezná je všechny ani ten ministr.

Nové a nové zákony, předpisy a vyhlášky, které chrlí naše centrální orgány v rámci nekončící legislativní smršti, způsobují, že úředníků je potřeba stále více. Snad je to i jeden ze způsobů vytváření umělé zaměstnanosti, protože většina mladých lidí dnes chodí studovat ekonomické a manažerské obory, ale pracovní místa pro ně nejsou. Kdyby nové zákony nekladly na všech úrovních větší nároky na administrativu, mnoho těchto mladých lidí by zůstalo nezaměstnaných. Starostové, kteří seděli na radnicích počátkem 90. let, vzpomínají na tuto dobu jako na zlaté časy, kdy administrativy nebyla ani polovina, snad ani třetina toho, co je dnes. I množství úředníků zaměstnaných na městských úřadech je vynucené státem a nejde jen o státní správu, jde i o samosprávu. Složitost výběrových řízení, žádostí o dotace, administrativy spojené s dotacemi již získanými, požadavky na statistická data, to vše vytváří obrovský administrativní moloch, který požírá sám sebe. Obec však je pod přísnou kontrolou a musí všechny administrativní úkoly plnit v předepsaných lhůtách a předepsaným způsobem, takže z toho není úniku. Množství úředníků potřebných na radnici pak nevyplývá z potřeb obce, ale je diktováno požadavky státu.

Úředníci mají na chod města daleko větší vliv, než se zdá na první pohled. Jestliže rada nebo zastupitelstvo přijímají na každém zasedání desítky usnesení, nemají čas se s většinou problémů kvalifikovaně seznámit. Musí se proto spolehnout na odborné stanovisko příslušného úředníka, který podklady pro usnesení připravil. Každé přijaté usnesení pak zase obnáší spoustu hodin práce. A tato konkrétní realizace usnesení je už zase převážně na úřednících, vedení města je jenom kontroluje a není v jeho silách, aby stihlo zkontrolovat všechno. Realizace mnoha věcí záleží jen a jen na osobní aktivitě a iniciativě toho kterého úředníka. Pokud by všechny podněty měly vycházet pouze od volených funkcionářů, určitě by to nestačilo. Na malé obci to možné je, tam ví starosta o každém šustnutí, ale ve městě velikosti Chotěboře už ne. O spoustě řízení, rozhodnutí a činností, které v rámci úřadu probíhají, se volení funkcionáři ani nedozví, protože nejsou v jejich kompetenci. Dobří, spolehliví a aktivní úředníci jsou pro město hotový poklad. Určitě ovlivňují život ve městě daleko více než volená samospráva a nemění se tak často, jako volení funkcionáři. Bohužel, platí to i naopak. Úředníci mohou ovlivňovat chod města a celého regionu i negativně a samospráva má k dispozici jen omezené prostředky a nepřímé nástroje, jak tuto situaci korigovat.

Od 1. ledna 2003 se Chotěboř dobrovolně stala jednou z 205 obcí z rozšířenou působností ve státní správě, takzvanou „trojkou“, lidově též „malým okresem“. Mnoho měst o malý okres usilovalo, některá marně. Jedná se o určitou prestiž města, o větší pohodlí občanů i o zvýšené tržby místních obchodníků a živnostníků od občanů, kteří sem přijíždějí na úřad. Počet úředníků na městském úřadě tím vzrostl prakticky na dvojnásobek. Stát zvýšené náklady kompenzuje svým příspěvkem, ale pouze částečně, zbytek jde z naší pokladny. Jedním z nedostatků reformy veřejné správy je i to, že nejsou žádné tabulky, kolik by pro jednotlivé okruhy státní správy mělo být úředníků, neexistuje žádná doporučená organizační struktura. Každý městský úřad si to musí metodou pokusu a omylu nastavit sám. Města nejsou vzájemně srovnatelná co do velikosti, počtu obyvatel, velikosti správních obvodů II. a III.stupně, počtu a typu vodotečí, hektarů lesa, orné půdy, rozsahu důlní a těžební činnosti, rozsahu průmyslové výroby, počtu živnostníků, nezaměstnaných, sociálních případů, věkové struktury obyvatel, hustoty a třídy dopravních sítí, počtu registrovaných vozidel, způsobu nakládání s odpady, atd. Každý městský úřad má proto úplně jinou strukturu a jen velmi obtížně se spolu srovnávají. Přesto se o srovnání s jinými městy snažíme, objednali jsme si personální audit, jsme zapojeni do systému řízení jakosti veřejných služeb CAF, chceme se ve spolupráci s krajským úřadem zapojit i do systému benchmarkingu (porovnávání) měst a obcí. To vše by mělo napomoci ke stanovení optimální struktury městského úřadu, která je stále živá a stále se vyvíjí. Letos zažíváme velký počet kontrol z ministerstev i z krajského úřadu, jak si plníme své povinnosti. Pokud by některá z kontrol zaznamenala vážnější problémy, mohly by nám být určité úkony odejmuty a museli bychom na některé agendy zase jezdit do Havlíčkova Brodu. Po provedení personálního auditu jsme dokonce byli ředitelkou krajského úřadu napomenuti, že jsme to se snižováním úřednických míst přehnali.  

Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci města zařazení do městského úřadu. V čele městského úřadu je starosta. Jeho personální pravomoci jsou však velmi omezené. V podstatě přímo řídí pouze tajemníka a stanovuje jeho plat. Počet úředníků a jejich organizační strukturu stanoví rada města. Městský úřad vykonává státní správu i samosprávu. Protože většina úředníků provádí úkony obojího charakteru, je těžké stanovit podíl státní správy a samosprávy. Odhadujeme, že v Chotěboři je to asi 2:1, úkonů státní správy je zhruba dvojnásobek. Chtěli bychom to však změnit, stále máme pocit, že se městský úřad věnuje samosprávným činnostem nedostatečně. Je to však nekonečné dohadování, jestli má Franta nebo Tonda pracovat tři hodiny denně pro samosprávu a pět hodin pro státní správu nebo naopak. Na Městském úřadě v Chotěboři pracuje 69 úředníků a dalších administrativních pracovníků. To je výhoda, protože je všechny známe a všichni se také vejdou do jedné budovy. Většina bývalých okresních měst zaměstnává kolem dvou až tří set úředníků, tam už je vedení města všechny znát nemůže.Ve většině měst také sedí v několika různých budovách, které jsou dost daleko od sebe, někdy i kilometr a více. Takový úředník se pak se svým starostou nepotká, jak je rok dlouhý, a zná ho jen z fotky v novinách. Nevýhodou malého počtu úředníků je zase obtížná zastupitelnost, což se projevuje hlavně v době dovolených, chřipkových epidemií, vánoc a zvýšeného počtu školení. Teď například probíhají v Jihlavě školení všech úředníků k rozsáhlé novele správního řádu, která bude platit od příštího roku, a čekají nás také školení na nový software, hlavně na novou spisovou službu. Konkrétní struktura našeho městského úřadu byla zveřejněna v prosincovém čísle Echa i s čísly dveří a telefonních linek. Úřad se člení na odbory a oddělení, vedoucím úřadu je tajemník.

Tajemníkem Městského úřadu v Chotěboři je již více než deset let Ing. Jiří Fišera. Někteří občané si pletou funkci místostarosty a tajemníka. Místostarosta je členem rady a zastupitelstva, zabývá se samosprávou, zastupuje starostu, je volen, a to hned nadvakrát. Nejprve občany do zastupitelstva na čtyři roky a pak zastupitelstvem do své funkce, ze které může být kdykoliv zastupitelstvem zase odvolán. Není-li znovu zvolen, nejpozději po čtyřech letech končí, stejně jako starosta. Tajemník je úředník – zaměstnanec, zabývá se spíše státní správou a chodem úřadu jako takového. Odvolán může být jedině v případě závažného porušení svých zákonných povinností a se souhlasem ředitelky krajského úřadu. Jednání rady a zastupitelstva se účastní s hlasem poradním. Může tedy vystoupit v diskusi, ale nemůže hlasovat. Volby na jeho setrvání ve funkci nemají žádný vliv. Starosta a místostarosta jsou politické funkce a bývají členy i významnými funkcionáři politických stran. Naopak, tajemník nesmí politické funkce vykonávat.Tajemník městského úřadu je odpovědný za plnění úkolů městského úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi. Tajemník zajišťuje výkon státní správy a dále plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo, rada nebo starosta. Tajemník stanoví podle zvláštních předpisů platy všem zaměstnancům, musí však dodržet platné platové tabulky a zároveň se vejít do částky, kterou mu v rozpočtu města stanovilo zastupitelstvo. Tajemník také vydává vnitřní směrnice městského úřadu, nevydává-li je rada města.

Samospráva nesmí nijak zasahovat do výkonu státní správy. Zajišťuje pro výkon státní správy podmínky (kanceláře a jejich vybavení, zaměstnává úředníky, zajišťuje topení, svícení, úklid, školení, nákup kancelářských potřeb, dopravu, atd.), ale nemůže se vyjadřovat k přijatým rozhodnutím ani do správního řízení nějak zasahovat či ho ovlivňovat. Nelze chodit za starostou a domáhat se povolení ke skácení stromu, když ho příslušný úředník na odboru životního prostředí odmítne vydat. Nelze se domáhat protekce při jednání na stavebním úřadě apod. Tyto pravomoci nemá starosta ani tajemník. Pokud občan s rozhodnutím nesouhlasí, musí se v zákonné lhůtě obrátit na odvolací orgán, což je krajský úřad. I na kraji funguje zvlášť volená samospráva (hejtman, rada a zastupitelstvo, dohromady 45 lidí - politiků) a krajský úřad jako takový, což je několik set úředníků. Pokud si někdo myslí, že nově zvolený starosta nebo hejtman kraje vymění polovinu úředníků, je na omylu, to prostě nejde.

Naše zákony jsou postaveny tak, že vliv samosprávy na chod úřadu je velmi malý,  přestože snad jako jediní v celé Evropě máme smíšený model veřejné správy. Ten však pouze mate veřejnost, která pak od vedení města žádá spoustu věcí, které nejsou v jejich pravomoci a občané to těžce chápou. Je to úplně odlišná pozice než u klasické obchodní společnosti, kde majitel nebo generální ředitel je téměř neomezeným pánem. Městský úřad se spíše dá připodobnit ke každému jinému státnímu úřadu, jako je třeba pracovní úřad, finanční úřad, katastrální úřad, atd. Další odlišností města od soukromé firmy je vztah k počtu zaměstnanců. Obchodní společnost je zde proto, aby tvořila zisk, musí tedy minimalizovat své náklady, včetně mzdových. Město však je veřejnoprávní korporace, která zajišťuje určité veřejné služby. Snížit počet zaměstnanců pak automaticky znamená omezit rozsah poskytovaných služeb. Znamená to, že se prodlouží termíny pro vydání rozhodnutí a fronty u přepážek, že se zkrátí úřední hodiny, že budou ošizeny práce pro samosprávu ve prospěch státní správy apod. Dále je nutno vidět, že náš městský úřad vykonává státní správu v rozšířené působnosti i pro dalších 30 obcí v regionu. A do všech těchto obcí také úředníci musí pravidelně jezdit na různá místní šetření. Obcí je sice třicet, ale všech jednotlivých vesniček, tedy místních částí, je hodně přes stovku. A nejsou to jen obecní úřady a obyvatelé, kterými se zabýváme. Týkají se nás i pole, lesy, vodoteče, povodně, průmyslové havárie, atd. v celém spravovaném území.

Úředníkem městského úřadu se lze stát pouze po výběrovém řízení na základě veřejné výzvy. Tajemník města jmenuje pro každé výběrové řízení zvlášť výběrovou komisi, stanoví kritéria a uchazeči jsou většinou pozváni k osobnímu pohovoru na úřad. Komise stanoví pořadí, které je doporučením pro tajemníka (u nižších úředníků) nebo pro radu města (u vedoucích odborů). Ti pak rozhodnou, koho jmenují. Starosta tady nemá žádné pravomoci, pouze může být jedním ze členů komise a u vedoucích odborů je jedním z hlasujících v radě. Mnoha výběrových řízení se však neúčastní vůbec. Poslední velký nábor úředníků se konal ještě za minulého vedení města v září 2002. V rámci reformy veřejné správy k nám od ledna 2003 přešli někteří pracovníci dělícího se okresního úřadu. Moc velký zájem o dojíždění do Chotěboře mezi nimi nebyl, většinou dali přednost Městskému úřadu v Havlíčkově Brodě, kde to mají doma, mnozí povýšili na krajský úřad do Jihlavy a zbytek šel raději do Světlé nad Sázavou. Ono se už tenkrát o Chotěboři proslýchalo, že jsou tady nejmenší platy (nadtarifní složky typu osobní ohodnocení a mimořádné odměny) a nejvíc práce (nízký početní stav úředníků). Úředníci na zbývající místa tedy museli být v září 2002 jednorázově doplněni deseti nováčky a tito nově vyškoleni. Tuto obtížnou etapu zvládl městský úřad se ctí a bez velkých potíží. Na úřadě tedy nepracují jen úředníci z Chotěboře a jejích místních částí, ale i z okolních měst a obcí. Máme zaměstnance například z Havlíčkova Brodu, Přibyslavi, Nové Vsi, Vísky, Malče, Tisu, Hudče, Vepříkova nebo Dolní Krupé. Pracovní doba některých z nich je proto vázána i na příjezdy a odjezdy autobusů. Všichni zastupitelé naopak musí mít trvalé bydliště v Chotěboři. I to je rozdíl mezi samosprávou a úřadem. Někteří naši úředníci jsou dokonce členy zastupitelstev v obcích, ze kterých k nám dojíždějí.

Úřední dny jsou pondělí a středa od 8.00 do 11.30 a od 12.15 do 17.00. Proč nejsou všechny dny v týdnu úřední? Protože úředníci musí mít čas na žádostech, které od občanů dostanou pracovat. Musí jednat i s jinými úřady a musí kvůli tomu jezdit do Havlíčkova Brodu i do Jihlavy. Musí také konat místní šetření po městě a v celém Podoubraví. Mnoho z nich pracuje i na úkolech, které dostávají od rady, zastupitelstva, starosty nebo místostarosty a i tyto úkoly mají své termíny plnění, protože zase navazují například na investiční akce města. Také si musí někdy vybrat dovolenou, jet na seminář či na školení. Mnozí úředníci mají kumulované funkce a ve zbývajících dnech dělají jinou práci než v pondělí a ve středu. Ve zbývajících dnech také pracovní doba končí ve 14.00 a v 15.00 se automaticky zablokují vstupní dveře do úřadu. Kdybychom měli denně zajistit provoz alespoň do 17 hodin, museli bychom přijmout další zaměstnance. Přesto Vás rádi obsloužíme i v úterý, ve čtvrtek nebo v pátek, ale jen do 14 hodin a bez záruky, že všichni úředníci budou přítomni. Můžete to však zkusit nebo ještě lépe předem se telefonicky domluvit, abyste na úřad nešli zbytečně. Zejména však chci požádat, respektujte polední přestávku od 11.30 do 12.15! I úředník je jenom člověk, má na přestávku nárok, potřebuje se najíst a na chvíli si od náporu lidí odpočinout. Nelze dost dobře úřad přes poledne zamknout, jako to dělají obchody, pošta nebo banky, ale hodně občanů se po úřadě pohybuje právě v době polední přestávky a nerespektují informaci na vstupních dveřích. 

Design & Webmaster: JP Data Systems Chotěboř, (c) 2004