Jak funguje město, 2. část
Ing. Milan Linhart, místostarosta

Koho jsme si zvolili, ten za nás rozhoduje aneb Zastupitelstvo města

Jak se volí zastupitelstvo.
 
Funkcní období zastupitelstva je 4 roky, to soucasné má mandát od listopadu 2002 do listopadu 2006. Volit muže každý obcan starší 18 let s trvalým bydlištem v Chotebori. Pri minulých volbách to bylo 7222 volicu, z toho 6625 prímo ve meste a dalších 1067 v osmi místních cástech. Na kandidátce volební strany muže být zapsáno maximálne tolik kandidátu, kolik clenu zastupitelstva se volí, a tito kandidáti musí být starší 21 let. Volebními stranami jsou bud klasické politické strany nebo ruzná sdružení nezávislých kandidátu, která však musí svoji kandidaturu podložit ješte podpisovými archy, kde obcané vyjadrují svoje prání, aby práve toto sdružení kandidovalo. Pocet podpisu stanoví volební zákon. V obci do 10 tisíc obyvatel muže mít zastupitelstvo 11 až 25 clenu, v Chotebori je od roku 1994 stanoven pocet 21 clenu. Zastupitelstvo však tento pocet muže pro kterékoliv další volby zmenit.
Volby do zastupitelstva města jsou zajímavou kombinací stranické volby a volby osobností. Jsou to jediné volby, při kterých není nutno vybrat pouze jednu jedinou stranu, ale je možné kroužkovat jednotlivé kandidáty napříč všemi stranami. Počet kroužků pochopitelně nesmí překročit volený počet členů zastupitelstva. Tato kombinace vede k nečekaným a pro některé občany i nepochopitelným výsledkům. I ve výsledku minulých voleb lze vysledovat četné paradoxy, protože pro výsledek voleb není rozhodující počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale pro volební stranu jako celek. Teprve po stanovení počtu mandátů pro jednotlivé strany se stanoví pořadí uvnitř strany. A tady zase lze přeskakovat dopředu, pokud kandidát překoná průměrný výsledek své strany nejméně o 10%.
Z tabulky na konci článku vidíme, že do zastupitelstva byl zvolen i Mgr. Michal Jakeš, který se počtem hlasů 533 ve skutečnosti umístil až na 72. – 73. místě! Více hlasů než on získalo nejen 20 zvolených zastupitelů, ale i dalších 51 kandidátů, kteří zvoleni nebyli (celkem kandidovalo 147 lidí). Skokanem roku pak byl Ing. Karel Polívka, který ze 14. místa na kandidátce strany, která skončila předposlední, doskočil nejen do zastupitelstva, ale dokonce až do rady! Ve skutečnosti by mu podle počtu hlasů patřilo až 62. místo. Naopak, hned tři lídři kandidátek ze sedmi se do zastupitelstva zatím nedostali ani jako náhradníci. A tři z těch, kteří ze svého prvního místa zvoleni byli, už odstoupili. V dnešním zastupitelstvu tedy zasedá pouze jeden zastupitel ze sedmi, kteří byli na kandidátkách svých stran napsáni na prvním místě.
Starosta, místostarosta a členové rady jsou pak voleni zastupitelstvem v tajném hlasování, kterému většinou předcházejí koaliční dohody, což obnáší dva týdny obtížného vyjednávání doslova ve dne i v noci. Počet obdržených hlasů se při těchto vyjednáváních příliš nezohledňuje. Jinak by musela být starostkou Mgr. Markéta Valtrová a místostarostou Jiří Pavlásek, kteří obdrželi nejvíce preferenčních hlasů. Ono to však mnohdy ani nejde, protože lidé, kteří jsou populární a mají hodně hlasů, nechtějí nebo ani nemohou opustit své povolání a jít vykonávat uvolněnou funkci. Většinou je najdete někde uprostřed kandidátky a sami bývají velmi překvapeni tím, že vůbec byli zvoleni. Často se však příliš nezohledňuje ani výsledek jednotlivých volebních stran, spíše záleží na tom, kdo se s kým a proti komu domluví. Proto nemá druhá ODS ani třetí KSČM žádného radního, zatímco předposlední Nezávislí Chotěbořska ano. A starosta dokonce vzešel z volební strany, která skončila až pátá. Pořadím také mohou zamíchat kandidáti, kteří hned na začátku nebo v průběhu volebního období odstoupí.
Každý volic by si mel dobre uvedomit, co to znamená, když nekomu dává duveru a udelá mu kroužek, prípadne zaškrtne celou kandidátku urcité strany. Kterýkoliv zvolený clen zastupitelstva se teoreticky muže stát starostou, místostarostou nebo clenem rady. Na to už pak volic nemá žádný vliv. Vetšina zvolených clenu zastupitelstva se také stává cleny nebo dokonce predsedy výboru a komisí. Verejnosti se obcas nelíbí, když nekdo ze clenu zastupitelstva vyhraje v rámci mesta nejaké výberové rízení na urcitou pracovní pozici. Ale zase je potreba videt, že tito lidé vlastne v rámci mesta požívají tu nejvetší duveru vyjádrenou volebními hlasy. Kdyby to byli lidé neoblíbení a neschopní, nenasbírali by tolik hlasu ve volbách. Proto je zapotrebí nebrblat, ale chodit k volbám a pritom dvakrát zvážit každý kroužek na kandidátce.
 
Kdy, kde a jak zasedá zastupitelstvo.
 
 Zastupitelstvo se schází nejméne jedenkrát za 3 mesíce. V Chotebori se ustálil pocet zasedání na 7 za rok, krome techto rádných zasedání bývá i nekolik mimorádných. Zasedání trvá približne 4 hodiny a bývá na nem prijato kolem 40 usnesení. Usnesení je prijato, pokud pro ne hlasuje nejméne nadpolovicní vetšina všech zvolených clenu, tedy nikoliv jen clenu prítomných. V Chotebori je tedy pro každé usnesení zapotrebí 11 hlasu pro. Naštestí je docházka zastupitelu v tomto volebním období vzorná. Zasedání se konají vetšinou v KD Junior, výjimecne i ve školní jídelne nebo v zasedací místnosti MeÚ. Zasedacím dnem bývá pondelí od 16 hodin. Oznámení o konání zasedání zastupitelstva musí být zverejneno nejméne 7 dní predem na úrední desce a 7 dní predem také dostávají clenové zastupitelstva k prostudování materiály, které se budou projednávat. Zasedání zastupitelstva je vždy verejné! Bohužel, choteborská verejnost jen velmi málo využívá možnost slyšet své zastupitele, jak argumentují, a videt je, jak hlasují. Možná by to bylo nekdy poucné pro príští komunální volby.
Zasedání se rídí schváleným programem a jednacím rádem. Krome zastupitelu a verejnosti je prítomen také tajemník a vedoucí úredníci mestského úradu, zapisovatelka, právnicka, vedoucí organizacních složek mesta, reditelé príspevkových organizací mesta, reditel mestské policie, jednatelé mestských obchodních spolecností a predsedové osadních výboru (ti však mívají casto absenci, z osmi osad bývá zastoupena jen jedna nebo dve). Nekdy se stává problémem, že zejména zastupitelé – zacátecníci, nemají dostatecné znalosti zákona o obcích a další legislativy, proto jsou prítomni odborníci z rad úredníku, aby vše vysvetlili a nebylo prijato nejaké usnesení, které by nebylo v souladu se zákonem a muselo by se zrušit. Zastupitelé sice mají k dispozici Prírucku clena zastupitelstva obce, ale vetšinou jsou to v oblasti legislativy amatéri, protože jejich obcanské povolání je zcela jiného charakteru a ke studiu zákonu je nelze nijak nutit. Jakákoliv lidová tvorivost pri formulování usnesení, textu smluv a vyhlášek pak bývá spíše na škodu.
 
O čem zastupitelstvo rozhoduje.
 
Zastupitelstvo rozhoduje o záležitostech samosprávy. Státní správa je naopak vyhrazena úredníkum. Nerozhoduje však zdaleka o všem, mnoho kompetencí náleží zejména rade mesta.
Jednou z hlavních pravomocí zastupitelstva je volit a odvolávat starostu, místostarosty a členy rady. Vždy však pouze v rámci aktuálního složení zastupitelstva. Pokud někdo kandiduje na starostu, je napsán na prvním místě kandidátky některé strany, ale do zastupitelstva není zvolen, protože ho ostatní svými preferenčními hlasy přeskočí, tak má smůlu, starostou, místostarostou ani členem rady být nemůže. Zastupitelstvo zřizuje a ruší výbory zastupitelstva, volí jejich předsedy a členy. Povinné ze zákona je zřízení finančního a kontrolního výboru.
Jedenkrát za rok schvaluje rozpocet mesta a v prubehu roku v nem muže provádet rozpoctové zmeny. Schvaluje pak i záverecný úcet mesta, zrizuje docasné i trvalé penežní fondy mesta. Schvaluje plán rozvoje mesta a územní plán mesta. Zrizuje a ruší príspevkové organizace a organizacní složky mesta, mestskou policii, zakládá obchodní spolecnosti. Deleguje zástupce mesta na valnou hromadu obchodních spolecností, kde má majetkovou úcast, a navrhuje zástupce mesta do ostatních orgánu techto obchodních spolecností. Vyhlašuje obecne závazné vyhlášky mesta a rozhoduje o vyhlášení místního referenda. Rozhoduje o spolupráci s jinými obcemi a o forme této spolupráce, tedy napríklad o clenství ve Svazku obcí Podoubraví, ve Svazu obcí Vysociny nebo ve Svazu mest a obcí.
Dále rozhoduje o cetných majetkoprávních úkonech. Tyto záležitosti casto tvorí vetšinu usnesení zastupitelstva a patrí k jeho nejdelší a nejnudnejší cásti pro zúcastnenou verejnost. Velmi zjednodušene receno rozhoduje o veškerém nabytí a pozbytí majetku mesta, s výjimkou prijetí daru, poskytnutí daru do 20 tisíc a poskytnutí príspevku neziskové organizaci do 50 tisíc. O nákupech a prodejích nemovitostí rozhoduje zastupitelstvo, zatímco o pronájmech rozhoduje rada. Zastupitelstvo rozhoduje i o prijetí ci poskytnutí úveru nebo pujcky a o rucitelských závazcích. Dalo by se tedy shrnout, že zastupitelstvo má plne pod kontrolou hospodarení s majetkem mesta, jeho organizacní strukturu i podobu mesta vyjádrenou územním plánem. Podrobnosti lze nalézt v zákone o obcích c. 128/2000 Sb.
 
SLOŽENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA CHOTĚBOŘ PRO ROKY 2002 – 2006
 
Zastupitelé jsou serazeni podle výsledku volebních stran v listopadu 2002 a podle poctu hlasu pro jednotlivé kandidáty. U zastupitelu uvádíme titul, jméno a príjmení, poradí na kandidátní listine své strany, vek, kterého dosáhli v polovine funkcního období v listopadu 2004, politickou príslušnost a pocet obdržených hlasu v roce 2002. Za uplynulé 2 roky a ctyri mesíce, tedy neco za více než polovinu funkcního období, se již svého mandátu vzdalo 8 zvolených zastupitelu a jejich náhradníku, což je více než  tretina! Nejvetší pohyb byl zaznamenán u KSCM, kde se již stihli vymenit úplne všichni, vcetne jednoho náhradníka! Za CSSD dnes zasedají v zastupitelstvu pouze nestraníci.
 
1. Krestanská a demokratická unie – Ceskoslovenská strana lidová, 18,12%, 4 mandáty
Mgr. Markéta Valtrová (9), 43 let, nestraník, 1034 hlasu
Ing. Milan Linhart (1), 43 let, člen KDU-ČSL, 1009 hlasů - místostarosta
Ing. Petr Gregor (4), 37 let, nestraník, 980 hlasu – clen rady
Ing. Stanislav Motyčka (2), 65 let, člen KDU-ČSL, 969 hlasů
 
2. Obcanská demokratická strana, 17,34%, 4 mandáty
Jirí Pavlásek (2), 54 let, clen ODS, 1019 hlasu
Pavel Halama (5), 40 let, nestraník, 896 hlasů
Ing. Jozef Pikla (8), 39 let, nestraník, 749 hlasů, od 19.1. 2004 náhradník za Ing. Zdeňka Stejskala (1), 59 let, člen ODS, 901 hlasů
Patrik Perka (4), 28 let, člen ODS, 627 hlasů, od 10.1.2005 náhradník za Janu Tomáškovou (3), 54 let, členka ODS, 819 hlasů
 
3. Komunistická strana Cech a Moravy, 16,77%, 3 mandáty
Václav Hochman (3), 62 let, clen KSCM, 765 hlasu, od 1.9.2003 náhradník za Ing. Jana Tumu (2), 55 let, nestraník, 804 hlasu
Adolf Müller (4), 50 let, člen KSČM, 658 hlasů, od 8.7.2004 náhradník za Jaroslava Lebrušku (1), 55 let, člen KSČM, 885 hlasů, když JUDr. Otakar Bačkovský (9), 60 let, nestraník, 710 hlasů odmítl nastoupit mandát
Ladislav Pátek (5), 45 let, clen KSCM, 597 hlasu, od 1.2.2005 náhradník za Marii Podebradskou (8), 62 let, nestraník, 834 hlasu
 
4. SNK Zmena pro Chotebor, 16,60%, 3 mandáty
Hermanský Vít (10), 50 let, nestraník, 910 hlasu – clen rady
Ing. Vladimír Jonáš (2), 50 let, nestraník, 860 hlasů – člen rady
Ing. Jiří Císař (11), 45 let, nestraník, 738 hlasů, od 11.11.2002 náhradník za MUDr. Vladimíra Myjavce (8), nestraník, 837 hlasů
 
5. Ceská strana sociálne demokratická, 13,04%, 3 mandáty
Ing. František Tuma (5), 46 let, nestraník, 46 let, nestraník, 785 hlasu – clen rady
Ing. Tomáš Škaryd (4), 36 let, nestraník, 755 hlasů – starosta
Ing. Břetislav Pour, Csc. (2), 50 let, nestraník, 735 hlasů, od 8.3.2005 náhradník za Milana Stránského (1), 54 let, člen ČSSD, 766 hlasů
 
6. SNK Nezávislí Choteborska (hokej), 9,29%, 2 mandáty
Ing. Josef Bohác (3), 58 let, nestraník, 576 hlasu
Ing. Karel Polívka (14), 53 let, nestraník, 564 hlasů – člen rady
 
7. SNK Choteborská aktivita (ostatní sporty), 8,85%, 2 mandáty
MUDr. Tomáš Richter (13), 36 let, nestraník, 587 hlasu
Mgr. Michal Jakeš (3), 35 let, nestraník, 533 hlasů
 
Na zacátku volebního období nebyla v zastupitelstvu zastoupena žádná z osmi místních cástí, nyní mají jednoho zástupce Príjemky (Adolf Müller).
 
Ing. Milan Linhart
místostarosta

Jak funguje město, 1. část
Ing. Milan Linhart, místostarosta

*Kočkopes v Kocourkově? aneb Rozdíl mezi státní správou a samosprávou

Byla nebyla uprostřed Evropy krásná kotlina, kde kmen Čechů, Moravanů a Slezanů žil v zemi, která neměla jména. Někteří Českem, jiní zase Čechií ji nazývali, oficiálně se psala Česká republika. A měli v zemi té spoustu zajímavostí a zvláštností, že okolní národové se tomu divili převelice. Vymýšleli tam různé kočkopsy, sčítali jablka, hrušky a ořechy dohromady, docela jako v Kocourkově nebo jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Tak se také stalo, že jako jediní v celé Evropě smíchali státní správu se samosprávou a bylo z toho divení veliké, jak to vůbec může fungovat. Nejeden občan tam vešel na radnici svého města jako člověk a vylezl ven jako jelen, tak se tomu všemu divil! PojR- me si to tedy vysvětlit.
Jestlipak třeba budete vědět, proč paní Jana Tomášková, známá kulturní referentka městského úřadu a mnohaletá zastupitelka města za ODS, právě teď v lednu ze zastupitelstva odstoupila? Musela odstoupit, protože funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí zaměstnance jejího obecního úřadu, pokud vykonává státní správu, která se vztahuje k územní působnosti příslušné obce. No jo, ale proč tedy neodstoupila hned po volbách v roce 2002? Protože zatím na radnici vykonávala pouze samosprávné činnosti, ale od ledna letošního roku se stala vedoucí oddělení, v jehož náplni je i státní správa. Úředníky městského úřadu tedy dělíme podle pracovní náplně na „samosprávné, státosprávné a smíšené“, kterých je nejvíc. Ti smíšení si hlavně nesmí poplést razítka a záhlaví dopisu nebo faktury. Pro samosprávu tam musí být napsáno Město Chotěboř a pro státní správu Městský úřad Chotěboř. A aby se to nepletlo, vyskytují se v kancelářích na radnici i zaměstnanci, kteří úředníky vůbec nejsou, to znamená, že se na ně nevztahuje zákon o úřednících. Je to například informatik nebo účetní.
Nejvíc jsou z toho popletení samotní občané, kteří nám píší dopisy, nebo firmy, které nám vystavují faktury. Většinou všichni píšou Městský úřad a my pak někdy musíme fakturu vrátit, protože v její hlavičce musí být v mnoha případech napsáno Město, jinak by nám auditor nebo finanční kontrola tento účetní doklad napadli jako neplatný. Záleží totiž na tom, zda objednané zboží či služba bude sloužit úřadu nebo samosprávě. Jak to má chudák dodavatel vědět! Vždy_ si to pletou den co den i novináři, kteří o nás píší v regionálním tisku.
Na začátku tohoto v Evropě ojedinělého modelu smíšené veřejné správy byla iniciativa Svazu měst a obcí ČR. Tehdejší starostové zatoužili mít státní správu pěkně pod palcem a vlastně donutili ministerstvo vnitra k tomu smíchání hrušek s jablky. To Slováci si to nechali pěkně zvláš_ a mají pokoj. On ten smíšený model totiž přináší pro vedení města více starostí a mrzutostí než původně očekávaných výhod. Volení zastupitelé tak jako tak nesmějí zasahovat do výkonu státní správy. Marně proto chodí občané za starostou a stěžují si, že jim na odboru životního prostředí nedovolili skácet modřín, aby si místo něj mohli postavit garáž. Marně se domáhají, aby starosta nařídil stavebnímu úřadu, že tu kůlničku jim přece musí povolit. Jsou-li nespokojeni s vydaným rozhodnutím, je pro ně odvolacím orgánem Krajský úřad v Jihlavě. V kompetenci starosty dokonce ani není stanovení odměn jednotlivým úředníkům, většinu z nich nemůže přijímat ani odvolávat, takže když některý úředník nesplňuje představy veřejnosti z hlediska svého vystupování, starosta s tím stejně oficiálně nemůže nic udělat. Veřejnost to však od svých volených zástupců očekává, což vede k četným nedorozuměním. Ústava ČR říká, že obec je územní společenství občanů, které má právo na samosprávu. Obcí se rozumí i všechna města včetně Prahy. Území každé obce je vymezeno hranicemi a jejími občany jsou všichni státní občané ČR, kteří jsou v ní přihlášeni k trvalému pobytu.
Obec je nadána dvěma druhy působností, a to samosprávnou působností (samosprávou) a přenesenou působností (státní správou). Obec je právnickou osobou veřejného práva, která vykonává působnost v oblasti státní správy, je tedy tzv. veřejnoprávní korporací. Zejména při výkonu samostatné působnosti obce je nutné a někdy obtížné důsledně rozlišovat mezi veřejnoprávním a soukromoprávním postavením obce. V oblasti veřejnoprávní může jednostranně ukládat právnickým i fyzickým osobám povinnosti ve formě příkazů a zákazů, například prostřednictvím obecně závazných vyhlášek nebo správních rozhodnutí. Vedle toho však může v rámci své samostatné působnosti vystupovat i jako subjekt soukromého práva, když uzavírá různé smlouvy, zakládá obchodní společnosti, přijímá úvěry, atd. Samostatnou působnost vykonávají všechny obce ve stejném rozsahu, bez ohledu na svoji velikost. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, tedy voleným orgánem. Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Do samostatné působnosti obce patří zejména hospodaření s majetkem obce, dále například vydávání vyhlášek, tvorba rozpočtu, územního plánu, stanovení organizační struktury úřadu, spolupráce s jinými obcemi, zřizování a zakládání různých organizací či organizačních složek obce nebo obecní policie, péče o sociální potřeby občanů, uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Do samostatné působnosti města Chotěboř (samosprávy) tedy patří například opravy chodníků, vydání vyhlášky o pohybu psů ve městě, členství ve Svazku obcí Podoubraví, založení obchodních společností TELES, s. r. o., a TEREAL, s. r. o., uspořádání Hudebních slavností, dotace hokejovému klubu, stanovení počtu strážníků městské policie, personální audit městského úřadu, pronájmy, nákupy a prodeje pozemků, zřízení výlepových ploch na plakáty, provozní příspěvky školám, zřízení či zrušení jeslí nebo stacionáře atd.
Do přenesené působnosti obce mohou volené orgány zasahovat pouze výjimečně. Například rada může vydat nařízení obce. Přenesená působnost se řídí mnoha různými zákony, usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními krajského úřadu. V přenesené působnosti již si nejsou obce rovny, jako tomu bylo v působnosti samosprávné. Alespoň malou část státní správy vykonává každá obec. Pak jsou obce s pověřenými obecními úřady, tzv. „dvojky“, kam patří například Přibyslav, Golčův Jeníkov a Ledeč nad Sázavou. Ještě více pravomocí mají obce s rozšířenou působností, tzv. „trojky“, tedy Chotěboř, Havlíčkův Brod a Světlá nad Sázavou, abych vyjmenoval alespoň náš okres. Správní obvod Chotěboře zahrnuje přibližně jednu čtvrtinu okresu a tvoří ho 31 obcí, které mají dohromady něco přes 22 tisíc obyvatel. Okresy stále existují jako územní jednotky, ale už v nich nepůsobí okresní úřady. Pro všechny tři stupně obcí je nadřízeným a odvolacím orgánem až krajský úřad. Chotěboř tedy není nadřízená Malči nebo Nové Vsi, i když pro jejich občany vykonává určitou část státní správy. Většinu úkonů v přenesené působnosti, tedy státní správy, vykonává městský úřad, což jsou převážně nevolení úředníci plus starosta s místostarostou. Mezi úkony státní správy patří například evidence obyvatel, matrika, vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů, řidičských průkazů, evidence motorových vozidel, úkony stavebního úřadu, živnostenského úřadu, památkové péče, rozhodnutí o sociálních dávkách, povolení k pokácení stromů, rozhodnutí ohledně zemědělského a lesního půdního fondu a spousta dalších úkonů, se kterými se většina z vás na našem městském úřadě již setkala a které by v celé své škále vydaly na několik stránek.
Tak jsme si to hezky rozdělili a utřídili a příště se již budeme věnovat jednotlivým oblastem podrobněji. Začneme zastupitelstvem, povíme si, jaké má pravomoci, jak probíhá jeho zasedání a osvěžíme si, kdo v něm momentálně sedí.

Design & Webmaster: JP Data Systems Chotěboř, (c) 2004