Jak funguje město, 3. část
Ing. Milan Linhart, místostarosta

JAK    FUNGUJE   MĚSTO
3. díl
Sedm nejmocnějších aneb Rada města

 Titulek nijak nepřehání. Z pohledu samosprávy jsou radní skutečně nejmocnějšími občany města. Rozhodují nejvíce záležitostí, které se týkají ostatních spoluobčanů, daleko více než třeba zastupitelstvo. Radní jsou samozřejmě zároveň i členy zastupitelstva a mívají v něm rozhodující vliv. Pokud se totiž předem domluví a hlasují jednotně, málokdy je zbývající zastupitelé dokáží přehlasovat. Zbývajících zastupitelů je sice 14, tedy dvakrát tolik, ale stačí, když radní získají na svoji stranu další 4 zastupitele ze 14 a už je potřebných 11 hlasů pohromadě. Pro radu, která vystupuje jednotně, není problém tyto hlasy získat, většinou to bývají hlasy zastupitelů ze stejných volebních stran, jako jsou radní.

Naopak, starosta a místostarosta mají ve svém rozhodování velmi omezené pole působnosti a tak trochu svázané ruce. Téměř s každou záležitostí musí předstoupit do rady a ta, když bude chtít, je kdykoliv bez problému přehlasuje. V Chotěboři mají spolu jen dva hlasy proti pěti hlasům neuvolněných radních. V minulosti byla volební období, kdy výsledek hlasování v poměru 3:4 v neprospěch starosty s místostarostou nebyl žádnou výjimkou. Navenek jsou vidět hlavně uvolnění funkcionáři, kteří v očích veřejnosti zodpovídají za všechno, co se povede i nepovede. Ve skutečnosti se však stává, že za nitky tahá v radě někdo úplně jiný a rozhodnutím rady je ve velké většině předurčeno i rozhodnutí zastupitelstva, viz výše. Nejdůležitější otázka komunálních voleb tedy je, kdo bude zvolen do rady, přestože občany většinou více zajímá, kdo bude zvolen starostou. Ani na jedno ani na druhé však nemají přímý vliv. O to pečlivěji by proto měli vybírat všech 21 zastupitelů.

Rada ve své podstatě tvoří jakousi vládu města, zatímco zastupitelstvo je jeho parlamentem. Její moc je zvýšena ještě tím, že její zasedání jsou neveřejná, na rozdíl od veřejných zasedání zastupitelstva. Rada také zasedá ve funkci jediného společníka obchodních společností založených městem a nahrazuje tak jejich valnou hromadu. V případě Chotěboře jsou to v současnosti dvě společnosti: Technická a lesní správa Chotěboř s.r.o. (TELES) – bývalé technické služby a bývalá správa lesů a rybníků, Tepelné a realitní služby Chotěboř s.r.o. (TERAL) – bývalá bytová správa.

Někdo si automaticky myslí, že největší moc v obci má starosta. Podle zákona o obcích by to mělo být naopak zastupitelstvo, které volí radu a kterému se rada ze své práce zodpovídá. Další lidé přičítají velké pravomoci placeným úředníkům. V praxi je ale rada nad tím vším. Není tolik na očích, a proto je možná někdy trochu přehlížena a podceňována. Malé obce radu nemají a její pravomoci náležejí přímo starostovi. V malé obci má tedy starosta mnohem větší pravomoci než v obci velké.

 Kdy, kde a jak zasedá rada. 

 Rada se obvykle schází dvakrát za měsíc. Někdy za dva, jindy až za tři týdny, to když do toho vstoupí zasedání zastupitelstva. První týden bývá rada, druhý týden nic, třetí týden zastupitelstvo a čtvrtý týden zase rada. V Chotěboři se dodržuje osmitýdenní přestávka v době velkých prázdnin, ve většině ostatních měst se zasedá i o prázdninách. Kromě řádných zasedání bývá i několik mimořádných ke konkrétnímu bodu. Mimořádná zasedání se svolávají operativně v případě nutnosti a dochází k nim většinou právě o prázdninách, přičemž účast pochopitelně nebývá stoprocentní.

Zasedání rady se řídí jednacím řádem, trvá  4 až 8 hodin a bývá na něm přijato 30 až 70 usnesení. Zasedacím dnem bývá pondělí od 15,30 hodin. Z toho vyplývá, že mnoho zasedání již skončilo kolem půlnoci, dosavadní rekord byl o půl druhé ráno. Místem zasedání je pracovna starosty, kde radní sedí kolem velkého kulatého stolu. Usnesení je přijato, pokud pro ně hlasuje nejméně nadpoloviční většina všech zvolených členů, tedy nikoliv jen členů přítomných. V Chotěboři jsou pro každé usnesení zapotřebí 4 hlasy pro. Stačí tak, aby se spolu domluvili čtyři lidé a mají osud města ve svých rukou! A v té čtveřici vůbec nemusí být starosta s místostarostou. Při zasedání je přítomen pouze tajemník s hlasem poradním a zapisovatelka. Rada si často zve na svá zasedání různé hosty, aby podrobněji ozřejmili konkrétní problém. Jsou to většinou vedoucí úředníci, ředitel městské policie, vedoucí pracovníci organizačních složek a příspěvkových organizací města, jednatelé městských společností, ale i zástupci neziskového sektoru, různých firem, Podoubraví apod. Rada vyslechne jejich názory či nabídky, ale o problému hlasuje až v jejich nepřítomnosti, tedy po jejich odchodu. Ze zasedání rady se pořizuje zápis, do kterého mohou nahlížet členové zastupitelstva.

O čem rada rozhoduje.

 Rada města rozhoduje převážně o záležitostech samosprávy. V oblasti přenesené působnosti může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Jedním z jejích hlavních úkolů  je připravovat podklady pro jednání zastupitelstva. Protože tyto podklady musí zastupitelé obdržet 7 dní před zasedáním a protože 7 dní před zasedáním musí být zveřejněna i pozvánka s konkrétním programem, zasedá rada vždy dva týdny před zastupitelstvem. Při přípravě podkladů pro jednání zastupitelstva se rada může dohodnout, jak bude na zastupitelstvu hlasovat a výrazně tak ovlivnit výsledek hlasování. Rada také zabezpečuje plnění usnesení, které přijalo zastupitelstvo. Termíny, kvalita a výsledná podoba splnění usnesení zastupitelstva tedy záleží také na radě. Není-li zastupitelstvo s prací rady nebo některého jednotlivého člena spokojeno, může je odvolat a provést novou volbu.

Rada zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu. Zastupitelstvo obvykle schvaluje pouze rámcový rozpočet, o detailech rozhoduje rada. Plní funkci zakladatele nebo zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám, které zřídilo nebo založilo zastupitelstvo. Vydává nařízení obce, projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty, které jí byly předloženy komisemi rady nebo členy zastupitelstva. Stanoví rozdělení pravomocí na městském úřadu, jeho organizační strukturu a počet zaměstnanců. Na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů městského úřadu. Rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce. Rozhoduje o všech ostatních záležitostech v samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu. Zastupitelstvo si však nemůže vyhradit rozhodování o záležitostech, které podle zákona náleží radě. Pokud si to zastupitelstvo nevyhradí, rozhoduje rada o veřejných zakázkách. Bývá zvykem, že menší zakázky ponechá v kompetenci příslušného odboru městského úřadu. Kdyby chtělo zastupitelstvo některé pravomoci rady omezit (pouze ty, u kterých to zákon umožňuje), muselo by se scházet mnohem častěji, možná i dvakrát do měsíce.

 Práce radního je náročná.

 V dnešní uspěchané době vůbec není jednoduché najít si v průměru dvakrát až třikrát do měsíce čas a pravidelně se účastnit zasedání rady a zastupitelstva. Ty tam jsou doby, kdy ve 14 hodin zahoukala siréna a všichni se houfem valili z továrny domů. Dnes se běžně pracuje do pozdních odpoledních hodin a zaměstnavatelé nemají chuť někoho uvolňovat z práce kvůli výkonu veřejné funkce. Ale ani podnikatelé nemívají volná odpoledne a večery. Zasedání rady nebo zastupitelstva ale nemohou začínat až v šest večer nebo později. Vždyť už takhle se protahují do pozdních nočních hodin a stává se, že některý radní musí druhý den brzy ráno vstát a odjet na služební cestu třeba někam do zahraničí. Pokud si musí sám řídit, je pochopitelné, že se potřebuje na cestu vyspat. Už z hlediska množství času stráveného na radnici je práce radního tvrdá řehole a ne každý nalezne ve svém zaměstnání a ve své rodině podmínky k tomu, aby mohl funkci radního zodpovědně zastávat. Členové rady navíc pracují v různých komisích a bývají součástí komisí při výběrových řízeních personálního charakteru.

Práce radního je náročná i z odborného hlediska. Není jednoduché během jediného večera zodpovědně vyřešit několik desítek problémů z mnoha různých oborů, jako jsou finance, stavebnictví, personalistika, životní prostředí, školství, legislativa, komunální služby, zdravotnictví, doprava, bezpečnost, sociální problematika, bytová problematika, atd. O každém problému je zapotřebí něco vědět, mít všeobecný přehled, pohybovat se po městě, hovořit s občany, sledovat tisk, před zasedáním rady si doma pečlivě nastudovat materiály.

Někteří zastupitelé z časových a rodinných důvodů nebo z důvodu svého zaměstnání práci v radě vyloženě odmítají, přestože by na zvolení do rady měli nárok, třeba vzhledem k volebnímu výsledku. Nestačí však získat hodně hlasů ve volbách, být slušný a oblíbený a mít znalosti v určitém oboru. Hlavní podmínkou je mít na práci v radě čas a to je pro mnoho lidí stále větší problém. Možná i proto je v politice všeobecně tak málo žen. V dnešní době je velmi komplikované spojit péči o děti a o další členy rodiny s pracovní kariérou. Věnovat další desítky hodin měsíčně ještě politice, to už je pro většinu žen téměř nemožné. Přitom právě ženský pohled na mnohé problémy by byl i v takové radě města často velmi potřeba.

 AKTUÁLNÍ  SLOŽENÍ    RADY   MĚSTA   CHOTĚBOŘ   

 Zatímco zastupitelé jsou voleni na celé čtyři roky volebního období, pro radní to tak neplatí. Mohou být kdykoliv během čtyř let zastupitelstvem odvoláni a nahrazeni někým jiným. Ovšem někým jiným pouze z 21 zastupitelů, kteří právě vykonávají svůj mandát. Dnešní rada města pracuje stále ve stejném složení od svého zvolení 13. listopadu 2002. Všech 7 členů rady bylo v roce 2002 zvoleno nově, nezůstal v ní ani jeden člen z předchozího volebního období. Strany zastoupené v radě jsou seřazeny podle volebního výsledku, věk radních je vztažen k listopadu 2004.

 Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

Ing. Milan Linhart, 43 let, člen KDU-ČSL - místostarosta

Ing. Petr Gregor, 37 let, nestraník  – člen rady

 SNK Změna pro Chotěboř

Heřmanský Vít, 50 let, nestraník – člen rady

Ing. Vladimír Jonáš, 50 let, nestraník – člen rady

 Česká strana sociálně demokratická

Ing. František Tůma, 46 let, nestraník – člen rady

Ing. Tomáš Škaryd, 36 let, nestraník - starosta

 SNK Nezávislí Chotěbořska

Ing. Karel Polívka, 53 let, nestraník – člen rady

 V radě města nejsou v tomto volebním období zastoupeny ženy ani obyvatelé místních částí. Ze sedmi členů je šest nestraníků, což je ve městech velikosti Chotěboře poměrně neobvyklé. Zajímavé je i profesní složení členů rady. Chybí zde obvyklé profese, jako je lékař, učitel,  právník nebo někdo z oblasti kultury. Přestože je v radě šest inženýrů, není zde ani žádný stavař, což je také neobvyklé, protože rada často rozhoduje právě o stavebních zakázkách. V této radě převládají ekonomové, technici, manažeři a soukromí podnikatelé. Profesí, ke které má nějakým způsobem velmi blízko většina radních, je tak trochu překvapivě zemědělství a lesnictví.

 Ing. Milan Linhart, místostarosta

Design & Webmaster: JP Data Systems Chotěboř, (c) 2004