Rozhovor s kandidátem na starostu za KDU-ČSL

Při různých aktivitách v naší farnosti u sv. Jakuba se často setkáváme s ing. Milanem Linhartem a nyní jsme se společně sešli i v "Týmu pro Chotěboř" na kandidátce KDU-ČSL. Rozhodly jsme se proto, že Milana (ML) požádáme o rozhovor.

JS+MV: Milane, známe se z redakční rady Svatojakubského listu, moderoval jsi některé koncerty naší rytmické skupiny Pokus Chorus, dlouhá léta pomáháš tady Markétě ve farní knihovně. Jaké jsou tvé další aktivity ve farnosti?

ML: Na velké aktivity mi nezbývá mnoho času, když mi to vyjde, rád přijdu třeba na brigádu, ale loni to bylo lepší. Mám na starost pastorační nástěnku v kostele, občas se nechám přesvědčit a převleču se do nějakého kostýmu, abych pro děti zahrál divadlo, třeba v rámci Živého Betléma, na Velikonoce apod. Jinak jsem členem pastorační rady a ekonomické rady farnosti.

JS+MV: Proč ses rozhodl kandidovat na starostu?

ML: První místo na kandidátce vyplynulo spíše z mých stranických funkcí než z nějaké osobní ambice. Lídr kandidátky musí být na tuto funkci připraven. Jsem odhodlán ve funkci starosty občanům Chotěboře i okolí dobře posloužit.

JS+MV: Jaké jsou to stranické funkce?

ML: Jsem zastupujícím předsedou místní organizace, členem předsednictva okresního výboru, delegátem krajské konference a členem Celostátní konference KDU-ČSL. To je nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy, který má sto členů, mezi něž patří všichni naši ministři, senátoři, poslanci a hejtmani. Domnívám se, že pro město může být občas užitečný kontakt na tyto osoby a že naše radnice, napříč politickým spektrem, tyto kontakty na stranické špičky trochu zanedbává.

JS+MV: Víme o tobě, že nejsi chotěbořským rodákem. Jak dlouho žijete s manželkou v Chotěboři?

ML: Žijeme zde dvanáctý rok. Pocházím z Vilémova, s Chotěboří se však setkávám již od útlého dětství. Tatínek Karel skoro celý život pracoval v Chotěbořských strojírnách, dodnes tu má spoustu známých a rád sem jezdí. Já jsem vystudoval Chotěbořské gymnázium a později jsem na něm také externě vyučoval programování. Po vysoké škole jsem začínal ve výpočetním středisku Chotěbořských strojíren, ze kterého později vzniklo INCO s.r.o. Ve strojírnách jsem strávil téměř deset let. Také vilémovská a chotěbořská farnost mají hodně styčných bodů. Za totality tam působil bývalý chotěbořský děkan p. Polreich, který dal dohromady partu chlapů z Vilémova a Chotěboře, do které jsme s tátou chodili a postupně opravili celou fasádu kostela i věže. Pak ve Vilémově působili chotěbořští kněží p.Janáček a p. Mráz. Dnes chotěbořská farnost využívá opraveného kostela a fary ve Vilémově pro různé aktivity dětí a mládeže.

JS+MV: Tvoje manželka Ludmila pochází z Moravy…

ML: Ano, pochází z Martinic u Holešova v okrese Kroměříž, a proto ji oslovuji po moravsku Lidka a ne Lída, jak je zvykem v Čechách. Je to kus pěkného kraje pod Svatým Hostýnem, často tam jezdíme a mohu porovnávat, jak si vedou dvě s Chotěboří srovnatelná města, Holešov a Bystřice pod Hostýnem. Ta je obzvlášť pěkná, doporučuji navštívit a vidět na vlastní oči. K dalšímu porovnání mi slouží nedaleké Hlinsko, kde nyní pracuji v akciové společnosti ETA. S Chotěboří jsou to čtyři města kolem 10 tisíc obyvatel, která budou od 1.ledna sídly tzv. malých okresů. Holešov je z nich největší a naši místní piloti dobře znají holešovské letiště, kde je i známá meteorologická stanice. V Holešově se vyrábějí bonbóny značky Sfinx, například hašlerky nebo donedávna i lentilky. Obě moravská města jsou však známá spíše výrobou ohýbaného nábytku v a.s. TON, kde manželka také za svobodna pracovala.

JS+MV: Vysvětli nám, co znamená ekonom-informatik u tvé profese na kandidátce.

ML: Vystudoval jsem fakultu řízení Vysoké školy ekonomické v Praze, takový spíše vědecký a analytický obor, který se tehdy jmenoval ekonomicko-matematické výpočty. Myslím, že stejný obor vystudoval tady z Chotěboře i Jirka Císař, zastupitel a můj bývalý kolega. Dnes pracuji v ETĚ v odboru informatiky jako analytik-programátor a jsem garantem informačního systému pro oblast finance a účetnictví. Také mám za sebou osm let práce ve finančním výboru, dříve komisi na naší radnici. Bohužel, pravomoci tohoto orgánu jsou velmi malé, zejména pokud se týká přípravy a tvorby městského rozpočtu.

JS+MV: Vraťme se k politice. Jak ses k ní dostal?

ML: V porevolučním nadšení roku 1989 jsem byl ve strojírnách za výpočetní středisko zvolen do stávkového výboru, za farnost jsem byl delegován ke schůzkám na biskupství, které organizoval mons. Otčenášek. Ve Vilémově jsem chodil na schůzky Občanského fóra a brzy mne oslovili lidovci, kterým jsem o Velikonocích 1990 podepsal přihlášku do strany. První svobodné volby jsem strávil ve volební komisi, sám jsem ve Vilémově nekandidoval, protože už jsem se chystal k přestěhování do Chotěboře. Tady kandiduji potřetí, zatím jsem však nikdy nebyl zvolen, asi mne tu stále zná jen málo lidí, nejsem hospodský ani sportovní typ. Ve stranických funkcích postupuji o něco rychleji a v posledních primárkách v rámci kraje jsem byl mezi lidovci patnáctý.

JS+MV: Budeš-li zvolen, bude pro tebe práce na radnici něco nového. Jak ji zvládneš? A chystají se na radnici nějaké změny?

ML: Politikou se zabývám již 13 let, městský rozpočet studuji už 8 let, pravidelně chodím i do volebních komisí. Podle úředníků, se kterými jsem se doposud na radnici setkal usuzuji, že bych se mohl plně spolehnout na administrativní aparát radnice, vyžadoval bych však, aby šli stejným směrem jako její vedení. Úsměv a vstřícnost k občanům by měly být samozřejmostí. Opakované a oprávněné stížnosti by se musely řešit vypisováním nových výběrových řízení, ale já jsem člověk domluvy a konsensu, takže doufám, že všichni pochopí, o co nové radnici jde, a že společně vytvoříme dobrý tým. KDU-ČSL má velmi silný, celostátně organizovaný Klub komunálních politiků, o jejichž zkušenosti se lze opřít. Máme tady ostříleného místostarostu ing. Stanislava Motyčku, v Uhelné Příbrami je starostkou naše krajská zastupitelka Marie Ostatnická, mohu se obrátit například i na zkušené lidovecké místostarosty Jiřího Vondráčka z Havlíčkova Brodu nebo Jaroslava Poborského z Ledče nad Sázavou.

JS+MV: Co považuješ za priority volebního programu KDU-ČSL?

ML: Nemohu zde rozebírat celý náš volební program. Mojí prioritou je, aby zde byl dostatek práce, dobře placené práce pro všechny. Noví investoři se však nehrnou, protože zde není připravena pořádná průmyslová zóna, jsme daleko od dálnice a nevede tu ani žádná silnice 1.třídy. Je proto zapotřebí vyvíjet tlak na kraj, aby byla alespoň rekonstruována, rozšířena a narovnána silnice do Havlíčkova Brodu, včetně obchvatu Dolní Krupé. Další pracovní místa musíme hledat ve službách a v turistickém ruchu. Prioritní službou, která zde chybí, je Dům pro seniory i další zařízení sociálního typu. Podoubraví a Železné hory tvoří krásné přírodní scenérie, přímo se nabízející pro své zhodnocení formou turistiky, ale musíme tomu napomoci lepší propagací, novými službami pro turisty i péčí o samotný vzhled města, včetně řešení dopravní situace a parkování. Stranou nezůstanou ani místní části, kterým dlužíme plynofikaci a očekáváme, že bytová výstavba v nich by mohla pomoci ke zvýšení počtu obyvatel nad magických 10 tisíc.

JS+MV: Jaké jsou tvoje politické názory, řadíš se spíše k levici nebo k pravici?

ML: Křesťanská demokracie není vyhraněně levicová ani pravicová, nevyhledává extrémní řešení, řídí se spíše zdravým selským rozumem. Svoboda spojená s osobní zodpovědností za sebe, za rodinu, obec i stát, jsou hodnoty pravicové. Na druhou stranu je tu i velmi silné sociální cítění, pomoc slabým a potřebným. Křesťané však mají silné cítění pro hospodárné nakládání se svěřeným majetkem, proto se v sociální oblasti snaží pomáhat cíleněji a méně plýtvat než třeba sociální demokraté. Křesťané také vždy měli silný vztah k půdě a k přírodě vůbec, proto se mezi lidoveckými resorty často objevuje zemědělství nebo životní prostředí. Sám sebe považuji za typického zastánce konzervativních hodnot. V mnohém se politicky ztotožňuji s předsedou senátu Petrem Pithartem a doufám, že právě on bude naším budoucím prezidentem. Jsem rád, že byl podvakrát zvolen senátorem právě za náš senátní obvod a obdivuji jeho pracovní nasazení pro náš kraj. Petr Pithart také má být hostem našeho předvolebního shromáždění na náměstí, ve čtvrtek 24. října v 16 hodin.

JS+MV: U voleb se také budeme vyjadřovat, zda chceme zůstat u Jihlavy nebo přejít k Pardubicím.

ML: Považuji se za Východočecha, vždyť pocházím z Vilémova, odkud je to o 15 km blíž do Pardubic než do Jihlavy. Maminka se narodila u Pařížovské přehrady, po ní jsem zdědil lásku k Doubravce. Já momentálně dojíždím za prací do Hlinska, to je obojí okres Chrudim. Církevně patříme pod biskupství v Hradci Králové, který osobně považuji za nejkrásnější české město. Původní krajské uspořádání mi tedy velmi vyhovovalo. V životě se ale občas musíme velmi těžce rozhodovat mezi srdcem a rozumem. Za ideální bych považoval, kdyby mohl pod Pardubice přejít celý okres Havlíčkův Brod, což se asi nestane. Oddělení Podoubraví od Havlíčkova Brodu však nepovažuji za rozumné. Je na každém občanovi, jak si svůj boj mezi srdcem a rozumem rozhodne, mně osobně je bližší okres než kraj. Na Chotěboř sice přejdou mnohé pravomoci ze zrušeného okresního úřadu, ale další instituce si zachovají okresní uspořádání a okres jako území bude existovat i nadále. Jako strana oficiální doporučení nedáváme. Navíc máme svého lidoveckého hejtmana v Jihlavě i v Pardubicích…

JS+MV: Milane, na závěr rozhovoru nám prozraď, jestli ti při tvé politické angažovanosti a pracovním vytížení zbývá čas i na nějaké koníčky.

ML: Času zbývá opravdu málo, řeším to tak, že se kromě zpravodajství skoro vůbec nedívám na televizi a noviny čtu u jídla nebo ve vlaku. Jsem vášnivým zahrádkářem a pravidelně s manželkou jezdím na chalupu k rodičům do Vilémova. Rád čtu knížky, ve farní knihovně je spousta velmi kvalitní křesťanské literatury, která vyšla za posledních 12 let. Z českých autorů mám nejraději Karla Čapka, se kterým sdílím jeho pohled na svět, včetně lásky k zahradě. Blízký je mi i další novinář a spisovatel, známý láskou k přírodě i sociálním cítěním, autor Lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek. Pocházel z Čáslavi, kde jsem se narodil i já, a byl to bratranec mojí babičky. Asi jsem po něm zdědil nějaké geny pro psaní, takže pravidelně přispívám nejen do Svatojakubského listu, ale i do okresního Občasníku KDU-ČSL, kde mi už vyšly desítky článků, do celostátního stranického periodika Hlas, několik článků mi vyšlo i v Cestě vysočiny a v Mladé frontě. Píšu i do různých internetových diskusí. Brouzdání po Internetu je mojí další slabostí. Kromě toho se v současné době zdokonaluji v angličtině a navštěvuji jazykovou školu Gradua. Také mám rád hudbu, ale tu nemohu aktivně provozovat, protože mám hudební hluch, tak alespoň rád poslouchám pěkné písničky. Rád také cestuji, nejlépe s fotoaparátem v ruce, a řídím auto. Vyznám se i v kuchyni a zvládám jednodušší řemeslné práce stavebního charakteru či drobné opravy.

Za obsáhlý rozhovor našemu kandidátovi poděkovaly Jana Skřivanová a Markéta Valtrová.

Zpět na rubriku Volby 2002
Hlavní strana Chotěbořského Couriera * Harryho Poslední Novinky