(mapka je zcela dole)
Archiv starších článků Noční obloha
Vítám vás u tentokrát už listopadového vydání
této rubriky a ostatně jako vždy, i tentokrát vám přeji řadu krásných zážitků
pod noční oblohou. I když listopad nepatří mezi měsíce příliš nakloněné našim
záměrům, věřme, že se několika jasných nocí dočkáme a budeme se moci podívat,
co nám příroda v tomto měsíci na obloze připravila. A není toho málo. Noci se nám
stále výrazně prodlužují, během listopadu to bude o 82 minut. Prvního listopadu
Slunce vychází v 6:49 SEČ (všechny časové údaje budou ve středoevropském čase) a
zapadá v 16:38, posledního listopadu vychází až v 7:35 a zapadá už v 16:02, noc
trvá už více než 15,5 hodiny.
Souhvězdí noční oblohy
Jak už se stalo zvykem, i tentokrát nám při pozorování souhvězdí pomůže
přiložená mapka. Tato dnešní nám ukazuje situaci při pohledu k jihu a platí pro 1.
listopadu 22 hodin, 15. listopadu 21 hodin a 30. listopadu 20 hodin. Jelikož je tma
dříve než tomu bylo v předchozím měsíci, pozorovat můžeme začít dříve.
Znamená to ale také, že uvidíme v podstatě stejná souhvězdí jako v říjnu. Takže
přímo nad jihem vidíme souhvězdí létajícího koně Pegase (Peg), spolu s ním další hrdiny známé řecké báje jako je
princezna Andromeda (And), princ
Perseus (Per), královna Kasiopeja (Cas), král Kefeus (Cep) a obluda Kraken, na obloze ovšem ne přiliš
štastně jako Velryba (Cet). Na
západ od Pegase jsou stále ještě viditelná letní souhvězdí, která jsme poznali v
předchozích měsících, jako velmi výrazná Lyra (Lyr) s nejjasnější hvězdou severní oblohy Vegou, rozsáhlá Labuť (Cyg), Orel (Aql), či malá, ale nápadná souhvězdí Delfína (Del) a Šípu
(Sge). Jestliže nám bude přát počasí a budeme se nacházet někde mimo rušivý vliv
městského osvětlení, zcela jistě nepřehlédneme Mléčnou
dráhu, což je ve skutečnosti jedno ze spirálních ramen
naší vlastní Galaxie, které je tvořeno obrovským množstvím hvězd. Mléčná
dráha se táhne od Labutě přes Kasiopeju k Perseovi a můžeme v ní sledovat mnoho
hvězdokup, řada jich je třeba právě v Kasiopeji, ale také řadu temných oblastí,
které ji dělí na několik ramen. Tyto temné oblasti jsou prachová oblaka, která nám
zastínila světlo vzdálených hvězd a právě díky tomu jsou na obloze tak nápadná.
Od jihu směrem k severovýchodu stoupá ekliptika, pomyslná čára představující dráhu Slunce na obloze během roku.
Tato čára prochází na podzim přes souhvězdí Kozoroha (Cap), Vodnáře (Aqr), Ryb
(Psc) a Berana (Ari). V blízkosti ekliptiky se také pohybují všechny planety
Sluneční soustavy a také Měsíc. Ale o těch víc v další části našeho
povídání.
Viditelnost planet
S planetami jsme na tom zhruba stejně jako předchozí měsíc. Večer se na obloze
můžeme obdivovat zejména jasnému Jupiterovi, který září v souhvězdí Ryb a o něco slabšímu Saturnu, kterého nalezneme v Beranovi. Obě
planety jsou pozorovatelné po celou noc, kromě jitra. Na spatření Jupiterových měsíčků Io, Kalisto, Europa a Ganymed stačí již triedr, pomocí kterého je možné pozorovat pohyb
měsíčků a jejich zákryty a zatmění s planetou. S malým dalekohledem si pak
můžeme všimnout oblačných pásů na kotoučku planety, případně se pokusit
identifikovat legendární Velkou rudou skvrnu, což je obrovský vír v atmosféře
planety, pozorovaný už několik století. Též u Saturnu je možné s malým
dalekohledem sledovat pásovou strukturu oblačnosti, která však není tak výrazná
jako u Jupitera a navíc u Saturnu budí pozornost zejména jeho prstence, je možné
sledovat i mezeru mezi dvěma nejjasnějšími, tzv. Cassiniho dělení a také dva
nejjasnější měsíčky, Titan a Rheu. Ve večerních hodinách je možno nízko nad jihozápadním obzorem
vidět Mars, jehož nejlepší
období viditelnosti je však už bohužel za námi. Planeta se nachází v souhvězdí
Střelce, od 25. listopadu pak v souhvězdí Kozoroha. Podobně nepříznívé podmínky
platí pro Uran a Neptun a tak se raději podívejme ráno na jinou dominantu oblohy,
kterou je planeta Venuše. Ta v
současné době velmi dobře plní roli Jitřenky. Během listopadu se nachází v
souhvězdí Panny a vychází již hodinu před začátkem astronomického soumraku.
Úkazy
O řadu úkazů se nám opět postará Měsíc, který se pohybuje velmi rychle po obloze. Už 2. listopadu se v
časných ranních hodinách velmi přiblíží k jasné hvězdě Regulus a o dva dny
později pak k Venuši, aby se našim zrakům skryl kolem 8. 11. kdy se nachází v novu.
O pět dní později, tedy 13. 11. v 18 hodin večer bude asi 2 stupně severně od Marsu,
14. a 15. proběhne těsně kolem Neptunu a Uranu, mimo naše území bude pozorovatelný
i zákryt obou planet a 16. listopadu jej nalezneme v první čtvrti. O půlnoci 21. 11.
se bude Měsíc nacházet 4,3 stupně jižně od Jupitera a 22. 11. ve 3 ráno 3 stupně
jižně od Saturna. O den později jej čeká úplněk a zároveň blízké setkání s
jasnou hvězdou Aldebaran, které nastane tentýž den ve 22 hodin a při kterém bude
Aldebaran méně než 1 stupeň jižně. Zajímavé může být ještě přiblížení Venuše k jasné hvězdě Spice, které nastane v okolí 29. listopadu. A na poslední den listopadu
připadne poslední čtvrť Měsíce.
Meteorické roje
Tentokrát jsem je nezařadil mezi úkazy proto, abych se mohl více věnovat jednomu z
nich, přesněji řečeno meteorickému roji Leonidy. Název Leonidy není ani po řeckém králi Leonidasi, který statečně
bojoval u Thermopyl, naštěstí ani po Leonidu Brežněvovi, ale od souhvězdí Lva
(Leo), ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Mateřskou kometou tohoto roje je kometa
Temple-Tuttle, která se ke Slunci a tím i k Zemi přiblíží jednou za 33 let. A
právě s touto periodou se občas vyskytují silné meteorické deště. K takovým
došlo v letech 1833, 1866 a 1966, kdy mohly pozorovatelé na určitých místech na Zemi
pozorovat po dobu několika hodin tisíce až statisíce meteorů za hodinu. K těmto
jevům docházelo vždy krátce po průchodu komety perihelem (bodem na dráze, který je
nejbližší Slunci). A jelikož k poslednímu průchodu došlo právě v loňském roce,
je velká pravděpodobnost, že bychom letos mohli sledovat podobné představení. Ikdyž
to zřejmě nebudou staticíce meteorů za hodinu, přesto se může jednat o
nezapomenutelný zážitek. Kromě toho, nejlepší pozorovací podmínky budou v Evropě,
kde bude zrovna noc, navíc Měsíc zapadá brzo, takže pokud bude jasno (což je asi
největší problém), nezapomeňte se 18. listopadu v
časných ranních hodinách podívat na oblohu. Možná
uvidíte skutečně grandiózní představení. Předpovědi hovoří až o desítkách
meteorů za minutu!
S přáním jasné oblohy, alespoň v noci ze 17. na 18. listopadu se s vámi loučí a na
shledání v dalším díle se těší
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AVČR
Ondřejov
|
