I v Chotěboři je mladá
generace ohrožena
negativními (sociálně patologickými) jevy
Bc. Jiří Novotný,
bc.novotny@atlas.cz
I. Úvod *
II. Vliv rodiny. Průzkum situace v Chotěboři
III. Marihuana: Pro a proti. Marihuanová scéna v Chotěboři
IV. Sociální prevence a její subjekty
Ano, i mladí lidé Chotěbořska jsou ovlivňováni nežádoucími trendy, o kterých se můžeme přesvědčovat na stránkách periodik, v televizních šotech apod. Nemá cenu zatěžovat čtenáře odborným popisem sociálně patologických jevů - jen pro orientaci se jedná např. o: toxikomanii, kriminalitu, prostituci, sebevražednost. Jde mi především o to, seznámit naše občany s tím, že i v Chotěboři se mohou setkat např. s drogami, agresivním chováním, krádežemi i závažnější trestnou činností atd. A také, a o to mi půjde hlavně, jak předejít těmto negativním - sociálně patologickým jevům. O zmíněné problematice Vás budu informovat i v dalších číslech Chotěbořského Couriera. Aby články nebyly nudné čtení, vynasnažím se je obohacovat exkluzivními anketami, které jsem uskutečňoval a stále chci realizovat v ulicích, restauracích, obchodech a dalších veřejných místech Chotěboře a okolí. Jak všichni víme, Česká republika, jako nový stát ve střední Evropě se objevila na mapě začátkem roku 1993. Žije v ní okolo 10 mil. Obyvatel, přibližně 40 % z nich jsou mladí lidé. (Za mladou generaci je v souladu s koncepcí UNESCO považována věková skupina dětí a mládeže do 26 let, přičemž za děti jsou označovány osoby do 18 let, za mládež pak osoby ve věku 18 až 26 let). Za posledních několik let prošla naše republika určitými změnami a právě život mladých lidí byl těmito změnami ovlivněn nejvíce. Kromě pozitivních změn, začala být málo připravena česká mládež ovlivňována negativními stránkami obnovené demokracie, především snazším přístupem k drogám, nezaměstnaností a kriminalitou. Je nutné na tomto místě sdělit, že naše veřejnost je dnes často zahlcována údaji o mládeži často vytrženými ze souvislostí a namnoze účelově zkreslenými. Avšak přílišná skepse ani přílišný optimismus není na místě. Nicméně, pro zajímavost, pohleďme na tuto tabulku: Počet spáchaných trestných činů v okrese Havlíčkův Brod mladistvými a nezletilými:
Údaje Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě. Můžeme tedy říci, ze i v našem nejbližším okolí stoupá organizovaná trestná činnost mladistvých, přičemž tato činnost se postupně přesouvá do menších měst, jako jsou Chotěboř, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Lze se též domnívat, že každý třetí středoškolák okresu Havlíčkův Brod experimentoval s drogou. Jestliže se tyto sociálně patologické jevy rozbují, jako např. vážná nemoc, pak je společnost nemocná. A tak, jak existuje prevence v medicíně, musí existovat prevence společenská, týkající se nás všech. Chcete-li prevence sociální, která nám může pomoci předejít onemocněním společnosti (našeho města) chorobami, jakými jsou např. konzumace alkoholových a nealkoholových drog, kriminalita atd. Většina lidí ví, že pojem prevence znamená něčemu předcházet, nějakou ochranu. Literatura uvádí, že prevence je soubor opatření, zaměřený na předcházení nežádoucích jevů. Sociální prevencí pak rozumíme celospolečenské působení různých činitelů rodinou počínaje, přes státní instituce, občanské iniciativy a informačním, poradenských, organizačním, léčebným opatřením konče. |
II. Vliv rodiny. Průzkum situace v Chotěboři
V minulé úvodní části
jsem, velmi stručně, pojmenoval sociálně patologické jevy – drogovou závislost,
kriminalitu, prostituci, sebevražednost. Nezmínil jsem se o dalších jevech, které se
k těmto sociálně patologickým trendům, (když ne řadí), tak alespoň blíží.
Tyto je možné označit jako
negativní, asociální, protispolečenské apod. Z literatury vybírám například
– nezaměstnanost, rozvodovost, úrazy, nemocnost, bídu, veksláctví, šikanu,
pornografii, působení extremistických skupin. A aby měl čtenář jasno, usoudil jsem,
pro zjednodušení, zahrnout všechny tyto jevy pod
termín – negativní, nežádoucí, chcete-li sociálně patologické. Toliko pro
zopakování. Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším článkem prevence všech negativních jevů v chování jedince je rodina. Příliš často se však ukazuje, že rodiče sami selhávají a netvoří pro své děti model chování následováníhodný. Rodiče by se neměli bát pojmenovávat nežádoucí jev a neměli by se utvrzovat v tom, “že nás se to přece netýká”. Existuje řada výzkumů, které prokazují, že sta bilní a emočně silné rodiny, spolu s dosažením dobrého vzdělání a řádného zaměstnání, jsou významným zdrojem účinného začleňování jedinců do společnosti. Tyto výzkumy dále prokazují, že děti, pocházející z rodin žijících ve velkém stresu, kde jsou sociální a osobní problémy, nehody, konflikty, vykazují v raném věku známky kriminálního chování a s největší pravděpodobností se stanou nebezpečnými pachateli systematicky páchající trestnou činnost.Domnívám se, že nejhorší je nedbalost rodičů , kdy otec a matka věnují málo času vzájemnému působení na děti a kontrole nad nimi. A proto jsem přesvědčen, že při stálém trendu špatného “výchovného fungování” rodin leží břemeno výchovy na škole. Škola musí jaksi “zachraňovat” to, co mnozí rodičové svým negativním přístupem kazí. Je to smutné zjištění, ale je to tak. Je důležité si v souvislosti se školní prevencí uvědomit, že školou prochází všechny děti, tráví v ní čtvrtinu až třetinu denní doby a škola by měla být schopna zachycovat vznikající problémy. Ale i zde narážíme na problém. Když problémem číslo jedna je v rodině nedbalost, ve škole je to pak trend přílišného vzdělávání. Domnívám se, že, aby škola neztratila výsadní postavení na poli prevence sociálně patologických jevů – musí se v ní posílit funkce výchovná. V některé odborné literatuře se můžeme dočíst, že výchovné působení školy se zužuje na dodržování učebních postupů. Na projevy agresivity a neovladatelnosti ani na účinnou ochranu před závislostmi není škola dostatečně připravena. Škola příliš vzdělává a málo vychovává – to je můj názor. Existují však pozitivní snahy – myslím tím například ZŠ Smetanova v Chotěboři, kde se vcelku úspěšně daří realizovat určitý preventivní program v boji proti nežádoucím trendům. Tuto školu chválím. Ale, aby si mnohý čtenář nemyslel, že školy mohou za to, že například mladý člověk bere drogy. Je nad slunce jasné, že nejvíce za to mohou rodiče. Rodina je ten hlavní element účinné prevence všech sociálně negativních věcí.Dovolím si nyní citovat některé názory spoluzakladatele sociologie v ČSR PhDr. Inocence Arnošta Bláhy (1879 – 1960), z jehož myšlenek lze čerpat i v oblasti prevence nežádoucích jevů: “ … Největší vinu na dětské zločinnosti má prostředí rodinné … rozvrácené a neetické … běží tu o děti ne snad opuštěné fyzicky svými rodiči, nýbrž opuštěné mravně, tj. zanedbané pro nevědomost rodičů, pro rozklad rodiny následkem rozvodu, zkažené jejich blazeovaností, cyničností, zbrutalizované jejich surovým zacházením, jejich donucováním ke krádeži, k žebráním, toulká m, prostituci, děti nešťastné … Láska, autorita a kázeň, to jsou tři základní spiritualizační činitelé utvářející dětskou osobnost … Usilovat o lepší péči, sociálně spravedlivější řády a lidštější výchovu školní i rodinnou, profesionální výcvik, profesionální morálku, sociální cítění, sociální přizpůsobivost, zdvořilost srdce kulturní i mravní, péči o ušlechtilou sociální zábavu, jež by dovedla konkurovat se svůdností neřesti (parky, hřiště, tělocvičny, koupele, divadla …). Mravnost je umění a dá se naučit jen praxí … Poučování tu může být někdy škodlivé, je-li příliš mnoho … Nejpůsobivější mravní vliv je dobrodějný vliv přicházející od těch, kteří žijí na vyšší spirituální a mravní úrovni a častý a těsný styk s nimi …”.Během prosince 2000 a začátkem ledna 2001 jsem oslovil řadu spoluobčanů (obyvatel Chotěboře a okolí), ve věku zhruba 17 a víc let, s úmyslem zjistit následující:
Výsledky ankety: Ad 1) Nejvíce se lidé Chotěbořska obávají nezaměstnanosti (70%), drogové závislosti (63%) a kriminality (62%). Zde pro ilustraci uvádím, že míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod v prosinci 2000 byla 6,24%. |
Graf č.1: |
Nezaměstnanost: Je
výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou
na něj odkázány jako na zdroj obživy. Drogová závislost: Je psychický a někdy také fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a drogou charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti. Tolerance může být přítomna nebo nepřítomna. Osoba může být závislá na více než jedné droze. Kriminalita: (Z lat. slova criminalis = zločinný). Je to výskyt trestného chování vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Je to pojem vymezený platným trestním právem, které stanoví, jaké protispolečenské chování se vzhledem ke své nebezpečnosti považuje za trestné činy. Z ostatních jevů, které jsem zahrnul jaksi odděleně, pro lepší přehlednost, mají občané Chotěbořska obavy z výtržnictví (49%), agresivity (46%), šikany (40%). |
Graf č.2: |
Výtržnictví:
Je jednání, které narušuje klidné soužit občanů,
veřejný klid a pořádek. Agresivita: (Z lat. slova aggredi = přistoupit, útočit, dosáhnout něčeho pomocí násilí). Je to jednání záměrné, cílené, jehož motivem je otevřenou nebo symbolickou formou způsobit někomu a něčemu bolest či škodu. Šikana: (Z franc. slova chicane = zlomyslně a zbytečně týrat, sužovat, pronásledovat). Je to agresivní chování, kterým si strůjce sjednává nebo udržuje převahu nad obětí působením fyzických či psychických útrap. Ad 2) Téměř polovina respondentů neví, zda-li by se podílela na nějaké preventivní aktivitě zaměřené na předcházení nežádoucích (soc.pat) jevů. Přibližně jedna třetina je ochotna se podílet na těchto aktivitách. Zbytek nikoliv (17%). |
Graf č. 3: |
Ad 3) Více než polovina
tázaných nemá představu o nějaké preventivní aktivitě. Skoro jedna třetina
věděla něco o dané problematice a zbytek (15%) neměl představu o co jde. Zde si
dovolím reagovat: Vidím velikou rezervu v tom, že je potřeba zlepšit komunikaci
s širokou veřejností. Komunikaci o veškeré problematice, která nás trápí.
Lidé chtějí komunikovat, ale mnozí se bojí, nebo nevědí, s kým se poradit, vyměnit zkušenosti apod. Je to snad úkol
pro všechny subjekty veřejné správy? Je to snad úkol pro nás všechny? Odpověď je
jednoduchá – je třeba se bavit a nebát se bavit a nedopouštět se komunikačních
chyb. Když lidé budou chápat problémy
v globále (celospolečensky), ale i lokálně (chci to nejlepší pro naše město)
– máme napůl vyhráno. Ad 4) Více než polovina respondentů si myslí, že některá mládež Chotěbořska již užívala heroin. Jedna třetina nevěděla a pouze 5% si myslí, že nikoliv. |
Graf č. 4: Myslím si, že v Chotěboři užívá mládež např. heroin. |
Zde je třeba dodat, že vím z určitých věrohodných pramenů, že i v Chotěboři “jede” heroin. Nepřísluší mne to dále komentovat, ale snad erudovanější informace o tom mohou (nemohou?) podat subjekty zabývající se drogovou problematikou. |
III. Marihuana: Pro a proti. Marihuanová scéna v Chotěboři
Na stránkách tisku, v televizi, na půdě parlamentní, v odborné i laické sféře a v dalších a dalších “zákoutích” naší republiky se velmi často můžeme setkat s diskuzí na téma: “Legalizace či represe měkkých (marihuana) drog”. Aby si člověk, který není v této oblasti zběhlý, mohl udělat obrázek – předkládám mu v následujících řádcích několik článků tak, jak jsem je vybíral z tisku nebo z internetových stránek. Sami uvidíte, že nejenom problematika tvrdých drog (např. heroin), ale i měkkých, je komplikovaná. Čtěte a pokuste se sami zařadit na stranu “pro” měkké drogy = legalizace marihuany, nebo na stranu “proti” měkkým drogám = represe, zákaz marihuany. Články se pravidelně střídají v názorech (pro lepší orientaci jsem je označil “PRO” a “PROTI”).
Marihuana je jednoznačně nejfrekventovanější českou drogou. Odborníci po celém světě se dodnes nedokáží shodnout, zda je její kouření skutečně zdraví škodlivé či nikoli. Zatím vítězí spíše první názor. Já zastávám též první názor, ale akceptuji také argumenty typu: “raději si dám jednoho jonta, než bych půl dne lil do sebe chlast, kterej je naším státem jaksi povolen”. Toto je myšlenka do diskuze, kterou například můžeme nazvat “toleranční limit naší kultury”. Ať už to někdo ví, nebo neví, každá kultura v dané společnosti má jistá pravidla, normy, zvyklosti, které jsou předávány z generace na generaci a nikomu nepřijde divné to, nad čím kroutí hlavou třeba cizinec, stoupenec jiné kultury. Platí to samozřejmě i naopak. Čech se bude podivovat nad něčím, co je pro jinou, zahraniční oblast přece tak normální. Každá společnost má tedy určitou toleranci, jakýsi limit, kam až lze “jít” a dál už nelze – kdy už to bude neslušné, nezákonné, tabu. Tak co? Na čí straně stojíte vy? Legalizace marihuany nebo restrikce? ANKETA: Koncem roku 2000 a začátkem roku 2001 jsem uskutečnil jednu z dalších mých anket. Smyslem a cílem mi bylo zmapovat “marihuanovou scénu” všech škol v Chotěboři. Zjišťoval jsem převážně kolik procent jedinců z daného vzorku respondentů již kouřilo marihuanu, kolik procent oslovených si myslí, že marihuana je méně škodlivá než běžná tabáková cigareta a kolik procent mládeže by tut o drogu chtělo “zkusit”.Dovolím si připomenout ten fakt, že naše společnost je jaksi přeanketována a vcelku objektivně prosycena negativismem k jakékoli této aktivitě. Proto upřímně děkuji všem, kteří mi vyšli vstříc, zvláště pak ředitelům a ostatním pedagogům škol v Chotěboři – ZŠ Smetanova, ZŠ Buttulova, Obchodní akademie, Gymnázia a SOU strojírenského. Bylo osloveno celkem 573 respondentů. Z toho dívek 305 a chlapců 268. Marihuanu kouřilo 147 jedinců – chtělo by ji zkusit kouřit 173 dotázaných – myslí si, že marihuana je méně škodlivá, než běžná tabáková cigareta 90 mladých lidí z celkového počtu oslovených (viz graf č. 1). |
||||||||||||||||||||||||
GRAF č. 1: |
||||||||||||||||||||||||
Z těch, co marihuanu kouřili – bylo 74 dívek a 73 chlapců – čili obě pohlaví si zde stojí dá se říci padesát na padesát procent. | ||||||||||||||||||||||||
GRAF č. 2: VĚKOVÁ STRUKTURA OSLOVENÝCH, KTEŘÍ UVEDLI, ŽE KOUŘILI MARIHUANU: |
||||||||||||||||||||||||
Pozn.: Hygienická služba ČR provedla v březnu a dubnu 2000 opakování studie z let 1994 a 1997 (na nejrůznějších typech středních škol mezi studenty a učni a v posledních ročnících základních škol) a oslovila mládež ve věku 14-19 let. Mimo jiné je v této studii obsaženo: “… jako první drogu v životě užili respondenti mající zkušenost s drogou v 82% marihuanu či hašiš …” |
IV. Sociální prevence a její subjekty
Jak bylo zmíněno již dříve – s rostoucím nárůstem negativních projevů v chování jedinců sílí tlak na prevenci.. Dovolím si nyní předložit jakýsi přehled subjektů sociální prevence. V rámci zjednodušení lze tyto činitele zařadit do určitých oblastí a tak usnadnit laické i odborné veřejnosti orientaci v dané problematice. Lidé často neví, kam se obrátit o radu, kde hledat odbornou pomoc. |
Pokračuji v přehledu subjektů sociální prevence, které nám mohou být nápomocny v řešení určitých problémů, týkajících se všech možných projevů nežádoucího chování v našem nejbližším sociálním okolí, potažmo v celé společnosti. |
Své připomínky, rady, náměty a poznámky zasílejte na adresu:
Bc. Jiří Novotný, Břevnická 1592, Chotěboř.
e-mail: Bc.Novotny@atlas.cz
Zpět na hlavní stránku Chotěbořského Couriera * Zpět na stránku CHnet