I v Chotěboři je mladá generace ohrožena
negativními (sociálně patologickými) jevy


Bc. Jiří Novotný,
[email protected]

I.  Úvod   *   II. Vliv rodiny. Průzkum situace v Chotěboři 
III. Marihuana: Pro a proti. Marihuanová scéna v Chotěboři
IV. Sociální prevence a její subjekty

I.  Ú V O D

Ano, i mladí lidé Chotěbořska jsou ovlivňováni nežádoucími trendy, o kterých se můžeme přesvědčovat na stránkách periodik, v televizních šotech apod. Nemá cenu zatěžovat čtenáře odborným popisem sociálně patologických jevů - jen pro orientaci se jedná např. o: toxikomanii, kriminalitu, prostituci, sebevražednost.

Jde mi především o to, seznámit naše občany s tím, že i v Chotěboři se mohou setkat např. s drogami, agresivním chováním, krádežemi i závažnější trestnou činností atd. A také, a o to mi půjde hlavně,  jak předejít těmto negativním - sociálně patologickým jevům. O zmíněné problematice Vás budu informovat i v dalších číslech Chotěbořského Couriera. Aby články nebyly nudné čtení, vynasnažím se je obohacovat exkluzivními anketami, které jsem uskutečňoval a stále chci realizovat v ulicích, restauracích, obchodech a dalších veřejných místech Chotěboře a okolí.

Jak všichni víme, Česká republika, jako nový stát ve střední Evropě se objevila na mapě začátkem roku 1993. Žije v ní okolo 10 mil. Obyvatel, přibližně 40 % z nich jsou mladí lidé. (Za mladou generaci je v souladu s koncepcí UNESCO považována věková skupina dětí a mládeže do 26 let, přičemž za děti jsou označovány osoby do 18 let, za mládež pak osoby ve věku 18 až 26 let). Za posledních několik let prošla naše republika určitými změnami a právě život mladých lidí byl těmito změnami ovlivněn nejvíce. Kromě pozitivních změn, začala být málo připravena česká mládež ovlivňována negativními stránkami obnovené demokracie, především snazším přístupem k drogám, nezaměstnaností a kriminalitou. Je nutné na tomto místě sdělit, že naše veřejnost je dnes často zahlcována údaji o mládeži často vytrženými ze souvislostí a namnoze účelově zkreslenými. Avšak přílišná skepse ani přílišný optimismus není na místě. Nicméně, pro zajímavost, pohleďme na tuto tabulku:

Počet spáchaných trestných činů v okrese Havlíčkův Brod mladistvými a nezletilými:

1992

1996

1999

86

121

136

Údaje Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě.

Můžeme tedy říci, ze i v našem nejbližším okolí stoupá organizovaná trestná činnost mladistvých, přičemž tato činnost se postupně přesouvá do menších měst, jako jsou Chotěboř, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou.

Lze se též domnívat, že každý třetí středoškolák okresu Havlíčkův Brod experimentoval s drogou.

Jestliže se tyto sociálně patologické jevy rozbují, jako např. vážná nemoc, pak je společnost nemocná. A tak, jak existuje prevence v medicíně, musí existovat prevence společenská, týkající se nás všech. Chcete-li prevence sociální, která nám může pomoci předejít onemocněním společnosti (našeho města) chorobami, jakými jsou např. konzumace alkoholových a nealkoholových drog, kriminalita atd. Většina lidí ví, že pojem prevence znamená něčemu předcházet, nějakou ochranu. Literatura uvádí, že prevence je soubor opatření, zaměřený na předcházení nežádoucích jevů. Sociální prevencí pak rozumíme celospolečenské působení různých činitelů rodinou počínaje, přes státní instituce, občanské iniciativy a informačním, poradenských, organizačním, léčebným opatřením konče.

Zpět na začátek článku

II. Vliv rodiny. Průzkum situace v Chotěboři

V minulé úvodní části jsem, velmi stručně, pojmenoval sociálně patologické jevy – drogovou závislost, kriminalitu, prostituci, sebevražednost. Nezmínil jsem se o dalších jevech, které se k těmto sociálně patologickým trendům, (když ne řadí), tak alespoň blíží. Tyto je možné označit jako negativní, asociální, protispolečenské apod. Z literatury vybírám například – nezaměstnanost, rozvodovost, úrazy, nemocnost, bídu, veksláctví, šikanu, pornografii, působení extremistických skupin. A aby měl čtenář jasno, usoudil jsem, pro zjednodušení, zahrnout všechny tyto jevy pod termín – negativní, nežádoucí, chcete-li sociálně patologické. Toliko pro zopakování.

Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším článkem prevence všech negativních jevů v chování jedince je rodina. Příliš často se však ukazuje, že rodiče sami selhávají a netvoří pro své děti model chování následováníhodný. Rodiče by se neměli bát pojmenovávat nežádoucí jev a neměli by se utvrzovat v tom, “že nás se to přece netýká”. Existuje řada výzkumů, které prokazují, že stabilní a emočně silné rodiny, spolu s dosažením dobrého vzdělání a řádného zaměstnání, jsou významným zdrojem účinného začleňování jedinců do společnosti. Tyto výzkumy dále prokazují, že děti, pocházející z rodin žijících ve velkém stresu, kde jsou sociální a osobní problémy, nehody, konflikty, vykazují v raném věku známky kriminálního chování a s největší pravděpodobností se stanou nebezpečnými pachateli systematicky páchající trestnou činnost.

Domnívám se, že nejhorší je nedbalost rodičů, kdy otec a matka věnují málo času vzájemnému působení na děti a kontrole nad nimi. A proto jsem přesvědčen, že při stálém trendu špatného “výchovného fungování” rodin leží břemeno výchovy na škole. Škola musí jaksi “zachraňovat” to, co mnozí rodičové svým negativním přístupem kazí. Je to smutné zjištění, ale je to tak. Je důležité si v souvislosti se školní prevencí uvědomit, že školou prochází všechny děti, tráví v ní čtvrtinu až třetinu denní doby a škola by měla být schopna zachycovat vznikající problémy. Ale i zde narážíme na problém. Když problémem číslo jedna je v rodině nedbalost, ve škole je to pak trend přílišného vzdělávání. Domnívám se, že, aby škola neztratila výsadní postavení na poli prevence sociálně patologických jevů – musí se v ní posílit funkce výchovná. V některé odborné literatuře se můžeme dočíst, že výchovné působení školy se zužuje na dodržování učebních postupů. Na projevy agresivity a neovladatelnosti ani na účinnou ochranu před závislostmi není škola dostatečně připravena. Škola příliš vzdělá a málo vychovává – to je můj názor. Existují však pozitivní snahy – myslím tím například ZŠ Smetanova v Chotěboři, kde se vcelku úspěšně daří realizovat určitý preventivní program v boji proti nežádoucím trendům. Tuto školu chválím. Ale, aby si mnohý čtenář nemyslel, že školy mohou za to, že například mladý člověk bere drogy. Je nad slunce jasné, že nejvíce za to mohou rodiče. Rodina je ten hlavní element účinné prevence všech sociálně negativních věcí.

Dovolím si nyní citovat některé názory spoluzakladatele sociologie v ČSR PhDr. Inocence Arnošta Bláhy (1879 – 1960), z jehož myšlenek lze čerpat i v oblasti prevence nežádoucích jevů: “ … Největší vinu na dětské zločinnosti má prostředí rodinné … rozvrácené a neetické … běží tu o děti ne snad opuštěné fyzicky svými rodiči, nýbrž opuštěné mravně, tj. zanedbané pro nevědomost rodičů, pro rozklad rodiny následkem rozvodu, zkažené jejich blazeovaností, cyničností, zbrutalizované jejich surovým zacházením, jejich donucováním ke krádeži, k žebráním, toulkám, prostituci, děti nešťastné … Láska, autorita a kázeň, to jsou tři základní spiritualizační činitelé utvářející dětskou osobnost … Usilovat o lepší péči, sociálně spravedlivější řády a lidštější výchovu školní i rodinnou, profesionální výcvik, profesionální morálku, sociální cítění, sociální přizpůsobivost, zdvořilost srdce kulturní i mravní, péči o ušlechtilou sociální zábavu, jež by dovedla konkurovat se svůdností neřesti (parky, hřiště, tělocvičny, koupele, divadla …). Mravnost je umění a dá se naučit jen praxí … Poučování tu může být někdy škodlivé, je-li příliš mnoho … Nejpůsobivější mravní vliv je dobrodějný vliv přicházející od těch, kteří žijí na vyšší spirituální a mravní úrovni a častý a těsný styk s nimi …”.

Během prosince 2000 a začátkem ledna 2001 jsem oslovil řadu spoluobčanů (obyvatel Chotěboře a okolí), ve věku zhruba 17 a víc let, s úmyslem zjistit následující:

  1. Jakých nežádoucích (sociálně patologických, dále jen soc.pat.) jevů se v Chotěboři obávají nejvíce (tázaní vybírali odpovědi z určité, předem dané škály)?
  2. Zda by byli ochotni se podílet na určitých preventivních aktivitách zaměřených na předcházení nežádoucích (soc.pat.) jevů?
  3. Zda-li dokážou jmenovat nějakou preventivní aktivitu zaměřenou na předcházení nežádoucích (soc.pat.) jevů?
  4. Zda se v Chotěboři vyskytují jedinci, kteří užívají např. heroin?

Před samou realizací ankety jsem si vytyčil dvě základní hypotézy. Za prvé: Občany Chotěbořska bude nejvíce trápit nezaměstnanost, kriminalita jako taková a drogová problematika. Za druhé: Naši občané nebudou mít představu o tom, co lze zahrnout pod pojem preventivní aktivita zaměřená ne předcházení nežádoucích (soc.pat.) jevů.

Oslovil jsem 147 respondentů, z nichž asi jednu třetinu tvořili lidé od 17 do 26 let a zbytek byli občané starší, přičemž v odpovědích nehrál věk příliš zásadní roli. Žen a mužů byl přibližně stejný poměr a rovněž nebyl velký rozdíl v odpovědích. Obě hypotézy se potvrdily, ale to neznamená, že výsledky ankety nejsou zajímavé.

Výsledky ankety:

Ad 1) Nejvíce se lidé Chotěbořska obávají nezaměstnanosti (70%), drogové závislosti (63%) a kriminality (62%). Zde pro ilustraci uvádím, že míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod v prosinci 2000 byla 6,24%.

Graf č.1:
Kterých nežádoucích (sociálně patologických) jevů se obávají občané Chotěbořska
(100% je největší obava)

Nezaměstnanost: Je výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obživy.

Drogová závislost: Je psychický a někdy také fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a drogou charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti. Tolerance může být přítomna nebo nepřítomna. Osoba může být závislá na více než jedné droze.

Kriminalita: (Z lat. slova criminalis = zločinný). Je to výskyt trestného chování vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Je to pojem vymezený platným trestním právem, které stanoví, jaké protispolečenské chování se vzhledem ke své nebezpečnosti považuje za trestné činy.

Z ostatních jevů, které jsem zahrnul jaksi odděleně, pro lepší přehlednost, mají občané Chotěbořska obavy z výtržnictví (49%), agresivity (46%), šikany (40%).

Graf č.2:
Další nežádoucí jevy, které budí obavu u občanů Chotěbořska

Výtržnictví: Je jednání, které narušuje klidné soužit občanů, veřejný klid a pořádek.

Agresivita: (Z lat. slova aggredi = přistoupit, útočit, dosáhnout něčeho pomocí násilí). Je to jednání záměrné, cílené, jehož motivem je otevřenou nebo symbolickou formou způsobit někomu a něčemu bolest či škodu.

Šikana: (Z franc. slova chicane = zlomyslně a zbytečně týrat, sužovat, pronásledovat). Je to agresivní chování, kterým si strůjce sjednává nebo udržuje převahu nad obětí působením fyzických či psychických útrap.

Ad 2) Téměř polovina respondentů neví, zda-li by se podílela na nějaké preventivní aktivitě zaměřené na předcházení nežádoucích (soc.pat) jevů. Přibližně jedna třetina je ochotna se podílet na těchto aktivitách. Zbytek nikoliv (17%).

Graf č. 3:
Ochota občanů Chotěbořska podílet se na určitých preventivních aktivitách zaměřených na předcházení nežádoucích (sociálně patologických) jevů.

Ad 3) Více než polovina tázaných nemá představu o nějaké preventivní aktivitě. Skoro jedna třetina věděla něco o dané problematice a zbytek (15%) neměl představu o co jde. Zde si dovolím reagovat: Vidím velikou rezervu v tom, že je potřeba zlepšit komunikaci s širokou veřejností. Komunikaci o veškeré problematice, která nás trápí. Lidé chtějí komunikovat, ale mnozí se bojí, nebo nevědí, s kým se poradit, vyměnit zkušenosti apod. Je to snad úkol pro všechny subjekty veřejné správy? Je to snad úkol pro nás všechny? Odpověď je jednoduchá – je třeba se bavit a nebát se bavit a nedopouštět se komunikačních chyb. Když lidé budou chápat problémy v globále (celospolečensky), ale i lokálně (chci to nejlepší pro naše město) – máme napůl vyhráno.

Ad 4) Více než polovina respondentů si myslí, že některá mládež Chotěbořska již užívala heroin. Jedna třetina nevěděla a pouze 5% si myslí, že nikoliv.

Graf č. 4:
Myslím si, že v Chotěboři užívá mládež např. heroin.

Zde je třeba dodat, že vím z určitých věrohodných pramenů, že i v Chotěboři “jede” heroin. Nepřísluší mne to dále komentovat, ale snad erudovanější informace o tom mohou (nemohou?) podat subjekty zabývající se drogovou problematikou.

Zpět na začátek článku

III. Marihuana: Pro a proti. Marihuanová scéna v Chotěboři

Na stránkách tisku, v televizi, na půdě parlamentní, v odborné i laické sféře a v dalších a dalších “zákoutích” naší republiky se velmi často můžeme setkat s diskuzí na téma: “Legalizace či represe měkkých (marihuana) drog”. Aby si člověk, který není v této oblasti zběhlý, mohl udělat obrázek – předkládám mu v následujících řádcích několik článků tak, jak jsem je vybíral z tisku nebo z internetových stránek. Sami uvidíte, že nejenom problematika tvrdých drog (např. heroin), ale i měkkých, je komplikovaná. Čtěte a pokuste se sami zařadit na stranu “pro” měkké drogy = legalizace marihuany, nebo na stranu “proti” měkkým drogám = represe, zákaz marihuany. Články se pravidelně střídají v názorech (pro lepší orientaci jsem je označil “PRO” a “PROTI”).

“PRO”   REFLEX. CENA ZA MARIHUANU. Autor: Jiří X. Doležal. “…Reflex věnoval rok mapování dopadů novely drogového zákona, kterou proti vůli celé odborné veřejnosti prorazila skupina politiků KDU-ČSL v čele s poslancem Pavlem Severou. Jsou nesporně negativní. V oblasti tvrdých drog jsou důsledky katastrofické, v oblasti měkkých drog – marihuany – došlo k asi padesáti nespravedlivým, krutým, či zcela zbytečným perzekucím především mladých lidí … V mediálních show pro venkovského diváka aktivisté represe mávali hesly typu “společnost bez drog”, “trestnost držení odradí mládež od drogových experimentů” či “všechno to svinstvo zakázat”. Rok poté, co se jejich iracionální teze mohly uplatňovat v praxi, jsem se zeptal dr. Radimeckého, šéfa vládní Meziresortní protidrogové komise, nejvyššího státního úředníka “přes drogy”, co rok přinesl. “Nemám pocit, že by novela dosáhla cílů, které byly proklamovány – zejména v oblasti snižování nabídky drog. Několik studií mezi středoškolskou mládeží dokládá, že dostupnost drog je stále stejná. Změnilo se chování uživatelů, což komplikuje práci terénních pracovníků, vzrostlo riziko šíření hepatitidy a HIV… Represe konopí/marihuany je nelegitimní, nesmyslná a iracionální, navíc výrazně zvyšuje “drogovou zátěž” společnosti… Tak jako vždy, kdy státní moc začne přitahovat šroub, starají se lidé sami. Nesmyslná represe marihuany, přinesla kromě výše zmíněného zla i mnoho dobra – “nastartovala” totiž sebeobranné projevy občanské společnosti. První z nich je “institut konopného ombudsmana”. Plzeňský novinář Marek Jehlička na sebe dobrovolně a bezúplatně vzal roli člověka, který zveřejní číslo svého telefonu, v němž zbytečně stíhaným věnuje pozornost, zdokumentuje jejich případ, medializuje jej v Lidových novinách a požádá prezidenta o milost pro “pachatele”. To vše zadarmo …”

“PROTI”  MĚSÍČNÍK MINISTERSTVA VNITRA POLICISTA (2/2000). ARGUMENTY ANEB NE LEGALIZAČNÍ LOBBY V ČR. Autor: JUDr. Jiří Komorous. “…Výbor OSN pro mezinárodní kontrolu drog INCB je velmi znepokojen tím, že ti, kdo podporují legalizaci jiného než lékařského užívání drog, nabývají na síle a ovlivňují politické činitele. Úsilí redukovat zneužívání drog na světě bude méně účinné, jestliže programy směřující ke snížení poptávky budou podkopávány zastánci legalizace drog… V červenci roku 1995 uspořádalo Min. zdravotnictví USA první výzkumnou konferenci týkající se marihuany. Na konferenci byly zveřejněny nové informace o dlouhodobých nebezpečích užívání marihuany, např.: PhDr. Billy Martin z Virginia Commonwealth University dokázal pokusy na zvířatech, že nucené užívání marihuany může vyvolat závislost podobně jako u jiných nelegálních drog. PhDr. Roger Roffman z University Washington dokázal, že marihuana může způsobit vážné dýchací potíže u osob, které po dlouhém užívání marihuany chtějí konzumaci ukončit… Marihuana, dokonalá malá chemická továrna, obsahuje 426 chemikálií. Tyto se při kouření promění ve 2000 nových chemikálií. Více než 70 z  ich jsou cannabinoidy. Jeden z těchto cannabinoidů je delta 9 tetrahydrocannabinol (THC), což je psychoaktivní cannabinoid, který způsobuje známý pocit intoxikace či stav podobný opilosti. Síla marihuany je dána množstvím THC, který obsahuje. Čím víc THC je v ní obsaženo, tím se stává silnější a škodlivější… Dlouhodobé analýzy celosvětové, ale dnes již některé výzkumy v ČR, potvrzují, že až 70% uživatelů marihuany dřívě nebo později přechází na tvrdší, razantnější typy drog… Drtivá většina dnešních – náctiletých je skutečně přesvědčena, že marihuana není droga a není problém…”

“PRO”  LIDOVÉ NOVINY (9.10.2000). BRITOVÉ DISKUTUJÍ O LEGALIZACI MARIHUANY. “…Sedm členů stínového kabinetu se přiznalo, že v mládí marihuanu kouřili… Londýn, 9.10. 2000 – Do rozruchu kolem užívání drog na britských ostrovech vstoupil bývalý policejní šéf, který doporučil, aby bylo používání marihuany legalizováno. Francis Wilkinson, který byl policejním ředitelem ve velškém Gwentu, zdůraznil svůj návrh tím, že marihuana je pro společnost méně škodlivá než alkohol a cigarety… Britský list letos oznámil, že vláda uvažuje o legalizaci marihuany. Mohli by jí například beztrestně užívat lidé, které trpí roztroušenou sklerózou nebo dalšími nemoci, které způsobují velké bolesti”.

“PROTI”   LIDOVÉ NOVINY (1.8.2000). MARIHUANA JE RIZIKOVĚJŠÍ NEŽ TABÁK. “… Odborníci zjistili, že kouření marihuany představuje větší riziko vzniku rakoviny než kouření běžného tabáku. Při pokusech prováděných na myších bylo dokázáno, že látka obsažená v marihuaně oslabuje imunitní systém organismu… Odborníci zkoumali vliv tetrahydrocannabiolu (THC), tedy látky, která je marihuaně považována za nejvíce euforizující, a zjistili, že tato látka podporovala při pokusech prováděných u myší růst nádorů”.

“PRO”   MLADÁ FRONTA DNES (27.3.2000). CHYTŘÍ ŠVÝCAŘI LEGALIZUJÍ MARIHUANU. “…V přísném a tradicionalistickém Švýcarsku parlament počátkem března vyňal konopí ze zákona o omamných látkách. Jinými slovy, prodej marihuany, hašiše a všech dalších produktů z konopí je nyní v této spořádané alpské zemi stejně legální jako nabízení alkoholu a cigaret … Podle švýcarských zákonodárců legalizace konopí povede k oddělení trhu měkkých a mnohem nebezpečnějších tvrdých drog. Zároveň státem kontrolovaný prodej marihuany postaví tuto drogu naroveň alkoholu a tabáku, které tak přijdou s nálepkou neškodnosti a usnadní se prevence jejich zneužívání”.

“PROTI”   PŘÍLOHA INTERNET. DENÍKU NEVIDITELNÝ PES (5.-12.1.1998).LEGALIZACE DROG, HARM REDUCTION (OMEZENÍ POŠKOZENÍ) A DROGOVÁ POLITIKA. Autoři: Robert L. Du Pont, Reic A. Voth (poradci prezidenta v snižování kriminality a politiku “omezení poškození”). “… Holandsko bylo mezinárodním modelem pro dekriminalizaci a politiku “omezení poškození”. Jejich zkušenost s dekriminalizací zahrnuje vzrůst kriminality a užívání drog spojený s touto dekriminalizací. Od roku 1984 do roku 1992 stouplo užívání konopí mezi holandskými žáky o 250%. Mezi roky 1988 a 1993 počet registrovaných závislých stoupl o 22% … Jak vidíme v USA škody způsobené užíváním drog nezahrnují pouze uživatele drog. Od začátku tolerantní drogové politiky v této zemi stouply přestřelky o 40%, počet přepadení vzrostl o 69% a krádeže týkající se aut vzrostly o 62%”.

KONOPÍ (Cannabis sativa, Cannabis indica, Cannabis ruderalis) poskytuje halucinogeny a tišící prostředky. Marihuana bývá směs listů, květů a stonků rostliny, hašiš je vlastní pryskyřice konopí. Konopí seté je nápadná rostlinka dorůstající výšek 2-3 m, konopí indické je menší (1 m) a má delší listy. Pěstování konopí se datuje už asi od druhého tisíciletí před naším letopočtem. Archeologické důkazy jsou asi ještě o 6000 let starší. Její původní domovinou byla Asie. Asi před 4000 lety byla Indy uctívána jako jedna z pěti posvátných rostlin. V té době byly známy její psychoaktivní účinky. Hinduistický bůh Šiva prostřednictvím marihuany umocňoval a zpestřoval své sexuální zážitky. V České republice bylo konopí pěstováno pro průmyslové účely. Jiří Presl z nadace Drop In konstatoval v Lidových novinách dne 14.2.98, že kouření marihuany je mezi mladými lidmi, a to nejen v ČR, stále rozšířenější. Dále Presl říká: “Mezi mladými lidmi nelze nalézt skupinu, která by byla charakterizovaná výhradně kouřením marihuany. Nejde o to, že by nějaký okruh lidí byl vymezen kouřením “trávy”. Její užívání souvisí s celkovým pojetím životního stylu – někdo se snaží odlišit od této společnosti”. Ale Presl připustil, že marihuana je populární mezi snowbordisty a skateboristy.

Jak se říké marihuaně? Maria Johanna, marjánka, maruška, tráva, zelí, marijuana, buddha, Mary Jana, grass, weed, smoke, ganja, pot, dope, boo, gage, ju-ju, indian hay, reefer, joint, doobie, spliff, number, gigglesmoke, Acapulco gold, Sensimillar, Skunk, Purple Sensi, Thai.

A hašiši? Haš, černý Afghán, bhang, gandža, charaos, kif, dagga, hashish, hash, Zero-zero, Kashmir, Lebanon.

Marihuana, společně s hašišem a hašišovým olejem patří do kategorie konopných drog. Pro ilustraci pohleďte na tabulku (ze zdroje Sdružení pro protidrogovou prevenci u dětí a mládeže v Praze):

Název

Závislost

Potřeba zvyš. dávek Způsob použití Možné účinky Projevy předávkování
Psychická Fyzická
Marihuana nízká žádná spíš ne kouřením, ústně euforie, uvolnění zábran, zvýraznění chuti k jídlu, zmatené chování, zesílení moment. psych. stavu, “flashback” únava, paranoia, možná psychóza, krátké selhání paměti, nevolnost
Hašiš nízká žádná spíš ne
Hašišový olej nízká žádná spíš ne

Marihuana je jednoznačně nejfrekventovanější českou drogou. Odborníci po celém světě se dodnes nedokáží shodnout, zda je její kouření skutečně zdraví škodlivé či nikoli. Zatím vítězí spíše první názor.

Já zastávám též první názor, ale akceptuji také argumenty typu: “raději si dám jednoho jonta, než bych půl dne lil do sebe chlast, kterej je naším státem jaksi povolen”.

Toto je myšlenka do diskuze, kterou například můžeme nazvat “toleranční limit naší kultury”. Ať už to někdo ví, nebo neví, každá kultura v dané společnosti má jistá pravidla, normy, zvyklosti, které jsou předávány z generace na generaci a nikomu nepřijde divné to, nad čím kroutí hlavou třeba cizinec, stoupenec jiné kultury. Platí to samozřejmě i naopak. Čech se bude podivovat nad něčím, co je pro jinou, zahraniční oblast přece tak normální. Každá společnost má tedy určitou toleranci, jakýsi limit, kam až lze “jít” a dál už nelze – kdy už to bude neslušné, nezákonné, tabu. Tak co? Na čí straně stojíte vy? Legalizace marihuany nebo restrikce?

ANKETA:

Koncem roku 2000 a začátkem roku 2001 jsem uskutečnil jednu z dalších mých anket. Smyslem a cílem mi bylo zmapovat “marihuanovou scénu” všech škol v Chotěboři. Zjišťoval jsem převážně kolik procent jedinců z daného vzorku respondentů již kouřilo marihuanu, kolik procent oslovených si myslí, že marihuana je méně škodlivá než běžná tabáková cigareta a kolik procent mládeže by tuto drogu chtělo “zkusit”.

Dovolím si připomenout ten fakt, že naše společnost je jaksi přeanketována a vcelku objektivně prosycena negativismem k jakékoli této aktivitě. Proto upřímně děkuji všem, kteří mi vyšli vstříc, zvláště pak ředitelům a ostatním pedagogům škol v Chotěboři – ZŠ Smetanova, ZŠ Buttulova, Obchodní akademie, Gymnázia a SOU strojírenského.

Bylo osloveno celkem 573 respondentů. Z toho dívek 305 a chlapců 268. Marihuanu kouřilo 147 jedinců – chtělo by ji zkusit kouřit 173 dotázaných – myslí si, že marihuana je méně škodlivá, než běžná tabáková cigareta 90 mladých lidí z celkového počtu oslovených (viz graf č. 1).

GRAF č. 1:

Z těch, co marihuanu kouřili – bylo 74 dívek a 73 chlapců – čili obě pohlaví si zde stojí dá se říci padesát na padesát procent.

GRAF č. 2:
VĚKOVÁ STRUKTURA OSLOVENÝCH, KTEŘÍ UVEDLI, ŽE KOUŘILI MARIHUANU:

Pozn.: Hygienická služba ČR provedla v březnu a dubnu 2000 opakování studie z let 1994 a 1997 (na nejrůznějších typech středních škol mezi studenty a učni a v posledních ročnících základních škol) a oslovila mládež ve věku 14-19 let. Mimo jiné je v této studii obsaženo: “… jako první drogu v životě užili respondenti mající zkušenost s drogou v 82% marihuanu či hašiš …”

Zpět na začátek článku

IV. Sociální prevence a její subjekty

Jak bylo zmíněno již dříve – s rostoucím nárůstem negativních projevů v chování jedinců sílí tlak na prevenci.. Dovolím si nyní předložit jakýsi přehled subjektů sociální prevence. V rámci zjednodušení lze tyto činitele zařadit do určitých oblastí a tak usnadnit laické i odborné veřejnosti orientaci v dané problematice. Lidé často neví, kam se obrátit o radu, kde hledat odbornou pomoc.

Přehled subjektů sociální prevence:

Oblast sociálních věcí – sociální pracovník, sociální asistent, kurátor pro mládež, sociální kurátor, první sociální pomoc, sociální klinika, azylové zařízení, krizové centrum, institut kontinuální péče, domovy pro matky s dětmi, zařízení pro bezdomovce, zařízení pro uprchlíky, specializované pracoviště pro sociální prevenci, okresní protidrogový koordinátor.

Oblast školství – výchovný poradce, školní psycholog, školní protidrogový koordinátor, pedagogicko-psychologická poradna, středisko výchovné péče, zařízení napůl cesty, výchovný diagnostický úřad, dětský domov, dětská vesnička, centrum volného času, specializované preventivní pracoviště.

Oblast zdravotnictví – zařízení prvního kontaktu, linka SOS, ambulantní lůžkové zařízení, linka důvěry mládeže, sociální pracovník, psychiatrické zařízení, hygienická stanice, kontaktní zařízení pro léčbu závislostí, ambulantní a poradenské zařízení pro léčbu závislostí, resociální zařízení pro léčbu závislostí, specializované pracoviště pro prevenci, dětský lékař.

Oblast nestátních organizací a občanských iniciativ – prvek občanské iniciativy (občanská sdružení, kontaktní zařízení, ambulantní poradny).

Oblast církevních a charitativních zařízení – církevní charita, charitativní zařízení.

Úřad práce – zprostředkování pracovní příležitosti, poradenství a rekvalifikace.

Oblast policie (Policie České republiky a městská policie) – specialista se zaměřením na prevenci nebo mládež.

Soudy a státní zastupitelství – specializovaný soudce pro mládež, institut alternativního opatření nebo trestu, probační pracovník, sociální pracovník v soudnictví.

Vězeňství – pracoviště nebo pracovník zaměřený na prevenci v resocializaci

Soukromá osoba.

Nyní se částečně zaměřme na oblast školství.

V brožuře, kterou vydal Okresní úřad v Havlíčkově Brodě, která byla určena široké veřejnosti jako pomoc orientovat se v problematice drogových a dalších závislostí se můžeme dočíst” “Základní školy, střední školy a odborná učiliště mají kromě výchovného poradce také metodika protidrogové prevence (metodik protidrogové prevence = pracovník, určený ředitelem školy, který je odpovědný za provádění a koordinaci preventivních aktivit v oblasti prevence zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních), na kterého se můžete obrátit o první radu. Radou pomůže jistě i každý učitel, ke kterému mají žáci, studenti i rodiče důvěru. Jak bylo zmíněno již dříve, domnívám se, že škola a školská zařízení mají jedno z výsadních postavení v prevenci sociálně patologických jevů a spolu s rodinou tvoří podstatnou část primární prevence.

Jak se daří naplňovat preventivní strategie? Teorie je jiná než praxe, a ať je tato věta mnohokráte a neoriginálně používaná – platí zde dvojnásob. Něco jiného je studovat určité materiály, koncepce, pokyny, metody, poučky apod. v takříkajíc laboratorních podmínkách a něco jiného je realizovat všechny nabyté vědomosti u tabulí a kateder školních tříd, ve školních družinách, na školních výletech a mnoha dalších aktivitách škol. Domnívám se, že výběr mnohých školních preventistů je realizován pouze z povinnosti, jen na základě akceptace příkazu “shora”, spojený s nechutí a malou motivací provádět jakékoli preventivní aktivity, které jsou “jaksi nad úvazek” jednotlivých pedagogů. Mnozí školní preventisté však nemají speciální úvazek na tuto činnost a ocenění jejich práce je v kompetenci ředitele příslušné školy. Je třeba zdůraznit, že někteří jsou pro preventivní práci motivováni sami od sebe a není třeba stimulovat jejich aktivitu finančním oceněním. Primární prevenci pedagoga je však třeba konkrétně specifikovat a separovat školní a mimoškolní činnost. Organizuje-li učitel určitou (preventivní) akci mimo školní výuku ve dnech pracovního volna či klidu, je to práce nad náplň jeho pracovního úvazku. Další problém je třeba hledat v rámci integrace (preventivní) akce s vyučovací dobou. Jestliže se například uskutečňuje vrstevnický pořad pro žáky nižší třídy a realizují jej žáci starších ročníků, musí být tito aktéři uvolněni z výuky a pedagog třídy, pro niž je program určen přeruší pravidelné vyučování, které musí později nahrazovat. Tyto aspekty a mnoho dalších jiných se podílejí na efektivnosti jakékoli prevence. Domnívám se, že vše záleží na jednotlivém přístupu každého z nás a i v tom je jádro prevence. Moderně uvažující pedagog by měl být připraven, aby převzal svůj díl odpovědnosti nejen při rozpoznávání, ale i nápravě chybných postojů a maladaptivních způsobů jednání. Odborníci, kteří se zabývají těmito jevy došli k závěru, že možnost předcházení negativnímu vývoji mladého jedince je dána především vytvářením alternativních výchovných cest. Za jednu z těchto cest lze považovat vytváření vrstevnických programů, zvaných peer programy (z anglického slova peer = osoba v souřadném postavení).

Jedná se o program za aktivní účasti předem připravených vrstevníků. Je založen na jednoduché myšlence – podaří-li se nejvlivnější žáky ve třídě (škole) např. nenásilnému řešení konfliktů, budou tito žáci sloužit spolužákům jako vzory a zprostředkovatelé při případných kritických situacích ve třídě. Tyto programy se hojně používají převážně jako prevence drogových závislostí. Zdárným příkladem této aktivity v Chotěboři je Základní škola Smetanova. Ale škola samotná není všelékem na negativní projevy naší mládeže. Znovu musím uvést fakt, že klíčový subjekt primární prevence – rodina – nepůsobí tak, jak se očekává. Mnozí rodiče neakceptují pedagogy a nepřipouštějí si žádný problém týkajících se jejich dětí, tak jich samotných. Nemají zájem spolupracovat s odbornými zařízeními. Tím snaha školy většinou končí.

Další důležitou oblastí jsou zařízení sdružující neorganizovavé děti a mládež. Mládež si často neví rady s tím, jak naložit se svým volným časem a často má negativní zkušenosti se školou a rodiči. Proto je třeba poskytovat těmto neorganizovaným dětem a mládeži prostor, kde mohou každodenně trávit volný čas. Vymanit je z takových prostředí, kde se shromažďují problémové party. Jako příklad, na poli tohoto snažení, si dovolím uvést za město Chotěboř – Junior – dům dětí a mládeže, středisko volného času. Junior vychází z myšlenky, že ve městě Chotěboř jsou dvě základní školy, dvě střední školy, jedno odborné učiliště a jedna speciální škola a jeho zařízení by teoreticky mohlo sloužit přibližně 1 300 potencionálním zájemcům uvedených škol. Děti se často dostanou do situace, kdy jsou nuceny čekat na začátek jiné aktivity (např. odpadne jim hodina ve škole) a přemýšlejí, co s právě počínajícím volným časem. Zde je pak možnost rozhodnout se navštívit klub volného času a tak eliminovat myšlenku jít do restaurace, “protože nic jiného není”. V tom můžeme hledat součást prevence, předejití potencionální negativní alternativě. Návštěvníci klubu mají i dispozici Internet, počítač s výukovými programy, šipky, kulečník, stolní hry. Mají možnost vypracovat si domácí úkoly, zakoupit nealkoholické občerstvení. Program a jeho činnost má na starosti pedagogický pracovník.

Shrnutí prevence školské oblasti

předškolních zařízeních se setkáváme s činností založenou převážně na depistáži. Jednotliví pracovníci monitorují poruchy chování dětí a v případě mentální retardace kontaktují odborná pracoviště. V malotřídních školách je postupováno obdobným způsobem.

O prevenci v základních školách jsem se již zmínil. Co se týče středního školství je zde co dohánět. Někteří ředitelé středních škol (lze se domnívat, že to je častý jev) nechtějí participovat na prevenci sociálně patologických jevů. Nepřipouštějí si fakt, že existuje problém (např. drog) a neakceptují tuto skutečnost. Někteří dokonce zastávají názor, že proč by měli středoškolští pedagogové “zachraňovat to, co již zkazili kolegové za základních škol”? Ne všechny střední školy jsou však pasivní.

Závěrem (k problematice prevence školské oblasti) je nutno říci, že nedílnou součástí školských zařízení je pedagogicko-psychologická poradna. Nejbližší je od nás v Havlíčkově Brodě. Tento subjekt se stává jakýmsi poradcem, metodikem a pomocníkem všech školských zařízení okresu Havl.Brod.

Zpět na začátek článku

Pokračuji v přehledu subjektů sociální prevence, které nám mohou být nápomocny v řešení určitých problémů, týkajících se všech možných projevů nežádoucího chování v našem nejbližším sociálním okolí, potažmo v celé společnosti.

Prevence v oblasti sociálních věcí

Mezi prvními, u koho lze ,mimo jiné, hledat pomoc, by měl být stát. Vznikají tak specializovaná pracoviště zabývající se prevencí sociálně patologických jevů - konkrétně se jedná o oddělení sociální prevence při referátu sociálních věcí Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě. Je zde tzv . sociální asistent, který je specializovaný pracovník, pracující s dětmi a mládeží v jejich přirozeném prostředí. Samostatně by měl řešit problematiku nezletilých dětí a mladistvých se sociálně patologickými jevy, zjišťovat a zprostředkovávat sociální diagnózu a terapii, zabývat se dětmi a mladistvými s opakovanými výchovnými problémy nebo poruchami závažného rázu, prosazovat sociální opatření.

Dále zde pracuje tzv. kurátor pro mládež, který je specializovaný pracovník, jehož náplní je péče o nezletilé děti do patnácti let, které se dopustily činu jinak trestného, o mladistvé, u nichž bylo zahájeno trestní stíhání nebo kteří se dopustili přestupku a děti s opakovanými poruchami chování závažného rázu (např. záškoláctví, útěky z domova, toxikomaniii, alkoholismus atd.).

Je zde tzv. kurátor pro dospělé, který je specializovaný pracovník orientovaný na práci s dospělými nositeli sociálně patologického chování, zejména pachateli trestné činnosti (v průběhu trestního řízení a po jeho ukončení.

Dále je to tzv.okresní protidrogový koordinátor, který je specializovaný pracovník, přenášející na okresní úroveň úkoly a priority protidrogové politiky státu. Měl by soustřeďovat a vyhodnocovat informace o vývoji v oblasti zneužívání psychotropních a omamných látek na úrovni okresu, mít přehled o institucích působících v protidrogové oblasti v rámci okresu, předkládat návrhy a opatření přednostovi okresního úřadu a okresní protidrogové komisi, koordinovat rozvoj sítě primárních, sekundárních a terciárních preventivních aktivit v rámci okresu, spolupracovat s meziresortní protidrogovou komisí a předkládat jí návrhy a opatření.

Prevence v oblasti nestátních zařízení

Nestátní organizace zaujímají v síti služeb primární, sekundární a terciární prevence důležité místo. Jsou to nejdůležitější profesionální nebo laická sdružení, církevní a charitativní organizace, nadace, soukromé organizace – většinou občanská sdružení. Nedílnou součástí systému sociální prevence představují kontaktní centra. Jsou určena přímo drogové klientele, u které není jiný poradenský přístup vhodný, nutný nebo možný. Jejich předpokladem je tzv. nízkoprahovost, tj. psychologická dostupnost pro každého, která vyžaduje pravděpodobnost jejich vyhledání. To znamená, že člověk užívající drogy, nebo člověk na drogách závislý, může využít nabídky služeb do určité úrovně anonymně. Jde především o navázání kontaktu a budování důvěry mezi klientem a zařízením. Stejně pak mohou zůstat v anonymitě i rodiče, přátelé či partneři nebo příbuzní uživatelů nebo závislých. Jde o to, aby nikdo z těchto osob nebyl stigmatizován zdravotnickým zařízením, sbíráním dat či evidencí.

Nízkoprahové zařízení v okrese Havlíčkův Brod vzniklo jako reakce na prudký nárůst počtu uživatelů omamných a psychotropních látek (dále jen drog) v srpnu 1998 pod názvem Kontaktní centrum – pomoc v problému s drogami (dále jen K-centrum), se sídlem v Havlíčkově Brodě. K-centrum je tvořeno komplexem služeb, které mají charakter spíše podpůrný a preventivní. (Opírám se o materiály K-centra, které mi byly poskytnuty ke studiu). Služby K-centra jsou určeny zejména cílové populaci, která není zatím schopna nebo ochotna systematické práce na změně. Komplex služeb nabízí to, o co při svém životním stylu mohou stát (výměnný program, vitamínový a hygienický servis, zdravotnické informace, speciální poradenství, sociální služby, odběry krve na test HIV a hepatitis typu A, B aj.). Kontaktu je využíváno k podchycení uživatelů drog, k motivování ke změně, popř. zprostředkování léčby a přípravy na léčbu. Kontaktní práce v terénu je zaměřena zejména na aktivní vyhledávání osob, které mají problémy s užíváním drog a nejsou v kontaktu s žádnou institucí poskytující služby v této oblasti a posléze ovlivnit co možná největší procento této tzv. skryté populace směrem k abstinenci nebo alespoň k bezpečnému užívání drog. Stacionární služby K-centra (kontaktní místnost, poradna) jsou převážně využívány klienty, kteří abstinují nebo se o abstinenci pokouší. Klienti, kteří nemají snahu abstinovat, využívají častěji terénních programů. Kontaktní práce v terénu se ukazuje jako nezbytná. Daří se navazovat kontakty se skrytou cílovou populací, která z různých důvodů nevyhledává K-centrum, nebo o těchto službách neví.

K-centrum pravidelně informuje okresní hygienickou stanici o nárůstu uživatelů drog a o obraze drogové scény, spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou. Rozvinula se kooperace směrem ke vzdělávání drogových preventistů na školách, a to formou aktivního školení, seminářů a dílen pro motivované pedagogy, pracovníci K-centra se zapojují do primární prevence formou besed a pracovních dílen, převážně na základních školách, připravují semináře pro laickou i odbornou veřejnost a další a další aktivity.

Prevence v oblasti zdravotnictví

Resort zdravotnictví se nemalou částí podílí na komplexním systému péče o jedince, včetně problémových uživatelů drog a vůbec všech závislých. Za okres Havlíčkův Brod lze jmenovat psychiatrickou léčebnu, ambulantní zařízení a poradny a konečně okresní hygienickou stanici.

Psychiatrická léčebna v Havlíčkově Brodě: Hlavní objem práce tvoří psychiatrická léčba při hospitalizaci. Léčebna poskytuje dále sexuologickou léčbu pro muže a detoxikační léčbu pro osoby závislé na návykových látkách. Co se týče léčby pro osoby závislé na návykových látkách léčebna nabízí tři druhy služeb: -

léčbu akutního předávkování provázeného psychickými či psychotickými příznaky (neklidem, masivní úzkostí, halucinacemi, bludy, agresivním chováním nebo podobného stavu vzniklého dlouhodobým užíváním drogy), kdy závislý člověk ohrožuje na zdraví a životě sebe a okolí, - tzv. detoxikaci klienta závislého na droze a trvale užívající drogu, je to proces, jímž se tělo zbavuje jedovatých (toxických ) látek nebo je zneškodňuje, léčbu nelze zvládnout doma bez lékařského dozoru, k plánované detoxikaci je nutné mít doporučení odborníkem (z K-centra, praktického lékaře, psychiatra apod.) a splnit určité podmínky, kterými jsou výsledky vyšetření na záněty jater a HIV/AIDS, - dlouhodobou odvykací léčbu.

Dalším subjektem v resortu zdravotnictví mohou být ambulantní zařízení a poradny. Za okres Havlíčkův Brod vybírám ordinaci pro psychoterapii závislostí se sídlem v Havlíčkově Brodě, kde probíhá depistáž, dispenziarizace, medikace a psychoterapie osob závislých na alkoholu a drogách, kontrola psychotropních látek v moči, jaterní testy na zjištění poškození jater alkoholismem. Ačkoli je činnost tohoto zařízení profesionální a potřebná, zájem o léčení v něm klesá. Potencionální klient raději vyhledá pomoc v sociální komunitě, kde je anonymita. Té se mu u profesionálních lékařů nedostává, protože pro ně stále platí povinnost vést evidenci pacientů.

Součástí resortu zdravotnictví jsou též hygienické stanice. Sem se mohou obracet jedinci, kteří potřebují léčebnou, poradenskou či sociální službu. O tuto pomoc se v roce 1999 v Okresní hygienické stanici v Havlíčkově Brodě nepřihlásil žádný klient, nepočítáme-li však oddělení drogové epidemiologie, kam přicházejí lidé k odběrům krve k indikaci zánětu jater (hepatitidy typu A, B, C) a viru HIV. Buď toto místo vyhledají sami, nebo mají doporučení jiných zdravotnických zařízení. Zde je opět potřeba zmínit, že lidé vyhledávají spíše zařízení, kde se nevyžaduje uvedení přesných osobních dat. Ke své škodě si však nejsou vědomi, že registr problémových uživatelů drog na hygienické stanici neobsahuje jména ani příjmení jednotlivých klientů. Zde se nabízí prostor pro zkvalitnění dialogu mezi odbornou veřejností a potencionálně ohroženými jedinci, nositeli nějakého nežádoucího jevu, především zlepšením jejich informovanosti v dané problematice.

Policie České republiky, městská policie

V rámci resortu Ministerstva vnitra České republiky se samozřejmě podílí na prevenci nežádoucích, sociálně patologických jevů i Policie České republiky. Jde především ,mimo jiné, o prevenci kriminálního chování, hlavně ve větších městech. V oblasti drogové kriminality jde především o snižování forem nabídky omamných a psychotropních látek, potírání drobné drogové kriminality, potlačování pouliční distribuce drog, v neposlední řadě pak eliminaci vysoce organizovaných forem kriminality. Je chvályhodné, že se v poslední době pracovníci Policie České republiky v Havlíčkově Brodě a dalších městech soustředili více na oblast spolupráce se základními a středními školami a zvláště pak v těch městech, kde se předpokládá vyšší výskyt nežádoucích jevů (zvláště drog). I v následujícím roce jsou pracovníci Policie České republiky dále ochotni podnikat všechny kroky směřující ke snížení sociálně patologických jevů a naopak k zvýšení informovanosti žáků a studentů o nebezpečích, která hrozí.

Důležitým činitelem v oblasti prevence na místní úrovni je činnost městské policie. Je výkonným orgánem místní samosprávy. Strážníci městské policie zabezpečují místní záležitosti veřejného pořádku na území města. Jejich činnost je namířena proti narušitelům veřejného pořádku. Součástí činnosti městské policie by měla být i snaha o výchovu občanů (zvláště pak dětí a mládeže) k demokratickému právnímu vědomí. Zde se domnívám, že i přes všechnu positivní snahu, je určitá rezerva. Nabízí se zde velký prostor pro preventivní práci té které příslušné městské policie ve svých městech. Ale o tom příště.

*  *  *

Na závěr tohoto přehledu považuji za nutné zmínit toto: Poradit se, požádat o pomoc může každý z nás. Mnohdy lze zaznamenat názory lidí, že v místě jejich bydliště je zařízení tolik, že nevědí, pro koho se rozhodnout. Je důležité zdůraznit, že různá zařízení se hodí pro různé lidi v různém stadiu léčby. Pro někoho je nejdůležitější sehnat čistou jehlu, jiný chce trvale abstinovat. Zařízení lze tedy vyhledat podle toho, co nabízí a s  kým se v něm bude klient setkávat. Osvědčilo se být v kontaktu s více zařízeními.

 

Své připomínky, rady, náměty a poznámky zasílejte na adresu:
Bc. Jiří Novotný, Břevnická 1592, Chotěboř.
e-mail: [email protected]

Zpět na začátek článku

Zpět na hlavní stránku Chotěbořského Couriera * Zpět na stránku CHnet