Vítám vás u dalšího setkání pod noční
oblohou, tentokrát už pod červnovou. Pro pozorovatele noční oblohy nastávají
zvláštní měsíce. Na jedné straně ho čekají teplé noci, které mu pozorování
zpříjemní, na druhé jsou ale velmi krátké, takže je nutné vydržet
dlouho do noci, či si ráno velmi časně přivstat. Jak by ne,
čeká nás nejdelší den v celém roce, protože 20. června Slunce vychází už ve 4h
50m a zapadá až ve 21h 13m, den je tedy dlouhý 16h 23m. A o den později, 21. června
ve 21h 49m vstupuje Slunce do znamení
Raka, nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto.
Ještě poznamenejme, že jako obvykle jsou všechny časy v článku uvedeny v letním
středoevropském čase.
Souhvězdí
Přiložená mapka ukazuje situaci, která nastává 15. června
ve 22 hodin. Platí ale i pro začátek měsíce ve 23 hodin a pro konec měsíce ve 21
hodin. Při pohledu k jihu vás jistě na první pohled zaujme velmi jasná planeta Mars
nacházející se v těsné blízkosti jasné hvězdy Spica v souhvězdí Panny (Vir). Nad
tímto souhvězdím nalezneme Pastýře (Boo), s další jasnou hvězdou Arkturem. Hned na
východ od Pastýře je malé, ale velmi nápadné souhvězdí Severní koruny (CrB),
které opravdu jako koruna vypadá a ve kterém zejména září hvězda Gemma. Ještě
východněji se rozprostírá rozsáhlý Herkules (Her) s nejjasnější kulovou
hvězdokupou M13. Pod Korunou nalezneme Hlavu Hada (Ser), kterého "nese"
Hadonoš (Oph), další z rozsáhlých souhvězdí. Hlava hada je poměrně nápadná,
stejně tak jako další souhvězdí zvěrokruhu Váhy (Lib), nacházející se pod ní. A
ještě jižněji vás jistě zaujme velmi jasný obr Antares, zářící v souhvězdí
Štíra (Sco). Z tohoto souhvězdí vidíme v naší zeměpisných šířkách jenom
část, ale přesto je to krásné souhvězdí.
Planety
Během června máme možnost vyjímečně pozorovat všechny
známé planety Sluneční soustavy. Začněme tedy od té Slunci nejbližší, od
Merkura. Toho je možné zahlédnout na večerní obloze zhruba od 10. do 30. června, kdy
je po západu Slunce výše než 5 stupňů nad
obzorem. Nejvíce se vzdálí od Slunce, tedy dosáhne
největší východní elongace, 28. června, nejlepší podmínky pro jeho spatření
jsou kolem 19. června, kdy se ve 22 hodin bude nacházet asi 7 stupňů nad obzorem.
Hledejte západo-severo-západním směrem. Dominantou večerní oblohy zůstává
Venuše, procházející souhvězdími Blíženců a Raka. Ta dosáhne největší
elongace 11. června. Přesto nebude ještě nejjasnější. Maximum její jasnosti nás
čeká v červenci. Venuše v červnu zapadá až po půlnoci. Během celé noci je
viditelný Mars. Jak už jsem se zmínil, výrazně září v souhvězdí Panny v
blízkosti Spiky. Nelze jej přehlédnout. Největší planeta Sluneční soustavy,
Jupiter, se pomalu dostává z
blízkosti Slunce. Na začátku měsíce se nachází na ranní
obloze, ale koncem měsíce vychází už kolem půl druhé ráno. Nalezneme jej v
Rybách, ale nejlepší podmínky pro jeho pozorování máme teprve před sebou. Během
měsíce se na ranní obloze objeví také Saturn,
který je v souhvězdí Velryby, ale i u něj nás to nejlepší
teprve čeká. Slabší planety Uran a Neptun jsou také na začátku období své
viditelnosti, obě nalezneme za pomocí malého dalekohledu a mapky v Hvězdářské
ročence v souhvězdí Kozoroha. A zbývá Pluto,
jehož polohu zachycuje mapka. Na jeho spatření je ale potřeba
už větší dalekohled.
Úkazy na obloze
Hned na začátku června se Měsíc těsně přiblíží oběma
slabším planetám, Neptunu a Uranu. Dojde k tomu 3. čevna ve 23 hodin, resp. 4. června
ve 23 hodin. Neptun bude pouhou 0,1 stupně severně, Uran 0,3 stupně severně. Mimo
našeho území dojde k
zákrytu obou těles. Pro nás zajímavější, idkyž ne tak
těsná, budou přiblížení Měsíce k Jupiteru (10.6.) a Saturnu (11.6.). Pěkné
představení nám připraví Venuše, která 13. 6. projde severním okrajem krásné
otevřené hvězdokupy Jesličky v Raku. O dva dny
pozdějí "proběhne" Měsíc severně od Merkura a 17.
6. si to zopakuje u Venuše. Těsný průchod kolem hvězdy Regulus 18. 6. nastane v
poledne, tedy bude velmi obtížně pozorovatelný. Zajímavá bude konjunkce Měsíce s
Marsem, které dojde 22. června
ve 23 hodin, tedy v době, kdy budou obě tělesa nad obzorem.
Mars se bude v té době nacházet 5,3 stupně jižně.
Novinky v astronomii
Dnes si povíme o pozorování gama-záblesku z 10. května,
které se stalo excelentním
příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk
detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského
pólu. Následovalo přesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na
Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě
Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5
hodin později nastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický
protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2m ANTU (první část
VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku
gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj
záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že
při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za
30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud
detekovaným zábleskům.
To je pro dnešek vše, na shledanou u rozšířeného
prázdninového vydání se těší
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov
|
