23.1.
V sobotu 23.1. jsme zahájili druhou půlku soutěže zápasem doma s Vamberkem. Po podzimním zápase, kdy nás u nich "sundal" rozhodčí, jsme na ně byli pěkně napružení. Zároveň jsme však nebyli zdaleka kompletní. Michal "Myšák" Marek má velké problémy s meniskem, takže prý podle lékaře je koleno zralé pouze na rekreační sport. Milan "Čado" Dočekal si ošklivě podvrtl kotník (ne při volejbale), takže je nejméně na 1 měsíc mimo hru. Radek "Doktor" Pelouch v pondělí dělá/dělal jednu ze státnic, takže byl k dispozici pouze první zápas (doufám, že státnice aspoň udělá). Původně jsme chtěli vyzkoušet nová pravidla s možností hrát hráče-libera, takže jsme povolali dorostence Jakuba Hübnera (snad jsem to napsal dobře), ale protože nás bylo i s ním tak akorát (tedy Martin Hudík, Ondřej Pravda, Radek Pelouch, Leoš Poříz, Jan Pravda, Petr Pátek a Ondřej Marek), novinku jsme nevyzkoušeli.
První zápas jsme začali s chutí, ale neustále jsme se sráželi dolů vlastními hloupými chybami. První set jsme tak rychle prohráli, ale měli jsme pocit, že by to mohlo jít lépe. To se potvrdilo, v druhém setu jsme vedli 11:6, ale pak jsme opět "vypadli" a druhý set prohráli, aniž jsme udělali jediný bod. To byl podle mně klíčový okamžik zápasu. Třetí set jsme opět celkem výrazně vedli a tentokrát s odřenými zády i dotáhli do vítězného konce. Čtvrtý set jsme prohrávali 12:7, vedli 14:12, ale v závěru jsme se dvěma školáckými chybami připravili o vítězství. Je to opravdu škoda, už jenom kvůli hulvátskému chování vambereckých jsme je měli porazit. No, asi bych chtěl moc.
Pokud jde o výkon, hlavním rysem bylo, že byl dost kolísavý. Všichni dělali občas základní chyby. Nedařilo se na středu, což ani tak nebylo způsobeno nějak zvlášť dobrými bloky soupeře, ale spíše naší "chybovostí". Na kůlu se celkem dařilo, ale bylo to těžké se probíjet dobře postaveným dvojblokem, který se nepodařilo roztáhnout útokem středem. Podání jsme neměli špatné, ale soupeř přijímal bez větších problémů. My sami jsme příjem neměli špatný, ale občas v důležitých chvílích vypadl. Faktem je, že soupeř měl opravdu vynikající pole, takže jsme se na bod víc nadřeli. Navíc se ve třetím setu zranil Leoš Poříz, takže bude na dva, tři zápasy mimo hru! Zdá se, že budeme muset požádat o výjimku a hrát v pěti :-) Ještěže se přišel podívat můj nejstarší bratr Vašek, protože jsme ho donutili, aby odpoledne přišel, jinak by nás bylo jen 6 i s Jakubem!
Druhý zápas jsme začali celkem dobře, ale závěr prvního setu jsme opět nezvládli. Pak už na nás nebylo hezké podívání, nezmohli jsme se na nic pořádného a další dva sety jsme hladce prohráli. Jediný, kdo hrál opravdu výborně, byl Vašek, po dlouhé pauze hrál skvěle. Nepíše se to snadno, ale nějak chyběl týmový bojovný duch, i když jako jednotlivci jsme se, myslím, snažili dost. Bohužel se nám to nepodařilo sladit.
Chotěboř - Vamberk 1:3 (-4, -11, 14, 15), 0:3 (13, 6, 5)
No nic, příští týden se Štoky (do H. Brodu) a 6.2. doma s Chrudimí se budeme snažit spravit si chuť a vyhrát (nebo prohrát :-( s kvalitním výkonem).

V letošním roce se žákovské družstvo TJ CHS Chotěboř přihlásilo do LIGY VYSOČINY. Proběhly už dvě kola této soutěže a naše v soutěži nejmladší družstvo má zatím jen jeden bod. V lize jsou družstva :  Chotěboř, Havl.Brod, Pelhřimov, Polná, Dobronín, Nový Rychnov.

Blahopřání

V neděli 29.11. oslavil 60. narozeniny dlouholetý hráč a činovník volejbalu pan František Talacko. Za všechny aktivní volejbalisty přejeme vše nejlepší, hodně zdraví a dostatek kvalitního sportu, i když jen na koukání.

5.12.
V sobotu jsme zakončili první půlku soutěže zápasem s vedoucí Přibyslaví. Já osobně jsem nečekal vítězství, v plné sestavě jsou prostě lepší. Mají širší a hlavně vyrovnaný kádr, takže naší jedinou šancí byla bojovnost a trocha štěstí. Bojovnosti bylo na rozdíl od minulého zápasu dost, štěstí bohužel málo. V prvním zápase na nás nastoupila jejich mladší sestava, my jsme nastoupili v naší "jediné" sestavě, opět nebyl Michal. Od začátku jsme bojovali, hra byla opticky vyrovnaná, vždy se několikrát "ztrátovalo", ale body dělal pouze soupeř. Pokud jsme je nezatlačili servisem, a to se nám příliš nedařilo, poměrně pestrým a hlavně rychlým útokem (potvrdil se náš názor, že opravdu velký podíl na úspěších přibyslavských má nahravač Gruber, bez něj jsou "poloviční", což jsme si ověřili na turnajích v létě) nás rozebrali tak, že jsme nestíhali dobře blokovat a oni se tak poměrně snadno prosazovali. Navíc hrají výborně v poli, takže bylo opravdu těžké udělat bod. Pokud jde o výkony, všichni hráli dobře, bojovali, ale nestačilo to. Ve třetím setu nastoupil Honza místo Petra a hodně se mu dařilo, ale ne dost na nějaký zvrat. Ve druhém zápase nastoupila starší sestava přibyslavských, my jsme zkusili ještě vyměnit Leoše za Milana. Každopádně jsme první set začali výborně, vedli až 13:5, Přibyslav však náskok dotáhla a bohužel pro nás i dokázala vyhrát, ačkoliv jsme závěr rozhodně nepodcenili. Ve druhém setu to bylo naopak, vedli hodně oni, v závěru 14:10, my jsme dotáhli, ale v závěru opět chybělo štěstí. Ve třetím setu jsme už přece jenom odpadli. V druhém zápase se už nám více dařil servis a tím jsme ztížili soupeři rychlé kombinace, a s těmi pomalejšími jsme si už více věděli rady. Opravdu škoda prvního setu, tam chybělo opravdu málo a mohli jsme vyhrát, další vývoj by pak byl asi jiný. Rozhodně jsme si "zasloužili" vyhrát jeden, dva sety, ale nehraje se na zásluhy, ale na body, a tak jsme nevyhráli nic.
Přibyslav - Chotěboř 3:0 (15:6, 15:6, 15:12), 3:0 (16:14, 16:14, 15:7)

Pokusím se nyní o zhodnocení první půlky sezóny.
1. Skóre máme 10 proher a 8 vítězství, budeme snad ve středu tabulky, což před sezónou nikdo nečekal. Velká škoda zápasu s H. Králové, lepší výkon jsme měli podat s Pardubicemi, na druhou stranu s Vamberkem, Havl. Brodem jsme hráli opravdu dobře.
2. Málo trénujeme (skoro všichni jsou přes týden pryč a v pátek všechno dohnat není možné), je nás málo, příliš často se u všech hráčů střídá dobrá forma s nepříliš dobrou, až špatnou.
3. Jsme dobrá parta (i když vše může být lepší), jedině bojovností a nasazením můžeme částečně eliminovat výše uvedené handicapy.
4. Hrajeme to pro radost, takže doufám, že bude více důvodů pro ni, než pro její kolegyně smutku a naštvanost.

Zápasy 2. půlky soutěže (samé soboty, změny ohlásím):
23.1.    doma Vamberk
30.1.   Štoky
6.2.    doma Chrudim
13.2.    Chvaletice
20.2.    doma Pardubice
27.2.    H. Brod
6.3.    doma Rychnov
13.3.    Hr. Králové
20.3    doma Přibyslav

28.11.
Tuto sobotu jsme hráli poslední domácí zápas 1. půlky soutěže a to se Slavií Hradec Králové. Popis prvního zápasu budete mít z třetí ruky a tedy krátký, protože jsem byl na služební cestě a stihnul jsem až druhý zápas. Kromě základní sestavy, si tak zahrál kromě Tomáše Křivského i "stařec" Pavel Vajrych. V prvním zápase se kluci trápili, všechno šlo nemastně neslaně, podle výsledků je vidět, že každý chvilku tahal pilku, ale v tie-breaku jsme opět neuspěli. V druhém zápase se už podařilo lépe dodržovat "naši" hru, tzn. dobrým příjmem umožnit útok středem a ulehčit tak kůlařům. Dobrým podáním jsme soupeře k ničemu vážnějšímu nepustili a za necelou hodinu vyhráli. Velká škoda prvního zápasu, podle mně je Slavie dost slabá (a navíc tři hráči se chovali jak občané s nízkým IQ a EQ dohromady), takže můžeme jen litovat nevyužité šance. Navíc mám pocit, že nějak klesá naše soudržnost a z toho vyplývající bojovnost, která dokáže být naší silnou zbraní. No, musíme s tím něco udělat, protože takhle mě sport tolik nebaví. Příštím zápasem s Přibyslaví, která vede celou soutěž, skončíme první půlku soutěže, takže po něm se ozvu s dalšími informacemi až zhruba za dva měsíce.
Chotěboř - Slavie Hradec Králové 2:3 (15:17, 15:6, 8:15, 15:8, 11:15), 3:0 (15:8, 15:2, 15:10)

21.11.
Po minulém zápase s Brodem jsme jeli bojovat do Rychnova. Věděli jsme, že to nebude procházka jakkoliv barevným sadem, protože SKP Rychnov hrál loni o postup do vyšší soutěže. Proto nás překvapilo, že letos ze začátku soutěže se jim příliš nedařilo a spekulovali jsme, čím jsou oslabeni. Po dvou víkendových zápasech mohu říci jedno: Nejsou ničím oslabeni a nechápu, co dělali na začátku soutěže. Ačkoliv jsme na rozdíl o zápasu v Pardubicích opravdu bojovali, nedokázali jsme najít žádnou účinnou zbraň. Velice dobrým servisem, s jehož příjmem jsme měli problémy (dlouhá hala je znát), nám ztížili útok ze středu a nemáme takové bijce, abychom prošli na kůlu přes kvalitní dvojblok. Útok ze středu byl také poznamenán neúčastí Radka (studium na státnice), Honzovi se na smeči sice celkem dařilo, ale v poli to bylo slabší, Petrovi to navíc moc nešlo. Na kůlu se vystřídali Ondřej, Leoš a Milan, ale bez útoku středem, který by jim "stáhnul" bloky, bylo obtížné se prosadit. Já sám jsem nebyl spokojen se svým příjmem (Harryho pozn.: to já taky). Jelikož nás bylo jen sedm, ani střídáním nešlo dělat zázraky. V začátcích setů jsme hráli vyrovnaně, ale pak nám rychnováci vždy utekli, takže jsme po zhruba hodinových zápasech dvakrát prohráli. Nyní máme tedy 7 výher a 7 porážek, což před začátkem sezóny málokdo čekal.
SKP Rychnov - Chotěboř 3:0 (15:10, 15:4, 15:9), 3:0 (15:5, 15:7, 15:8)
Příští týden 28.11. od 10 h se hraje doma s Hr.Králové, přijďte určitě povzbudit, protože to bude velice důležité utkání se soupeřem, jehož sestava a tím i výkony jsou velkým otazníkem.

15.11.
Výjimečně v neděli jsme pokračovali v naší soutěži utkáním s mužstvem Havl. Brodu. Mé přesvědčení, že jsou lepší než my, se potvrdilo. Jenže, lepší jsou pouze jako jednotlivci a my jsme ukázali, že náš bojovný soudržný duch může dokázat mnoho. Od prvního setu prvního zápasu jsme hráli vyrovnanou partii, v závěru jsme se však vlastními hloupými chybami připravili o možné vítězství. První set se hrál 37 minut! V druhém setu jsme pokračovali ve výborné hře a jednoznačně vyhráli. Ve třetím setu vyhráli také, i když šlo o celkem vyrovnaný set. Ve čtvrtém však došlo ke, podle mně pro nás docela časté, ztrátě koncentrace, takže musel rozhodnout tie-break. Ten jsme sehráli špatně, nebyli jsme schopni zabojovat, což vzhledem k předchozí bojovnosti zvlášť zamrzí, a tak po necelých dvou hodinách jsme prohráli.
Druhý zápas jsme nezačali zvlášť dobře, ale na konci jsme se chytli, stáhli náskok Brodu 14:9, jenže nakonec jsme prohráli 17:16. Už jsme ale zase bojovali a druhý set dotáhli do vítězného konce. O vyrovnanosti týmů svědčí doba hry prvních dvou setů - 72 minut! Ve třetím setu jsme opět v závěru dokázali zabojovat a ve čtvrtém setu se poučit z předchozího zápasu a zvítězit. O tom, že jsme v posledním setu opravdu zamakali, svědčí to, že jsme vedli dost neuvěřitelných 11:0! Přesto to nebyla procházka růžovou zahradou, set se hrál 25 minut. Každopádně jsme po dvou hodinách boje slavili zasloužené vítězství. Díky všem fanouškům, bylo jich tam asi 20, (bohužel ráno více než odpoledne), hrát před nějakým publikem je mnohem lepší.

Tento zápas jsme hráli v plné sestavě (viz nové foto), pouze Michal přišel později kvůli práci (a proto není na fotce), po zranění se vrátil Leoš, k dispozici byl i Tomáš. Pokud jde o výkony, všichni bojovali, což je asi největší klad. Škoda nachlazení Michala, být ve formě, mohl první zápas převážit v náš prospěch. Po zranění se chytil skvěle Leoš, který byl možná ve druhém zápase tím rozhodujícím jazýčkem na vahách. Ale ostatní hráli také dobře, co Petrovi možná chybělo občas na smeči, to nahradil na bloku, který byl překvapivě dost silnou zbraní nejen u Petra. Chvílemi nám trochu ulítával příjem, také podání jsme občas dost kazili (viď Petře :-), což se projevilo v prvním zápase. Můžeme se tak jenom dohadovat, jak by celý zápas dopadl, vyhrát první set prvního zápasu. No jo, jak říkával můj děda, kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky.
Chotěboř - Havlíčkův Brod 2:3 (13:15, 15:4, 15:9, 10:15, 9:15), 3:1 (16:17, 15:13, 15:11, 15:5)

Další zápas hrajeme příští týden v Rychnově nad Kněžnou, další zápas doma je v sobotu 28.11.1998 se Slávií Hradec Králové od 10 hod. Přijďte, kdo chcete a můžete!

7.11.
V sobotu 7.11. jsme hráli další zápas naší soutěže, správně nazývané Oblastní přebor, skupina B (a ne krajský přebor 1.třídy), tentokrát "venku" se Sokolem Pardubice. To je náš starý známý soupeř, a bohužel zrovna takový, se kterým se nám příliš nedaří, hrajeme s ním většinou jedny z nejhorších zápasů vůbec. Asi máme nějakou psychickou blokádu (musíme to nějak okecat :-). Tradici jsme "vyhověli" i letos a po hrozném výkonu, kdy to nešlo nikomu (hrála základní sestava bez Leoše + na druhý zápas Milan, nyní prakticky člen základu ne jen výpomocník), jsme dvakrát jednoznačně prohráli. Příjem ještě jakž takž šel, ale nebyli jsme se prosadit na smeči (mají opravdu slušné bloky), podání jsme měli slabé (nebo ono dobře přijímali) a naše bloky byly hodně děravé. Odečteno, nadtrženo - debakl. Příště, tj. v NEDĚLI 15.11, si doma pokusíme spravit chuť zápasem s Havl. Brodem, i když to bude těžké, Brod je podle mně lepší nejen papírově, vyhrát jeden zápas by byl velký úspěch. Každopádně kdokoliv přijďte povzbudit. Dojde snad také k focení našeho týmu a prezentaci fotky na těchto stránkách, takže naše jistě početné fanynky po celém světě si přijdou konečně na své :-)
Sokol Pardubice - Chotěboř 3:0 (15:5, 15:11, 15:8) 3:0 (15:2, 15:5, 15:8)

Oblastní přebor, skupina B (bez výsledků z 7.11.):
1. Přibyslav    7    1    22:8     15
2. H. Brod    6    2    21:9     14
3. Chotěboř    6    2    21:9     14
4. Vamberk    6    2    18:11     14
5. S. Padubice    4    4    16:14     12
6. Slavia HK B    4    4    14:15     12
7. Štoky    3    5    15:18     11
8. Chrudim    2    6    7:19     10
9. Rychnov    0    6    4:18     6
10. Chvaletice    0    6    1:18     6

Další zápasy 1. půlky soutěže:
15.11. doma s H. Brodem
21.11. v Rychnově
28.11. doma s H.Králové
5.12. v Přibyslavi

31.10.
V sobotu 31.10. pokračovala čtvrtým dvojzápasem krajský přebor 1.třídy volejbalistů zápasem doma s Chvaleticemi, které do soutěže postoupily z prvního místa kraje "dvojky". Podle jejich dosavadních výsledků jsme byli "papírovým" favoritem (to se nám dříve nestávalo :-) a průběh zápasu tomu dokonce i odpovídal. Chvaletice, za které hráli tři nám známí hráči z Přelouče, kde se volejbal rozpadl, nepředvedli nic, čeho bychom se měli obávat. I my jsme se místy trochu přizpůsobili, takže jsme nesmetli tak, jak bychom měli, ale výsledky napovídají, že chvaletičtí opravdu příliš nezahrozili. Mohlo se tak i více střídat, do hry se zapojili kromě tradiční sestavy (Leoš Poříz je stále zraněn, příště už snad bude) i téměř tradiční Milan Dočekal a navíc Tomáš Křivský. Po dvou vítězstvích tak máme skóre 6 vítězství a 2 prohry, což je skvělé, nikdo takový nástup nečekal. Před tímto dvojzápasem jsme byli na třetím místě tabulky, po něm by mohlo dojít i k situaci, kdy bychom byli první!!!, což by byl historický úspěch (i když víme, že dočasný) chotěbořského volejbalu!. Vítězství není sice všechno, ale musím říci, že takhle ten sport baví mnohem víc. Ještě tak dostat stejný příspěvek od města jako hokejisté a bylo by to na 7 let úplně v pohodě. No snad někdy v příštím životě.
Chotěboř - Chvaletice 3:0 (15:4, 15:2, 15:5), 3:0 (15:8, 15:2, 15:7)

Příští zápas hrajeme 7.11. v Pardubicích se Sokolem, doma pak s Havl. Brodem výjimečně v neděli 15.11 v 10.00. Přijďte, těšíme se na diváckou podporu.

24.10.

Další zápas jsme hráli v soboru 24.10. v Chrudimi. Ta do soutěže postoupila z nižší soutěže, protože se někdo do té naší nepřihlásil, takže jsme si na ní docela věřili (i proto, že prohrála s Vamberkem dvakrát 3:0). Nejel Leoš (zranění z minula), ale doplnil nás Milan, což se ukázalo jako dobré. "Koučovat" jsme museli my Ondrové, protože Martin Kejř nemohl jet.
Začali jsme výborně a pokračovali tak i dál. Chrudimáci asi nejsou zvyklí na svou velkou halu, protože měli problémy s příjmem našeho servisu a oni sami nás svým nijak neohrožovali. Je fakt, že se snažili hrát rychlou hru, které bychom normálně měli problémy stačit. Dalším faktem ale bylo, že většinu míčů "vyházeli" a při špatném příjmu neměli co hrát. Až do koncovky třetího setu jsme měli zápas pod kontrolou, i když se Chrudim zlepšila, vedli jsme v něm 14:10. Pak jsme měli menší krizi, prohrávali jsme 14:15, ale vše dobře dopadlo. Věděli jsme, že kdybychom ho prohráli, dostali bychom se pod tlak a mohlo to být ještě hodně těžké. To se ukázalo ve druhém zápase, který byl celkově vyrovnanější. Důležité bylo, že po prohraném druhém setu jsme se dokázali zvednout a dotáhnout zápas do vítězného konce.
Pokud jde o hráčské výkony, domluvili jsme se předem, že se budeme snažit více střídat (to v Chotěboři nebylo zvykem), i kdyby jenom na chvíli, protože v zápase se Štokama se opět potvrdilo, že jedna šestka nemůže uhrát celé dva zápasy. V Chrudimi se to osvědčilo, protože jak Michal, tak Ondra Marek měli "krizi" a Milan je dobře zaskočil. Odpočinuli si, fyzicky i psychicky, a v závěrech posledních dvou setů se jim dařilo. Opět se potvrdilo, že dobrým útokem na středu dokážeme rozložit obranu soupeře a kůlaři to pak mají snazší, což se Martin snaží používat. Mně osobně se líbil rozhodčí Šámal, který ačkoliv byl domácí, pískal to, co viděl a nevymýšlel si. Ačkoliv se samozřejmě dopouštěl chyb, ty nebyly úmyslné, a zápas poběhl bez protestů na obou stranách, což mám rád.
Tento zápas byl také významný tím, že jsme, podle našeho nahraváče a také kronikáře Martina, vyhráli dvakrát venku po DVOU letech! Každopádně letos se hraje mnohem příjemněji než loni, jen aby nám to vydrželo.
Chrudim - Chotěboř 0:3 (5:15, 4:15, 15:17), 1:3 (12:15, 15:12, 7:15, 10:15)

Takže příští sobotu (31.10) se těšíme na hojnou návštěvu, hrajeme s Chvaleticemi, vítězem nižší soutěže, a chceme dvakrát vyhrát (no chtít můžeme :-)

17.10.