Vítám vás u nového pokračování našeho putování
za krásami noční oblohy a vesmíru. Je před námi květen, snad nejkrásnější
měsíc v roce, takže doufejme, že budeme mít dostatek příležitostí pohlédnout
na hvězdné nebe nad našimi hlavami. Během května se nám opět prodlouží
dny a zkrátí noci. Jelikož na začátku měsíce vychází Slunce v 5 hodin 37
minut, zapadá ve 20 hodin 18 minut a posledního května vychází ve 3 hodiny
57 minut a zapadá ve 20 hodin 59 minut, znamená to, že den se v průběhu
května prodlouží o dalších 81 minut. Všechny časové údaje v článku jsou
uvedeny v letním čase.
Souhvězdí
Jak už se stalo zvykem, k orientaci nám opět
poslouží přiložená mapka. Je na ní znázorněna situace při pohledu na jih
15. května ve 21 hodin. Stejnou situaci uvidíme 1. května ve 22 hodin či
31. května v 20 hodin. Dominantou zůstává nadále souhvězdí Lva (Leo) s
velmi jasnou hvězdou Regulus. Severně od Lva jistě každý pozná Velký vůz,
který je součástí souhvězdí Velké Medvědice (UMa). Na západ od Lva vidíme
Raka (Cnc) s krásnou otevřenou hvězdokupou Jesličky. Pokračujeme-li dále
na západ, spatříme rychle mizející souhvězdí zimní oblohy s čele s Orionem.
Jižně od Lva se nalézá rozsáhlé souhvězdí Hydry (Hya) a dvě maličká, ale
poměrně výrazná souhvězdí Poháru (Crt) a Havrana (Crv). Na východě pak
nalezneme Pannu (Vir) s jasnou Spicou a o něco výše Pastýře (Boo) s výrazným
Arkturem. Regulus, Spica a Arktur tvoří základní orientační trojúhelník,
který je také nazýván jarním trojúhelníkem.
Planety
S viditelností planet je to ještě o něco slabší
než v minulém měsíci. Pozorovatelná je Venuše večer nad západním obzorem.
Je naprosto nepřehlédnutelná a jistě vám vynahradí další nepozorovatelné
planety. Během května se nalézá v souhvězdí Blíženců a zapadá až kolem
půlnoci. Kromě rána je celou noc viditelný Mars. Nalezneme jej v souhvězdí
Panny v blízkosti jasné Spiky. Mars lehce poznáme podle jeho charakteristické
rudé barvy. Koncem měsíce je možné ráno nízko nad východním obzorem zahlédnout
planetu Jupiter, která se pomalu vzdaluje z konjunkce se Sluncem. Ale vyčkejme
ještě pár měsíců až se nám představí v plné kráse. Na ranní obloze lze
ještě spatřit slabé planety Uran a Neptun, ale i u nich je lepší ještě
vydržet na příznivější podmínky. Ostatní planety jsou nepozorovatelné.
Úkazy na obloze
Hned 3. května se Měsíc přiblíží k jasnému
Antarovi v souhvězdí Štíra. Ve dvě ráno bude Antares necelých devět stupňů
jižně. Osmého nalezneme Měsíc v poslední čtvrti, 13. května nám "proběhne"
nedaleko Jupitera, aby se 15. skryl v novu. Už o den později se těsně přiblíží
k jasnému Aldebaranu. Osmnáctého mine ve vzdálenosti 6 stupňů jižně Venuši
a o den později jasnou hvězdu Pollux v Blížencích. 22. květen jej zastihne
v první čtvrti a 26. v poledne se přiblíží k Marsu. V úplňku bude Měsíc
30. května. Ve stejný den se k sobě dostanou nejblíže Venuše a Pollux.
Novinky v astronomii
V průběhu března oznámila americká NASA, že
chystá na říjen letošního roku výpravu, jejímž cílem bude oprava známého
Hubbleova kosmického dalekohledu. Hlavním důvodem pro uskutečnění této
výpravy dříve než bylo plánováno je stav dalekohledu, lépe řečeno jeho
setrvačníků. Ty slouží pro orientaci dalekohledu v prostoru. Dalekohled
jich má šest, ovšem tři z nich jsou už mimo provoz a pro fungování dalekohledu
jsou potřeba minimálně právě tři. Takže kdyby jeden z nich přestal pracovat,
dalekohled se sám přepne do bezpečnostního režimu a nebude dále provádět
pozorování. Jelikož se jedná o klenot mezi astronomickými přístroji, je
zřejmé, že NASA se snaží toto riziko minimalizovat. Během výpravy bude
vyměněno všech šest setrvačníků, nainstalováno zařízení chránící baterie
před přehřátím a přebitím, nový palubní počítač a vysílač. Jak už jsem
řekl, původně byla výprava plánována na příští rok. Ta se uskuteční také
a vlastně tak dojde k rozdělení úkolů na dvě části, takže astronauté budou
mít více času na jejich provedení. Při druhé výpravě bude vyměněna jedna
kamera za přístroj s 10x větší rozlišovací schopností. Zároveň astronauté
vymění izolaci dalekohledu, která je za dlouhou dobu pobytu ve vesmíru
poškozena. Posádka tvořená zkušenými astronauty-veterány už začala trénovat
nezbytné operace. Věřme, že dalekohled bude plně funkční do té doby, než
se k němu opraváři dostanou. Dalekohled byl vypuštěn už v roce 1990 raketoplánem
Discovery. Brzy se zjistilo, že "šilhá", tedy jeho snímky nebyly ostré.
To bylo velké rozčarování, protože stál asi 2 miliardy dolarů. Snímky byly
zpočátku korigovány počítačově, což ale nebylo ideální. Proto byla na dalekohled
při první plánované servisní výpravě v roce 1993 nainstalována korekční
aparatura o velikosti osobního automobilu, která jeho vadu odstaňuje. Od
té doby dostáváme z dalekohledu velmi ostré a kvalitní snímky. Druhá servisní
výprava se uskutečnila v roce 1997 a byly při ní mj. vyměněny dva přístroje
na palubě. Dalekohled má průměr hlavního zrcadla 2,4 metru a díky tomu,
že se nachází na oběžné dráze, je jeho rozlišovací schopnost asi 10x lepší
než je maximální možné rozlišení dosažitelné na povrchu Země.
Případné zájemce o další novinky z vesmíru
si opět dovoluji pozvat na mé přednášky na Avalconu, který se uskuteční
ve dnech 7. - 9. května v Chotěboři v KD Junior.
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AVČR
251 65 Ondřejov
|
