Možná se to zdá být neuvěřitelné, ale je
tomu tak. Rubrika "Noční obloha" má za sebou přesně rok své existence.
Poprvé jsme se sešli právě pod dubnovou oblohou roku 1998. Hodnocení, jak kvalitní a
čtená tato rubrika je, raději přenechám jiným. Abych se neopakoval a nepopisoval to
samé, co před rokem, rozhodl jsem se pro malou změnu. Část věnovaná souhvězdím
noční oblohy viditelným v daném měsíci bude poněkud zkrácena, pouze zde
připomenu, která souhvězdí budou v daném měsíci viditelná. "Úkazy" a
"Viditelnost planet" zůstanou ve staré podobě a nově se rozšíří dosud
spíše sporadický odstavec věnovaný novinkám v astronomii a kosmonautice. Nyní už
se raději vydejme pod noční oblohu. Během dubna se dny velmi rychle prodlužují a
noci zkracují. Za celý duben se den prodlouží o 96 minut. Prvního dubna Slunce
vychází v 5h 38m a zapadá v 18h 31m, 30. dubna vychází ve 4h 39m a zapadá v 19h 16m.
Souhvězdí
Dominantami tohoto měsíce jsou Velký vůz (Velká medvědice)
a Lev. Obě souhvězdí jsou velmi vhodné pro základní orientaci na obloze. K té
můžete použít přiloženou mapku, která ukazuje situaci při pohledu k jihu na
začátku měsíce ve 23 hodin, v polovině měsíce ve 22 hodin a na konci ve 21 hodin.
Velký vůz jistě pozná každý; nalezneme jej přímo nad hlavou. Směrem k severu
použitím známého "fíglu" nalezneme Polárku, směrem k jihu pak září
velmi nápadný Lev. Mezi oběma souhvězdími je malé nevýrazné souhvězdí Malého
Lva (LMi). Pokračujeme-li dále na jih, narazíme na další nevýrazné souhvězdí
Sextantu (Sex), dále je zde rozsáhlá Hydra (Hya), malý ale nápadný Pohár (Crt) a
Havran (Crv). Na západ od Lva je Rak (Cnc), o kterém jsme si povídali minulý měsíc,
na východ další slabé souhvězdí Vlas Bereniky (Com), ve kterém se nalézá jedno z
obrovských seskupení galaxií, tzv. kupa galaxií. Na jihovýchod od Lva uvidíme
další souhvězdí zvěrokruhu, Pannu (Vir).
Planety
S viditelností planet je to v tomto měsíci slabší. Merkur je
nepozorovatelný, Venuše se stále ještě chystá na svoji letošní exhibici, můžete
si ji prohlédnout nad západem na večerní obloze. Mars je jedinou planetou viditelnou
celou noc. Nachází se v souhvězdí Vah. Jupiter už zmizel v záři Slunce, hned 1.
dubna bude v konjunkci se Sluncem, Saturn do ní spěchá. Je ještě viditelný na
začátku měsíce nízko nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Slabší
planety Uran a Neptun se dostaly na ranní oblohu.
Úkazy na obloze
Třetího dubna se Měsíc přiblíží k Marsu, v 10 hodin bude
Mars 2,5 stupně jižně. Přiblížení je nejlepší pozorovat během předcházející
noci. Měsíc se dále přiblíží k ranním planetám, k Neptunu 10. dubna v 11 hodin a
k Uranu 11. dubna v osm ráno. Uran bude dokonce zakryt Měsícem, ale v tuto denní dobu
už bude příliš světla na pozorování tohoto úkazu. Během tohoto dne bude se bude
Venuše pohybovat v blízkosti známé hvězdokupy Plejády. O týden později, 18. dubna,
"proběhne" Měsíc v uctivé vzdálenosti skoro 8 stupňů jižně od Venuše,
21. dubna se stejně uctivě Venuše přiblíží k jasné hvězdě Aldebaran v Býkovi.
24. dubna zakryje Měsíc na své pouti oblohou další jasnou hvězdu, Regulus ve Lvovi.
Zákryt začne přibližně ve 22h 53m a skončí ve 23h 16m. Ještě poznamejme, že 29.
dojde ke konjunkci Měsíce se Spikou (ve 4 hodiny) a s Marsem (ve 21 hodin). Kolem 17.
hodiny 22. dubna nastane maximum činnosti meteorického roje Lyridy. Můžeme očekávat
10 - 15 meteorů za hodinu.
Měsíc
Nesmíme také samozřejmě zapomenout na Měsíc. ten bude 9.
dubna ve 4 hodiny v poslední čtvrti, v novu 16. dubna v 5 hodin, v první čtvrti 22.
dubna ve 20 hodin a v úplňku 30. dubna v 16 hodin.
Novinky v astronomii
Do vesmíru se podíval příslušník dalšího národa. Jistě
většina z vás slyšela o letu prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly. Spolu s
Rusem Viktorem Afanasjevem a Francouzem Jean-Pierre Haignerem absolvoval let lodí Sojuz
TM-29 a kosmické stanici Mir. Zde provedl sérii experimentů a po několika denním
pobytu se vrátil spolu s Genadijem Padalkou zpět na Zemi. Jeho dva kolegové se
připojili k Sergeji Avdějevovi a zůstanou na Miru až do srpna, téměř do konce jeho
dnů. Stanice bude poté opuštěna a o několik dní později dojde k jejímu řízenému
zániku v zemské atmosféře. Předpokládá se, že toto mnohatunové monstrum celé
neshoří v atmosféře a jeho zbytky dopadnou do Tichého oceánu. Rusové se tak budou
moci plně věnovat výstavbě mezinárodní kosmické stanice, která má hlavně jejich
zásluhou skluz. Ten se opět o několik měsíců zvětšil, protože Rusové nestihnou
vypustit v červnu další nezbytně důležitý modul. Nové datum startu bude zřejmě v
září.
Těším se s Vámi nashledanou u dalšího dílu našeho
seriálu a případné zájemce už předem zvu na své přednášky astronomických
novinkách na letošním Avalconu, který se bude konat ve dnech 7. - 9. května.
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AVČR
251 65 Ondřejov
|
