Máme před sebou leden roku 1999 a tak mi
dovolte, abych vám nejdříve popřál vše nejlepší v nové roce. A mezi tou spoustou
přání, která nás vždy na začátku roku čekají, bych nám všem popřál mj. i
mnoho krásných zážitků strávených pod noční oblohou. S příchodem ledna se nám
již noci opět zkracují. Jestliže 1. ledna Slunce vychází v 7h 59m a zapadá v 16h
8m, tak na konci měsíce vychází již v 7h 36m a zapadá v 16h 52m. Den se nám tedy
prodlouží o 67 minut. Slunce vstupuje 20. ledna do znamení Vodnáře. Poznamenejme
ještě, že 3. ledna ve 14h je Země Slunci nejblíže v celém roce. Vzdálenost činí
147,1 miliónů kilometrů.
Souhvězdí
Prvním souhvězdím, které nás dnes čeká, jsou Blíženci
(Gem). Nalezneme je podle mapky severovýchodně od již známého Orionu. Mapka ukazuje
situaci při pohledu směrem k jihu 15. ledna ve 22 hod. V Blížencích nás okamžitě
zaujmou dvě jasné hvězdy. Jsou jimi Castor a Pollux. Castor, neboli alfa Gem, je
malinko slabší než Pollux, což je beta Gem. Castor je ve skutečnosti dvojhvězda,
kterou je možno rozlišit dalekohledem o průměru 6 cm. Pollux je rudý obr. Velmi
zajímavým objektem je otevřená hvězdokupa M35 (NGC 2168) pozorovatelná již v malém
dalekohledu jako mlhavá skvrna. Obsahuje více než 200 hvězd, které jsou 110 miliónů
let staré. Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 2 800 světelných roků. V její těsné
blízkosti je možno větším dalekohledem spatřit kulovou hvězdokupu NGC 2158. Jiným
zajímavým objektem v Blížencích je planetární mlhovina NGC 2392, která je pro
svůj tvar nazvána Eskimák nebo Klaun. Na její spatření je ovšem potřebný větší
dalekohled. Podle staré řecké báje byli Castor a Pollux synové boha Dia a bratři
Heleny, kvůli které vypukla trojská válka. Na jih od Blíženců nalezneme maličké
souhvězdí Malého Psa (CMi). Je ovšem nepřehlédnutelné díky hvězdě Procyon,
jedné z nejjasnějších hvězd celé oblohy. Protože jinak nic zajímavého na tomto
souhvězdí není, přesuneme se ještě jižněji k poměrně nevýraznému Jednorožci
(Mon). V tomto souhvězdí nalezneme několik mlhovin, které však vyniknou až na
fotografii. Proto upozorním pouze na otevřenou hvězdokupu NGC 2244. Ta je poměrně
dobrým objektem pro malý dalekohled. Postupujeme-li dále na jih, dostaneme se k
souhvězdí Velkého Psa (CMa) s nejjasnější hvězdou celé oblohy, kterou je Sírius.
Jeho jasnost je -1,45 magnitudy. Rozhodně ale nepatří mezi nejzářivější hvězdy ve
vesmíru. Jeho velká jasnost je způsobena pouze jeho blízkostí, protože je vzdálen
jenom 8,7 světelného roku od Slunce. Je 2x větší a 23x svítivější než naše
Slunce. Sírius je dvojhvězdou, jeho druhá složka Sírius B je bílým trpaslíkem. To
jsou maličké hvězdy s obrovskou hustotou. Průměr Síria B je pouhých 32 000 km.
Ještě zde upozorním na otevřenou hvězdokupu M41 (NGC 2287), která je vhodným
objektem pro triedr a při výborných podmínkách je pozorovatelná i pouhým okem.
Triedr odhalí chomáček jasných hvězd, ve skutečnosti je jich kolem stovky.
Nacházejí se ve vzdálenosti 2 300 světelných roků. Několik z nich jsou rudí obři,
ten nejsvítivější leží zhruba ve středu hvězdokupy a září jako 700 Sluncí. Jen
pro pořádek upozorním na souhvězdí Zajíce (Lep), který je přímo pod Orionem. S
malým dalekohledem zde můžete spatřit kulovou hvězdokupu M79 (NGC 1904).
Planety
Začátkem ledna nad jihovýchodním obzorem je možné spatřit
planetu Merkur a na večerní obloze nad jihozápadním obzorem pak planetu Venuši. Ta
bude v letošním roce na rozdíl od loňského mít výborné podmínky pro pozorování.
To nejlepší nás teprve čeká v dalších měsících. Na večerní obloze stále
ještě máme šanci spatřit Jupiter (ve Vodnáři), v první polovině noci Saturn (v
Rybách) a ve druhé polovině noci Mars (ve Lvu). Ostatní planety už nejsou v lednu
pozorovatelné.
Úkazy
Třetího ledna se přiblíží Měsíc k výše zmiňované
hvězdě Pollux. Úkaz nastane ve tři hodiny ráno ale hvězda bude celých 10 stupňů
severně. O den později nás čeká maximum meteorického roje Kvadrantidy, které ovšem
silně ruší Měsíc. Přiblížení Marsu k jasné hvězdě Spika nastane 8. ledna. O 20
hodin později se k Marsu přiblíží Měsíc. Mars bude 2,2 stupně jižně. Dále nás
čekají konjunkce Měsíce s Venuší (19. ledna), s Jupiterem (22. ledna) a Saturnem
(24. ledna), žádná však nenastane v noci nad obzorem. Přesto můžete jednotlivá
přiblížení pozorovat den předem nebo den poté.
Měsíc
A na závěr si povíme, kdy nastanou fáze Měsíce. Hned 2.
ledna ve 4 hodiny je Měsíc v úplňku. Následuje poslední čtvrť 9. ledna, nov 17.
ledna a první čtvrť 24. ledna. V lednu stihneme i druhý úplněk, který nastane 31.
ledna v 17 hodin a kdy zároveň dojde k polostínovému zatmění Měsíce, jehož
větší část bude pozorovatelná i z našeho území. Zatmění začíná v 15h 6m,
Měsíc vychází v 16h 50m. Zatmění bude tedy pozorovatelné, ale Měsíc nebude
příliš vysoko nad obzorem. Konec zatmění je v 19h 28m.
S přáním hezkých zážitků pod noční oblohou se s vámi
loučí
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov
|
