Vítám vás u dalšího dílu našeho
putování po noční obloze. Listopad je sice většinou měsícem s počasím
nepříliš přejícím pozorování noční oblohy, ale věřme, že několik jasných
nocí se najde. V tom případě je ale nepromeškejte, protože nás toho čeká opravdu
hodně. Nejdříve se podíváme, jak je na tom Slunce. Noc se nám během tohoto měsíce
opět prodlouží, tentokrát o 1,5 hodiny, protože na začátku měsíce Slunce
vychází v 6h 49m středoevropského času (SEČ) - všechny časové údaje v celém
článku budou uvedeny v SEČ - a zapadá v 16h 37m, na konci měsíce pak vychází v 7h
35m a zapadá v 16h 2m.
Souhvězdí
A jako obvykle začneme souhvězdími pozorovatelnými v tomto
měsíci na obloze. Mapka nám ukazuje situaci kolem 15. listopadu o půlnoci. V
případě, že se vám nechce takto dlouho čekat, můžete použít mapku z minulého
čísla, protože ta platí v polovině měsíce asi pro 22. hodinu. Začneme od Andromedy
(And), kterou známe již z minulého čísla. Vydáme-li se od ní směrem k severu,
okamžitě si všimneme výrazného souhvězdí tvaru W. To je Kasiopeia (Cas). Ve známé
báji to byla královna a matka princezny Andromedy. V tomto souhvězdí se nachází
několik pěkných otevřených hvězdokup a hvězdných oblaků a také jím prochází
Mléčná dráha. Z hvězdokup si můžeme všimnout té označené NGC 457, která je
těsně pod hranicí viditelnosti pouhým okem. Obsahuje asi 80 hvězd a pro svůj tvar
dostala pojmenování Soví. Na západ od Andromedy pak nalezneme další postavu z této
báje a to sice Persea (Per). To byl osvoboditel princezny a zachránce království. K
porážce mořského netvora použil hlavu medůzy, kterou zde představuje hvězda Algol.
Algol je typickým představitelem jedné skupiny proměnných hvězd zvaných zákrytové
proměnné. Jsou to dvojhvězdy, u kterých se jejich složky průběžně zakrývají a
tím se mění jasnost celé soustavy. Algol má periodu zákrytů 2.87 dne. Mezi další
zajímavé objekty v Perseovi patří otevřená hvězdokupa M34 a hlavně pak dvojitá
hvězdokupa "chí" a "h" Persei (v mapce označena jako
"2"), která je vidět dobře i pouhým okem nad "hlavou" Persea.
Jejich krása vynikne v malém dalekohledu. Velmi zajímavým útvarem je mlhovina
Kalifornie, na kterou však potřebujete již větší dalekohled a která je krásná
hlavně na fotografiích. Cestou od Persea přímo na jih narazíme na velmi nápadnou
skupinku hvězd, kterou jsou Plejády neboli Kuřátka, jinak také otevřená hvězdokupa
M 45. Pozorovatel s průměrným zrakem zde spatří 5-6 hvězd, ti nejbystřejší pak
8-9. Plejády jsou nádherné v triedru, kde je možné spatřit několik desítek modře
zářících hvězd. Ve skutečnosti jich hvězdokupa vzdálená 450 světelných roků
obsahuje na 500 ks. Plejády se nacházejí v souhvězdí Býka (Tau). V Býku nalezneme
zde i jednu z nejjasnějších hvězd oblohy, oranžového obra Aldebarana, který je
obklopen skupinou hvězd nazvaných Hyády. Ty obsahují několik stovek hvězd, ale
Aldebaran mezi ně nepatří. V případě, že vlastníte větší dalekohled, si jistě
nenecháte ujít pohled na objekt nesoucí katalogové číslo M1, kterým je slavná
Krabí mlhovina. Je to pozůstatek supernovy, která vybuchla v roce 1054 a kterou
zaznamenali čínští astronomové jako tzv. "hvězdu host". Zde dnešní
putování po souhvězdích zakončíme. Na příště si tak necháváme lahůdku v
podobě majestátného Orionu.
Planety a úkazy
Viditelnost planet se od října příliš nezměnila. Merkur a
Venuše nejsou pozorovatelné, Mars se nachází na ranní obloze v souhvězdí Lva,
Jupiter září v první polovině noci ve Vodnáři, Saturn celou noc kromě rána v
Rybách a u Uranu s Neptunem máme jednu z posledních možností je v letošním roce
spatřit a to sice na večerní obloze v Kozorohu. Mezi planetami se samozřejmě pohybuje
Měsíc a občas se k některé z nich přiblíží. Již 3.11. "proběhne"
kolem Saturna a 6.11. dokonce zakryje jasnou hvězdu Aldebaran. Zákryt začne asi ve 2h
40m a skončí ve 3h 50m. Těsně se Měsíc přiblíží 13. listopadu v 19h k Marsu,
což bude nejlépe viditelné druhý den ráno. O tři dny později můžete sledovat jeho
setkání s jinou jasnou hvězdou, Spikou, která se bude v 5h ráno nacházet 6 stupňů
jižně od Měsíce. 28.11. tu máme konjunkci Měsíce s Jupiterem, kdy bude ve 3h ráno
(tedy již po západu Jupitera) Měsíc jen 1 stupeň jižně. A konečně 30. listopadu
je zde další konjunkce se Saturnem, tentokrát pozorovatelná z našeho území (v 17h).
Saturn bude necelé 3 stupně severně od Měsíce.
Meteorické roje
Zde nás možná čeká možná lahůdka v podobě meteorického
roje Leonid. Mateřskou kometou tohoto roje je kometa P/Tempel-Tuttle. Tato kometa se
přiblíží k Zemi jednou za 33 let. Přestože ji poprvé pozorovali již v roce 1366 v
Číně, Japonsku a Koreji, do letošního roku byla pozorována pouze 4x. Jedná se sice
o slabou kometu, ale proslavily ji právě Leonidy. V letech 1799, 1833, 1866 a 1966 byly
zaznamenány mohutné meteorické deště. Např. v roce 1966 bylo možné na západě
Ameriky a v Tichomoří spatřit až 2500 meteorů za minutu! Celý úkaz trval asi 30
minut. V souvislosti s návratem mateřské komety je letos a v příštím roce tento roj
s napětím očekáván. Nepředpokládá se sice, že bychom mohli spatřit něco
podobného jako v roce 1966, ale frekvence kolem 5000 meteorů za hodinu je možná.
Nejlepší pozorovací podmínky sice budou v jihovýchodní Asii, ale i u nás bychom
mohli 17. nebo 18. listopadu k ránu spatřit velké množství meteorů. Příznivý je i
Měsíc, který bude 18. listopadu v novu a nebude tedy rušit. Ovšem mějme na paměti,
že meteorický déšť není možné přesně předpovědět a proto nebuďme zklamáni v
případě nekonání se deště. Kromě toho, když se letos déšť neuskuteční, je
zde ještě naděje příští rok a vězte, že příští rok budou nejlepší
pozorovací podmínky v Evropě. Leonidy straší ve snech majitele a provozovatele
přibližně 500 aktivních družic na oběžné dráze kolem Země. Hrozí nebezpečí,
že řada družic bude meteoroidy poškozena nebo dokonce vyřazena z provozu, ale nikdo
není schopen odhadnout možné škody. Musíme se nechat překvapit.
Přeji Vám všem příjemný listopad a doporučuji si občas
odpočinout pod krásou noční oblohy.
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov
|
