Noční obloha v červnu

Pavel Koten

 

(mapka je zcela dole) 

Vítám vás u dalšího setkání pod noční oblohou, tentokrát už pod červnovou. Pro pozorovatele noční oblohy nastávají zvláštní měsíce. Na jedné straně ho čekají teplé noci, které mu pozorování zpříjemní, na druhé jsou ale velmi krátké, takže je nutné vydržet
dlouho do noci, či si ráno velmi časně přivstat. Jak by ne, čeká nás nejdelší den v celém roce, protože 20. června Slunce vychází už ve 4h 50m a zapadá až ve 21h 13m, den je tedy dlouhý 16h 23m. A o den později, 21. června ve 21h 49m vstupuje Slunce do znamení
Raka, nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto. Ještě poznamenejme, že jako obvykle jsou všechny časy v článku uvedeny v letním středoevropském čase.

Souhvězdí
Přiložená mapka ukazuje situaci, která nastává 15. června ve 22 hodin. Platí ale i pro začátek měsíce ve 23 hodin a pro konec měsíce ve 21 hodin. Při pohledu k jihu vás jistě na první pohled zaujme velmi jasná planeta Mars nacházející se v těsné blízkosti jasné hvězdy Spica v souhvězdí Panny (Vir). Nad tímto souhvězdím nalezneme Pastýře (Boo), s další jasnou hvězdou Arkturem. Hned na východ od Pastýře je malé, ale velmi nápadné souhvězdí Severní koruny (CrB), které opravdu jako koruna vypadá a ve kterém zejména září hvězda Gemma. Ještě východněji se rozprostírá rozsáhlý Herkules (Her) s nejjasnější kulovou hvězdokupou M13. Pod Korunou nalezneme Hlavu Hada (Ser), kterého "nese" Hadonoš (Oph), další z rozsáhlých souhvězdí. Hlava hada je poměrně nápadná, stejně tak jako další souhvězdí zvěrokruhu Váhy (Lib), nacházející se pod ní. A ještě jižněji vás jistě zaujme velmi jasný obr Antares, zářící v souhvězdí Štíra (Sco). Z tohoto souhvězdí vidíme v naší zeměpisných šířkách jenom část, ale přesto je to krásné souhvězdí.

Planety
Během června máme možnost vyjímečně pozorovat všechny známé planety Sluneční soustavy. Začněme tedy od té Slunci nejbližší, od Merkura. Toho je možné zahlédnout na večerní obloze zhruba od 10. do 30. června, kdy je po západu Slunce výše než 5 stupňů nad
obzorem. Nejvíce se vzdálí od Slunce, tedy dosáhne největší východní elongace, 28. června, nejlepší podmínky pro jeho spatření jsou kolem 19. června, kdy se ve 22 hodin bude nacházet asi 7 stupňů nad obzorem. Hledejte západo-severo-západním směrem. Dominantou večerní oblohy zůstává Venuše, procházející souhvězdími Blíženců a Raka. Ta dosáhne největší elongace 11. června. Přesto nebude ještě nejjasnější. Maximum její jasnosti nás čeká v červenci. Venuše v červnu zapadá až po půlnoci. Během celé noci je viditelný Mars. Jak už jsem se zmínil, výrazně září v souhvězdí Panny v blízkosti Spiky. Nelze jej přehlédnout. Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, se pomalu dostává z
blízkosti Slunce. Na začátku měsíce se nachází na ranní obloze, ale koncem měsíce vychází už kolem půl druhé ráno. Nalezneme jej v Rybách, ale nejlepší podmínky pro jeho pozorování máme teprve před sebou. Během měsíce se na ranní obloze objeví také Saturn,
který je v souhvězdí Velryby, ale i u něj nás to nejlepší teprve čeká. Slabší planety Uran a Neptun jsou také na začátku období své viditelnosti, obě nalezneme za pomocí malého dalekohledu a mapky v Hvězdářské ročence v souhvězdí Kozoroha. A zbývá Pluto,
jehož polohu zachycuje mapka. Na jeho spatření je ale potřeba už větší dalekohled.

Úkazy na obloze
Hned na začátku června se Měsíc těsně přiblíží oběma slabším planetám, Neptunu a Uranu. Dojde k tomu 3. čevna ve 23 hodin, resp. 4. června ve 23 hodin. Neptun bude pouhou 0,1 stupně severně, Uran 0,3 stupně severně. Mimo našeho území dojde k
zákrytu obou těles. Pro nás zajímavější, idkyž ne tak těsná, budou přiblížení Měsíce k Jupiteru (10.6.) a Saturnu (11.6.). Pěkné představení nám připraví Venuše, která 13. 6. projde severním okrajem krásné otevřené hvězdokupy Jesličky v Raku. O dva dny
pozdějí "proběhne" Měsíc severně od Merkura a 17. 6. si to zopakuje u Venuše. Těsný průchod kolem hvězdy Regulus 18. 6. nastane v poledne, tedy bude velmi obtížně pozorovatelný. Zajímavá bude konjunkce Měsíce s Marsem, které dojde 22. června
ve 23 hodin, tedy v době, kdy budou obě tělesa nad obzorem. Mars se bude v té době nacházet 5,3 stupně jižně.

Novinky v astronomii
Dnes si povíme o pozorování gama-záblesku z 10. května, které se stalo excelentním 
příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského pólu. Následovalo přesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5 hodin později nastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2m ANTU (první část VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za 30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud detekovaným zábleskům.

To je pro dnešek vše, na shledanou u rozšířeného prázdninového vydání se těší

Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65  Ondřejov
 

99-06.jpg (73392 bytes)

Zpět na hlavní stránku