Noční obloha v březnu


Pavel Koten


 

(mapka je zcela dole) 

Vítám vás při dalším, letos již třetím pokračování našeho povídání o noční obloze. Tentokrát to bude o souhvězdích a úkazech v březnu, což mj. znamená, že už nám začne jaro. Stane se tak 21. března ve 2h 46m, což je okamžik, kdy Slunce překročí nebeský rovník a vstoupí do znamení Berana. Tento den je dnem jarní rovnodennosti. Noci se nám postupně ale zřetelně budou zkracovat. Na počátku měsíce Slunce vychází v 6h 44m a zapadá v 17h 41m, 31. března vychází už ve 5h 40m a zapadá až v 18h 29m. Den se tedy během března prodlouží o 112 minut.

Souhvězdí
Pro orientaci na obloze jako obvykle použijeme přiloženou mapku. Znázorňuje situaci při pohledu na jih na počátku měsíce kolem 23h, v polovině měsíce ve 22h a na konci v 21h. Vidíme zde již známá souhvězdí zimní oblohy, o kterých jsme si povídali v předchozích měsících jako jsou Blíženci (Gem), Malý pes (CMi), Jednorožec (Mon) či Velký pes (CMa). A samozřejmě je pro nás přichystáno něco nového. Především a hlavně je to souhvězdí Raka (Cancer - Cnc). V tomto souhvězdí nalezneme jednu z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze, kterou je hvězdokupa označená M 44 nebo NGC 2632. Ovšem mnohem zajímavější a více říkající je její pojmenování. Říká se jí Jesličky nebo latinsky Praesepe. Tato otevřená hvězdokupa je viditelná i pouhým okem, proto je již známa z doby prehistorické. Dalekohledem ji poprvé pozoroval Galileo Galilei, který zjistil, že je tvořena více než 40 hvězdami. Při pohledu velkým dalekohledem zjistíme, že ve hvězdokupě je více než 200 hvězd. Hvězdokupa je vzdálena 577 světelných roků a její stáří je asi 400 miliónů let. Nejkrásnější pohled na ni nám poskytne triedr. Další zajímavou idkyž o něco slabší hvězdokupou v Rakovi je M 67 (NGC 2682). Se stářím kolem 4 miliard roků je to jedna z nejstarších otevřených hvězdokup. Pěkným objektem je dvojhvězda zeta Cancri, která se skládá ze dvou žlutých hvězd 5. a 6. hvězdné velikosti. Obě složky kolem sebe oběhnou jednou za 60,1 roku. Kousíček na jih od Raka se nachází nápadná skupina asi šesti hvězd, které tvoří hlavu Hydry. Hydra (Hya) je rozsáhlé souhvězdí, z něhož je v našich zeměpisných šířkách viditelná pouze část. Jistě nejzajímavějším objektem je zde otevřená hvězdokupa M 48 (NGC 2548). Je to docela nápadný objekt, který může být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Triedrem uvidíme asi 50 hvězd z celkového počtu zhruba 80 ks. Je vzdálená 1 500 světelných roků od Slunce, její průměr je 23 světelných roků a stáří 300 miliónů let. Nalezneme zde i poměrně jasnou galaxii M 83 (NGC 5236), která je však díky své nízké deklinaci velmi obtížným objektem z našeho území, protože vystoupí maximálně pouhých 10 stupňů nad obzor a tedy vlastně zůstává v mlhavém oparu, který se těsně nad obzorem vyskytuje téměř neustále. Když se podíváme od Raka směrem k východu, dostaneme se k velmi nápadnému souhvězdí Lva a to znamená, že jsme dokončili celoroční okruh po noční obloze. O Lvovi a dalších souhvězdích v jeho okolí jsme si totiž povídali v prvním dílem našeho seriálu, který vyšel v v dubnovém čísle loňského roku.

Planety a úkazy
Z planet se můžeme na začátku měsíce ještě pokusit nalézt Merkur o jehož výhodné východní elongaci od Slunce jsem hovořil minule. Ta ostatně nastane hned 3. března ve 14h a Merkur bude v tento okamžik více než 18 stupňů od Slunce. V první polovině měsíce můžeme využít poslední šanci na spatření Jupitera, který se blíží do konjukce se Slunce. K té dojde hned první den následujícího měsíce. Večer nad západním obzorem je viditelný i Saturn. O stále se zlepšujících podmínkách pro pozorování Venuše jsem už také psal minule. Takže i Venuši můžeme vidět na večerní obloze. A jistě ji nikdo nepřehlédne, protože je to ten nejzářivější objekt nad západním obzorem. Zbývá nám Mars, který je viditelný po většinu noci, protože vychází pozdě večer. Právě k Marsu se 7. března ve 3h ráno přiblíží Měsíc. Mars bude jenom 2,3 stupně jižně. Ve večerních hodinách 20. března se můžeme pokochat seskupením Venuše, Saturna a Měsíce nad západním obzorem. O dva dny později, 22. března Měsíc zakryje hvězdu prvním velikosti Aldebarana. Zákryt začne v 19h 46m a skončí ve 20h 51m (časové údaje platí pro Prahu, pro Chotěboř je nutné přidat asi 2-3 minuty).

Měsíc
Už jsem se zmínil o tom, že letos nastala poměrně vzácná situace, kdy je celý únor bez měsíce v úplňku. Leden měl úplňky dva, stejně jako bude mít březen. V anglicky mluvících zemích se hovoří o tzv. "modrém měsíci". Naposledy k tomu došlo v roce 1961 a další nás čeká až v roce 2018. Může dojít i k situaci, kdy i během přestupného roku je únor (v tomto případě 29 dnů) bez úplňku. Je zřejmé, že toto je ještě mnohem vzácnější a potvrzuje i to fakt, že naposledy k tomu došlo v roce 1608 a na nejbližší modrý měsíc v přestupném roce bychom si museli počkat až do roku 2572. Ale zpět k letošnímu březnu. První úplně nastane 2. v 8h, 10. v 10h to bude poslední čtvrť, 17. ve 20h nov, 24. v 11h první čtvrť a konečně druhý úplněk 31. v 24h.

Sonda Stardust
A na úplný závěr jsem si připravil pár slov o nejnovější americké sondě, která byla vypuštěna v neděli 8. února na svou dlouhou cestu za kometou. Jedná se o sondu Stardust, jejímž cílem je kometa Wild-2. K této kometě sonda dorazí v lednu 2004. Ještě před tím ale dvakrát obletí kolem Slunce a při každém z těchto obletů bude sonda sbírat mezihvězdný prach, který do Sluneční soustavy proudí z okolního mezihvězdného prostoru. Také při průletu v blízkosti komety bude "lapat" prach, tentokrát prach kometární, který kometa vyvrhuje do okolního prostoru. Kromě toho bude počítat a analyzovat prachové částice, se kterými se srazí a bude také pořizovat snímky komety. Nejmenší vzdálenost, na kterou se ke kometě přiblíží, bude asi 150 km a vzájemná rychlost průletu bude činit 6 km/s. O další dva roky později prolétne sonda kolem Země, oddělí se od ní speciální pouzdro, ve kterém budou uloženy posbírané prachové částice a které přistane na zemském povrchu. Prach poté bude analyzován přímo v pozemských laboratořích.

Touto zprávou se s Vámi pro dnešek loučím a přeji Vám nejen jasnou noční oblohu, ale i hezký začátek jara.

Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65  Ondřejov
 

99-03.jpg (85453 bytes)

 Zpět na základní stránku