Léto je za námi a spolu s ním i letní
noční obloha. Ale nezoufejme, i v říjnu nalezneme na obloze řadu zajímavých
souhvězdí a objektů. Noci sice již nejsou tak teplé jako tomu bylo v létě, výhodou
pro naše pozorování je ale fakt, že jsou mnohem delší a stále se prodlužují.
Vždyť 1. října Slunce vychází v 5h 59m SEČ a zapadá v 17h 39m, 31. října
vychází v 6h 47m a zapadá už v 16h 39m. Během října se tedy den zkrátí téměř o
2 hodiny. Pozor - v neděli 25. října končí letní čas.
Souhvězdí
Jak je už naším zvykem, začneme souhvězdími, která nám
nabízí noční obloha v tomto měsíci. Veškeré časové údaje budou opět v
středoevropském čase (SEČ). Budeme zde popisovat situaci o půlnoci 15. října.
Protože máme podzim, naším základním orientačním bodem bude tzv. Pegasův
čtverec. V danou dobu nalezneme tento čtverec vysoko přímo nad jižním obzorem (viz.
mapka). Podle názvu je zřejmé, že jej tvoří čtveřice jasných hvězd patřících
do souhvězdí Pegase (Peg). Pegas byl létající kůň, kterého jistě známe ze staré
řecké báje o Andromedě a Perseovi. S nimi a s dalšími postavami této báje se také
na podzimní obloze setkáme. Zmíněnou čtveřici tvoří hvězdy Markab, Scheat,
Algenib a Alpheratz. Zajímavým objektem v Pegasovi je také kulová hvězdokupa M15,
kterou naleznete severozápadně od hvězdy Enif (epsilon Pegasi). Hvězdokupa obsahuje
několik stovek tisíc hvězd a je vhodným objektem už pro triedr. K Pegasovi je
"připojeno" souhvězdí Andromedy (And), pomocí hvězdy Alpheraz. Andromeda
byla podle pověsti princezna, která měla být obětována Krakenovi, ale byla
zachráněna Perseem. Její matka Kasiopea, jejíž pýcha vše způsobila, i otec Kefeus
jsou na obloze také vyobrazeni. V Andromedě nalezneme jeden z nejkrásnějších
objektů celé oblohy. Je jím slavná "Mlhovina v Andromedě", neboli
spirální galaxie M31. Můžeme ji spatřit i pouhým okem, při bezměsíčné noci na
tmavé obloze. Krásná je při pozorování triedrem nebo malým dalekohledem. Je
obrovská, na obloze zaujímá ve skutečnosti plochu odpovídající deseti měsíčním
úplňkům. Při použití většího dalekohledu je možné pozorovat i její malé
satelitní galaxie. Velká galaxie v Andromedě obsahuje 300 miliard hvězd a je vzdálena
2,2 miliónu světelných let. Je to nejvzdálenější objekt ve vesmíru, který
můžeme pozorovat pouhým okem. Podobně by vypadala při pohledu z velké vzdálenosti
naše Mléčná dráha.
"Pod" Andromedou nalezneme malé souhvězdí
Trojúhelníku (Tri), ve kterém se nachází další pěkná galaxie. Galaxie M33 sice
není viditelná pouhým okem, ovšem při pohledu malým dalekohledem můžeme obdivovat
její spirální strukturu. Postupujeme-li ještě níže, dostaneme se ke
zvířetníkovému souhvězdí Berana (Ari). Další souhvězdí zvěrokruhu pak nalezneme
pod Pegasem. Jsou jím Ryby (Psc). V Rybách se nachází tzv. jarní bod, tedy místo na
obloze, kde se přesně na začátku jara nalézá Slunce. Pokračujeme-li dále na
jihovýchod, dostaneme se k souhvězdí, které je v češtině pojmenované Velryba
(Cet). Je to poněkud nešťastné pojmenování, protože toto souhvězdí má
představovat onu bájnou mořskou obludu, kterou porazil Perseus. Ve Velrybě se
nachází jedna velmi zajímavá hvězda. Je jí Mira (omikron Ceri). Mira je typickou
představitelkou skupiny dlouhoperiodických proměnných hvězd podle ní nazvaných
miridy. Mira mění svou jasnost s periodou 332 dnů. V maximu činí její jasnost 2
magnitudy (je snadno viditelná pouhým okem), kdežto v minimu pouze 10 mag. a na její
pozorování je potřeba dalekohled. Nejbližší maximum nastane 18. prosince. Rozdíl 8
magnitud znamená, že v maximu je hvězda 1500x jasnější než v minimu. O
souhvězdích na západ od dnes zmíněných byla řeč už minule, o těch na východ si
povíme zase za měsíc.
Planety a úkazy
V tomto měsíci můžeme celou noc pozorovat planety Saturn a
Jupiter (ten kromě rána). Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, se nachází
v souhvězdí Vodnáře (Aqr) jak ukazuje i naše mapka. Již v triedru můžeme pozorovat
jeho 4 měsíce Io, Europa, Ganymed a Kalisto, které jsou v posledních třech letech
podrobně zkoumány americkou vesmírnou sondou Galileo. U Saturnu se vlastníci malých
dalekohledů mohou pokochat jeho prstenci nebo nalézt jeho největší měsíc Titan. K
Saturnu v současné době míří jiná americká sonda, Cassini. Podle posledních
zpráv je sonda ve vynikajícím technickém stavu. K planetě dorazí ovšem až v roce
2004. Na ranní obloze se můžeme podívat na rudou planetu Mars. I ta je cílem
kosmických sond. O loňském velkolepém úspěchu sondy Mars Pathfinder jistě většina
z vás slyšela. V současné době se na oběžné dráze kolem Marsu nachází sonda
Mars Global Surveyor a přináší nám velké množství podrobných údajů o této
planetě. Na večerní obloze se můžete pokusit nalézt i planety Uran a Neptun, ovšem
zde je vhodné použít alespoň triedr a podrobnější mapku.
Úkazy
Měsíc těsně projde kolem Jupitera 4. října dopoledne,
přiblížení je možné pozorovat den předem nebo den poté. Přiblížení (konjunkci)
Měsíce se Saturnem 7. října je možné pozorovat přímo na ranní obloze, protože k
němu dojde ve 3 hodiny. Saturn bude 2.4 stupně severně od Měsíce. Od dva dny později
nastane maximum meteorického roje říjnové Drakonidy, ovšem bude rušeno Měsícem.
Konjunkce Měsíce s Marsem nastane 16. října opět ve 3 hodiny, takže bude opět
pozorovatelná. Mars se bude nacházet 1.5 stupně severně. 21. října v šest hodin se
Měsíc v tomto roce nejvíce vzdálí od Země - na 406 609 km. O den později nastane
maximum dalšího meteorického roje, tentokrát Orionid. Zde se očekává frekvence asi
25 meteorů za hodinu. A na konec 31. října nastane další konjunkce Měsíce s
Jupiterem. Stane se tak odpoledne, ale přiblížení obou těles bude pozorovatelné i
tento večer. Jako obvykle ještě přidám fáze Měsíce - 5. října v 21h bude Měsíc
v úplňku, 12. října ve 12h v poslední čtvrti, 20. října v 11h v novu a 28. října
ve 13h v první čtvrti.
Na shledanou u noční oblohy v listopadu se těší
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov
|
