|
|  |
| SPORT v Chotěboři Atletika 2002 v SK Chotěboř píší Hana Benešová a Pavel Novák, naši stálí sportovní dopisovatelé, aktivní atleti z klubu SK Chotěboř | ||
Webové stránky SK Chotěboř najdete zde Zpět na sportovní stranu Tuto stránku četlo od 9.2.2002 čtenářů: |  | |
| Atletika TJ CHS Chotěboř Webové stránky TURBO Chotěboř | ||
| 26.10.2002 Pelouch na M-ČR sedmý V sobotu 26. 10. 2002 doběhl na 7. místě při M-ČR v krosu Leoš Pelouch. Běželo se v Mostě na tratích místního hipodromu. Leoš původně na mistrovství běžet nechtěl, ale protože se mu chybou v přípravě nepodařilo připravit se na některý z podzimního maratónu, rozhodl se pro tuto alternativu. Tréninková chyba se stala při vysokohorské přípravě a následné příznaky přetrénování ho na několik týdnů vyřadily z možnosti kvalitně se připravit. I jeho zbytková sportovní forma se ukázala jako konkurenceschopná. Přetrénování je u maratónců velmi časté, protože maratónský trénink je ve své podstatě založen na neustálém odčerpávání energie. Pokud mu ztížíme podmínky pro regeneraci (vysokohorský trénink...), může dojít k obrovské únavě, která může přerůst v přetrénování. Zákeřné je, že většinou příznaky přetrénování se dostaví až po návratu z takového soustředění a stav je krátkodobě nevratný. Leoš má alespoň zkušenost, kterou může v budoucnu využít ve svůj prospěch, protože jeho nejlepší maratónská léta by měla přijít za 4 až 6 let. K pěknému výsledku při krosovém M-ČR mu gratulujeme!!! |
| 15.9.2002 Reprezentační křest V neděli 15. září 2002 se v Hodoníně uskutečnilo mezistátní utkání žactva mezi Českou a Slovenskou republikou. V dresu českého "áčka" bojovala na trati 1500 m i naše Veronika Benešová a vedla si velmi dobře. Mezi nejlepšími mílařkami z obou republik doběhla druhá za Lucií Křížovou, která běžela také za ČR A. Závod byl velmi rychle rozběhnut. Na tuto skutečnost doplatila některá děvčata obrovským zpomalením v druhé polovině trati. I Veronice se zpomalení nevyhnulo, ale prokázala velkou bojovnost a houževnatost, když v závěrečném kole odrazila útok Slovenky Vetrové. Veroniky mezičasy: 500 m 1:30,5 min.,, 1000 m 3:12,3 min.,, 1500 m 4:58.29 min. I přes to, že Veronika zaostala za svým osobním rekordem o 6 vteřin, její výkon byl vzhledem k větru a "přepálenému začátku" dalším krokem vpřed v její atletické cestě. Celkově zvítězily s náskokem padesáti bodů žákyně ČR A před Slovenkami a družstvem ČR B. 9.9.2002 Veroniku Benešovou čeká první reprezentační start V neděli 15. září 2002 se mladá atletka SK Chotěboř Veronika Benešová postaví na svůj první reprezentační start v životě. Stane se tak v Hodoníně, kde se utkají mládežnická družstva České a Slovenské republiky do 15 let. Veronika poběží trať 1500 m. Hodně zdaru!!! |
| 21.7.2002 Tři zlaté pro Hanku Benešovou Trenérka mládeže SK Chotěboř a závodnice USK Praha Hana Benešová získala na M-ČR v Ostravě tři zlaté medaile. Nejprve v sobotu 20. 7. zcela jednoznačně zvítězila ve finále nejkratšího sprintu na 100 m v čase 11, 56 s. O několik desítek minut později vyhrála s kolegyněmi z USK i štafetu na 4x 100 m. O den později nastoupila na start své hlavní trati na 200 m. Vzhledem k sobotní stovce se dal očekávat útok na ostrý limit(23, 20 s) pro ME v Mnichově. Po 120 metrech se Hanka začala rychle vzdalovat svým soupeřkám. V tu chvíli byl jejím soupeřem pouze protivítr (1,7 m/s) a čas. Výsledný čas 23, 35 s sice znamenal, že Hanka na ME nepojede, ale na mě velmi zapůsobil její celkový projev, který ve mě okamžitě vyprovok oval vzpomínku na ME do 23 let v Turku, kde Hanka podobným stylem získala titul Mistryně Evropy.I přes to, že Hanka v Mnichově nebude, bylo její vystoupení na tomto M-ČR úspěšné. Vrátila se na trůn královny českého sprintu a hlavně po zdravotních peripetiích několika posledních let byl sprint v jejím podání opět živý a troufám si napsat,že po stránce techniky běhu možná nejlepší, co kdy předvedla. Pavel Novák |
| 30.6.2002 Veronika Benešová má bronz z M-ČR, v Novém Veselí Pelouch třetí Veronika Benešová bronzová na M-ČR Vynikajícího úspěchu dosáhla třináctiletá Veronika Benešová závodící za SK Chotěboř, když na Mistrovství České republiky žactva v atletice, které se konalo v Třinci 29. a 30.6., vydolovala 3. místo na trati 1500 m ve výborném osobním rekordu 4:52,97 min.Její úspěch podtrhuje fakt, že obě závodnice před ní a několik za ní byly o rok starší. Přitom ještě před třemi týdny se Veronika potýkala s teplotami a tréninkový výpadek doháněla na poslední chvíli. Veronika běžela ve druhém běhu, který s přehledem vyhrála. Pak už jen čekala, zda se časem vejde na stupně vítězů. A vyšlo to, když její náskok na čtvrtou v pořadí byl pouhé tři setiny sekundy. Odvážnému štěstí přeje. Odvážnému proto, že Veronika se nebála poprat o svoje místo na výsluní se staršími a hlavně mnohem zkušenějšími soupeřkami. Vždyť běžela teprve svoji druhou patnáctistovku v životě a atletiku dělala v den závodu přesně na den půl roku! Gratulujeme!!! V Novém Veselí Pelouch třetí Půlmaratónu s názvem Okolo Nového Veselí se v neděli 30. 6. 2002 zúčastnil náš maratónec Leoš Pelouch. Trať vede zvlněnou krajinou do Ostrova nad Oslavou, kde se stáčí vlevo a vede po hlavní silnici do Žďáru nad Sázavou. Na tomto úseku je nepříjemné, táhlé asi pětikilometrové stoupání ze Sazomína, které odebírá běžcům hodně sil. Ze Žďáru už zbývá po “jihlavské” silnici doběhnout zpátky do Nového Veselí. Tento závod bývá velmi dobře organizačně zajištěn, ale protože jsem tento závod dvakrát běžel, můžu za sebe říci, že jeho trať je ze dvou třetin nezáživná. V letošním roce se sešla poměrně dobrá konkurence. Zvítězil Ivan Čotov, jehož běžecké kvality jsou všeobecně známy. Za traťovým rekordem Ládi Vaška 1:08:29 hod. zaostal o 6 sekund. Na druhém místě doběhl právě Láďa Vašek, který má osobní rekord na této trati pod 1:04 hod. Dosáhl času 1:09:08 hod. Třetí skončil Leoš Pelouch v čase 1:10:50 hod. Leoš v těchto dnech zahájil přípravu na Mezinárodní maratón míru, který se jako již tradičně koná první říjnovou neděli v Košicích. Přejeme mu do náročné přípravy hlavně zdraví! |
| 15.6.2002 Leoš opět vítězí Další dvě jasná vítězství si připsal na své konto Leoš Pelouch. Nejprve vyhrál půlmaraton (21,1 km), o tři dny později si vychutnal i Letní Čachoťák. V sobotu 15. 6. 2002 se konal mezinárodní půlmaraton se startem v polském městečku Kudowa Zdroj. Členitá trať vedla přes hranice do Hronova. Leoš od počátku přesvědčivě kontroloval čelo závodu a po osmi kilometrech se odpoutal od vítězů posledních dvou ročníků-Poláka Kostrzewského (celkově druhý) a Milana Holického (celkově třetí). Jeho náskok v cíli činil téměř 2 minuty. Leošův výsledný čas 1:10:13 hod. je vzhledem k profilu a teplému počasí kvalitní. Leošovi možnosti na půlmaratonské trati by v současnosti měly být okolo 1:08 hod. Škoda, že s trenérem nenaplánovali půlmaraton rovinatější a s kvalitnější konkurencí. Po té, co z objektivních důvodů vynechali Pražský mezinárodní maraton, nenašli (nebo nechtěli najít?) konkurenčně adekvátní start. Nabízel se start na M-ČR na dráze nebo rychlé půlmaratony v zahraničí. Jestliže sezona má mít 2-3 vrcholy (např. jeden hlavní a dva vedlejší) a Leoš běžel velký závod naposled loni v říjnu, je sám proti sobě, neboť starty pouze na závodech přípravných(např.Čachoťák), nebo komerčních(např.Kudowa Zdroj) brzdí rozvoj sportovců obecně. Konkurenci nenahradí nic. V úterý 18. 6. 2002 vyhrál Leoš Pelouch ve velice poklidném tempu i tradiční "Malý Čachoťák" měřící 13,9 km v čase 49:44 min. Obou těchto závodů se zúčastnil i jeho "stájový" kolega Karel Neuvirt, který se v současnosti potýká se zraněním. I proto jeho výkony nebyly přesvědčivé, i když ve své kategorii si vede dobře. Na Česko-Polském pomezí vybojoval třetí místo v kategorii nad 40 let v čase 1:19:41 hod. V cíli Čachoťáku se objevil celkově třetí. Svoji kategorii vyhrál. |
| 9.6.2002 Baráž o druhou ligu? Jen teorieTřetí kolo Krajského přeboru družstev Vysočiny v atletice, které se uskutečnilo 9. 6. 2002 v Třebíči s největší pravděpodobností rozhodlo o vítězi a tím o postupujícím do baráže o druhou ligu. Vyhrálo družstvo Atletika Jihlava s náskokem 30 bodů před SK Chotěboř. Pokud by Chotěbořáci chtěli zvrátit situaci, museli by v posledním podzimním kole porazit jihlavské mužstvo o zhruba 60 bodů. Vzhledem k tomu, že jihlavští určitě posbírají okolo sta bodů, muselo by SK posbírat 160 bodů. Na to má však Chotěboř příliš úzký kádr zaměřený především na vrhače a běžce. Ztráty ve sprintech (100 a 200m)a některých technických disciplínách(např.trojskok,tyč,...) jsou příliš vysoké. Druhá možnost ještě nepravděpodobnější je, že by Jihlava skončila při vítězství Chotěboře na třetím místě. To je vzhledem k malé konkurenceschopnosti ostatních družstev velmi nepravděpodobné. V podstatě by se musela Jihlava porazit sama buď marodkou, nebo nedisciplinovaností klíčových jihlavských závodníků. Výsledky z třetího kola bohužel v tuto chvíli nemám k dispozici. Doplním v nejbližším možném termínu. Čtvrté kolo bude v září, v Pacově. |
Můj první mistrák Poprvé se mi naskytla možnost zhlédnout atlety SK Chotěboř v akci a to 19.5. na jihlavském stadionu. Na „mistrák“ jsem se opravdu těšila a mohu říci, že skutečnost mnohokrát předčil má očekávání. V neděli ráno mi zazvonil telefon, že jedno místečko v autě je pro mě volné, a tak jsem neváhala a vyzbrojena lehkou svačinkou a dobrou náladou se vydala na místo srazu. Po chvilce se objevila dvě auta a podezřele zpomalovala. Jedno dokonce zastavilo úplně a vylezl z něj sympatický člověk. Pozdravil mě a já s trochou ostychu nastoupila. Po chvilce jsem zjistila, že vedle mne sedí Lukáš Smejkal, a tak se mi ulevilo, že nejde o únos, a že se opravdu blížím s partou atletů ku Jihlavě. Cestou panovala dobrá nálada, ale já seděla tiše. Teprve jsem se otrkávala ve světě silných chlapů. Přiznávám, že je to fajn. Konečně jsme dorazili. Zajímalo by mě, jak to ti chlapi dělají, že nemají před závody trému. Byli plni úsměvů a naprosto uvolnění. Příchod na samotnou dráhu pro mne byl trochu šokem. Zjistila jsem, že se ocitám na stadionu plném krásných trénovaných těl a navíc mužských. Pravda, byly tam asi tři další holky, ale to celkový profil nemohlo zkazit. Vedoucí družstva mě hbitě zapojil do práce a já už na papír zapisovala jména všech, kteří se hodlali bít za barvy SK Chotěboř. Přiznávám, že mě to celkem bavilo. Chlapci mi s ostýchavostí hlásili jména a disciplínu, kterou hodlají vyhrát. Trochu mne mrzelo, že na mě berou ohledy a nechovají se zcela přirozeně, ale postupem času si na moji přítomnost zvykli a své květomluvě trochu popustili uzdu. Pak to všechno vypuklo. Byli se jako lvi. Nebudu jmenovat jednotlivce, protože každý z nich na mě udělal dojem něčí jiným, a každý byl vskutku originální. Vedli si podle mě výborně. A hlavně na nich bylo znát, že je to baví, i když to navenek nechtějí přiznat. Opravdu jsem se bavila a nejvíc si vychutnávala pohled na zářící úsměvy naší ekipy, když se opravdu zadařilo. ( Usmívali se skoro pořád) Po posledním závodě jsem byla docela zklamaná, že se jede domů. Ale všechno krásné jednou skončí. Nadešel opravdu čas návratu a my naskákali do aut a jeli směrem k domovu. Musím přiznat, že nevím, jak se atletům jevila moje přítomnost, ale doufám, že mě brali s rezervou, protože mezi samými chlapy člověk lehce zapomene na všechny zábrany a začne se chovat zcela spontánně. Na mistráku se mi opravdu líbilo a jestli mi bude nabídnuta účast i na tom dalším, tak ji s nadšením přijmu, protože s partou tak prima lidí se člověk cítí moc dobře a hlavně se nikdy nenudí. Gábina Knobová |
| 2.6.2002 Atleti usilují o druholigovou baráž Vítězstvím v druhém kole krajského přeboru družstev mužů, které se konalo 2. 6. 2002 v Pacově si připsali atleti chotěbořského SK. Za příjemného polojasného počasí, na perfektně připravené 333 m dlouhé škvárové dráze sváděli od prvních disciplín souboj s týmem Atletika Jihlava o vítězství. Po závěrečné disciplíně byl mezi těmito dvěma družstvy rozdíl pouze 3,5 bodu. Chotěboř se opírala o šestici atletů- Leoše Peloucha(21 bodů), Romana Málka (19,75 b.), Ondru Piskače (19 b.), Vlastu Peška (15 b.), Karla Neuvirta (14 b.) a Jirku Kirchnera (13 b.), kteří nasbírali 95 % všech bodů vítězného celku. Michal Mrtka se se svými 3,75 body tak stal jazýčkem na vahách v souboji o prvenství. Díky štafetě bodovali ještě Lukáš Smejkal a Víťa Culka (0,75 b.). Nebodovali Petr Konfršt a Pepík Chmelík. Třetí kolo této soutěže se uskuteční 9. 6. 2002 v Třebíči. Výsledky : 110 m překážek 2. m. Jiří Kirchner 24,1 s Pořadí družstev ve 2. kole: 1. SK Chotěboř 107 bodů |
| 19.5.2002 Přebor kraje Vysočina - Chotěboř druháPrvní kolo atletického krajského přeboru družstev Vysočiny mužů, které se konalo 19.5.2002 v Jihlavě se zúčastnil i celek SK Chotěboř, který měl pro zranění několika atletů velmi úzký kádr. Celkovým ziskem 72 bodů (bodovalo prvních 6 závodníků v každé disciplíně podle klíče 7-5-4-3-2-1) obsadil druhé místo, když před čtvrtým Pacovem měl náskok pouhého 2,5 bodu. Nejužitečnějším atletem Chotěbořáků byl Roman Málek, který dokázal vyhrát ve dvou disciplínách a k těmto vítězstvím přidal ještě druhé a páté místo.Celkově nasbíral 21 bodů. Leoš Pelouch zvítězil na trati 10 000 m a na patnáctistovce vydobil stříbro stejně jako ve štafetě na 4x 400 m spolu s Michalem Mrtkou, Ondřejem Piskačem a Karlem Neuvirtem. Leoš tak získal 13, 25 bodu. O čtvrt bodu méně si připsal Vlasta Pešek, vítěz disku.Ondra Piskač získal 11,25 bodu, Lukáš Smejkal čtyři, Honza Žanda dva a Michal Mrtka 1, 25 bodu. Příští kolo bude 2. 6. 2002 v Pacově. Chotěbořské družstvo by měl po zranění posílit Josef Chmelík a Ján Zapaĺač. Z dorostenců pomůže Petr Konfršt. Výsledky: 400 m 2. m. Ondřej Piskač 58,0 min. Celkové výsledky: 1.m. Atletika Jihlava 112 bodů |
| 12.5.2002 Úspěšné VeronikyDvě atletky SK Chotěboř, Veronika Kotilová a Veronika Benešová bojovaly v pátek 17. 5. 2002 v oblastním přeboru družstev mladších žákyň v Kolíně. Nejdříve se v dresu Sprint Čáslav postavila na start v rámci běhu na 800 m Veronika Kotilová. Po takticky velmi dobrém výkonu doběhla čtvrtá v čase 2:49,7 min., čímž si zlepšila osobní rekord o deset sekund. O čtyřicet minut později běžela poprvé v životě na trati 1500 m Veronika Benešová. Její výkon se nezapočítával do soutěže družstev, protože kategorii mladších žákyň míjí v současnosti o necelé tři měsíce. Třináctiletá Benešová rozběhla závod až příliš rychle a prvních 600 m prolétla za 1:54 min. Přestože nutně došlo na zbytku trati ke zpomalení, dosáhla vynikajícího času 5:05,7 min, když druhé závodnici nadělila neuvěřitelných 52 s. Tento výkon zařazuje Veroniku do české špičky v kategorii starších žákyň. |
| 12.5.2002 Leoš Pelouch druhý v Chocni Dne 12. 5. 2002 se svěřenci Pavla Krejčího Leoš Pelouch a Karel Neuvirt zúčastnili Běhu Choceňskými sady. Závod měřil 15 kilometrů a měl kopcovitý profil. Nejlépe se s obrátkovou tratí vypořádal český reprezentant Ladislav Vašek a zvítězil stylem start-cíl v čase 48:36 min. Chotěbořský Leoš Pelouch začal opatrně a držel se okolo třetího až pátého místa. Zrychlením v druhé polovině trati se dostal na druhé místo, které s přehledem kontroloval až do cíle. Doběhl 60 sekund za vítězem v čase 49:36 min.Výkon Karla Neuvirta je trošičku zklamáním. Doběhl celkově dvanáctý v čase 54:06 min. Karel i jeho trenér mají o čem přemýšlet, jelikož výpadky v Karlově výkonu bývají příliš často. Popřejme jim, aby přišli věci na kloub! |
| 10.5.2002 Naši atleti hostují V pátek 10. 5. 2002 okusili naši mladí atleti oblastní přebor družstev staršího žactva, který se konal v Kolíně. V dresu čáslavského oddílu Sprint se rozhodně neztratili i přes to, že s výjimkou Veroniky Benešové běželi všichni v maratónkách. Absence treter na jejich nohách bezpochyby výrazně zhoršily výkony našich běžců. Veronika Kotilová a Jarda Šiška mimo tohoto handicapu museli jako mladší žáci bojovat se staršími atlety. Všichni naši atleti běželi 800m. Výborný výkon předvedla Veronika Benešová, která doběhla na druhém místě, když v závěru výrazně dotahovala vítězku patřící do nejužší české špičky v této kategorii. Veronika dosáhla času 2:31,7 min. Třináctá doběhla ve stejném závodě v čase 2:59,1 min. Veronika Kotilová. V závodě chlapců doběhl Petr Konfršt sedmý v čase 2:25,1 min. Na jeho výkonu se fakt, že běžel v maratónkách, podepsal asi nejvíce, protože rozdíl ve výkonu mezi běžci s tretrami a bez treter roste s rychlostí běhu. Třináctý doběhl Nikola Dostalík v čase 2:40,0 min. a sedmnáctý Jarda Šiška časem 2:55,3 min. Všechny naše zúčastnivší se atlety chválím za bojovnost a přístup k závodu. |
| 10.5.2002 Trénoval jsem s Rudou Junem Postupně bych chtěl na těchto stránkách představit některé atlety, kteří závodí nebo závodili za SK Chotěboř tak, jak jsem je poznal. Protože s chotěbořskými atlety spolupracuji teprve od roku 1994, při představování některých atletů budu čerpat z vyprávění Pavla Krejčího, který většinu z nich trénoval. Dnes bych vám chtěl představit Rudu Juna - maratónce. Rudu jsem poznal v srpnu roku 1994 (to mu bylo 22 let) na závodech ve Světlé nad Sázavou. Usměvavý a sebevědomý kluk, který jak jsem později poznal uměl být k sobě velmi tvrdý. V té době už měl zaběhnut vynikající maratón. V roce 1993 doběhl na Mezinárodním maratónu míru v Košicích třetí časem 2:16:34 hod.(historicky patnáctý nejlepší český čas ). Jeho slibně se vyvíjející sportovní kariéru narušila potvůrka, která se nebojí nikoho a ničeho. Ba ani doktorů. Jmenuje se Zlatý stafylokok, ale my jí říkáme prostě a sprostě sajrajt. Sajrajt, který má v sobě spousta lidí a ani o tom třeba neví . Vystrčí růžky, když je člověk oslaben, znepříjemní život a zase se schová. V běžném životě to může znamenat třeba časté angíny. V životě sportovce a zvlášť v životě vytrvalce taková potvora znamená někdy nepřekonatelnou překážku.A právě v době, kdy Ruda zápasil s touto umě se maskující překážkou jsme se poznali. Bylo to v cíli již zmiňovaného závodu. Ihned na mě zapůsobila jeho dobrá nálada. Byl rád, že vyhrál a vyprávěl mi, jak celou zimu nemohl trénovat. Nyní byl už zase v sedle a připravoval se znovu na košický maratón. Požádal jsem ho, jestli bych s ním mohl odběhnout pár tréninků. Souhlasil a zdálo se mi, že je rád. Brzy jsem měl možnost poznat jeho kamarádskou povahu s osobitým, někdy až štiplavým humorem. Také jsem poznal, proč byl ve sportu tak dobrý. Kromě talentu, který je nezpochybnitelný, byla jeho předností psychika.Většina vytrvalců má minimálně obavy z kvalitních tréninků. Oni totiž bolí a jsou vyčerpávající. Ruda se na ně dokázal i těšit. Nikdy jsem od něj neslyšel, že něco n eodtrénuje. On prostě šel a bojoval. Bojoval o každý úsek a když bylo potřeba, o každou vteřinu. Věděl, že ho to přibližuje směrem ke světové špičce. Já vím, že on by tam došel. Bůh ale chtěl jinak.Měsíc po Světelské čtrnáctce, v době kdy jeho forma vystoupala tam, kde byla před rokem, přišly chladné a deštivé dny. Byl konec. Sajrajt vylezl a znovu poslal Rudu ke dnu. Až do jara, kdy začne být zase teplo, sluníčko má sílu a Ruda začíná znovu trénovat. Tento rok, rok 1995 znamenal díky Rudovi obrovský předěl v mém sportovním životě. Několik týdnů jsme spolu prakticky denně snášeli obrovské tréninkové zatížení. To už jsme měli stejného trenéra-Pavla Krejčího, ke kterému jsem tento rok přešel. Bez nadsázky můžu napsat, že mě naučil tvrdě trénovat. Vůbec jsem do té doby neměl ani potuchy co a v jaké kvalitě se dá odběhat. Během deseti dní mi bylo jasné, kudy musím jít, pokud chci prorazit. Ruda mě dokázal značně pozitivně ovlivnit, aniž by to tušil. Jenom tu jeho pohodu jsem nedokázal napodobit. …a přišel znovu chlad a déšť. To jsem poprvé viděl Rudu zachmuřeného a zamyšleného. Věděl, že je zle. Ta beznaděj a pocit, že není úniku ho srazily na kolena. Jeho tvrdohlavost nyní šla proti němu, protože nevěřil lékařům, že se s tím dá něco dělat. Že boj se Zlatým stafylokokem je těžký, ale ne beznadějný. Existují různé programy, většinou založené na posilování imunity. Jsou i jiné možnosti. Zkusil pouze antibiotika, které bývají často neúčinné pro sajrajtovu schopnost geneticky měnit svoji “tvář”. Ruda věřil, že se s ním vypořádá sám, ale do současné doby prohrává. Myslím, že v jeho očích to je prohra definitivní.I přes to, že Ruda v rámci svých omezených možností běhá dál a občas vyběhne i na maratón třetí kategorie a třeba i vyhraje, je to slabý odvar toho, co uměl. Mistr České republiky v maratónu, který po 2 roky byl platným členem extraligového Olympu, s osobními rekordy 2:16:34 hod na maratón a 30:11 min. na 10 km minimálně odložil v roce 1995 útok na světovou špičku. Já osobně mu vděčím za mnoho. Ačkoliv je mladší, naučil mě trénovat a být k sobě tvrdší. A tak jsem rád, že mohu říct:” Trénoval jsem s Rudou Junem.” Harryho poznámka: O maratonech Rudy Juna v USA jsme psali dříve v článcích |
| 14.4.2002 Leoš Pelouch vítězem závodu na 10 mil V neděli 14. 4. 2002 se sešlo poměrně široké pole závodníků na trati běžeckého závodu, který dříve neodmyslitelně patřil k Chotěboři. Běh Chotěbořskem na 10 mil však v několika minulých letech málem upadl v zapomění. Místní atletický oddíl Turbo Chotěboř tuto tradici vzkřísil a nutno podotknout, že obnovená premiéra byla z hlediska organizačního zabezpečení na regionální poměry na vysoké úrovni. V 10:30 hod byl odstartován hlavní závod na 16,1 km. Ihned po startu se vytvořila pětičlenná skupina, která se postupně rozpadala. Nejprve odpadl Svoboda a později i Karel Neuvirt z atletického SK Chotěboř. Na šestém kilometru “došla trpělivost” Leošovi Pelouchovi (SK Chotěboř) , který ve své rodné obci (Bezděkov) rozjel svůj koncert. Franta Tichý ani Ožana se nesnažili jeho nástup zachytit a soustředili se na souboj o druhé místo. Leoš proběhl 10 km za 33:18 min. a frekvenčním krokem zdolával nejtěžší pasáže závodu - výběh z Libice nad Dobravou do Dolních Sokolovců a známé serpentiny. Jeho projev v těchto pasážích snese nejpřísnější kritéria. Lahůdkou pro běžecké labužníky je fakt, že Leoš zdolal serpentiny celé po levé straně jak je zvyklý z tréninků opakovaných výběhů serpentin jen proto, aby si ověřil, jak rychle je schopen v závodě tento úsek zaběhnout. Že si naběhl o 80-100 m navíc, ho příliš nezajímalo. V cíli náročného závodu Leošovi Pelouchovi časoměřiči naměřili 55:02 min. Druhý nakonec doběhl úhledně běžící Franta Tichý, který souboj s třetím Ožanou rozhodl právě v serpentinách. Celkově čtvrtý, ale první v kategorii veteránské doběhl Karel Neuvirt. Celkové výsledky závodu najdete na stránkách Turbo Chotěboř Atleti SK v Pávově u Jihlavy V pátek 12 .4. 2002 se konal první závod zařazený do seriálu Běžec Vysočiny.V mládežnických kategoriích bojovalo 8 žáků a dorostenců chotěbořského atletického Sportovního Klubu. Žáci běželi 2 km, dorostenci dvojnásobnou trať. Tři atleti SK si doběhli pro prvenství ve svých kategoriích. V kategorii starších žákyň zvítězila Veronika Benešová, kterou z třetího místa jistila Veronika Kotilová. Ve starších žácích triumfoval Honza Zoubek, který se na nejvyšší stupínek dostal až v závěru závodu. O 3-5. místo se v této kategorii rozdělili Martin Kotil, Nikola Dostalík a Ondřej Hospodka. Vítězství v dorostu si připsal Lukáš Smejkal, Petr Konfršt doběhl třetí. Celkové výsledky závodu jsou k mání na adrese : www.beh.cz |
| 31.3.2002 Leoš Pelouch bodoval v závodě Českého poháru Celkově čtrnáctý, ale desátý z Čechů doběhl Leoš Pelouch v prvním závodě Českého poháru, který se konal 31.3.2002 v Golčově Jeníkově. Běželo se na trati dlouhé 15 km. Leoš dosáhl na své možnosti pouze průměrného výkonu (51:08 min.-neoficiálně ), ale pokud vezmeme v úvahu, že byl po zranění flexorů pravé nohy v tréninku teprve 10 dní, zaslouží si uznání, neboť si dokázal připsat v konkurenci české špičky první body do hodnocení Českého poháru pro letošní rok. Více než měsíční výpadek významně narušil jeho přípravu na Pražský mezinárodní maraton, který se uskuteční 19.5.2002. S trenérem Krejčím proto zvažují, že upustí od původního záměru pokusit se o medaili na M-ČR v maratonu. Leoš mi na otázku, jestli pojede do Prahy na maraton odpověděl : " Do maratonu v Praze zbývá 7 týdnů a je téměř nemožné dohnat tréninkové manko, které mám. Pokud pojedu do Prahy, budu si muset poopravit cíle, které jsem si s trenérem dali.". |
| 31.3.2002 Naši kluci a holky v Jeníkově Vloženého závodu na 1200 m v rámci běžeckého svátku v Golčově Jeníkově se zúčastnil i atletický potěr SK. V hromadném závodě bez rozlišení kategorií pořadatelé nevydali oficiální výsledky. My jsme ale zaznamenali, že první doběhl Lukáš Smejkal, třetí Petr Konfršt, šestá Veronika Benešová. Honza Zoubek, Martin Kotil, Nikola Dostalík, Veronika Kotilová i Lenka Sobotková doběhli v první třetině startovního pole. Děkujeme všem našim mladým atletům za perfektní přístup a panu řediteli Smejkalovi za to, že nás podpořil při přepravě. |
| 30.3.2002 Maratonci na půlmaratonu v NěmeckuV sobotu 30. 3. 2002 se kmenoví i hostující maratonci SK zúčastnili prestižního německého půlmaratonu ve švábském Oepfingenu. Pod hlavičkou Aucon teamu Chotěboř vybojovali již počtvrté vítězství v soutěži družstev. Za velmi teplého počasí, které znehodnotilo výkony všech běžců se vydalo na trať téměř tisícovka půlmaratónců z 10 zemí. Diváci velmi dobře připraveného závodu viděli neúspěšný pokus Keňana Lourupa o pokoření traťového rekordu Poláka Murawskiho, který doběhl druhý před svým týmovým kolegou Chawawkem. Celkově čtvrtý doběhl Pavel Novák, patnáctý Josef Chmelík a dvacátý šestý Karel Neuvirt (všichni Aucon team Chotěboř). Poprvé se v Aucon teamu objevila také žena. Hana Havlíková při svém prvním startu na této trati doběhla v kategorii do 30-ti let na 4. místě. Závodníky SK koučoval Pavel Krejčí, který se staral i o věci manažerské. 25.3.2002 Běžecký víkend Víkend před Velikonočním pondělím stráví atleti SK závoděním.V sobotu se běžci okolo Pavla Krejčího zúčastní již popáté půlmaratonu v Německém Oepfingenu. Chotěbořské barvy budou hájit Karel Neuvirt, Pepík Chmelík a Pavel Novák. Celou akci finančně podpoří firma Aucon. Žáci a dorostenci si zazávodí v Golčově Jeníkově, kde se v rámci Českého poháru zúčastní vloženého závodu příchozích. Svěřence bude koučovat Hanka Benešová. |
| 6.3.2002 Soupiska SK pro letošní atletickou divizi Jak jsem vás už informoval atleti SK budou v roce 2002 bojovat o 2. ligu. Nedopatřením jsem v minulém článku ve výčtu soupeřů uvedl atlety TJ JE Dukovany Třebíč, kteří se v 2. lize úspěšně pohybují již dlouhou dobu. Naopak jsem opomněl atlety TJ Nové Město na Moravě. Za chybu se omlouvám. Níže uvádím atlety, kteří budou letos Chotěboř reprezentovat v atletické divizi kraje Vysočina. Pavel Krejčí- kouč Stále není vyjasněno hostování Jirky Brychty . |
| 5.3.2002 Krejčího děti Včera jsme si povídali s panem Krejčím v příjemné atmosféře o atletice, o zvířatech, o práci - zkrátka o životě. Do pohody jako blesk udeřila vzpomínka na závod, kde jsme s Karlem Neuvirtem běželi za Krejčího děti ( ne poprvé). Pan Krejčí mě doslova sepsul za to, že mu v očích okolí škodím. Lidé si prý ťukají na hlavu a podobně. Možná je na tom něco pravda, protože i já jsem při vyhlašování onoho závodu cítil z úst Jirky Novotného výsměch při vyslovení "našeho týmového označení"(je to ale jen můj vnitřní pocit). Asi dlužím vysvětlení. Jde samozřejmě především o recesi. O recesi s kořeny hlubokými až srdečními. Když jsem v roce 1994 poznal pana Krejčího, byl jsem průměrný atlet s žádostí něco dokázat. Ono ale jen chtít nestačí. Musíte někomu věřit. Někomu, kdo ví jak na to. A tak vznikla spolupráce mezi mnou a panem Krejčím. Do teď si pamatuji trenérova slova : "Bude to bolet, ale je to jediná cesta.".A ono to opravdu bolelo a po letech mu dávám za pravdu - musí to bolet, protože maraton je o bolesti a vůli. A toto je první kořen jdoucí hluboko - trenér Krejčí mi ukázal cestu a dal mi víru ve vlastní schopnosti. Druhý hluboký kořen, ze kterého vyrostla ona recese je v krejčího umění pozitivního psychologického ovlivnění naší sebedůvěry v nejtěžších sportovních chvílích. Tedy ve chvílích, kdy máme prodat během 140 minut vše, co jsme natrénovali. Když jsme přijeli na jakýkoliv velký evropský maraton, bylo nám ouvej. Přečetli jsme si startovku. Záplava Afričanů, desítky skvělých běžců z postsovětských republik,Poláci, Italové, Francouzi, Belgičané, Portugalci, Španělé, atd.. Velká jména a malí Češi.Důvěra v sebe, v trenink, ve své schopnosti by mohla být narušena. Než jít na start s poraženeckou náladou, to radši zůstat v hotelu. Většina z nás přestává mluvit. Mluví ale pan Krejčí. Najednou se přistihnu, že sice mám v kalhotech, ale chechtám se. Na start nás pan Krejčí v podstatě vodí za ručičku, protože nervy pracují na plné obrátky. Zavázat tkaničku je nepředstavitelný problém. V tu chvíli jsme opravdu Krejčího děti. Víme, že nám věří, že bude nablízku až bude nejhůře a sil už se nebude dostávat. Víme, že když něco pokazíme, uvidíme od něj úsměv a bude vtipkovat, i když první z nás doběhne třeba až na 50. místě. Chmelíka se zeptá, jestli na 35 km myslel na sex (Pepík to zkouší každý maraton- prý to jde,,mě to teda nejde) , schvácenému a prosolenému Leošovi řekne, že vypadá dost eroticky. Před startem nám často říka: "Chlapci, když nebudete moci běžet, nezapomeňte ,že můžete ještě jít a až nebudete moci jít, nezapomeňte, že se můžete ještě plazit.".Kdybych tuto větu v poslední hodiny před startem neslyšel, snad bych ani nemohl na start. Stejně tak bych nemohl jít na start bez toho, abych si pohladil malé prasátko, které musí mít trenér bezpodmínečně u sebe. Díky panu Krejčímu jsem byl pátý na maratonu v Hamburku a ve Ferraře, desátý ve Stockholmu, mnohokrát se moje jméno objevilo v druhé desítce předních evropských maratónů. Můžu si říct, že jsem v maratonu 18 Čech všech dob. Tomu všemu vděčím panu Krejčímu a bez něj bych to nedokázal. Dovolte mi a mým kamarádům, abychom mohli bez pošklebků na závodech, kde nám nejde ani tak o výsledek, jako o utužení sportovního kamarádství, o kvalitní trenink a o radost z pohybu startovat za Krejčího děti, protože my Krejčího děti opravdu jsme. Pavel Novák |
| 26.2.2002 Atletická soutěž zpět v ChotěbořiPo několikaleté odmlce se do Chotěboře vrací atletická divizní soutěž. Soupeři atletů SK budou atleti Slavoje Pacov, Spartaku Jihlava a TJ JE Dukovany Třebíč. Chotěbořské družstvo se bude opírat o zkušené, jako je například Jáno Zapalač . Tyto matadory budou doplňovat mladí atleti, jako například Lukáš Smejkal či Ondřej Piskač. Naší nejsilnější stránkou budou pravděpodobně běhy. Kvality Leoše Peloucha jsou známé. Měli by mu sekundovat Karel Neuvirt, Pavel Novák, Lukáš Smejkal, Pepík Chmelík, o návrat se pokusí Radek Sukdolák a Honza Žanda. Jednáme s havlíčkobrodským oddílem o hostování Jirky Brychty. Tito všichni vyjma Honzy jsou nebo byli svěřenci Pavla Krejčího. Chci věřit, že vedle individuálních úspěchů přidáme v letošním roce i úspěch společný. |
| 24.2.2002 Následující zprávu zařadil Harry, neboť dopisovatel Pavel skromně pomlčel o svém vítězství. Pavlovi gratulujeme. Jiříkovský okruh svědčil nejvíce Pavlu Novákovi Vítězem třetího závodu Chotěbořského běžeckého poháru, kterým byl Jiříkovský okruh, se stal jednatřicetiletý Pavel Novák závodící za Krejčího děti z SK Chotěboř. Nedělní vytrvalecký běh dlouhý 23,2 km absolvovalo v Chotěboři jednadvacet atletů. Za suverénním Novákem skončil na druhém místě jeho týmový kolega Karel Neuvirt, třetí doběhl Jiří Musil z Hlinska. Včetně závodníků v mládežnických kategoriích, které čekalo 1 250 m, se zúčastnilo celkem čtyřicet běžců. Podrobné výsledkové tabulky najdete na stránkách pořádajícího oddílu TURBO Chotěboř (odkaz výše vpravo). Výsledky - kategorie mužů od 19 do 39 let (23 200 m): 1. Pavel Novák (SK Chotěboř) 1:25:17, 2. Jiří Musil (MK Hlinsko) 1:28:44, 3. Josef Chmelík (SK Polička) 1:29:07, 4. Mojmír Svoboda (AFK Chrudim) 1:32:05, 5. Petr Voborník (SK OB Chotěboř) 1:34:19, 6. Václav Tuček 1:37:29, 7. Jiří Novotný (oba Turbo Chotěboř) 1:42:55, 8. Jaromír Jelínek (Třemošnice) 1:44:23, 9. Jan Žanda 1:45:23, 10. Zdeněk Firych (oba Turbo Chotěboř) 1:46:33; |
| 22.2.2002 Soustředění v ČáslaviVe dnech 18-20. 2. 2002 proběhlo soustředění atletů SK v Čáslavi, kterého se zúčastnilo 11 atletů a 3 trenéři. Většinou začínajíci atleti si poprvé vyzkoušeli stadion s umělým povrchem. Absolvovali během 50-i hodin 5 tréninkových jednotek s důrazem na osvojování základních atletických návyků a technik. Největší tréninkové dávky absolvoval pod vedením Pavla Krejčího Lukáš Smejkal, který se připravuje především na patnáctistovku. Velmi nadějný pro sprint se jeví Pavel Bílek. Pavel hraje také fotbal a prohání hudební můzy. Záleží jenom na něm, čemu bude chtít věnovat nejvíce volného času. Nejskromější a přitom jeden z nejpilnějších je Petr Konfršt, který se spolu s Honzou Zoubkem zúčastnil zatím všech tréninků od vzniku naší tréninkové skupiny. Nejmladší zúčastnivší se atleti jsou Martin Žaloudek a Jarda Šiška. Především Jarda nás zaujal svým přístupem. Mezi běžci je situace vyrovnaná. V některých ohledech lehce vyniká Ondřej Hospodka, ale Martin Kotil s o rok mladším Jirkou Karlíkem mu šlapají na paty. Jediná atletka, která v Čáslavi s námi byla (kromě Hanky) je Veronika Benešová. Verča dokáže držet krok se stejně starými kluky a v pohybových schopnostech je nejlepší. Myslíme, že většina z těchto atletů pochopila, že nejde jen o to, aby dělali to, co chceme.Jde o to, abychom se společně přiblížili nějakému společnému cíli. Cíle jsou pro začátek skromné, ale věříme, že časem si budeme dávat vyšší a vyšší laťky. Těšíme se na další soustředění a tréninky. |
| 18.2.2002 O jarních prázdninách se uskuteční ve dnech 18-20.2.2002 krátké soustředění atletů SK. Tréninkový tábor proběhne v Čáslavi na tamním stadionu s umělým povrchem a v okolním lesoparku Vodranty, kde se připravuje i mistryně světa a Evropy Ludmila Formanová. Do budoucna bychom chtěli s tamním oddílem Sprint Čáslav rozvíjet naše dobré vztahy. |
14.2.2002 Nová tréninková skupina Vedle tréninkové skupiny pana Krejčího začala v rámci atletického oddílu SK fungovat nová tréninková skupina Pavla Nováka a Hany Benešové.První trénink se uskutečnil v pondělí 28. ledna 2002 v tělocvičně ZŠ Buttulova, kterého se díky účinnému náboru pana učitele Hrušky zúčastnilo 32 holek a kluků. Metodicky je zaměřena především na běhy a sprinty. Především sprinteři se mohou těšit, že svoje zkušenosti jim bude předávat dlouholetá česká reprezentantka ve sprintu a mistryně Evropy do 23 let Hana Benešová, která za svoji stále aktivní kariéru stála například 7x na startu Olympijského závodu. Zveme mezi nás všechny holky a kluky starší 12 - ti let, kteří mají rádi pohyb a soutěžení. Informace vám rádi podáme na těchto telefonních číslech: Pavel Novák 0606 / 210 157 |
9.2.2002 Leoš Pelouch v české špičce(fotky k článku jsou na jeho konci) Maraton - 42 195 m. Závod, který trvá světové špičce okolo 130 minut. Maratonec si nemůže vybrat Time out, nemůže se svézt z kopce. Po 100 minutách intenzivního běhu má zcela vyčerpány běžné zásoby energie, organismus i psychika musejí odolávat velkým stresům a bolesti, které se zdají být nekonečné. A právě maraton učaroval chotěbořskému rodákovi Leošovi Pelouchovi, který v loňské sezoně dokázal, že patří do špičky ČR. Vím o tobě, že kromě maratonu jsi hrál i hokej. Jak jsi se k němu dostal a kdy přišlo rozhodnutí věnovat se atletice? V sedmi letech jsem začal hrát hokej. Přivedl mě k němu otec. V té době vznikla v Chotěboři umělá ledová plocha. Hokej jsem hrál do svých 22 let. V té době jsi jen hrál hokej nebo už tehdy jsi zkoušel běhat? Už v patnácti letech jsem začal spolupracovat s panem Krejčím. V létě byla na prvním místě atletika, v zimě hokej. Proč jsi vůbec začal hrát hokej? Otec také dřív hrával hokej, od malinka mě vedl k bruslení a bylo tak nějak přirozené, že jsem ho začal hrát. Vraťme se k první otázce. Kdy tedy přišlo rozhodnutí, že maraton je to, co chceš dělat ? V roce 1997 jsem se rozhodl vyzkoušet maraton. Řekl jsem si, že pokud dopadne dobře, přestanu s hokejem a začnu naplno běhat. A maraton vyhrál. Začal jsi tedy polykat maratonské dávky. V roce 1998 jsi se přiblížil kvalitativní hranici 2:30 hodin na dostřel. Tu jsi ale překonal až v loňské sezoně a hned výrazně. Řekni mi , proč to trvalo tři roky a zhodnoť loňskou sezonu. Pronásledovala mě zranění kolene a třísel. Pořád jsem nemohl dotáhnout přípravu až do konce. Povedlo se mi to až loni na podzim. Zimní příprava přitom neproběhla dobře. Zpočátku probíhala velmi kvalitně, ale ozvalo se znovu zranění, které mi nedovolilo zaběhnout jarní maraton podle představ. V létě jsem musel začínat od začátku a vše směřovalo k podzimnímu maratonu. O prázdninách jsme se s trenérem dohodli, že pojedeme do Frankfurtu n.M. a příprava nabila jasných obrysů. Už připravné zavody nasvědčovaly, že jsme na správné cestě (14.místo na M-ČR v silničním běhu v kvalitním čase-pozn.). Že ale poběžím 2:25:23 hod jsem opravdu nečekal. Nutno podotknout, že trenér moje možnosti odhadl velmi dobře, protože v tajném tipování na výsledek těsně před startem se minul pouze o několik sekund. Vraťme se k okamžikům, kdy jsi zápolil se zraněními. Byly okamžiky, kdy jsi chtěl maraton navždy hodit za hlavu? Někdy jsem na to myslel, ale nebylo to kvůli maratonu. Kvůli čemu tedy? No comment! Čeho si ze svých letošních výkonů a výsledků vážíš nejvíce. Výkonu 2:25:25 hod nebo sedmého místa v rámci českých maratonských tabulek....či snad 28.místa ve Frankfurtu ( z 10 000 běžců-pozn.) nebo 14. místa na M-ČR v silničním běhu? Nejvíce si cením času na maraton. Je to nejobjektivnější důkaz kvality. Potom bych dal asi 28. místo ve Frankfurtu a 7. místo v maratonských českých tabulkách. Nedá mi to se nezeptat. Dokážeš rovnocenně závodit s českou špičkou, něco jsi dokázal na mezinárodní úrovni, ale nevešel jsi se do nominaci o Sportovce Chotěbořska 2001. Myslíš,že je v Chotěboři deset lepších sportovců? Myslím, že mi nepřísluší se k tomu vyjadřovat. Zcela určitě, i když pominu sebe, nebyl výběr úplně v lajně. Když porovnám například výsledky některých nominovaných sportovců se zcela jinými výsledky nenominovaných sportovců, nelze nevidět zcela fatální pochybení. Můžeš být konkrétní? Myslím si například, že Soňa Vávrová, která dokázala závodit v nejužší české špičce aerobiku neměla v žádném případě v nominaci chybět. Jaký je tvůj názor na ankety tohoto druhu? Pokud se něco podobného organizuje, mělo by to kromě společenské stránky mít i určitou vypovídací hodnotu. Jinak proti anketám nic nemám. Pro vrcholový sport je důležité zázemí. Máš ho? Mám vcelku dobré zaměstnání, které mi dovoluje dostatečně trénovat a moji blízcí mají pochopení. Máš tedy podporu v rodině téměř bezvýhradnou? V rámci možností se mi vždy snaží pomoci. Jaká je tvá spolupráce s trenérem? Jak organizujete přípravu? Spolupráci hodnotím jako dobrou. Koncem týdne, většinou v neděli zhodnotíme, co se za poslední mikrocyklus (1 týden-pozn.) povedlo a co ne. Většinou dostanu hned treninkový plán na další týden. Myslíš, že máš v tréninku rezervy nebo trénuješ na maximální obrátky? Pocity z treninku se často mění. Někdy mám pocit,že bych snesl víc, jindy mám potíže se dostat domů. Co regenerace a doplňky výživy? Regeneraci trošičku zanedbávám a je to chyba. Pravidelně strečuji a protahuji, není špatná teplá vana a někdy zajdu na masáž. S doplňky výživy mi pomáhá ňákej Pavel Novák (díky za důvěru-pozn.) a tímto mu děkuji (není zač-pozn.). Kolik kilometrů naběháš ročně, které tréninky jsou pro tebe nejtěžší? Ročně naběhám asi 7000 km. Nejtěžší tréninky jsou asi opakované výběhy kopců, které běhám v serpentinách na výpadovce na Bezděkov. Běhám je od řeky až na kraj lesa nad geofondem. Když jich jdu ostře třeba osm, mám toho opravdu dost. Těžké jsou i intenzivní opakované úseky. Trénuješ radši po lesních cestách nebo na silnici? Radši mám lesní cesty, ale na intenzivní tréninky musím v každém případě na silnici. Jde i o zranění. Letos se do Chotěboře díky AO SK vrací divizní atletická soutěž. Jak snášíš kroužení na 400 metrovém oválu? Abych řekl pravdu, nemám to moc rád. Hlavně závod na 10 km mě se svými 25 koly psychicky ubíji. Je to znát i na výkonu. Takový závod ale utužuje psychickou odolnost, takže se na něm rád vytrápím. Co připravuješ na letošek a kam by jsi mohl letos dosáhnout - samozrejmě v maratonu? Momentálně je na prvním místě jarní maraton asi v Praze, potom se uvidí co bude dál. Kam bych se mohl dostat? Momentálně mi čas 2:25:23 hod připadá příliš rychlý. Počkej si. Počkám si rád. Přeju zdraví, sportovní štěstí a spokojenost s dalšími výsledky. S Leošem si povídal a celé zapsal Pavel Novák
Leoš Pelouch při vyhlášení nejlepších sportovců Chotěboře za rok 1999.
Na horní fotce je Leoš s trenérem Pavlem Krejčím a českou maratonkyni Hanou Rulfovou 10 minut
|
| 9.2.2002 Zahajujeme tuto novou rubriku sportovních stránek Chotěbořského Couriera. |
