Kolotoč kolem Sokolovny

Vladimír Široký

Nastala velká polemika kolem budovy “Sokolovna” v Chotěboři a byl jsem jako pronajímatel této budovy vyzván k vyjádření.

Úvodem.

Jakým způsobem získali sokolové budovu a v jakém stavu byla, bylo již řečeno. Protože někteří členové sokola byli i mými zaměstnanci, s celou problematikou jsem se setkával prakticky denně. Sokolům nechtěl nikdo pomoci, nikdo o budovu neměl zájem, snad jen ti, kteří nechtěli nic investovat, ale dokud to jde, tak brát a dále “rujnovat”. Ale kromě zdí zde prakticky nezbylo nic. Byly pokusy pronajmout jednotlivé části budovy, ale všechny firmy se zde jen okřály, protože např. temperování celé budovy se promítlo i v jejich nákladech a režie se stala i pro ně neúnosná.

Když sokolům nechtěl nikdo pomoci a dary města byly jen udržovací náplastí a např.venkovní nová omítka na čelní stěně jen zastírala skutečný stav, rozhodl jsem se vzít celý problém do vlastních rukou, i když nejsem chotěbořský občan..

Jsem ředitelem soukromé vzdělávací firmy s celorepublikovou působností. Dá se říci že největší tohoto druhu v republice, která má již dnes sedm vzdělávacích poboček. I když jsem pro své účely Sokolovnu nepotřeboval ( zde se nedalo ani vyučovat), protože zázemí mám v Kulturním domě, uvědomil jsem si, že je nutné převézt do sokolovny nějakou činnost.

Nechal jsem si udělat odborné expertízy. Závěr byl – budova se nedá dále pro veřejnost využívat. Byly vytvořeny studie na opravu sokolovny a předběžná cena se vyšplhala na 10 mil. korun. Pomohl jsem vypracovat sokolům projekt, ale ústředí Sokola nemělo, kromě sokolských sletů, o jiné projekty zájem. Jediným řešením bylo začít opravovat Sokolovnu na vlastní náklady. Z toho vyplynula a byla nutností dlouhodobá nájemní smlouva se sokoly. Ne ze zištných důvodů, jak by si někdo myslel, ale proto, že dle našich i evropských zákonů nelze opravovat cizí majetek a následně tyto opravy uplatňovat v nákladech své firmy. Protože, jak již bylo v dřívějších polemikách zmíněno, se na opravu využívá i prostředků z EU, musela být uzavřena smlouva se sokoly nejméně na dvacet let a každý nový projekt tuto podmínku stanovuje, jinak při nedodržení smlouvy by poskytnutá dotace musela býti vrácena.

Oprava Sokolovny od r. 1999 probíhá nepřetržitě, i když z pohledu veřejnosti pomalu. Ale na co se v sokolovně sáhne, vše je k nepoužití a odhalují se i úsporná opatření původních stavitelů této budovy, protože i v době stavby budovy neměli sokolové dostatek peněz. Z budovy Sokolovny se prakticky dají využít jen obvodové zdi, které se musí pracně pro vlhkost izolovat a zadní trak musel být zpevněn a zapřen novou přístavbou, protože někdo někdy v akci “Z” zde postavil zezadu přístavbu, která narušila základové zdivo budovy.

Protože je snahou dělat zásahy do budovy co nejšetrněji a zachovat přitom celkový ráz budovy, práce postupují proti plánu pomaleji a prodražují se. Nyní se ukázalo, že budova potřebuje nutně i novou střechu. Přesto věřím, že práce nebudou v žádném případě zastaveny. Dnes na opravách pracuje vlastní stavební četa a na malém prostoru se střídá dalších pět firem.

Nyní něco k ekonomickému provozu budovy a komerčnímu využívání.

V r. 1999 jsem požádal vedení Sokola, aby již nevznášelo požadavky na dotace od města, i když dosavadních darů města bylo využito na opravy těch částí budovy, které naše firma ke své činnosti nepotřebuje. Každý dar se totiž vždy negativně odrazil. Vzpomenu jen na ten poslední, kdy se za něj opravila podlaha jeviště a jeviště se vymalovalo. Na oplátku naše firma ( ne sokolové) poskytla za symbolickou cenu počítačovou učebnu na školení pracovníků městského úřadu. A následně na veřejné akci byla vznesena kritika, že jeviště nevypadá důstojně pro kulturní vystoupení , že dostáváme dotace z města a přitom vybíráme nehorázný nájem.

Dnes je na pozadí jeviště nový závěs který stál dalších 50 tis. korun, ale již z našeho rozpočtu. Je zde i provizorní osvětlení jeviště a provizorní elektroinstalace. Nové osvětlení jeviště a ozvučení sálu představuje částku 1,5 mil korun a domnívám se, že na několik kulturních vystoupení během roku není zatím tato investice tak nutná. Nebo by se někdo našel a chtěl na to přispět? Ale, prosím, ne formou sbírek, těch máme v republice dost.

Informace o tom, že Sokolovnu za minulého režimu bylo v plánu zbourat, je pravdivá. I kulturní dům byl stavěn tak, aby v prvním poschodí prosklená dvéřová stěna navazovala na další objekt typu sportovní haly. Tyto plány jsou v Kulturním domě k dispozici. Když jsem nechal zpracovat projekt na propojení Sokolovny s Kulturním domem a s využitím této prosklené stěny, narazil jem na odpor odborů strojíren, kterým Kulturní dům patří. Prý aby návštěvníci Sokolovny neničili sociální zařízení Kulturního domu, protože v Sokolovně v té době nebylo k použití. I nyní z těchto důvodů se zatím nedá Sokolovna využívat na větší vícehodinové akce. Když dnes slyším často nezasvěcenou polemiku o Sokolovně, snad se měla raději zbourat a věřím, že kdyby dřívější stav přetrvával, tak k tomu došlo, nebo by z toho byl možná autosalon, jak byly určité záměry. Ale ten by se zde asi neuživil.

Nyní něco k vlastnímu kulturnímu využívání Sokolovny.

Není tradicí a je nezvyklé, že se za půjčení prostor v Sokolovně vybírá “vysoké nájemné”. Dříve, kdo si chtěl vydělat, stačilo když uspořádal v Sokolovně akci a měl postaráno na jiné aktivity. Ale nedělal to většinou z toho důvodu, že by chtěl kulturně Chotěboř pozdvihnout I dnes se setkávám s těmito názory od zájemců o pronájem. Cena nájemného není přehnaná. Je běžná jako za stejné prostory v jiných městech stejně velikých jako je Chotěboř. Jinde, dle mých poznatků, navíc město přispívá na tyto domy pravidelnými dotacemi zahrnutými do městského rozpočtu, viz např. Havlíčkův Brod. Podotýkám, že roční provozní náklady (otop, elektřina, voda) se pohybují kolem 200 tis. Kč. Kdyby každých 14 dnů v budově probíhala společenská kulturní akce v délce 6 – 7 hod., při ceně 1100,- Kč/hod. by nájemné sotva pokrylo provozní náklady, a to bez nákladů na mzdy, běžnou údržbu a “zisku”. Zároveň si nedovedu představit, že by v Chotěboři byl stálý zájem o tak bohatou kulturní činnost.

Kdo měl zájem něco v Sokolovně pořádat, nebyl nikdy odmítnut, ani ne trhovci “kšeftaři se šuntem”. Ale mohli by trhovci v Chotěboři vydělat za 3 dny 30. tisíc na pronájem ? Spíše se musí jedno desetinné místo z pronájmu ubrat. Může si třeba ochotnický soubor dovolit,při nejisté účasti na jejich vystoupení, tak vysoký pronájem? Tím chci jenom naznačit a ne dále o tom polemizovat.

Na druhé straně, kde na společenské akci se konzumuje alkohol, kde hosté si zajišťují dovoz taxíkem je jisté, že pořadatel může “vysoké nájemné” zohlednit ve vstupném. Ovšem každá společenská akce vyžaduje perfektní organizaci a pořadatelské zajištění a o to větší, čím společenská zábava je uvolněnějšího rázu. Ani mě nebaví, i po takové společenské akci jako jsou taneční, opravovat zdemolovaný sádrokartonový podhled balkónu, škrabat žiletkou žvýkačky z koberců, zatírat otisky obuvi na zdech a vyměňovat vodovodní kohoutky na senzory, protože jsme předběhli dobu a pro Chotěboř je to velká vymoženost.

Kdo se domnívá, že náklady vložené na opravu Sokolovny se někdy firmě vrátí z pronájmů sálu a ze společenských akcí je na omylu. Kdyby mi chtěl někdo podsouvat i něco jiného, asi by mě urazil. I sám si někdy kladu otázku, proč jsem vlastně do této akce šel? Mám jediné vysvětlení – bylo mi líto sokolů a té budovy. Sám mám zájem aby Sokolovna v budoucnu sloužila ke společensky hodnotným akcím a přitom si nedělám iluze, že tyto akce uhradí náklady provozu Sokolovny. Proto nevidím reálné, aby tuto budovu v budoucnu spravovali např. sokolové, ale za provozem musí stát ekonomicky silná organizace, který si vedle svých aktivit bude moci dovolit pronajímat prostory Sokolovny pro kulturně společenskou činnost.

Kritiky na Sokolovnu a na toho kdo ji obhospodařuje bylo řečeno dost. Avšak za celou dobu oprav této budovy nepřišel nikdo kdo by chtěl pomoci, kdo by se chtěl angažovat, kdo by přiložil ruku k dílu, aniž by za to nechtěl zaplatit. Někdy i brigádnická pomoc může zohlednit nájem. Ale i ta musí mít koncepci a musí to být promyšlené. Jinak by to mohlo nadělat víc škod jak užitku, viz dřívější akce “Z”. A kdyby se někdo našel, kdo by za mě převzal veškeré závazky a dokončil započaté dílo, uvítám ho s otevřenou náručí. Na dokončení je zapotřebí asi “jen” 5 mil. Kč. Kdo přijde jen tak, bude vítán taky.

Zpět na hlavní stránku Chotěbořského Couriera * Zpět na stránku CHnet