Moudří otcové města Chotěboř rozhodli, že v zájmu města je třeba rozšířit územní plán města o další plochu pro průmyslovou zónu, a to na území stávajícího obecního lesa v prostoru mezi vojenskou vlečkou, cestou k zahrádkářské osadě Kacíře, cestou od rybníků v Kacířích k Příjemkám a lukami u Příjemek. Jedná se o výměru téměř 10 ha. Návrh uvažuje o ponechání pásu lesa u zahrádkářské osady v šíři cca 100m. U tohoto záměru se zdá být zajímavá i stránka ekonomická, neboť se jedná o pozemek města, město získá prostředky za vytěžené dřevo do městské pokladny, ušetří náklady na pěstební činnost a odborný dozor lesa, čímž bude mít možnost případným zájemcům o takto vytvořenou zónu nabídnout výhodné podmínky. Rozhodnutí našich radních se tedy jeví jako prospěšné pro město pro čas budoucí. Ale jen potud, než začneme zvažovat i jeho negativní dopady.

Území, o něž se jedná, je porostlé z části lesem, z části mladým lesem a část tvoří lesní mokřady. Tento ekosystém slouží jako stálá zásobárna vody pro tři vodoteče, tj. Kamenný potok, Břevnický potok a potok do rybníka Borovčák, jakož i pro studny zahrádkářů v přilehlé osadě. Likvidací tohoto lesa dojde tedy k  n e v r a t n é m u zásahu jak do krajiny, tak do vodního režimu v dané oblasti.

Tato oblast v minulosti již takovéto nevratné zásahy ve jméně budování socialistického zemědělství měla. První, a snad nejhorší byly meliorace luk a mokřadů do Příjemek k rybníkům. Zákonitě s sebou přinesly rychlý odtok jarních a přívalových vod a sucho v mezidobí, jakož i splach hnojiv do rybníků a dále do Břevnického potoka. V nich pak v letních měsících zvýšený výskyt řas a sinic. Dalším hrubým zásahem bylo vybudování střediska Agrochemického podniku. Opět to znamenalo rychlý odtok vod, navíc se splachy hnojiv v takové míře, že se Kamenný potok stal na čas mrtvou vodotečí. Nebýt starostlivosti zesnulého pana Nevoleho, asi by to tak bylo doposud. Je třeba připomenou ještě jeden citelný zásah přímo v prostotu o němž je řeč, a to výstavba vodovodu. Po jeho vybudování poklesla hladina ve studních zahrádkářů a na poli v nižších polohách se na rýze objedvily močály, které zmizely až po slehnutí zeminy a studny měly opět původní hladinu.

Rekreační koupání v nádržích na Břevnickém potoce je od půli léta problém. Jestliže však dojde zásahem do pramenní oblasti k dalšímu snížení průtoku, pak mohu těm, kdo se budou chtít v létě osvěžit, doporučit jen nákup bazénu, či škopíku na nohy. Pochybuji totiž o tom, že budou mít odvahu své končetiny ponořit do smradlavé zelené břečky, kterou v nádržích najdou.

Někdo může namítat, že maluji čerta na zeď. Ale podle mých zkušeností jsou tyto obavy oprávněné. Vyvrátit je spolehlivě může pouze precizní hydrogeologických průzkum. To není levná záležitost. Nevím však, že by ho někdo zadal, nebo vyžadoval.

Voda však není jen jeden pohled na navrhované řešení. Dovedete si milí chotěbořáci, kteří chodíte na procházky či houby do tohoto kouta představit, že místo po lese chodíte po asfaltce či betonce? A myslíte, že na takových místech lze najít nějaké houby? (Leda tak mastný flek od nějakého náklaďáku.). Zachování lesa podle zahrádkářské osady je ze strany projektanta pouze dýmová clona. První větší vítr ze strany od Příjemek z tohoto proužku udělá hromadu vývratů a polomů. Nu, a jsme na tom stejně, jako ty žáby. Nebude les, tak proč bychom nemohli stavět dál., že?

Pohádkový Rumcajs se staral o to, aby nikdno neubližoval lesu Řáholci a aby bylo v lese všechno, jak má být. Čekat, že se nějaký nový Rumcajs v lese u Kacířů, nota bene v jednadvacátém století, začne starat, je pořádný nesmysl. Je tedy na nás, rozumně uvažujících chotěbořácích, abychom místo čekání na zázrak řekli jasně a srozumitelně našim radním a zastupitelům, co si o tom myslíme. Jedná se o obecní majetek, tedy majetek nás všech. Je na nás, zda ho zachováme a předáme pro příští generace. Jestliže to neuděláme, nevím jak nás naši potomci budou za to chválit.

Jiří Novák, Chotěboř