Potřebuje Chotěboř raději průmyslovou zónu nebo mokřady uchovávající vodu a chráněné žáby? Samozřejmě, že oboje, jenže se nám to trochu vylučuje, když se obojí vyskytuje ve stejné lokalitě.

Žáby bychom možná oželeli, úbytek vody ve studních riskli, ale poškodit prameniště tří, pro okolí města dosti důležitých potoků, to opravdu stojí za zamyšlení! S těmi rybníky by to možná nemuselo být tak horké, jak se zdá. Nemusí brát strojírny všechnu vodu z rybníka, když jí tam bude méně. Rybníkům se dá pomoci třeba i tím, že se občas vyčistí, proti kyselosti na jaře zavápní a že se z nich vypouští voda důsledně spodem, tedy ta mrtvá voda bez kyslíku, co je u dna. Ale poškodit jakékoliv prameniště není dobré, vodní režim krajiny je i tak narušen dost a v posledních letech bývají velmi nerovnoměrně rozložené srážky během roku.

Na druhou stranu Chotěboři začíná hrozit nebezpečí, že se stane větší vesnicí u Ždírce nad Doubravou, protože nemá průmyslovou zónu a nemá ani ideální dopravní spojení. K nejbližšímu nájezdu na dálnici to je kolem 35 km, městem nevede ani jedna silnice první třídy. Pro město by bylo asi zajímavé začít se zajímat o obchvat Dolní Krupé i o obchvat v Havlíčkově Brodě, protože oba obchvaty by zlepšily dopravní dostupnost Chotěboře. Nedaleko zamýšlené průmyslové zóny straší železniční přejezd s příliš dlouho staženými závorami, nadjezd by se hodil. Vlastní obchvat celé Chotěboře by jí však mohl spíše ublížit, je vhodné zachovat i průjezd náměstím. To jsem ale odbočil.

Jsme rádi, že máme blízko Chotěboře turisticky atraktivní údolí kolem Doubravky, ale ten průmysl potřebujeme taky. Což takhle se pokusit vykoupit některé soukromé pozemky a vybudovat průmyslovou zónu na nich? Stálo by to peníze, nadjezd u nádraží by stál peníze, za peníze by mohl být i obchvat Dolní Krupé, ale všechno by to byly investice produktivní, které by se jednou vrátily v dalším rozvoji města. Naopak bankovní úvěr na zastřešení zimního stadionu je velmi neproduktivní, protože extraligu ani první ligu tady nikdy hrát nebudeme a provoz stadionu je ztrátový. Bruslení veřejnosti je sice hezké, jak tam všichni krouží dokola jako na diskotéce, ale na vesnicích se to dělá jinak. Když začne mrznout, nastříká se mezi mantinely voda, děti si jdou normálně zabruslit, kluci si dle libosti zahrajou hokej a je to. Jako kluk jsem zásadně odmítal bruslit bez hokejky a bez puku, takže diskotéka na krytém stadiónu by mě nelákala.

Chotěboř se potýká s několika nevýhodami: s drsnými klimatickými podmínkami, které příliš nepřejí efektivnímu zemědělství, s velkou vzdáleností od větších center (Jihlava 40 km, Pardubice 55 km), s nedostatkem pracovních příležitostí a s nízkými příjmy do městského rozpočtu. O to důsledněji musí hospodařit se zdroji, které má k dispozici, a to je především okolní příroda, pozemky a městské finance, a podporovat hlavně turistiku a průmysl. Někdy se to dá obojí těžko skloubit, ale za pokus to stojí, vlastně nám ani nic jiného nezbývá.

Ing.Milan Linhart, mlinhart@iol.cz