V těchto dnech si připomínáme 1 rok od prvního vydání našeho listu
Příznivým náhodám nešlo odolat

Harry zpovídá svého pána, jak přišel na myšlenku vydávat nowiny

Harry: Myslím, že by čtenáře zajímalo, jak jsi přišel na myšlenku vydávat nowiny.

Harryho pán: V polovině roku 1997, když ještě v Chotěboři nebylo přípojné místo pro internet, neodolal jsem a objednal si připojení od CZ-COM Pardubice. Takže telefon šel taky přes Pardubice a podle toho vypadal účet. Internet mne okamžitě fascinoval, takže za první měsíc jsem Telecomu vyplajzl pět tisíc. Pak se v srpnu naštěstí objevilo přípojné místo v Chotěboři a už to bylo trochu lepší. Menší komplikace nastala, když CZ COM v Chotěboři skončil, ale naštěstí INCO s.r.o. tu zřídilo přípojné místo přes ASYS IJD Kolín. Když jsme u těch připojovatelů, rozhodně tu chybí konkurence a marná sláva, i když do Kolína máme spojení vzduchem dobré, z Kolína do Prahy je to pořád špatné, i když ASYS udělal lecjaká zlepšení, zase se často spojení zadrhává na vstupu do NIXu v Praze.

Ale vrátím se zpět k internetu. Po půlroce surfování mi bylo jasné, že v internetu je budoucnost (a do pěti let bude platit, kdo nebude na internetu, bude mimo mísu) a já jako člověk, který se zabývá řadu let počítači a má to jako koníček a naštěstí i jako práci, musím zvládnout vše, co to obnáší, hlavně naučit se dělat internetové stránky a vše co s tím souvisí, grafiku, HTML, FTP přístup atd. A stará zásada zní: Když se chceš něco naučit, je to nejlepší na konkrétní práci. Tak jsem začal s www stránkou o tobě Harry, protože stránek o bobailech už bylo ve světě mraky a bylo se kde poučit.

Harry: Jo, na to pamatuju, to už jsem ti koukal pod ruce, jak to děláš a tak mne to zaujalo, že jsem se (jak píšeš v tiráži našeho listu) naučil číst a psát, abych ti mohl pomáhat a později dělat i tyhle nowiny.

Harryho pán: Ano, to byly hezké časy objevování a experimentování. Taky se mi moc líbil Neffův Neviditelný pes a při jeho čtení vzklíčil nápad zkusit také internetové noviny, ale poněkud jinak. Především jako noviny regionální, měsíčník (častěji to těžko jde, jak to dělá Ondřej Neff, že zvládá vydávat deník, pámbu ví, ale on má na to firmu a spolupracovníky, ale i tak, klobouk dolů...). Regionální noviny proto, že jsou pro čtenáře přitažlivé tím, že tu nic takového zatím nebylo a papírové Chotěbořské Echo dost inklinuje k minulosti a historii, než k současnosti. Pak mne také lákalo, svěřit psaní nowin tobě, když už jsi se do toho čtení a psaní tak zabral - ostatně, ve dvou se to lépe táhne, že?

Harry: To jsme spolu tenkrát začátkem roku 1998 často probírali. Ale bylo tu několik problémů. Kde vzít čas na psaní, digitální foťák na fotografování a prostor na internetu k vydávání.

Harryho pán: Přesně tak. Problém s časem jsem vyřešil. Řekl jsem si, že do komunálních voleb už nepůjdu a ušetřím tím čas do té doby věnovaný městské radě a zastupitelstvu. Z toho logicky vyplynul možný počátek vydávání nowin, začátek roku 1999. Horší to bylo s digitálním foťákem, ale chtěl jsem to zkusit i bez fotek. No a prostor na internetu bylo nutno hledat a našetřit nějaký peníz na jeho zaplacení, bylo jasné, že prostor, který se tam dává zdarma, pro vydávání nowin nevyhovuje.

Harry: Já to vím, ale čtenáři asi ne: Jak to, že jsme začali už v půli roku 1998?

Harryho pán: Shoda příznivých náhod. Říká se, že náhoda přeje připraveným. No a my jsme, Harry, byli připraveni už v půli roku, takže šťastné náhody přišly. Především server můjweb vyrukoval loni v červnu s nabídkou 3 MB prostoru, která byla velice levná a šlo tedy o placený prostor se všemi výhodami oproti prostoru neplacenému (hlavně dobrá adresa harry.mujweb.cz). Tři megabajty nebylo zrovna moc, ale dalo se s tím začít. Další náhoda: v Chotěboři byl právě před rokem Parcon 98, velké setkání scifistů z celé republiky, bylo tedy hned o čem psát a získat tím první čtenáře nejen v Chotěboři, ale i po republice. Konečně třetí a poslední náhoda, která rozhodla: Firma AUCON s.r.o. tou dobou dodávala komusi jakési zařízení včetně digitálního foťáku a ten se jim tak zalíbil, že si ho objednali hned pro sebe. A velkoryse nabídli, že mi ho budou půjčovat, když budu potřebovat něco vyfotit.

Souhrnu takto příznivých náhod nešlo odolat. Jakási vyšší moc nás zde ponoukala: Nekoukejte na čas, všechno ostatní už máte, tak se do toho dejte!

Proto vyšlo nulté číslo hned začátkem července kvůli Parconu a v půli července, když už byl foťák, bylo možno vydat kompletní první číslo.

Harry: Určitě nešlo všechno tak snadno, jak to vypadá.

Harryho pán: To tedy nešlo. Od počátku jsme, vzpomínáš, naráželi na problém vhodného layoutu, tedy grafického ztvárnění listu. Bylo nutno vycházet z toho, že mnoho čtenářů bude mít komutované připojení telefonní linkou a tedy potíže se stahováním grafiky i fotek. Bylo nutno hledat takový layout, který by byl kompromisem mezi potřebou zajímavých nowin a snadností stahování pro čtenáře. Jak všichni víme, takový kompromis hledáme stále.

Po vydání několika čísel jsme byli, vzpomínáš Harry, velmi překvapeni počtem čtenářů. Tisíc čtenářských přístupů za měsíc (a někdy i 1500), to jsme tedy nečekali. Byl to další závazek vůči čtenářům, ale ten čas... Další překvapení bylo, že polovina čtenářů byla mimo Chotěboř (z nich řada Chotěbořských rodáků, to nás těší a myslíme na ně) a mnozí i ze zahraničí.

Taky prostor velmi rychle ubýval, ale můjweb naštěstí přidal zdarma dalších 10 MB, tak bylo zase na čas vystaráno. Od nového roku nám Jirka Voldán obstaral digiťák jen pro nás, začala spolupráce s Jednotou. Zájem dalších chotěbořských firem o reklamu v našem listě nám dává do budoucna možnost zřídit si profesionální prostor na internetu. Tady mohu čtenářům prozradit, že už dávno máme zaregistrovanou doménu www.harry.cz (neklikejte na ni, není ještě samozřejmě aktivní), kterou bychom chtěli právě v tomto prostoru realizovat. Nyní jsme ve stadiu výběru vhodného poskytovatele virtuálního serveru (vhodného cenou i rychlostí přístupu) a myslím, že už je vybráno. Vypadá to na 100 MB vlastního prostoru se všemi možnými výhodami (počitadlo atd.). Takže možná už na konci léta začne velké stěhování našeho listu do těchto nových prostor. Do virtuálního serveru by se měl vejít i archiv starších čísel, který zatím provozujeme neúplně v jiném prostoru zdarma. Zároveň bychom měli mít další novinky, jako možnost přímé odpovědi čtenáře do redakce z naší www stránky (nikoli e-mailem), přímého průzkumu názorů čtenářů s ihned viditelnými výsledky (viz např. www.mujatlas.cz) a jiné.

Harry: A jak je to s legálností vydávání našich nowin?

Harryho pán: Správná otázka. Tiskový zákon neuznává jiné noviny než papírové, takže Ondřej Neff se marně pokoušel zaregistrovat svůj list Neviditelný pes na Ministerstvu kultury. Odpověděli mu, že jeho noviny nejsou noviny. Takže legalitu zajišťujeme alespoň živnostenským listem. A dodržováním jakési novinářské etiky.

Harry: Budeme oslavovat? Já mám rád, když se můžu motat mezi spoustou lidí...

Harryho pán: Ha, ty seš teda ale pes! Oslav se ti zachtělo. Ale jo, něco musíme uspořádat, už proto, že je tu řada lidí, kteří nám pomohli a pomáhají a bylo by pěkné dostat je na chvilku dohromady a poděkovat jim. Taky stále ještě máme nepředané ceny pro jubilejní (desetitisící) čtenáře Richarda Macků a dr. Jirovského. Doufám ,že se podaří najít den, kdy by ti všichni mohli být v Chotěboři, takže se můžeš těšit. Ale pozor, pána budeš poslouchat a nebudeš lidem olizovat uši! A nadzvedávat stoly na hřbetě a odcházet s nimi!

Harry: Nojo, tak to vidíte, milí čtenáři, už se zase musím omezovat v tom, co mám nejradši. Rozhodně však ještě musím poděkovat vám všem našim pravidelným i nepravidelným čtenářům za přízeň, viď pane...

Harryho pán: Ano, správně, všem vám děkujeme, budeme pro vás nowiny vydávat dál a těšíme se na spolupráci s vámi.