Harry pro vás
vyčmuchal... Drby
z vrby (staršího data)
Zde si na cibulové polévce ve voňavém bochníčku pochutnává známý chotěbořský podnikatel Vilém Doležálek (V.M.D., a.s.), jemuž stejně jako Harryho pánovi nesmí utéci nic dobrého. Jídelní lístek obsahuje i další laskominy, o což se zasloužil osobně coby kuchař nový nájemce restaurace a kavárny Renata pan Josef Sangl, který již provozuje jeden podnik ve Světlé n. Sáz. Zručně vám ukuchtí třeba Trautenberkovu flákotu s bramborákem nebo Kuřecí řízek šviháka z Jánských Lázní. A protože se mu v podnikání daří, svěřil mu do pronájmu majitel domu pan Jiří Voldán i svoji Plzeňskou pivnici v přízemí, kde mnohé dobroty od pana Sangla dostanete rovněž. Zachytili jsme Jiřího Voldána při loučení se svou pivnicí, kterou provozoval přes dva roky. Aby nebyl z toho smutný mu našeptává Bohouš Kudláček (vlevo), jenž rovněž zanechal podnikání v odtahové službě a věnuje se klidnějšímu zaměstnání. Dodejme, že Jiří Voldán provozoval pivnici jaksi bokem, neboť jeho hlavním zaměstnáním je vedení zámečnické firmy. Další, kdo na loučení s hostinským Voldánem rozveseloval přítomné, byl známý rocker a elektronický mág Jirka Uttendorfský (že sedí pod sparťanským plakátem je náhoda). Plzeňská pivnice byla brzy plná. Vlevo vidíme
Viléma Doležálka s manželkou, před níž je ještě bochníček s polévkou
uzavřený skrojenou kůrkou. Harryho pán ho měl tou dobou již snědený, takže mohl
fotit. Pepy Kalvody do svého původního číšnického
řemesla (pamatujeme jej z dlouholetého působení v hotelu Vysočina).
Začátek března: Blíží se svátek všech Josefů, Dva Josefy jsme zastihli při poradě, čím oslavit Josefa. Jak vidno, hostinský v nejmenované hospůdce jim předložil 3 možné nápoje: Plzeň 12% s čepicí jedna radost, nový nápoj Wiagra Tiger (nealko s rumem modré barvy, právě dovezeno ze Salimy Brno) a obyč kafé. Co si tito dva vybrali, není známo (na snímku zleva plk. ing. Josef Šmerhán, náčelník vojenské posádky Chotěboř-Bílek, a pplk. Bc. Josef Bačkovský, okresní ředitel Policie ČR). Zubař a radní MUDr. Myjavec má nyní děr dostatek! Dvě rány potkaly známého chotěbořského radního a myslivce v jednom dni a jejich důsledkem byla pokaždé díra nebo dvě. Nejprve mu opilý řidič v těžkém žigulíku dal ránu do jeho auta na křižovatce na Havl. Brod. Zubař jel odshora do křižovatky směrem do města, když spatřil žigulíka řítícího se přímo na něj po vedlejší silnici od Havl. Brodu. Když viděl, že směřuje do jeho dveří, duchapřítomně sešlápl plyn a tím si zachránil zdravé nohy a žebra - opilec pak najel jen svým levým reflektorem do zadní části jeho auta. Výsledkem střetu bylo otočení zubařovy felicie do protisměru a její odhození k chodníku, kde naštěstí nikdo nešel. Zadní dveře jsou zablokovány, ale autem mohl majitel po vyšetření policie odjet. Rána to musela být pěkná, jak vidno z díry do auta
a rozbitého zadního světla. "To nic, to se vyklepe", pravil viník nehody,
když se vzpamatoval. Nejsme sice klempíři, ale i jako laici o tom pochybujeme. Je
jasné, že kdyby žiguli najel celou svou přední částí do předních dveří
zubařových, byl by to pěkný malér. Je zřejmé, že strom nebyl zdravý (což radní předpokládal a marně na to upozorňoval), a tedy rozhodnutí o výši poplatku za skácení nebylo správné. Leč lhůta k odvolání již uplynula...
Vidět dnes podnikatele fyzicky pracovat, toť záležitost hodná
naší rubriky. Harryho pán zachytil na náměstí chotěbořského rodáka,
pardubického podnikatele a majitele papírnictví Alba na chotěbořském náměstí, an
s lopatou v potu tváře likviduje zmrzlý sníh. Je to ing. Jan Fárka. Doufejme, že
bude příkladem nejen podnikatelům, ale i všem, co mají chodník k uklízení. a roznášel s úsměvem oběma rukama, aby stačil
uspokojit nával hostů. Jen žádné limity - vypijte jich, kolik hrdlo ráčí! První
únorový týden byly totiž dvě chotěbořské osvěžovny dočasně uzavřeny. V
Panském domě malovali a v Plzeňské Voldánově pivnici budovali novou vzduchotechniku
a nový strop. Tři lednoví oslavenci. Zajímavá návštěva. V lednu oslavuje své narozeniny hned několik známých osobností Tak Jarouši, ať ti chutná jako dosud ! Druhého oslavence zastihl můj pán přímo při činu, takže vám můžeme ukázat snímeček. Je jím pan Jaroslav Doležal, spolumajitel stavební firmy Stavospol a majitel realitní kanceláře Repos, kterého již z našeho listu znáte. V polovině měsíce se ve zdraví dožil 59 let, k čemuž mu blahopřejeme a přejeme ještě dlouhá léta ve zdraví. Oslavenec Jaroslav Doležal s děvčaty ze své kanceláře. Na přelomu druhé a třetí dekády ledna oslaví kulatou padesátku pan Ladislav Škaryd, majitel stavební firmy a velkoobchodu spojovacím materiálem Dřevokov, velký milovník psů a myslivosti. I jemu přejeme dlouhá léta ve zdraví a spokojenosti. Láďa Škaryd ve své kanceláři Konečně tu máme zajímavou návštěvu v Chotěboři. Na svého spolupracovníka z Číny, Jirku Mifku z firmy Desan, se přijel podívat pan Jaroslav Novotný, dnes manager firmy Elecs CZ Ltd. z Prahy, dříve stejně jako Jirka pracovník obchodního oddělení při našem vyslanectví v Číně, kde spolu 4 roky pracovali. Pan Novotný (vlevo) měl s Jirkou Mifkou (uprostřed) na co vzpomínat při dobrém obědě v Panském domě, který si s nimi dal i Pavel Halama (vpravo), vám známý spolumajitel Panského domu a zároveň zeť Jirky Mifky. Můj pán je poněkud neslušně vyfotil při jídle, protože na něj venku čekalo auto a musel už odejít. Doufám spolu s ním, že mu to pánové prominou, a že se panu Novotnému v Chotěboři líbilo. Waldemar Matuška v Panském domě. Dagmar Veškrnovou jsme našli v kasovním trháku Osobní strážce. Kůže obrovitého kňoura. Čtenáři nás žádali, abychom otiskli snímky Waldemara Matušky s chotí, an byl před časem spatřen v Panském domě. Nemožné se podařilo, a tak vám dnes můžeme díky pohotovému Janu Myškovi ukázat snímky. Waldemar s chotí Olgou Blechovou mají jisté vztahy k Chotěboři. Waldemar je nějak zapleten do zámečku u rybníka pod Chotěboří a Olga je příbuzná s Blechovými z Chotěboře. Nebyli tu sami, ale snímky jejich spolustolovníků se nám zatím nepodařilo sehnat. S pomocí našeho čtenáře M.S. jsme získali důkazy, že Dagmar Veškrnová se mihla jako statistka v kasovním trháku Osobní strážce s Whitney Houstonovou v hlavní roli. Pořídili jsme pro vás digitální kopie mihnutí z videokazety. Těsně před koncem celého filmu z r. 1992, kdy Whitney nastupuje do připraveného letadla a loučí se se svým milencem, projde za ní Dagmar s vlasy vyčesanými do čepice. Celý záběr trvá sotva sekundu. Chotěbořský Courier je tedy prvním listem, jenž s pomocí svého čtenáře toto skrývané tajemství odhalil. Kde se tam ta Dáša vzala? Zajímavé je, že k Whitney něco koutkem úst
zezadu prohodí, co to bylo však z videozáznamu není poznat. Ta se tváří, že nic
neslyší. Na dalším snímku vám přinášíme kůži obrovitého kňoura, jenž byl uloven ještě před kňourem, o němž píšeme níže. Vlevo šťastný střelec, vpravo šťastný majitel vyčiněné kůže. Kdepak asi bude viset? .Vzácné návštěvy v Chotěboři. Skolen obrovský kňour. Poté, co jsme v Chotěboři zaznamenali návštěvu Waldemara Matušky s chotí, kteří se zastavili v Panském domě, můžeme dnes referovat o dalších zajímavých návštěvách. Připojíme zprávu o smrti divého zvířete rukou chotěbořského střelce. Po několika létech zavítal do svého bývalého působiště PhDr. Luděk Sedlák, bývalý profesor francouzštiny na Střední zemědělské ekonomické škole v Chotěboři (dnes Obchodní akademie), kde působil počátkem devadesátých let. Jelikož jsme jej zastihli, jak si prohlíží město, zajímali jsme se o to, co tu pohledává, co teď dělá a jak se mu líbí Chotěboř po létech. Dozvěděli jsme se, že dr. Sedlák si přijel do chotěbořské firmy JCS Computer, Tomáš Jindra, vybrat svůj nový počítač. Vybral si JCS Professional II s procesorem Celeron A300 a multimediálním vybavením, což jsme mu vřele doporučili. K tomu podotkl, že ač bydlištěm v Havl. Brodě, koupí si počítač v Chotěboři, neboť ceny a servis mu připadají zde výhodnější. Počítač potřebuje nutně ke své nynější práci. Poté, co odešel před čtyřmi roky z Chotěboře, jako držitel státních zkoušek z francouzštiny a ruštiny založil si překladatelskou a tlumočnickou firmu, jejíž činnost v minulých létech úspěšně rozšířil. Dnes pracuje jako tlumočník a překladatel v jazyce francouzském a ruském pro řadu českých a francouzských firem. Velkou zajímavostí je, že dr. Sedlák pracuje i pro známou cestovní kancelář Fischer, s jejímiž zákazníky jezdí do Francie a Maroka. Prozradil nám, že pro další rok má nasmlouváno v tomto oboru již 101 dní v zahraničí. Návštěvník se pochvalně vyjádřil o změnách ve vzhledu města Chotěboře, které jsou jemu po létech patrné daleko více než nám, co zde chodíme denně. Živě se zajímal o výsledky komunálních voleb v Chotěboři a o dalším dění v našem městě. K načerpání těchto informací se setkal s řadou svých známých a přátel, které zde stále má. Zajímal se též o naše nowiny a podotkl, že si připojení na internet rozhodně pořídí a bude naším čtenářem. Speciálně pro náš list nám prozradil, že se v příštím roce chystá konečně oženit, a to s přítelkyní, s níž se seznámil na zájezdě v Maroku. Simča, jak jí říká, pracuje v oboru bankovním. Popřáli jsme mu hodně úspěchů a těšíme se zase někdy na shledání. Druhou zajímavou návštěvou byl chotěbořský rodák žijící v Kanadě, Miky Pešek. Navštěvuje Chotěboř každoročně, tentokrát však přijel v souvislosti se smutnou událostí ve své rodině, k čemuž jsme mu vyjádřili naši soustrast. Vyptávali jsme se ho na život za mořem. Bylo by to na dlouhé povídání, necháme to tedy na jindy. Miky prozradil, že hodlá strávit v Kanadě ještě 4 roky a pak se navrátí po 10 letech zpět domů. Mezi kamarády a s dobrým plzeňským, které v Kanadě zajisté nemá, stráví Miky ještě několik dní, než se vrátí ke své práci v daleké cizině. Přejeme mu tam mnoho úspěchů a těšíme se na jeho další návštěvu, kdy ho vyzpovídáme více. Další významnou událost jsme zaznamenali krátce před vydáním tohoto čísla. Ve čtvrtek 3. listopadu v noci trefil zanícený myslivec a známý chotěbořský zubař dr. Vlado Myjavec parádního kňoura. Druhý den se jím přišel pochlubit, ovšem pouze s jeho hlavou, jíž myslivci říkají palice. Kňour to musel být parádní, neboť jeho palici sotva nesl, tak byla veliká. Pro fotografování ji nám musel trochu naaranžovat. Je dobře vidět značnou velikost úlovku. Palice je poněkud větší než Harryho hlava, nechtěli bychom před takovým kňourem stanout na poli osamoceni. Měl totiž 110 kg živé váhy! Rozhodně jsme střelci nezáviděli, že s ním byl v noci sám. Je o nás známo, že nejsme zrovna nadšeni lidovou myslivostí, ale byli jsme poučeni, že kňoury je třeba střílet, aby se udržely jejich stavy na rozumné míře. Každopádně řada Vladových přátel se již těší na skvělý kančí guláš. Hlava kňoura skončí u preparátora a bude zajisté ozdobou nového domu střelcova. Vladovi gratulujeme k úspěšné trefě. |