Noční
obloha v květnu (mapka je zcela dole)
Vítám vás u nového pokračování našeho putování za krásami noční oblohy a
vesmíru. Je před námi květen, snad nejkrásnější měsíc v roce, takže doufejme,
že budeme mít dostatek příležitostí pohlédnout na hvězdné nebe nad našimi
hlavami. Během května se nám opět prodlouží dny a zkrátí noci. Jelikož na
začátku měsíce vychází Slunce v 5 hodin 37 minut, zapadá ve 20 hodin 18 minut a
posledního května vychází ve 3 hodiny 57 minut a zapadá ve 20 hodin 59 minut,
znamená to, že den se v průběhu května prodlouží o dalších 81 minut. Všechny
časové údaje v článku jsou uvedeny v letním čase.
Souhvězdí
Jak už se stalo zvykem, k orientaci nám opět poslouží přiložená mapka. Je na ní
znázorněna situace při pohledu na jih 15. května ve 21 hodin. Stejnou situaci uvidíme
1. května ve 22 hodin či 31. května v 20 hodin. Dominantou zůstává nadále
souhvězdí Lva (Leo) s velmi jasnou hvězdou Regulus. Severně od Lva jistě každý
pozná Velký vůz, který je součástí souhvězdí Velké Medvědice (UMa). Na západ
od Lva vidíme Raka (Cnc) s krásnou otevřenou hvězdokupou Jesličky. Pokračujeme-li
dále na západ, spatříme rychle mizející souhvězdí zimní oblohy s čele s Orionem.
Jižně od Lva se nalézá rozsáhlé souhvězdí Hydry (Hya) a dvě maličká, ale
poměrně výrazná souhvězdí Poháru (Crt) a Havrana (Crv). Na východě pak nalezneme
Pannu (Vir) s jasnou Spicou a o něco výše Pastýře (Boo) s výrazným Arkturem.
Regulus, Spica a Arktur tvoří základní orientační trojúhelník, který je také
nazýván jarním trojúhelníkem.
Planety a úkazy
S viditelností planet je to ještě o něco slabší než v minulém měsíci.
Pozorovatelná je Venuše večer nad západním obzorem. Je naprosto nepřehlédnutelná a
jistě vám vynahradí další nepozorovatelné planety. Během května se nalézá v
souhvězdí Blíženců a zapadá až kolem půlnoci. Kromě rána je celou noc viditelný
Mars. Nalezneme jej v souhvězdí Panny v blízkosti jasné Spiky. Mars lehce poznáme
podle jeho charakteristické rudé barvy. Koncem měsíce je možné ráno nízko nad
východním obzorem zahlédnout planetu Jupiter, která se pomalu vzdaluje z konjunkce se
Sluncem. Ale vyčkejme ještě pár měsíců až se nám představí v plné kráse. Na
ranní obloze lze ještě spatřit slabé planety Uran a Neptun, ale i u nich je lepší
ještě vydržet na příznivější podmínky. Ostatní planety jsou nepozorovatelné.
Úkazy na obloze
Hned 3. května se Měsíc přiblíží k jasnému Antarovi v souhvězdí Štíra. Ve dvě
ráno bude Antares necelých devět stupňů jižně. Osmého nalezneme Měsíc v
poslední čtvrti, 13. května nám "proběhne" nedaleko Jupitera, aby se 15.
skryl v novu. Už o den později se těsně přiblíží k jasnému Aldebaranu.
Osmnáctého mine ve vzdálenosti 6 stupňů jižně Venuši a o den později jasnou
hvězdu Pollux v Blížencích. 22. květen jej zastihne v první čtvrti a 26. v poledne
se přiblíží k Marsu. V úplňku bude Měsíc 30. května. Ve stejný den se k sobě
dostanou nejblíže Venuše a Pollux.
Novinky v astronomii
V průběhu března oznámila americká NASA, že chystá na říjen letošního roku
výpravu, jejímž cílem bude oprava známého Hubbleova kosmického dalekohledu.
Hlavním důvodem pro uskutečnění této výpravy dříve než bylo plánováno, je stav
dalekohledu, lépe řečeno jeho setrvačníků. Ty slouží pro orientaci dalekohledu v
prostoru. Dalekohled jich má šest, ovšem tři z nich jsou už mimo provoz a pro
fungování dalekohledu jsou potřeba minimálně právě tři. Takže kdyby jeden z nich
přestal pracovat, dalekohled se sám přepne do bezpečnostního režimu a nebude dále
provádět pozorování. Jelikož se jedná o klenot mezi astronomickými přístroji, je
zřejmé, že NASA se snaží toto riziko minimalizovat. Během výpravy bude vyměněno
všech šest setrvačníků, nainstalováno zařízení chránící baterie před
přehřátím a přebitím, nový palubní počítač a vysílač. Jak už jsem řekl,
původně byla výprava plánována na příští rok. Ta se uskuteční také a vlastně
tak dojde k rozdělení úkolů na dvě části, takže astronauté budou mít více času
na jejich provedení. Při druhé výpravě bude vyměněna jedna kamera za přístroj s
10x větší rozlišovací schopností. Zároveň astronauté vymění izolaci
dalekohledu, která je za dlouhou dobu pobytu ve vesmíru poškozena. Posádka tvořená
zkušenými astronauty-veterány už začala trénovat nezbytné operace. Věřme, že
dalekohled bude plně funkční do té doby, než se k němu opraváři dostanou.
Dalekohled byl vypuštěn už v roce 1990 raketoplánem Discovery. Brzy se zjistilo, ľe
"šilhá", tedy jeho snímky nebyly ostré. To bylo velké rozčarování,
protože stál asi 2 miliardy dolarů. Snímky byly zpočátku korigovány počítačově,
což ale nebylo ideální. Proto byla na dalekohled při první plánované servisní
výpravě v roce 1993 nainstalována korekční aparatura o velikosti osobního
automobilu, která jeho vadu odstaňuje. Od té doby dostáváme z dalekohledu velmi
ostré a kvalitní snímky. Druhá servisní výprava se uskutečnila v roce 1997 a byly
při ní mj. vyměněny dva přístroje na palubě. Dalekohled má průměr hlavního
zrcadla 2,4 metru a díky tomu, že se nachází na oběžné dráze, je jeho
rozlišovací schopnost asi 10x lepší než je maximální možné rozlišení
dosažitelné na povrchu Země.
Případné zájemce o další novinky z vesmíru si opět dovoluji
pozvat na mé přednášky na Avalconu 99, který se uskuteční ve dnech 7. - 9. května
v Chotěboři v KD Junior.
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AVČR
251 65 Ondřejov |
