Odpověď ing. Císaře na reakci starosty města Chotěboře ing. Stejskala

Jsem rád, že pan starosta porušil svou zásadu a zareagoval, a oceňuji to. Já s ním ovšem jeho zásadu nesdílím. Nezavrhuji předem žádnou formu komunikace, neboť každému může vyhovovat jiná forma, každý je poněkud jinak disponován, vytížen a v jiné pozici. Osobně pak zejména v poslední době upřednostňuji formu písemnou, neboť mi dovoluje vše si řádně promyslet a připravit si potřebné argumenty. Tato forma má ovšem i své nevýhody, může ji totiž jednoduše kdekdo shrnout ze stolu, či jednostranně bagatelizovat bez možnosti obrany ze strany autora.

Dále jsem rád, že se situace s chybou v rozpočtu MŠ již vyřešila, a to zejména aktivitou paní ředitelky, která si rozpočtovou změnu na úřadu “oběhala”. Co se týče DHIM a jeho limitní výše – nebyl jsem a nejsem informován o tom, že pro úřady platí jiný termín, než v zákonu o daních z příjmů, a tak – pokud jsem chybil v tvrzení, že jde o zřejmou lež - omlouvám se, je to moje chyba, měl jsem si to ověřit. Myslím si ale, že zákon platí pro všechny. To ale nic nemění na mých názorech ohledně praxe při sestavování a projednávání městského rozpočtu.

Nejsem si vědom přílišné agresivity ani arogance v mém článku, ale mám - asi bohužel pro mne – jednu špatnou vlastnost, a to neodbytné nutkání vyjádřit stav věcí přesně tak, jak ho cítím. Vyrábím si tak možná nové nepřátele, ale nemohu si pomoci. Možná spíše než “arogantní” či “agresivní” bych přijal slovo “provokativní”. Můj úmysl byl a je vyprovokovat diskusi o této otázce a ne někoho naštvat či urazit. Pokud se tak stalo, upřímně se omlouvám a opakuji, že mi jde skutečně o věc samu. Samozřejmě je mi jasné, že již nejsem členem zastupitelstva, jak pan starosta neopomněl připomenout. Ani jsem neměl v úmyslu se členem zastupitelstva stát, tvrdil jsem a tvrdím, že je nutné v těchto orgánech vystřídat co nejvíce občanů města. Věci veřejné mi však nikdy nebyly a nejsou lhostejné a tak cítím potřebu se k nim na komunální úrovni vyjadřovat, neboť mám za to, že pouze na této úrovni mohu třeba něco změnit k lepšímu.

Škoda, že spolu s článkem nebyly zveřejněny mé připomínky k rozpočtu. (Harryho pozn.: Uveřejňujeme je pod tímto článkem) Bez nich je tento článek neúplný a nelze si udělat úplný úsudek o tom, co mám tímto článkem na mysli. Slovo “byrokracie” se objevilo pouze v záhlaví článku, nikde jsem nenazval starostu ani nikoho jiného byrokratem, ani jednání jeho nebo kohokoliv jiného jako byrokratické. Toto slovo chápu asi poněkud jinak než pan starosta. Chápu ho prostě jako “vládu úřadu”, což přesně toto slovo znamená. Mělo pouze ilustrovat můj dojem ze způsobu tvorby a projednávání rozpočtu v zastupitelstvu (kde každá faktická připomínka zastupitelů bývá chápána pomalu jako “útok na veřejného činitele”) a z možnosti postupného přiklánění-se k možná poněkud formálnějšímu projednávání takovýchto důležitých dokumentů v budoucnu.

Ale abych se vrátil k jádru věci. Právě proto, že jsem byl čtyři roky členem městské rady a 8 let v zastupitelstvu, velmi dobře si pamatuji, jak obtížné je přesvědčit starostu o změně ve způsobu tvorby či ve formě rozpočtu. Velmi dobře se pamatuji, jak nesnadné bylo na posledním zasedání minulé městské rady prosadit, aby byl rozpočet předkládán v podobě, jakou měl letos poprvé – totiž včetně porovnání s rozpočtem a skutečností minulého roku. Takováto forma totiž příliš usnadňuje zastupitelům argumentaci a zvyšuje jejich informovanost. Skoro stejně tak obtížné je přesvědčit starostu a potažmo městskou radu či zastupitelstvo při projednávání rozpočtu o jakékoliv změně, která snižuje výdajovou stránku určitých kapitol, či zvyšuje příjmovou stránku rozpočtu. A proto trvám na svém tvrzení, že zastupitelé (minulí ani ti současní) stále nepřikládají procesu tvorby a schvalování rozpočtu takový význam, jaký si zaslouží. A to s vědomím, že si tímto tvrzením i sám sobě sypu popel na hlavu.

Pokusím se podrobněji objasnit hlavní důvod mé nespokojenosti (již víceleté) s praxí při tvorbě a projednávání městského rozpočtem a pokusím se naznačit můj názor na možnou cestu k zpřesnění a zkvalitnění tohoto procesu. Praxe je taková, že rozpočet kompletně do detailů připraví finanční odbor městského úřadu spolu se starostou. Pokud se jedná o výdaje městských zařízení (včetně úřadu), městská rada předem nestanoví žádné limity růstu či úspor provozních výdajů. To se mi jeví po mé praxi v zastupitelských orgánech města jako největší nedostatek v způsobu sestavování rozpočtu. Rozpočet je ve své první fázi plně v rukou městského úřadu a je pouze na vůli úředníků finančního odboru a starosty, které konkrétní požadavky jednotlivých městských zařízení budou uspokojeny, místo toho, aby tato zařízení sama hospodařila s jakousi nepřekročitelnou celkovou částkou, jednoznačně danou určitým klíčem či indexem. A v situaci, kdy příjmová stránka rozpočtu klesá, se mi jeví tento princip ještě důležitější. Vždyť všude jinde to tak funguje. Zeptejte se např. pana ředitele ZUŠ, jak školský úřad přiděluje peníze na provoz ! Když školský úřad nemá vyšší dotace na zvyšování, tak přidělí stejnou částku, jako loni. Ani jinak nemůže – nemá na to. Ne tak městský úřad. Příjmy se snižují, ale fixní výdaje na úřad a městská zařízení neustále rostou, tlak na úspory fixních provozních výdajů není zřetelný. Bodejť by nerostly, když je prozatím stále z čeho brát. Nárůst minimálně o předpokládaný koeficient inflace se přitom bere za úplně samozřejmý. Bohužel ale jenom v některých kapitolách rozpočtu. Při zachování stávajícího trendu v příjmech a výdajích lze poměrně jednoduchou matematickou rovnicí předpovědět, kdy celé příjmy zhltnou výdaje na úřad a městská zařízení.

A proto si skutečně myslím, že způsob výpočtu rozpočtovaných výdajů pouhým zvýšením o předpokládanou inflaci je nehospodárný za situace, kdy meziroční nárůst mezd v celé státní správě je direktivně stanoven nad 15% a celkové příjmy rozpočtu citelně klesají. To totiž nutně způsobí, že jiné kapitoly či podkapitoly rozpočtu jsou drasticky přiškrceny, a to o 20-50 %. Prakticky to tedy např. znamená – aby si úřad koupil stejně tolik nového nábytku jako loni, musíme omezit opravy chodníků o 30%.

Toto nemá to nic společného s “direktivním plánováním”, nelze směšovat pojmy a dojmy. Je jen zapotřebí zapojit ekonomické uvažování a uplatnit ho v praxi. Tím myslím skutečné finanční plánování na základě trendů z předchozích let a známých či předpokládaných skutečností z budoucnosti. A pokud předpoklad je že příjmy budou klesat, musí klesat i spotřeba, musí nastoupit ono “utahování opasků”, a to i na úřadě a městských zařízeních. A zařídit to může jenom městská rada nebo zastupitelstvo. Já jsem pro to udělal to, co jsem uznal za nutné. 40 hodin před zasedáním finanční komise jsem obdržel, jako člen finanční komise, rozpočet 1999. I když jsem se nemohl zasedání komise zúčastnit a neměl jsem moc času, vypracoval jsem podrobné návrhy na v rozpočtu a jejich zdůvodnění s cílem odstranit zjevné chyby a omezit provozní náklady. Neobdržel jsem žádnou odpověď, zda byly tyto náměty akceptovány či ne, případně proč, a to ani ústní ani písemnou.

Obecné důsledky méně kvalitního rozpočtu jsou známé a potvrzené praxí: velké množství rozpočtových změn, zbývající (nevyužité) nebo chybějící prostředky. Kvalitní rozpočet se mimo jiné pozná totiž také podle množství rozpočtových změn, které je třeba dodatečně projednávat a schvalovat. Stejně tak podle konečného výsledku na konci roku. V městské kase rok co rok zbývá 10-15 milionů korun českých, které se na nic nepoužily. Je to výsledek špatného odhadu příjmů v rozpočtu nebo nerealizovaných akcí. V každém případě tyto peníze mohly být účelně využity pro občany města.

Ing. Jiří Císař

Dodatečně zveřejňujeme připomínky ing. Císaře:
Připomínky k rozpočtu 1999

Jelikož se nemohu zúčastnit zasedání finanční komise 18.2.1999, neboť musím v 14 hodin odjet do Prahy, sděluji své připomínky k rozpočtu písemnou formou:

1) V rozpisech příjmů jsou dle mého názoru zbytečně podhodnoceny příjmy v kapitole 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků a 1311 – Správní poplatky. Na jakém základě ? Navrhuji minimálně zachovat na úrovni roku 1998, pouze v odůvodněných případech snížit.

2) Příjem ze školního stravování je rozpočtován s indexem –5,1% (z 3818 tis. na 3625 tis. Kč) oproti loňsku a přitom výdaje za potraviny porostou dle rozpočtu o 12% (z 3881 na 4359 tis. Kč). Tento stav nelze odsouhlasit, příjmy ze školního stravování musí růst stejně jako výdaje za potraviny. Navrhuji příjmy v této kapitole povýšit minimálně o stejné procento jako výdaje. Situaci je třeba řešit příslušným meziročním růstem cen stravenek, kopírujícím cenový index potravin.

3) Elektrická energie v knihovně poroste z 67 na 110 tis. Kč , což je +64%. Služby komunikací v knihovně roste z 9 na 50 tis. Kč, což je cca + 450% (dejme tomu – internet ) – ale: Příjmy tomuto nárůstu naprosto neodpovídají (internet je věc placená a měla by být minimálně mírně zisková), neboť jsou naplánovány klesající z 115 na 110 tis. Kč. S tímto naprosto nelze souhlasit. Navrhuji příjmy zvýšit o 90 tisíc, pokud má toto navýšení výdajů zůstat zachováno.

4) Různá procenta nárůstu rozpočtovaných nákladů za energie (plyn, voda, elektřina, atd.) by měla být podložena konkrétním předpokladem růstu cen energie. Navrhuji, aby procento nárůstu bylo jednotné pro všechna zařízení a výsledné rozpočtované částky by byly vypočtené z loňské skutečnosti navýšením o toto procento. Bez použití této metody jsou tyto částky neopodstatněné a nekontrolovatelné. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval již minulé 4 roky, ale stále je situace obdobná. V rozpočtu je např. uvedeno: ZŠ Smetanova el.energie + 13,5%, ZŠ Buttulova el. energie + 10,2% Městský úřad el. energie + 19,5%

5) Proč se zvyšuje nájemné ve výdajích ZŠ Smetanova z 128 na 250 tis. ?

6) V kině se zvyšují výdaje za mzdy o 20,6% (z 214 na 258 tis.) a rozpočtované příjmy se snižují z 425 na 340 tis. ( - 20% !). Proč ? Takovýto princip odmítám a tvrdím, že růst platů musí být podložen i rozpočtovaným růstem příjmů. Jinak za několik let dojdeme do situace, že už nebudeme mít na nic jiného, než na dotace pro zařízení města a na úřad. Navrhuji zvýšit rozpočtované příjmy kina na 500 tis. Kč a pracovníky kina zainteresovat na dodržení této částky. Zvýšení platů pouze o max. 17% s uvedeným principem zainteresovanosti.

7) Dalším velice podobným příkladem je plicní středisko. Platy rostou o 15,85 % a rozpočtované příjmy klesají z 585 na 550 tis. Nelze přijmout. Navrhuji rozpočtované příjmy zvýšit na 650 tis. Kč.

8) Na co je nutné vydat mimořádné výdaje v jeslích za 76 + 100 tis. Kč ?

9) Výdaje na straně 15 – Městské zastupitelské orgány - jsou v mnohých položkách mírně řečeno velkorysé v nárůstech, pokud je porovnáváme s příjmovou stránkou rozpočtu (pokles z 90,6 na 82,8 mil. Kč, tj. pokles příjmů téměř o 9 % !). Je nutné, aby se pracovníci úřadu (a to platí o všech zařízeních města) uskromnili jinde, když jejich platy porostou letos o 17,89% (což je zřejmě přibližně ono procento nárůstu, dané celostátně). Vzhledem k snižujícím se příjmům je naprosto nutné, aby se i městský úřad uskromnil ve svých nárocích. Navrhuji následující položky ponechat na úrovni roku 1998, nebo některé z nich povýšit max. o 10% (elektřina). Je na zvážení, zda některé z nich neponížit. Šetřit se prostě musí, už to jde “z úzkých do tenkých”. Jedná se např. o :

DHIM - nárůst v rozpočtu o 35% Materiál - nárůst v rozpočtu o 70% Elektřina - nárůst v rozpočtu o 19,5% Služby pošt - nárůst v rozpočtu o 89,9% Služby telekomunikací - nárůst v rozpočtu o 58,7% Služby peněžních ústavů - nárůst v rozpočtu o 38,4% Konzultace - nárůst v rozpočtu o 117% Ostatní služby - nárůst v rozpočtu o 75,5%

Rozhodnutí je samozřejmě pouze na finanční komisi, Městské radě (to hlavně) a na Městském zastupitelstvu. Podle mého názoru jde však o věc naprosto zásadní a principielní. Pokud utrácíme stále větší procento z městských příjmů za náklady institucí a úřadů (a to procento se za posledních 6 let hrozive zvětšilo - nechť si MR udělá graf ), zbývá jich samozřejmě méně na výdaje, které jsou občanovi Chotěboře v něčem platné, které jsou také někde vidět a které mu v něčem pomohou nebo mu něco přinesou. Jedním z hlavních úkolů volených zástupců dle mého názoru je, aby toto hrozivě rostoucí procento drželi pokud možno na snesitelné úrovni a “zachránili” co největší procento městských financí na veřejně prospěšné účely.

Přeji finanční komisi, Městské radě i Městskému zastupitelstvu vůli a odvahu všechny změny k lepšímu v rozpočtu prosadit

Pokud budou mé návrhy přijaty navrhuji vzniklé volné prostředky věnovat na opravy komunikací, a to i v místních částech (v rozpočtu jsou pouze symbolické částky), dále na podporu kultury ve městě, případně na opravy veřejného osvětlení a rozšíření směrového značení ulic.

V Chotěboři 18.2.1999 ing. Jiří Císař

člen finanční komise

Zpět na hlavní stránku