Skvělá účast zastupitelů
První mimořádné městské zastupitelstvo bylo mimořádné jen v něčem
Kdo chce od města dar, měl by si ho přijít obhájit

(Fotopříloha je zcela dole)

Již na 4. ledna nového roku svolal starosta mimořádné zastupitelstvo. Jeho mimořádnost se projevila pouze v účasti zastupitelů, jichž přišlo plných 18, když chyběli pouze tři, kteří byli mimo Chotěboř. Tím, že mezi chybějícími byli rozhněvaní inženýři Tůma (KSČM) a Uttendorfský (ODS) (první z nich ovšem obvykle rozhněván více než druhý, uvedeno dle abecedy) mělo zasedání spád a nikdo zbytečně nezdržoval. Ještě chyběla Jana Tomášková, která byla rovněž mimo, takže neměl kdo přednášet veselé připomínky.
Zasedání se konalo jako každé mimořádné nikoli v kulturním domě Junior, ale v zasedačce Městského úřadu, což se projevilo na účasti občanů, nebyl tam nikdo. Hosty zasedání byli ředitelka Městské knihovny a ředitel Technických služeb. Ostatní ředitelé městských zařízení se neobtěžovali, stejně jako vedoucí odborů Městského úřadu, jimž to asi ale bylo doporučeno, neboť by se tam nevešli a stejně sedí v téže budově, takže by nebylo složité je v případě potřeby přivolat. Dalším hostem, dá se říci již pravidelným, byla paní novinářka Iveta Stejskalová (se starostou nikoli příbuzná) z regionálního deníku Noviny Vysočiny, která hbitě již další den uvedla svůj článek v novinách. O sobě se nezmiňuji, seděl jsem tam jako myška a vůbec jsem nerušil tím, že se mi občas převrátil kufr na zem s dutou ránou nebo bleskl foťák svým silným bleskem nebo jsem si špital s paní novinářkou.

Projednávané záležitosti nebyly mimořádné. Nejdříve přišlo na pořad rozpočtové provizorium, které je nutno schválit, aby se bylo čím řídit do přijetí nového rozpočtu na rok 1999. Poté, co několika nováčkům v zastupitelstvu starosta vysvětlil na jejich dotazy, co je to rozpočtové provizorium, bylo toto jednohlasně schváleno.

Poté přišla na řadu otázka další etapy skládky tuhého domovního odpadu (TDO) Lapíkov. Již minulé zastupitelstvo schválilo zadání studie, ta byla k 30.11.1998 zpracována a dána do připomínkového řízení. Připomínky pak v prosinci zapracovány do studie. Okresní ouřad však dal požadavek na doplnění nádrže na odpadní vody o objemu 3200 krychl. metrů, tedy zvící pěkného bazénu. Na nádrž však není místo ani peníze (bazén by přišel na 1,6 milionu), proto studie dopracována o tlakovou kanalizaci do kanalizační sítě, což přinese úsporu nákladů i ušetření výdajů za odvoz odpadních vod auty (400 tisíc Kč ročně). Že to okresní ouřad nenapadlo? Ten také rozhodl o snížení výšky skládkové hmoty o jednu třetinu zmenšením úhlu ukládání, čímž poklesla kapacita 2. etapy skládky na 49 tisíc kubíků. Pro srovnání: v r. 1995 se uložilo na skládku 2800 tun, 1996 13000 tun, 1997 pak 6900 tun (neskládkoval Havl. Brod město) a v r. 1998 celkem 11024 tun (začaly skládkovat podniky z HB). Zapomněl jsem však zjistit, kolik tuny má 1 kubík spěchované hmoty, to vám sem časem doplním.
V diskusi zastupitel Macků (KDU-ČSL) projevil obavu o dodržení kvality skládkování, na což mu přítomný ředitel TS Kruml odpověděl, že velmi přísné předpisy se dodržují a provádí se monitoring a 4 krát do roka podávána zpráva Okr. úřadu a Hygieně. Ujistil, že na skládku krom komunálních odpadů nepřijde vůbec nic. To se však ukázalo jako furiantské tvrzení, neboť na připomínku zastupitele Lebrušky (KSČM) odpověděl, že když někdo hodí do popelnice nevhodnou věc, jako třeba plechovky od barev, těžko se to zjistí.
Pod dojmem z diskuse zastupitelstvo schválilo návrh starosty (1 se zdržel), aby druhá etapa byla zahájena do rozpočtu na rok 1999 dáno 5 milionů Kč.

Ihned poté zastupitelstvo rozhodlo jednohlasně o vypsání soutěže na další etapu skládky.

Čtvrtým bodem programu bylo upřesnění zřízení Rychlé záchranné služby v Chotěboři. Minulé zastupitelstvo rozhodlo o tom, že se město bude na jejím zřízení podílet a pověřilo starostu dalším jednáním. Ten již nyní přinesl konkrétní návrhy o podílu města. V prosinci bylo vybráno místo pro RZS, nejvhodnější se ukázala bývalá poliklinika, nyní patřící soukromému Sdružení ambulantních lékařů (SAL). Nutno však postavit speciální garáž pro dva atypicky vysoké a speciálně vybavené sanitní vozy a v budově SAL zřídit prostory pro personál, tj. kancelář, místnost řidičů, místnost lékařů, místnost lékařek a sociální zařízení. Studie jsou již zpracovány, garáž přijde na 1,2 mil. Kč a úpravy volných prostor v budově SAL na 480 tisíc. Starosta navrhl, aby garáž postavilo město, čímž zůstane v jeho majetku, a na úpravy vnitřku budovy bylo z městských peněz půjčeno SAL.
Zastupitel Stránský (ČSSD) pak požadoval, aby vše architektonicky dobře zapadlo do okolní zástavby, ing. Nikl (též ČSSD) namítl, že tam staré garáže jsou, na což mu starosta vysvětlil jasnou věc, totiž že garáže musí odpovídat speciálním požadavkům. Došlo pak k diskusi nad funkcí RZS. Přítomní zastupitelé lékaři Myjavec (ČSSD) a Ander (US) vysvětlili, že účelem RZS je dorazit včas k pacientovi a stabilizovat jeho stav, na což je speciálně vyškolený personál, běžný zdravotnický personál toto školení nemá..
Poté byl návrh starosty schválen jednomyslně.

Došlo na žádosti o dary.
Spolek pro komorní a vokální hudbu ( v příštím čísle přineseme o něm rozhovor s Mgr. Mocem, ředitelem ZUŠ) požádal o dotaci na r. 1999 ve výši 65 tisíc Kč ( v minulém roce obdržel 80 tisíc). Přítomný zastupitel Moc (ČSNS) vysvětlil, že Spolek je sdružením Kruhu přátel hudby, Chotěbořského komorního orchestru a pěveckého souboru Doubravan. Doslova prohlásil: "Nemám rád ankety typu Jaká je kultura v Chotěboři, muž 25 let odpovídá, nic se tu neděje, to ve Ždírci mají bazén" a obveselil tím přítomné, avšak kdyby byl přítomen někdo z Chotěbořského Echa, asi by se moc nesmál. Pak Mgr. Moc vysvětlil funkci Spolku a připomněl, že nemá nic společného se ZUŠ až na to, že užívá jejich prostory, za což platí nájem.
Požadovaná dotace pak jednomyslně schválena, čímž se znovu ukázalo, že když žadatel umí řádně věc vysvětlit, je vše bez problémů.

To se však nestalo v případě Miloše Brabce z Partyzánské ulice, který požádal město o příspěvek na vodovodní přípojku a nepřišel svou žádost vysvětlit, spoléhaje na starostu, jenž ji za něj přednesl. Ukázalo se, že to byla chyba, neboť v průběhu diskuse bylo potřebné některé věci vysvětlit a neměl kdo to učinit.
Miloš Brabec má v Partyzánské ulici dům, který je asi posledním domem v Chotěboři bez vodovodní přípojky, asi proto, že partyzáni vodu nepotřebovali. Ty doby jsou už dávno pryč a je třeba to napravit. Situace s vodou je tam však partyzánsky složitá: Vodovodní řad vede do betonárky za nádražím, patřící dnes stavební firmě ZEMSTAV. Odtud si odebírá vodu sousední Správa a údržba silnic, od níž si bere vodu sousední Velkoobchod Jednota a odtud by si rád odebíral vodu Miloš Brabec. Protože si nyní pořizuje plynovou přípojku, mohla by se jedním vrzem položit i přípojka vody na Jednotu. Náklady na připojení vody by činily dle vyjádření starosty asi 50 tisíc a starosta a městská rada navrhly uhradit polovinu nákladů u hradit formou daru 25 tisíc.
Z tohoto návrhu však byla většina přítomných rozpačitá a bylo by zajisté třeba další věci vysvětlit. Zastupitel Pavlásek (ODS) upozornil, že k vodě je třeba mít i odpad. Měl by tedy žadatel mít jímku nebo čističku, což asi nemá. V nastalé diskusi někteří zastupitelé požadovali, aby si Miloš Brabec sám zajistil stavební povolení a souhlas Jednoty s připojením. Jeden zastupitel upozornil, že dům v zimě žadatel neobývá a bydlí jinde (já osobně se mu však nedivím, je tam pěkný vyfukov a v zimě neudržovaná silnice). Nebylo však Miloše Brabce, aby si návrh obhájil, takže došlo k hlasování, jež bylo, naštěstí pro žadatele, zmatečné. 10 zastupitelů bylo pro, zdrželo se 6 a nikdo proti, což při 18 přítomných jest zábavnou aritmetikou. Starosta tedy vyzval k novému hlasování, kdy se opět ztratilo několik mrtvých zastupitelských duší, což však zachránil zastupitel Pavlásek, znalý stavebních zákonů jak nikdo z přítomných, tím, že podal protinávrh, aby se dar odsouhlasil, ale s doplněním o povinnost majitele likvidovat odpadní vody v souladu s obecně závaznými předpisy (jaká je ta mluva zákona pěkná, že).
Nyní bylo již 15 zastupitelů pro a 3 se zdrželi a aritmetika tím zachráněna. Zda však byl zachráněn chudák žadatel, pámbu ví. Je tu přece ta podmínka...

Poté přednesl starosta žádost dlaždičské firmy Uhlíř z Čáslavi o prominutí penále za včasné nedokončení náměstí (dokončeno o 12 dní později, což podle smlouvy dělá penále 24 tisíc Kč, zajisté by to byl pěkný dar města málo bystré firmě), což doporučil ke schválení. To vyvolalo opatrně zápornou reakci. Zastupitel Macků (KDU-ČSL) se tázal, proč se vždycky začíná až pozdě, na podzim, a pak to firmy do zimy nestíhají. Starostovo vysvětlení, že město musí mít stále finanční rezervu a že se čekalo celé první pololetí, až těch  1,6 milionu budeme mít, jistě tazatele neuspokojilo (ostatně ani mne, já však tam byl poprvé už jako host a tedy bez práva promluvit). Tazatel dodal, že firma pospíchala a v posledních dnech kdy již mrzlo, odvedla nekvalitní práci. Podle starosty přijede firma zjara všechno opravit. (No to jsme zvědavi a půjdeme se tam s Harrym projít.) Zastupitel Lebruška (podle mne sice hezky ale pozdě, mohl tak učinit již v zastupitelstvu minulém, jehož byl také členem) upozornil, že kostky jsou špatné, ženám nevyhovující a že jinde i ve větších městech mají zámkovou dlažbu.
Nastala vzrušená diskuse, kdy odborníci vysvětlovali nevýhody zámkové dlažby v zimě a její trvanlivosti do budoucna a připomínali už posté, že je to rozhodnutí Památkového úřadu, a neodborníci jim odborně oponovali, až to utnul zastupitel Stránský (ČSSD) svou technickou připomínkou, že diskuse se odchýlila od tématu. Nyní jsem si vzpomněl na nepřítomné rozhněvané inženýry, jak by se jistě pěkně vypovídali v této diskusi (ing. Uttendorfský by zajisté obhajoval kamennou deskovou dlažbu místo betonové zámkové, což tady nikoho nenapadlo), i na třetí nepřítomnou zastupitelku Janu Tomáškovou, která by se jistě též zastala dámských podpatků. Zastupitel Pavlásek (ODS) opět zachránil nepřehlednou situaci, když dal protinávrh, aby se počkalo na odstranění závad a pak se teprve o žádosti jednalo (což byl jediný rozumný návrh v této situaci a divím se, že Jirka s ním čekal tak dlouho; že by se bavil diskusí tak, jak jsem se bavil já?), a to bylo jednomyslně a s ulehčením schváleno.

V další části jednání poprvé vystoupil zástupce starosty ing. Motyčka, jenž informoval, že Ministerstvo kultury vypsalo grant na zabezpečovací systémy v knihovnách a že městská rada schválila účast v konkursu o 69 tisíc Kč. Dále informoval, že je možno získat dotaci proti krádežím s 30% podílem města a požádal přítomnou ředitelku o podrobnosti.
Paní ředitelka Pavlíková ohromila přítomné tím, že knihovna má knihy za 1 milion Kč. Upozornila, že půjčovna ve tvaru L má nevýhodný tvar a pracovnice nevidí všude, což vede ke krádežím knih, zvláště v pátek, kdy třeba ten poslední přišlo 170 lidí. Při 80 tisící návštěvnících za rok se brání krádežím zatím jen tím, že knihy v ceně nad tisíc Kč se domů nepůjčují. Proto se chceme zúčastnit grantu na zabezpečovací zařízení, kde nejlepší je elektromagnetický systém, při němž čtenář i s knihou prochází kontrolní bránou s čidly, jako je tomu v supermarketech. Paní ředitelka si ověřovala účinnost systému např. v Litoměřicích, kde po zavedení systému klesly krádeže o 90%. Na dotaz zastupitelů uvedla, že u nás krádeže činí tisíce Kč. Účast města v grantu pak zastupitelstvo schválilo hladce.

Nyní byli vyzváni zastupitelé k předložení svých návrhů a připomínek.
Zastupitel Hochman (KSČM) vznesl dotaz, zda po opravě střechy na ZŠ Smetanova v roce 1995 byly vzeseny nějaké reklamace. Podal návrh, aby na příštím zasedání byly k tomu podány informace, a ten byl přijat. Na mne to však nečinilo dobrý dojem, vždyť pan Hochman byl také v minulém zastupitelstvu, proč se po tom nesháněl dřív? A jestli do školy teče, proč si nestěžuje její paní ředitelka? Počkáme si tedy do příště, co se v této věci dozvíme.
Zastupitel Nikl (ČSSD) upozornil, že na hřbitově ve Střížově není voda. Na to odpověděl ředitel TS Kruml, že toto již řešil minulý zástupce starosty Rejchlík.
Zastupitel Hošek (US) správně upozornil, že jemu jako novému zastupiteli vadí přílišné užívání zkratek v materiálech pro zastupitele a dokonce i v pozvánkách. Na to mu starosta přislíbil nápravu. Inu, je to tak, když člověk dělá v něčem, kde je hodně zkratek, tak si na ně zvykne, že mu nepřijde na mysl, že ostatní jim nemusí rozumět.

Dále už nikdo návrhů ani připomínek neměl a tak se po schválení usnesení zastupitelstvo na měsíc rozešlo. Další zasedání bude v pondělí 2. února, již v kulturním domě.

Fotopříloha:

Zastupitelé se v zasedačce MÚ netísní, ale pro občany již moc místa není.

Nový digiťák mi umožní fotit zezadu místnosti, jakobych byl vpředu (má zoom). Nemusím tak rušit jednání svým pobíháním. Zleva: zástupce starosty, starosta, tajemník.

Zleva: tajemník Fišera, zastupitelé Moc, Myjavec, Stránský, Nikl,
ředitelka knihovny Pavlíková

Zleva: Zastupitelé Stejskal Jar., Heřmanský, Doležal, Hošek, Pavlásek (který jako vždy při focení na mne zle kouká, to je jeho zvyk), Melounová (je z ní vidět jen bohatý vlas) a Hochman (jsou z něj vidět jeho záda)

Méně Rozhněvaný Inženýr Uttendorfský (MEROZIN) byl mnou zastižen až večer po zastupitelstvu, právě se vrátil ze služební cesty do Olomouce, syrečky tam už dávno nedělají, takže mi je nepřivezl, já jsem mu na oplátku vylíčil průběh zastupitelstva, což mu vonělo rozhodně méně než ty syrečky.