Kaunas, Telecomas, internetas
náš čtenář ing. Martin Kejř byl už popáté v Litvě

V minulém čísle jsme zveřejnili mail, který nám poslal Martin z Litvy a v němž psal, že v Litvě se jmenuje telefonní společnost Telecomas, přístup na inetrnet je velice snadný a cena telefonních hovorů 4 krát nižší než u nás.
To jsme si nemohli nechat ujít, a tak jsme požádali Martina o schůzku.

Na fotce se Martin tváří vážně, ale ve skutečnosti tak vážný není.

Martin zavolal v sobotu odpoledne, zrovna když se Harry po dobrém obědě uložil k spánku a spal jako zabitý. Harryho pán nemá rád, když ho někdo budí, a tak se nad Harrym slitoval a odešel na schůzku s Martinem sám.

Znal sice Martina od vidění z volejbalu, ale jeho dosavadní životní osudy nikoli. První otázka zněla, jak strávil mládí až do nynějška. Po chotěbořském Gymnáziu, v němž maturoval i z výpočetní techniky (zde se také poprvé setkal s počítači v zájmovém kroužku) odešel na proslulou FEL ČVUT (fakultu elektrotechnickou) do Prahy, kde studoval specializaci počítače a  v posledním ročníku seznámil s firmou RADAS s.r.o. Brno a její pražskou pobočkou. Tam se mu zalíbilo natolik, že do firmy odešel po absolvování studia a je tam už 3 roky.

Firma RADAS se zabývá návrhem a vývojem systémů pro řízení letového provozu (v nichž se používají PC). Dodávají rozličná zařízení na různá letiště, a tak není divu, že Martin cestuje.

S internetem se Martin seznámil ještě na FEL, loni v březnu si jej pořídili i do práce a jak nám potvrdil, jejich firma už by se dnes bez internetu neobešla, neboť při oživování systémů si musí často vyměňovat s mateřskou firmou různé části programů a ze samotného internetu musí stahovat rozličné drivery. Vlastní počítač si pořídil rovněž ještě jako student, na FEL je vlastní počítač nezbytností.

S naším listem se Martin potkal prostřednictvím serveru AmberZine, jehož stránky často navštěvuje a v nich našel odkaz na náš list v souvislosti s loňským Parconem. Od té doby čte v Praze náš list pravidelně.

Jeho velkým koníčkem je sport a je to na něm vidět. Hraje volejbal, v Praze i doma v Chotěboři, a v létě se jezdí na Istrii potápět. Je to fantazie, prohlašuje, dohlednost 30 až 40 metrů do hloubky, slunce, čistá voda, barevné ryby...

Jeho hlavním sportem byl hokej, který dříve hrával, nyní píská východočeskou ligu hokeje a v Chotěboři žáky. Harryho pán si jej proto vyfotil ještě s pozadím zimního stadionu v Chotěboři.

Poté se řeč stočila na Litvu. V této zemi má firma RADAS dlouhodobou letištní zakázku, takže za poslední dva roky ji navštívil v listopadu 98 už popáté. Pracuje tam v Kaunasu a Vilniusu, o němž si s Harryho pánem popovídali, neboť ten tam byl před dvaceti lety a už tenkrát to bylo krásné město s historickým centrem a moderními sídlišti, velice odlišnými od našich paneláků.

Martin tam zaznamenal velký rozvoj supermarketů. Ceny zboží se pohybují v přepočtu dle kurzu asi o 10 až 20% výše než u nás. Zato telefonní impuls je tam v přepočtu 70 haléřů. To se jim to internetuje! Telefonní firma Telecomas není tak stržnická jako ta naše a je to znát. Podrobnosti jste si jistě přečetli v minulém čísle v rubrice Nad dopisy čtenářů (minulé číslo si můžete přečíst i nyní zde).

V Litvě jezdí velké množství osobních aut, většinou jsou to západní ojetiny v dobrém stavu, mnhé bezpochyby pašované. I Martinovi litevští spolupracovníci běžně jezdili do práce svými auty. Jinak tam panuje zvláštní systém veřejné dopravy, který pamatuje i Harryho pán: zvláštní dodávkové taxíky jezdí po vymezených trasách a cestující si je na určených místech stopnou.

Martin tam zaznamenal s uspokojení naše piva, plzeň a budvar, a o místních pivech prohlásil, že jsou též dobrá.

Fascinuje ho tam, stejně jako Harryho pána, čistota ulic, měst i ovzduší, všude plno stromů a přírody. Široké 3 proudové silnice se křižují většinou kruhovými objezdy, což přispívá k plynulé jízdě, ale místní řidiči bývají občas divocí.

Domlouvá se tam rusky, jinou řeč neznají, to se teprve učí děti ve školách. S Litevci se mu dobře spolupracuje, jsou takříkajíc normální jako my (zdaleka tolik nepijou v práci jako Rusové).

Harryho pán ještě probíral s Martinem různé internetovské problémy, došlo i na fotografování, ale čas běžel a Martin se musel jít připravit na večerní hokejový zápas, který bude pískat. Popřál mu proto hodně úspěchů pracovních i sportovních a taky hodné hezké děvče a vyslovil naději, že i v budoucnu se bude Martin ozývat naší redakci ze svých cest, a nejen z nich.