Noční
obloha v prosinci (mapka je zcela dole),
tentokrát také s novinkami z kosmonautiky
Dobrý den, vlastně spíše dobrý večer pod prosincovou noční
oblohou. Na úvod se jako tradičně podíváme, co bude dělat v tomto
měsíci Slunce. Čekají nás nejdelší noci v roce, vždyť např. 22.12.
Slunce zapadá už v 16h a 1min a druhý den vychází až v 7h 57min.
Schválně jsem uvedl 22. prosinec, protože je to den zimního
slunovratu. Slunce toho dne ve 2h 56min vstupuje do znamení
Kozoroha a začíná astronomická zima. Takže se teple oblékněme
a vydejme se poznávat další zajímavosti noční oblohy.
Souhvězdí
K našim toulkám po souhvězdích noční oblohy využijeme mapku z
minulého měsíce. Ta nám platí i v prosinci, ale už o dvě hodiny
dříve, než v listopadu. Takže např. odpovídá situaci 15. prosince
kolem desáté hodiny večerní. Minule jsme naší procházku zakončili
u souhvězdí Býka (Tau). Severně od něj a východně od Persea (Per)
nalezneme jasné souhvězdí Vozky (Aur). Jeho ozdobou je šestá
nejjasnější hvězda celé oblohy, žlutý obr Capella. Ve skutečnosti
se jedná o dvojhvězdu, kterou je však možné rozlišit pouze ze
spektra. Dále je zde několik pěkných otevřených hvězdokup jako
M36, která obsahuje asi 50 hvězd či M38, která je oválného tvaru.
Mnohem bohatší na hvězdy je M37 s více než 500 hvězdami. Všechny
tři hvězdokupy jsou dobrými objekty pro triedr. Vozka by měl
představovat boha moře Poseidona. Severozápadně od Vozky se
nalézá slabé a nevýrazné souhvězdí Žirafy. Vrátíme se zpět k Býku
a od něj se vydáme tentokrát na jih, kde se rozkládá rozsáhlé
souhvězdí Eridanus (Eri), které představuje řeku Styx, přes
kterou převážel Cháron zemřelé. V tomto souhvězdí se nachází
hvězda Epsilon Eridani, která je velmi podobná našemu Slunci
a u níž by se díky tomu mohla vyskytovat podobná planetární
soustava jako je naše. Vydáme-li se od Eridana směrem na východ,
narazíme na ozdobu zimní oblohy, kterou je Orion, snad
nejkrásnější souhvězdí na obloze. Poznáme jej velmi snadno podle
tří blízkých hvězd ležících v řadě ve směru od SZ na JV, které
představují Orionův pás. Orion byl bájný lovec, který zahynul po
píchnutí škorpiónem. Toho na něj poslala bohyně lovu Artemis.
Orion je na obloze umístěn na opačné části než Škorpión - když
jeden z nich vychází, druhý právě zapadá a naopak. Oriona zde
doprovázejí dva psi, Velký a Malý (povíme si o nich příště), a je
vyobrazen při lovu Býka. Nejjasnější hvězdou je Rigel, označený
paradoxně jako beta Orionis. Je to modro-bílý obr, který je spolu
s již zmíněnou Capellou šestou nejjasnější hvězdou oblohy. Alfa
Orionis, neboli Betelgeuze, je proměnná hvězda. Tento rudý
veleobr mění svou jasnost díky pulsacím, při který se jeho
poloměr mění v intervalu od 300 do 400 poloměrů našeho Slunce.
V Orionu se nachází řada dvojhvězd a proměnných hvězd, ale hlavní
ozdobou je slavná Velká mlhovina v Orionu. Nese označení M42 a je
viditelná i pouhých okem kousek pod Orionovým pásem. Představuje
lovcův meč. Její krása vynikne při pohledu již malým
dalekohledem. Tím v jejím centru můžete spatřit i čtyřhvězdu
zvanou Trapez. Jsou to velmi mladé hvězdy, které poměrně nedávno
(z astronomického hlediska, samozřejmě) z mlhoviny tvořené
prachem a plynem vznikly, a které v současné době svým zářením
mlhovinu osvětlují. M42 je obrovskou laboratoří, ve které můžeme
sledovat vznik a vývoj hvězd. Je vzdálena 1 500 světelných roků
a ve skutečnosti má průměr kolem 30 světelných roků. Na jejím
severním okraji je další mlhovina označená M43.
Planety a úkazy
Majestátným Orionem pro dnešek skončíme putování po hvězdách a
podíváme se nyní na to, co budou v prosinci dělat planety. Ve
druhé polovině měsíce je možné zahlédnout těsně před svítáním nad
jihovýchodním obzorem Merkur. Situace sice není úplně výhodná,
spíše průměrná, ale šance na spatření planety zde určitě je.
Koncem měsíce se nad jihozápadním obzorem večer objeví planeta
Venuše, ale lepší pozorovací podmínky budou až v lednu. Takže si
ji můžeme nechat na příště. Mars svítí vysoko na ranní obloze
v souhvězdí Panny. 12. prosince v 9h projde v jeho blízkosti
Měsíc, jejich přiblížení bude viditelné v ranních hodinách téhož
dne. Jupiter nám pomalu utíká z noční oblohy, v prosinci je
pozorovatelný už jenom v první půlce noci, zapadá už před
půlnocí. Měsíc se k němu přiblíží 25. prosince v 10h, tedy během
dne. Králem noční oblohy se tak stává Saturn, který je viditelný
většinu noci. Zapadá až k ránu. S malým dalekohledem se můžete
kochat krásou jeho prstenců. Měsíc bude Saturnu nejblíže 28. 12.
ve 2 hodiny, úkaz je tedy od nás pozorovatelný. Saturn bude
necelé tři stupně severně. Na večerní obloze se ještě můžeme
pokusit zahlédnout Uran (v souhvězdí Kozoroha), na Neptun
si však
musíme počkat až do příštího léta. Z dalších úkazů bych upozornil
ještě na konjunkci Měsíce s jasnou hvězdou Regulus, která nastane
9. 12. v 8h ráno. Regulus bude necelý stupeň severně, přiblížení
bude pozorovatelné o několik hodin dříve před východem Slunce. Na
úplně poslední den v roce nám Měsíc zakryje hvězdu první
velikosti Aldebaran. Zákryt nastane po půl jedné v noci a skončí
kolem 1:45. Poslední zajímavostí je pak maximum dlouhoperiodické
proměnné hvězdy Mira, neboli Omicron Ceti, o které jsem hovořil
v říjnovém vydání, a které nastane 18. prosince.
Meteorické roje
Během prosince nás čeká maximum dvou významnějších meteorických rojů.
14. prosince je to roj Geminidy jejichž frekvence může dosáhnout až 110 meteorů za
hodinu a 23. Ursaminoridy, jejichž
frekvence je proměnlivá. Jelikož je Měsíc 18. prosince v novu,
nebude rušit ani u jednoho roje. U Geminid může nastat maximum
jasnějších meteorů až o den dříve.
Novinky z kosmonautiky
Během prosince nás čeká i několik zajímavých událostí v
kosmonautice. Jednak začne výstavba mezinárodní kosmické stanice
na oběžné dráze a jednak také odstartuje další z amerických sond
k Marsu. První část stanice vynesla na oběžnou dráhy ruská
raketa Proton 20. listopadu. Už 3. prosince bude následovat let
amerického raketoplánu, během kterého bude k této části připojen
další díl. Celkem by měly americké raketoplány a ruské rakety
v následujících letech vzlétnout 45x a v roce 2004 by měla být
stanice dostavěna. Kromě USA a Ruska se na její výstavbě podílejí
Kanada, Japonsko, Brazílie a západoevropské státy sdružené
v organizaci Evropská kosmická agentura. Další sonda k planetě
Mars by se měla na svou cestu vydat 10. prosince a k cíli by měla
dorazit 23. září příštího roku. Jedná se o sondu Mars Climate
Orbiter (MCO). Další dva měsíce bude trvat přechod na kruhovou
dráhu a poté se sonda bude soustředit na přenos dat ze sondy Mars
Polar Lander, která na povrchu planety mezitím přistane.
Předpokládá se, že tato část mise bude trvat asi 3 měsíce. Poté
bude MCO podrobně zkoumat atmosféru a povrch Marsu. Věřme, že
všechny výpravy jak na oběžnou dráhy, tak i k Marsu budou úspěšné
a přinesou nám řadu nových poznatků.
Na shledanou za měsíc se těší
Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov
Harryho pozn.: dole je mapka oblohy pro listopad, použitelná i pro prosinec |
