Harry chválí...

Chotěbořská knihovna umožňuje každému
podívat se na internet
Pomocí počítače můžete hledat knihy i v jiných knihovnách
a nechat si je objednat

Dozvěděli jsme se, že Městská knihovna v Chotěboři poskytuje každému zájemci možnost podívat se na internet. To jsme si pochopitelně nemohli nechat ujít, a tak mne můj pán vzal na mé desetimetrové horolezecké lano, co mi koupil na psích závodech v Bílku a šli jsme to okouknout.
Jen co jsme vešli dovnitř, srazili jsme se málem se známým knihkupcem, jenž u nás občas prodává knihy na tržnici nebo v Doubravce. Když viděl, že máme foťák, zvolal: Tohleto je pánové nejlepší knihovna široko daleko! A měl pravdu, stačilo se rozhlédnout: Vzorný pořádek a čistota, tisíce urovnaných knih, usměvavé knihovnice a - 4 počítače! To nás jako počítačové fandy zajímalo nejvíc (knihy si radši kupujeme domů), tak jsme požádali paní ředitelku o výklad k jejich použití. A samozřejmě jsme nejdříve začali internetem.

Hned za vchodem do místnosti je velký stůl s dvěma počítači. A ten vlevo slouží pro internet. Je nový, Pentium, a k němu tiskárna HP DeskJet 690, barevná inkoustová. Každý má možnost přijít se kdykoli na internet připojit, za 1 Kč za minutu (čas je možné si předem zamluvit). Potřebnou www stránku si můžete vytisknout za l,50 Kč za stránku A4, což se nám zdálo velice levné. Pobyt zájemce u počítače s internetem se řídí Provozním řádem, jenž stojí vedle monitoru a každý si jej musí přečíst a ctít jeho pravidla. Např. čas pro jednoho zájemce je omezen na 3 hodiny, což by snad mělo stačit. Zájemci mladší 15 let musí přijít s dospělou osobou.
Paní ředitelka pak usedla k počítači a připojení nám předvedla.

Totiž chtěla předvést, ale my už jsme věděli, že od poledne připojení v Chotěboři nejde, protože v Kolíně vypnuli proud (asi záplavy), takže jsme ji zarazili včas. Ještě nám tedy prozradila, že zatím veřejnost moc o této možnosti neví, ale ti dva tři zájemci každé odpoledne přijdou. Internet je také užitečný pro zaměstnance knihovny, neboť ti si mohou z www stránek Národní knihovny stahovat katalogizační záznamy (tzv. systém sdílené katalogizace) a ty pak využívat ve své knihovně. Pak se tedy naše pozornost obrátila k počítači vpravo, na jehož monitoru jsme si přečetli, že je v něm program pro vyhledávání z knih a časopisů v jiných knihovnách, jenž také umí knižní novinky. Zájemce si může procházet katalogy knih ve vybraných knihovnách, zjistit si potřebné údaje a pracovnice zdejší knihovny mu žádanou knihu nebo článek v časopise objednají. Skvělá věc pro všechny, co něco studují, či nad něčím bádají! Nalezené informace si opět každý může vytisknout na výše popsané tiskárně. Techničtí antitalenti se nemusejí obávat. Kdo neumí s počítačem či s tiskárnou, může požádat paní knihovnice a ty mu rády pomohou.
Pak jsme se šli podívat ke zbývajícím dvěma počítačům. Ty slouží k přímému půjčování knih. Oba jsou vybaveny čtečkami čárového kódu.

Čárovým kódem jsou opatřeny všechny čtenářské legitimace a všechny knihy. Je pak evidence čtenářů i vypůjčených knih skutečnou lahůdkou. Nic se nemusí vyplňovat ručně, přehled o knihách a čtenářích je okamžitý. Ušetřený čas mohou pracovnice knihovny věnovat přímo čtenářům a jejich problémům, mohou poradit a pomoci, a o to přece jde - počítače nás mají osvobozovat od rutinní a neproduktivní práce a dovolit nám tak věnovat se práci aktivní a tvůrčí.
Zajímali jsme se o počet knih ve zdejší knihovně. Mají zde 46 tisíc svazků! To je sousto i pro počítač, zvláště je-li to už dýchavičná 286 nebo 386, jako jsou ty zde. Dnes jsou už potřebná Pentia, jako sůl, takže nové zastupitelstvo bude mít o čem při schvalování příštího rozpočtu rozjímat a my se za zmodernizování celého vybavení přimlouváme.

Paní Stehnová (vlevo), paní Protivínská a paní ředitelka Pavlíková nám všechno ochotně předvedly a ukázaly. Bylo by jistě ještě o čem povídat, ale naše návštěva byla vymezena jen počítačům. Odcházeli jsme s dobrým pocitem, že chotěbořská Městská knihovna slouží svým čtenářům a veřejnosti dobře, na úrovni konce 20. století, že by jim to mohla leckterá firma, úřad   nebo instituce závidět. Pan knihkupec měl pravdu, o tom jsme se přesvědčili.
A vy všichni zájemci o internet, kteří si pro něj kradete čas ve svých zaměstnáních nebo stojíte fronty ve svých školách, abyste se k počítači dostali, tady máte skvělou příležitost. A vyprávíte-li svým známým, co pěkného jste na internetu našli a viděli, už vám nemusejí závidět. Stačí jim totiž říci: Zaskočte si do knihovny a uvidíte taky (mimochodem, už jste se někdy podívali na Mount Everest v přímém přenosu? - i to na internetu můžete)...