Harry je občas fujpes
(ale jenom občas)

Je všeobecně známo, že psi se dokážou na své pány zlobit tím, že s nimi nemluví. Tak například po návratu z dovolené pes okázale přehlíží rozradostnělé pány, kteří mají radost že jsou opět doma a konečně ho vidí, a dává najevo svou zlobu nad tím, že ho nechali týden s jiným člověkem. Náš pes Harry tak nečiní, je to společenský pes, a mluví s námi za všech okolností.

Jsou však situace, kdy i on se na nás rozzlobí. Svou zlobu dá najevo tím, že a) vyhrabe díru, b) zčuní se přitom jako prase.

Díry hrabal Harry už když byl malým psem. To však bylo z rozpustilosti a hrabal díry, kde ho napadlo, pod stromem, v záhoně, v trávě. Jak odrůstal, rozpustilost ho přešla a hrabal si díru, když se chtěl v létě ochladit a byla tak velká, že si do ní mohl lehnout. Tehdy si povšiml, že poté co díru vyhrabe, jeho páni okolo ní běhají, mávají legračně rukama, zlobí se a srandovně rozčilují a pěstičkami hrozí směrem k němu. To se mu moc líbilo a tak ho napadlo, že by si tímto způsobem mohl s nimi vyřizovat své psí účty

Je však otázka, kdy se má vlastně na své pány zlobit, když je společenský pes. Příčina se našla: Harry má hrozně rád návštěvy a nejraději návštěvy příbuzných svých pánů. Dokud je návštěva za plotem, výhružně štěká, aby ukázal, jaký že je dobrý bodyguard.

Návštěvu vítá Harry štěkáním, dokud není pohlazen. Paní neví, co ji čeká, až vejde.

Ale jakmile je návštěva vpuštěna za branku, Harry jí vítá. To znamená že a) obskáče ji, b) snaží se ji povalit, c) snaží se vyskočit a olíznout jí ucho, d) motá se jí pod nohama. Poté, co je návštěva usazena uvnitř domu, e) dává jí hlavu do klína, f) tahá ji za ruce a g)prolézá kolem nohou pod stolem (stůl má čtyři nohy, jedna návštěva s jedním pánem další čtyři, takže minimálně osm noh je krásná prolézačka, stůl se ovšem otřásá jak v Japonsku při zemětřesení). Málokterá návštěva projevuje nad tímto společenským chováním psa Harryho potěšení, takže při takových příležitostech je Harry hanebně odehnán a vypuštěn ven. Nad tou hanbou chvíli žalostně kvílí, ale pak si vzpomene na svou mocnou zbraň: vyhrabe díru.

Předtím se napije vody, aby měl tlamu co nejvíce mokrou a proběhne se trávníkem, jenž po dešti nebo od rosy je vlhký, aby měl co nejvíce mokré tlapy. Nutno dodat, že jinak jen velmi nerad klade tlapky do mokré trávy a zásadně běhá po dlážděných cestách a chodnících. Když je takto zamokřen, vyhrabe díru.

Díra musí být tak velká, aby si do ní mohl lehnout a zanést hlínu a písek i na jiné části svého psího těla. Zásadně ji hrabe tak, aby vyhrabávaný materiál pršel na blízkou vydlážděnou plochu, kde se v něm pak dá krásně vyválet. Je zajímavé pozorovat psa při hrabání. Popírá zásady zemské přitažlivosti, neboť stojí jen na zadních nohách. Přední nohy, ač pes je vodorovné polohy, kmitají obrovskou rychlostí nad zemí a dělají svou práci.

Následky jsou strašné. V trávníku vedle vybetonované plochy zeje díra velikosti čapího hnízda a Harry je zprasen jako čuně. Jelikož se narodil s přední polovinou těla celou jasně bílou, je kontrast mezi původním Harrym a zčuněným psem katastrofální. Tlama černá, packy černé, na břiše a zádech hlína. Tak, teď jsem se vám pomstil, řekne si Harry a spokojeně z bezpečné vzdálenosti přihlíží, jak jeho panička a pán pobíhají okolo díry a chvíli lomí rukama nad ní a chvíli nad ním.

Co teď? Byly doby, kdy byl zahnán do prádelny a nedůstojně sprchován. Pak se Harryho páni dozvěděli, že to není bezpodmínečně nutné: zdravý bobtail má mastné chlupy, tak mastné, že bláto po uschnutí samo spadne a srst je čistá, jakoby se nic nestalo, stačí ji jen vykartáčovat.

Je tedy nutno donutit Harryho, aby někde uschnul. Proto je zahnán na verandu, tam mu omyty tlapky, očesána srst a nejrychlejší cestou hnán na balkón, kde si spokojeně po provedené práci zalehne a usne. A vskutku, po hodině spánku vstane, proběhne se po šest metrů dlouhém balkoně, shora okoukne díru, jíž vyhrabal, oklepe ze sebe zbývající dva kilogramy uschlé hlíny jako by byl po koupání, a zaštěká na pány: Už jsem zase čistý, račte to svinstvo, co ze mne spadalo, uklidit.

Časem si zvykl hrabat díru v jednom místě, poblíž toho, kde rád lehává. Jeho panička vždy díru pečlivě zarovnala a snažila se mu znemožnit další hrabání položením tu dřevěného roštu, tu velkého kamene, tu betonové dlaždice. Nová díra pak vždy byla za pár dní vyhrabána hned vedle.

Ale Harryho páni přece jen přišli na to, jak mu hrabání aspoň na čas znemožnit. Až půjdete kolem nás a uvidíte, jak krátce po dešti kropíme trávník v jednom místě, nemyslete si, že jsme se zbláznili. To kropíme zahlazenou díru, protože Harry ani zanic nehrábne do hlíny, která je mokrá. To by si totiž zamazal a zamokřil tlapky, víte, a to on hrozně nerad...

Zčuněný Harry dostává při odchodu na balkon mlsek, aby se nechal vyfotit. Tlapy má sice černé, ale zespodu omyté, aby nezamazal koberec.

Černá huba a černé tlapy vyniknou na bílém pozadí. Honem na balkon, než něco umažeš!

Spokojený spánek po provedené pomstě. Kontrast mezi jasně bílou hlavou a černými tlapami je vypočítán na zlost pánům.

Už ve spánku bláto samo odpadává.

Po hodince spánku si spokojeně shora obhlíží vyhrabanou díru a čeká, až bude vykartáčován.

A nyní už víte, co je to fujpes.