městské zastupitelstvo zasedalo,
poprvé po prázdninách a předposledně před volbami

Ve středu 2. září jako obvykle na 15. hodinu bylo svoláno městské zastupitelstvo, jako obvykle do kulturního domu Junior a jako obvykle začalo později, neb se muselo čekat, až se dostaví nadpoloviční většina, to jest 11 zastupitelů. To se podařilo přesně v 15.15 h, kdy jich bylo dokonce 13, jak se můžete přesvědčit na následujícím snímku.

Pokud se nemůžete dopočítat, počítejte se mnou: Za starostovým stolem 2 (tajemník není členem zastupitelstva), v první řadě 6, v duhé řadě 4, a ten třináctý je autor snímku. To jen abyste věděli, na co dát v dalších volbách pozor - je třeba zvolit takové kandidáty, kteří tam budou chodit a ne takové, kteří přinesou jen volební hlasy voličů. Čtrnáctý zastupitel přišel později a dovršil účast na přesné dvě třetiny. Plné třetině zastupitelů už to dva měsíce před volbami nestojí za to (i když pravda několik se jich omluvilo).

Stejně jako minule, i dnes vás seznámím spíše se zajímavostmi, neboť suché usnesení bude zveřejněno v Echu.

Psali jsme v prvním čísle o záměru města prodat akcie a získat tak finanční prostředky. Starosta oznámil, že byly prodány za 1550 Kč za kus, což jedna členka zastupitelstva, akciemi se zabývající, ohodnotila výrokem, to je krásné, takže to asi byl dobrý prodej.

Četly se zápisy z jednání městské rady a zastupitelé byli jako vždy vyzýváni k vyjádření se. Když už nikdo nic k tomu neměl, dopustil se starosta obvyklé chyby a zeptal se přítomné veřejnosti, co k tomu mají (jednací řád zastupitelstva dává veřejnosti možnost vystoupit v závěrečné diskusi). Jako obvykle se našel napružený občan, který neměl nic k přečteným zápisům, ale potřeboval se vymluvit o úplně něčem jiném. Tentokrát to byl zástupce jedné místní části, který se nedal odbýt upozorněním, že nemluví k věci, a prohlásil, že bude muset odejít a dával žádost o finanční prostředky. Když mu starosta vzal slovo, nedbal nic jako politici v neděli v poledne v TV bedně, a mlel si svou dále: střechy rezatějí, cesty pustnou, teď mi říkal ředitel technických služeb, že peníze na nás nebudou, atd.,atd. Musel asi opravdu odejít, protože se najednou sebral a odešel a zasedání mohlo pokračovat.

Projednával se rozbor hospodaření v 1. pololetí. Zde bylo zástupci města sděleno, že opravy komunikací v místních částech jsou zajištěny, dodavatelé vybráni a do konce října bude hotovo. Do 10. listopadu by měla být hotova nová úprava chodníků na náměstí, samozřejmě kostky, dle přání památkové péče, jež zde má rozhodující slovo.

Dvěma prvním žadatelům o výhodnou půjčku města z Fondu rozvoje bydlení bylo vyhověno a obdrží 170 a 160 tisíc návratných peněz, oba na dokončení rodinných domků. Město má v tomto fondu 1200000Kč, což je pro letošní rok dobré. Co se nevyčerpá, může město použít pro své akce. Příští rok by měl fond mít k dispozici skoro 5 milionů, doufejme, že to přispěje k lepšímu vzhledu města.

Stavba 18 bytového domu v Březové ulici, kvůli které bylo tolik rozhořčení a dokonce petice občanů, byla stejně zrušena pro nedostatek zájemců. Není divu, za ty peníze...

Rozdávaly se peníze i věci movité. Dar 20 tisíc byl poskytnut na částečnou úhradu materiálu na opravu cesty k pláži na přehradě, ta sice patří CHS Službám, ale ti peníze nedají, jak bylo řečeno. Mimořádnou dotaci 100 tisíc dostala TJ CHS na budování sprch s teplou vodou ve sportovní hale, ale protože rada má s žádostmi TJ o dotace špatné zkušenosti, byl odhlasován návrh tyto peníze poskytnout jako zálohu na dotaci příštího roku a podmínit ji předložením rozboru hospodaření. Pochybuji, zda to bude něco platné, zatím jsme od TJ žádný kvalitní rozbor neviděli ani při minulých žádostech. Zde došlo k zábavné chvilce, když starosta s odvoláním na přítomnou vedoucí stavebního odboru sděloval, že TJ nemá na ty sprchy stavební povolení, načež přítomný tajemník TJ sdělil rozhořčeně překvapené přítomné vedoucí, že stavební povolení je, že pro něj může skočit... Protože město koupilo do obřadní síně nové kvalitní elektronické varhany, byly ty staré darovány Základní umělecké škole.

Pak se rozdělovaly byty, které město nemá. A zde se zastupitelstvo jako celek dopustilo faux-pas, když dvě žádosti dvou matek se dvěma dětmi po rušné diskusi odhlasovalo jen napůl, tedy jedna byt který není dostane a druhá byt který není nedostane, neboť jeden ze zastupitelů, který právě přišel, o ní prohlásil, že u ní lze předpokládat, že nebude platit nájemné. Připadal jsem si jako v americkém filmu ze soudní síně, chtěl jsem říci, námitka Vaše ctihodnosti, svědek pouze předpokládá, co žalovaná učiní, a soudce řekne námitka se přijímá, vyškrtněte to ze zápisu. Ale pak jsem se probudil a řekl jen, pane kolego nemůžeme nedat byt s odůvodněním, že žadatel asi nebude platit nájem. Hlasování dopadlo přesně tak, jak dopadá, když třetina zastupitelů chybí. Pět se zdrželo a devět pro nestačilo, muselo by jich být jedenáct. Druhá matka, o níž nikdo neřekl, že nebude platit nájem, byla odhlasována jedenácti pro a zdrželi se jen tři. Podle mého soudu ostuda, které by nebylo při plné přítomnosti zastupitelů.

Menší diskuse se odehrála kolem uzavření inventarizace městského muzea, která byla kdysi řediteli nařízena, aby se evidence dala konečně po sto letech bince do pořádku a zjistilo se, co tam je a co tam není. Část zastupitelů byla zaražena faktem, že chybí 15 tisíc inventárních předmětů (mezi nimi foto sovětské delegace ve strojírnách, rukávy klotové, pozdravný list k narozeninám následníka trůnu,ale i obraz malíře Průši, či starožitný nábytek) zatímco 47 tisíc předmětů je fyzicky přítomno. Měli námitky proti schválení takové inventarizace, protože se obávali, že pak už nikdo ztracené věci městu nevrátí. Policie šetřila oznámení na neznámého pachatele, což byla předem ztracená práce. Dvě války, dvě poválečná období plná zmatků a pak ještě komunistické hospodaření v zabaveném zámku, to přece není nikdo schopen vyšetřit. Po vysvětlení, že bude-li kterýkoli předmět nalezen, může i pak město žádat jeho navrácení, byla inventarizace schválena, 13 pro a 1 se zdržel. Při této příležitosti mne svrběl jazyk, abych vznesl otázku, co se stalo s komisí, která byla zjara na návrh zastupitelů z SDL schválena i přes protesty části zastupitelstva, aby prozkoumala divné hospodaření v městském muzeu. Ale protože vím, že iniciátoři této frašky neměli v úmyslu něco zkoumat a ztrácet čas tím, co není pravda, že se komise nesešla a nikdo nepřišel ani za ředitelem ani za tajemníkem MÚ, který měl pro ni připravené podklady, protože vím, že slavná komis byla iniciována z úplně jiných důvodů, byl jsem zticha, abych nezdržoval hladký průběh jednání uštěpačnými poznámkami, na něž jsou někteří alergičtí.

Po delší diskusi kolem návrhu na zakoupení Horního mlýna městem, při níž jsme se od přítomného vedoucího odboru životního prostředí dozvěděli, že my, co nejsme rození chotěbořáci, nemáme takový vztah k památce pana spisovatele Herrmanna, se ukázalo, že těsné většině, tj. jedenácti, Herrmann lhostejný není. Usnesení ukládá starostovi, aby jednal o koupi chatrče a údajně výhodného pozemku za třičtvrtě milionu, když teď holt máme ty peníze za akcie... To ještě neznamená, že to město koupí, ale stejně je to čirá naivita, myslet si, že by to mohlo být lukrativní pro podnikání města v cestovním ruchu. To si bude muset příští zastupitelstvo dobře rozmyslet. Kuriozní na tomto hlasování bylo, že by se dalo nazvat pod nátlakem, neboť starosta dospěl při počítání hlasů pro k deseti a to by nestačilo. Volal tedy polohlasně jeden zastupitel na kolegyni před ním, zvedni ruku Marie, zvedni ruku, zvedni tu ruku, a Marie ruku zvedla a bylo jedenáct pro. I tak se dělají dějiny...

Na závěr jsme zažili trochu legrace, když kolegyně, jinak jednatelka místního Sokola, jala se předčítati žádost od sokolského náčelníka. Jelikož jeden nikdy neví, jak se zastupitelstvo ve 14 lidech zachová, myslela asi příliš na kvalitu přednesu a méně na to, co čte, a požádala zastupitelstvo o dar 50 korun na zvýšené výdaje s budováním nové kanalizace v sokolovně. Jak četla zdůvodnění, zaznamenala okolo sebe šum, ale nevěděla, co se děje. Kolega Štolba, který je taky pro každou srandu, vytáhl padesátku a tichým hlasem volal, stáhni žádost, já to zaplatím. Když jsem to uviděl, vytáhl jsem ji také a jiný kolega navrhoval, že dáme každý 4 kačky a nemusí se to projednávat. Až poté, co přečetla celou žádost, se chudák dozvěděla, co vlastně řekla. Ale všechno špatné je k něčemu dobré, takže dobře naladěné zastupitelstvo odhlasovalo tento 50 tisícový dar bez problémů.

Skončilo to celé v přijatelnou hodinu, což bývá jev vyjímečný, takže jsme s několika kolegy stihli ještě plzeň Na Růžku.

V čele: tajemník MÚ, starosta a zástupce starosty.