Tak už i k nám bohužel dorazila ta podivná móda
pokřivených charakterů - grafitti

Co na to říci? Vandalství kryté pod rouškou generační vzpoury a svobody uměleckého vyjádření. Tak mi to aspoň přopadlo, když jsem sledoval v TV bedně, jak se mladý tvůrce těchto obrazů na omítkách (zvaných grafitti), neboli sprejer (obrazy tvoří sprejovými barvami a chudáci si stěžují, že je to stojí moc peněz), rozhorlil nad špatnou společností a nutností mladých se k tomu vyjádřit.

Neměl bych nic proti zkrášlování fádních betonových zdí a plotů, kterým to prospěje, když oživnou barvami. Jenže podstata činnosti sprejerů je jinde - čmárají si, kde je napadne, kde uvidí volnou plochu.

Je totiž rozdíl mezi zdí a zdí, plotem a plotem. Zeď i plot někomu patří, je to soukromý majetek a jakékoli malůvky bez svolení majitele nutno hodnotit jako vandalství a poškozování cizí věci.

Zde si mladý vandal vypotil své přání jakési Petře k svátku (skutečně ten den měla svátek)a ještě nás ohromil svou perfektní němčinou - Fur Petra k svátku. Zdalipak si všimla, že přeložit termín k svátku už nedokázal? Zdalipak ji potěšilo, že je to na zdi zimního stadionu? A že už to nepůjde smazat ani opravit? A že řada lidí, kteří na zimáku nechali kvanta odpracovaných hodin zadarmo, je naštvaná? Jestli ji tohle potěšilo, pak má stejně pokřivený charakter, jako její obdivovatel a sprejer.

Řada sprejerů, jak se dočítáme v tisku, maluje svá grafitti hlavně kvůli umístění svého tegu na oči ostatním - hle, já to byl, co to dokázal! Teg je sprejerův podpis, značka, který maluje ve všech velikostech a všude, kde ho to napadne, třeba na dvířkách plynového pilíře. Což o to, ty se dají přetřít žlutou barvou, ale omítky a podezdívky?

Nikdo mi to nevymluví ani řečmi o tzv. slušných sprejerech, kteří malují jen na fádní betonové zdi okolo otřískaných továren samé hezké obrázky lahodící oku. Dokud se sprejer nedohodne s majitelem, je to pořád lumpárna a poškození věci, která mu nepatří. Ve velkých městech už tento problém dosahuje zrůdných rozměrů - poškozovány jsou historické budovy a panoramatické výhledy na města jsou poškozeny řvavými výplody těchto chudáků s pokroucenou psychikou. Ale co může vyrůst z generace, které se roky trpí ničení dopravních značek podél silnic z diskoték (a kdyby jenom to!)?

Nám tu v Chotěboři řádil jeden, který po sobě zanechával tegy AK s vykřičníkem. To abychom všichni věděli, jaký že je to hrdina. Na snímku je podezdívka školní jídelny, obložená drahou dlažbou. Skvělé milý A.K., dokázal jsi světu, že jsi prachobyčejný pitomec. Staré rčení říká: Kde blb, tam nebezpečno. Ono to platí široce. Nejen nebezpečno pro lidi, ale nebezpečno i pro státní, městské a soukromé majetky. Že na ně kašlete? Ale tak se přece odstěhujte dále na východ či jih. V takovém Dagestánu či Afganistánu (ať mi tam prominou, že zrovna je si beru do úst) majetek není problémem, protože tam žádný není. Jenže malovat po shnilých plotech, to by zase nebylo ono, že A.K.?