A právě ten den uviděl spící zmiji. Bylo předjaří, zmije ještě spala a že byla taková odkrytá, zželelo se mu jí a zastrčil si ji za košili. Jaktože se nebál? Vždyť vám říkám, že to byl takovej přírodní muž. No a když se dost vycoural po lese, dostal chuť na pívo a už si to hasil do hotelu. Tam mraky kamarádů, všichni ho zdravili na dálku, i paní vrchní Maruška se na něj hezky smála, a tak si Honza sed hnedle u dveří k prvnímu stolu, říkalo se mu stůl smrti, protože kdo tam jednou sed, živej neodešel, teda aspoň střízlivej.

Já jsem tam seděl taky, jak jinak, takže jsem to viděl na vlastní oči. Honza vytáh zmiji na světlo boží, chodil po sále a ukazoval ji všem vlčákům. Ti se smáli, kdepak Honzo, ty šibale, na to ti neskočíme, vždyť je přece gumová.

A to byla Geova chvíle. Kdože je to Geo? Nikdo mu jinak neřekne, protože ten mládenec vyštudoval na geometra a chodil po polích kolem Prahy a vyměřoval vedení vysokého napětí tak dlouho, dokud nebyly Čechy úplně zadrátované. Místní paní spisovatelka paní Hurbanová když pak popisovala tudle příhodu ve sportovnim časopise Stadyjón, tak napsala chybu, že prej Geo se jmenuje Geo, poněvadž je stejně širokej jako vysokej, jako prej zeměkoule. A to se na ní tenkrát Geo moc zlobil, i když trochu kulatej, pravda, byl. Ale zapomněl, že taková paní spisovatelka, když chce, aby jí otiskli povídku v takovym národnim časopise, musí trochu přehánět a vymejšlet si, ne? Nehledě k tomu, že aby jí to otiskli v tom sportovnim časopise, musela to napsat jako že se to odehrálo na horách a Geo byl nějakej sportovní lyžař nebo co.

Takže já vám povim, jak to opravdu bylo. Geo, mládenec od přírody zvědavej, položil svou oblíbenou žitanku na popelník a povídá, půjč mi ji, já to zkusím, jestli je gumová. A vzal si zmiji od Honzy do pravé ruky a za vocásek a to byla chyba, ponevadž ta zmije se už na Honzovejch prsou trochu vohřála a napůl probudila, když jí tak nosil po sále. Jak visela Geovi podél ruky, tak se najednou probrala, pohnula hlavičkou a cvak - už Gea zobla, přímo do předloktí. On jí totiž nedržel s rukou vodorovně, jako Honza, kerej se vyznal, a Geo, i když chodil celý dni po polích, nebyl zas až takovej přírodní muž, a tak chytil štípanec.

Povídá Geo, klucí, vona mě štípla a Honza se smál, to nic není Geo, vona teď ještě nemá žádný jedy, a všichni vlčáci se smáli a byla sranda a všichni pokyvovali hlavou, tak přece nebyla gumová, ten Honza, to je přeci přírodní muž, nosí si zmije na břiše jakoby nic.

Zmije putovala zase za košili a píva se vypil hekťák, když najednou Geo povidá, klucí, mě ta ruka votejká. Tak jsme mu tu ruku všichni vočumovali a někdo říká, Geo, měl bys jít na pohotovost, to není žádná sranda. Načež Honza na to, počkej já skočím do recepce k telefonu a brnknu na polikliniku, ať přijedou.

Jenže ten den měla na pohotovosti službu sestřička Alenka, co Honzu dobře znala, on nenechal žádnou sestřičku na pokoji, takže když jí Honza povidá, pani, pošlete rychle někoho do hotelu, je tady Geo uštknutej zmijí, řekla jen, pane Patras, vy jste zase ale vožralej, že se nestydíte, že si takhle vymejšlíte, dyť blokujete linku, a praštila mu s telefonem.

Nezbylo tedy, že jsme se zvedli a odvedli Gea na pohotovost, už se mu trochu třásly kolena a ruka votejkala víc. Jenže to víte, v Chotěboři žádný sérum neměli, to leda tak rum, takže ho Alenka lifrovala sanitkou do Brodu Havlíčkova, kde je okresní nemocnice. I s Honzou, protože ten nějak cejtil určitou zodpovědnost, tak chtěl na Gea dohlídnout. Ale Alenka sice zavolala do Brodu, že jim tam posílá uštknutýho, podrobností se však zdržela. Takže když tam dojeli, ambulance plná lidí, co si na nedělních procházkách vymknuli kotníky a jiné věci, a vyšel fousatej pan doktor a povídá, kdepak je ten uštknutej a Geo slabým hláskem, tady přece, už ani chudák nemoh vstát ze židle.

No a pan fousatej doktor říká, člověče, kde vás touhle dobou mohla kousnout zmije, když je předjaří a ty potvory ještě spěj. V hotelu Vysočina v Chotěboři, povídá na to Geo a s doktorem to málem seklo. Když se vzpamatoval, Geo se obhajoval, tady Honza vám to potvrdí a doktor se zeptal Honzy, kde se tam ta zmije vzala, a Honza na to, měl jsem jí za košilí doktore, a vytáhnul ji a ukazoval přítomným. S doktorem to málem seklo podruhé, ale přece jen se vzpamatoval, to víte, tyhle řezníci jsou na ledacos zvyklí, Gea odvedl a dal mu sérum.

A že to bylo sérum kvalitní, Geo když ho dovezli domů, spal dva dny a dvě noci v jednom kuse a jeho kamarád Zdeněk Lišička ho tam chodil hlídat, dokuď se Geo neprobudil a nesněd celou kachnu, co mu Zdeněk upekl, na jedno posezeni.

Takle to pane vopravdu a namouduši bylo, já u toho přece byl, a pak jsem se v mlaďáku dočet, že se to stalo někde úplně jinde, ale to nebyla žádná pravda, dyť víte, že novináři si vymejšlej jak se jim hodí. Bylo to v Chotěboři!

Jo, pane, Chotěboř - to je rezervace!

Hotel Vysočina, v němž byl Geo uštknut zmijí, byl před rokem a půl uzavřen a zabaven na příkaz Krajského soudu. Od té doby chátrá, neboť stanovený správce nemůže pro různé obstrukce ze strany bývalého majitele hotel prodat zájemci.