Souhvězdí
Tradičně začneme prohlídkou souhvězdí a zajímavých vesmírných objektů. Všechny následující údaje budou uvedeny v letním středoevropském čase (LSEČ) a popis situace bude platit pro 15. července ve 2 hodiny, 15. srpna o půlnoci a 15. září v 22 hodin. V celém období nám budou jako základní orientační body pomáhat velmi jasné hvězdy tzv. letního trojúhelníku. Jedná se o Vegu, Deneb a Altair. Jedna z nich, Deneb neboli alfa Cygni, nám v daném okamžiku svítí téměř přesně nad hlavou. Je to hvězda bílé barvy, nejjasnější v souhvězdí Labutě (Cyg). Deneb je sice "až" 19. nejjasnější hvězdou na obloze, to však jenom kvůli jeho obrovské vzdálenosti. Nachází se totiž 1500 světelných roků od Slunce. V porovnání se Sluncem je ale 60 000 krát svítivější. V Labuti se nachází také nádherná barevně odlišená dvojhvězda Albireo (beta Cygni). Už v malém dalekohledu je možné rozpoznat jasnější oranžovou a slabší bílou složku. Dalším zajímavým objektem v Labuti je otevřená hvězdokupa M39, která leží východoseverovýchodně od Denebu a je pěkným objektem pro triedr. Těsně pod Albireem nalezneme dvě malá souhvězdí - Lištičku (Vul) a Šíp (Sge). V Lištičce se nalézá známá planetární mlhovina zvaná Dumbell (Činka), která je snadným objektem pro malý dalekohled.

 Na západ od Labutě nalezneme malé, ale nápadné souhvězdí Lyry a v něm 5. nejjasnější hvězdu oblohy - Vegu. Na rozdíl od Deneba je Vega poměrně blízkou hvězdou. Leží totiž ve vzdálenosti 26,5 světelného roku. V její blízkosti se nachází další zajímavá hvězda - epsilon Lyrae. Je to dvojhvězda, která je rozlišitelná pouhým okem. Použijeme-li malý dalekohled (o průměru zrcadla 10 cm), zjistíme, že každá z dvojice hvězd je sama dvojhvězdou. Máme zde tedy příklad čtyřhvězdy. Naprostým opakem k ní je pak další dvojhvězda beta Lyrae. Obě její složky obíhají kolem sebe ve velmi těsné blízkosti a dvojhvězdnost se projevuje periodickými změnami jasnosti hlavní složky. Ty jsou způsobeny zákryty jedné složky druhou. Beta je typickým představitelem jedné skupiny tzv. zákrytových proměnných hvězd. Majitelé středně velkých dalekohledů se mohou dále v Lyře pokochat krásnou planetární mlhovinou M57 nazývanou pro svůj tvar Prstencová. Planetární mlhoviny jsou pozůstatky hvězd podobných našemu Slunci, a vznikají, když hvězda na konci svého života odvrhne svoji obálku. Poslední hvězdu z letního trojúhelníku, Altair, nalezneme pod oběma výše zmíněnými. Tvoří s nimi přibližně rovnoramenný trojúhelník. Svou jasností se "vejde" do rozmezí dané oběma hvězdami. Altair je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla (Aql). Pokračujeme-li dále od Denebu přes Altair na jih, dostaneme se k malému souhvězdí Štít (Sct) a ještě níže k souhvězdí zvěrokruhu, ke Střelci (Sqr). Přes všechna zmíněná souhvězdí se táhne pás Mléčné dráhy s řadou mlhavých oblaků jako např. otevřená hvězdokupa M11 ve Štítu. Ve Střelci se nachází řada zajímavých mlhovin jako jsou M8 Laguna či M20 Trifid. Obě lze spatřit již pomocí triedru, nevýhodou je však nízká poloha nad obzorem. Dalším pěkným objektem je otevřená hvězdokupa M23, která se skládá asi ze 120 hvězd pokrývajících plochu o velikosti Měsíce a která je také pěkně pozorovatelná v triedru. Vrátíme se zpět k Labuti. Vydáme-li se na jih od Deneba, narazíme na malé ale dosti nápadné souhvězdíčko pojmenované Delfín (Del). Máme-li alespoň triedr, můžeme se zde podívat na krásnou dvojhvězdu gamma Delphinis. Na jihovýchod od Delfína přejdeme před nevýrazné a malé souhvězdí Koníčka (Equ) k dalším dvěma zvířetníkovým souhvězdím. Jsou to Kozoroh (Cap) a Vodnář (Aqr). Ve Vodnáři se můžeme pokusit pozorovat pomocí triedru kulovou hvězdokupu M2. Pod Vodnářem, těsně nad obzorem nalezneme souhvězdí Jižní Ryba (Psa) s velmi jasnou hvězdou Fomalhaut. Ta je jasnější než Deneb, ale nevystoupí více než 10 stupňů nad obzor. Souhvězdí dále na východ od Labutě si necháme na další setkání.

Planety
Viditelnost planet se tohoto dlouhého období mění. V červenci jsou po celou noc viditelné slabší planety Uran a Neptun. K jejich vyhledání použijeme triedr a mapku, kterou nalezneme např. v Hvězdářské ročence. Jupiter vévodí obloze celou noc kromě večera, Venuše pak ranní obloze. Ke konci měsíce se nad VSV obzorem objevuje Mars. Saturn je viditelný ve druhé polovině noci. V srpnu je situace podobná, pouze Mars se přesouvá na ranní oblohu a Neptun k ránu zapadá. Na přelomu srpna a září se můžeme pokusit zahlédnout Merkur, který se bude nacházet nad východoseverovýchodním obzorem. Naopak Venuše se nám pomalu začíná ztrácet v záři Slunce. V září máme poslední šanci na její pozorování. Mars zůstává na ranní obloze, Jupiter je viditelný už celou noc, Saturn také kromě večera. V první polovině noci jsou nad obzorem i Uran a Neptun.

Úkazy
Měsíc se na své pouti oblohou opět několikrát přiblíží k planetám a jasným hvězdám. Těsná budou zejména jeho setkání s Jupiterem 14. července ve 20 hodin, 12. srpna v jednu hodinu a 7. září v sedm ráno. O něco vzdálenější setkání s Měsícem čekají i Saturn a Mars. Ta se Saturnem nastanou 17. července v 7 hodin, 13. srpna ve 14 hodin a 9. září v 19 hodin, s Marsem pak 22. července ve 4 hodiny, 19. srpna ve 23 hodin a 17. září v 16 hodin. Z konjunkcí s hvězdami je velmi těsná ta s Aldebaranem, ke které dojde 16. srpna.

Meteorické roje
Léto je poměrně příznivým obdobím pro sledování meteorických rojů. Během července se Země setkává s řadou slabších rojů, takže šance na spatření nějakého meteoru je stále. Dobré podmínky budou mít roje Pegasidy (max. 10. 7.) a Lacertidy (31. 7.) a pak na přelomu srpna a září alfa-Aurigidy. Tradičně ale nejsledovanějším rojem léta jsou Perseidy s maximem 12. srpna ve večerních hodinách a předpokládanou frekvencí 100 meteorů za hodiny. Letos mají Perseidy průměrné pozorovací podmínky, protože Měsíc je před poslední čtvrtí a začne rušit zhruba kolem půlnoci.

Měsíc
A na závěr ještě fáze Měsíce - v první čtvrti bude Měsíc 1.7., 31. 7., 30. 8. a 28. 9., v úplňku 9. 7., 8. 8. a 6. 9., v poslední čtvrti 16. 7., 14. 8. a 13. 9. a v novu 23. 7., 22. 8. a 20. 9. Během léta nás čekají dvě polostínová zatmění Měsíce, avšak při prvním z nich (8. srpna) bude zakryto pouze 12% kotouče a to druhé (6. září) proběhne celé pod obzorem. Přesto uvedeme pár informací o prvním z nich. Zatmění začne ve 3:37 hod., největší fáze nastane ve 4:25 hod. a konec v 5:13 hod. Měsíc tento den zapadá v 5:54 hod. V případě, že se budete 22. srpna nacházet na Sumatře, Borneu či Nové Guinei, máte možnost sledovat prstencové zatmění Slunce, které na těchto místech v daný den proběhne.

V případě Vašeho zájmu o astronomii si Vás dovoluji pozvat na některou z řady astronomických přednášek, které se uskuteční během celostátního setkání fanoušků sci-fi Parcon '98 v Chotěboři od 3. do 6. července.

Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65  Ondřejov