Noční obloha v listopadu

Pavel Koten

 
(mapka je zcela dole) 

Archiv starších článků Noční obloha


Vítám vás u tentokrát už listopadového vydání této rubriky a ostatně jako vždy, i tentokrát vám přeji řadu krásných zážitků pod noční oblohou. I když listopad nepatří mezi měsíce příliš nakloněné našim záměrům, věřme, že se několika jasných nocí dočkáme a budeme se moci podívat, co nám příroda v tomto měsíci na obloze připravila. A není toho málo. Noci se nám stále výrazně prodlužují, během listopadu to bude o 82 minut. Prvního listopadu Slunce vychází v 6:49 SEČ (všechny časové údaje budou ve středoevropském čase) a zapadá v 16:38, posledního listopadu vychází až v 7:35 a zapadá už v 16:02, noc trvá už více než 15,5 hodiny.

Souhvězdí noční oblohy
Jak už se stalo zvykem, i tentokrát nám při pozorování souhvězdí pomůže přiložená mapka. Tato dnešní nám ukazuje situaci při pohledu k jihu a platí pro 1. listopadu 22 hodin, 15. listopadu 21 hodin a 30. listopadu 20 hodin. Jelikož je tma dříve než tomu bylo v předchozím měsíci, pozorovat můžeme začít dříve. Znamená to ale také, že uvidíme v podstatě stejná souhvězdí jako v říjnu. Takže přímo nad jihem vidíme souhvězdí létajícího koně
Pegase (Peg), spolu s ním další hrdiny známé řecké báje jako je princezna Andromeda (And), princ Perseus (Per), královna Kasiopeja (Cas), král Kefeus (Cep) a obluda Kraken, na obloze ovšem ne přiliš štastně jako Velryba (Cet). Na západ od Pegase jsou stále ještě viditelná letní souhvězdí, která jsme poznali v předchozích měsících, jako velmi výrazná Lyra (Lyr) s nejjasnější hvězdou severní oblohy Vegou, rozsáhlá Labuť (Cyg), Orel (Aql), či malá, ale nápadná souhvězdí Delfína (Del) a Šípu (Sge). Jestliže nám bude přát počasí a budeme se nacházet někde mimo rušivý vliv městského osvětlení, zcela jistě nepřehlédneme Mléčnou dráhu, což je ve skutečnosti jedno ze spirálních ramen naší vlastní Galaxie, které je tvořeno obrovským množstvím hvězd. Mléčná dráha se táhne od Labutě přes Kasiopeju k Perseovi a můžeme v ní sledovat mnoho hvězdokup, řada jich je třeba právě v Kasiopeji, ale také řadu temných oblastí, které ji dělí na několik ramen. Tyto temné oblasti jsou prachová oblaka, která nám zastínila světlo vzdálených hvězd a právě díky tomu jsou na obloze tak nápadná. Od jihu směrem k severovýchodu stoupá ekliptika, pomyslná čára představující dráhu Slunce na obloze během roku. Tato čára prochází na podzim přes souhvězdí Kozoroha (Cap), Vodnáře (Aqr), Ryb (Psc) a Berana (Ari). V blízkosti ekliptiky se také pohybují všechny planety Sluneční soustavy a také Měsíc. Ale o těch víc v další části našeho povídání.

Viditelnost planet
S planetami jsme na tom zhruba stejně jako předchozí měsíc. Večer se na obloze můžeme obdivovat zejména jasnému
Jupiterovi, který září v souhvězdí Ryb a o něco slabšímu Saturnu, kterého nalezneme v Beranovi. Obě planety jsou pozorovatelné po celou noc, kromě jitra. Na spatření Jupiterových měsíčků Io, Kalisto, Europa a Ganymed stačí již triedr, pomocí kterého je možné pozorovat pohyb měsíčků a jejich zákryty a zatmění s planetou. S malým dalekohledem si pak můžeme všimnout oblačných pásů na kotoučku planety, případně se pokusit identifikovat legendární Velkou rudou skvrnu, což je obrovský vír v atmosféře planety, pozorovaný už několik století. Též u Saturnu je možné s malým dalekohledem sledovat pásovou strukturu oblačnosti, která však není tak výrazná jako u Jupitera a navíc u Saturnu budí pozornost zejména jeho prstence, je možné sledovat i mezeru mezi dvěma nejjasnějšími, tzv. Cassiniho dělení a také dva nejjasnější měsíčky, Titan a Rheu. Ve večerních hodinách je možno nízko nad jihozápadním obzorem vidět Mars, jehož nejlepší období viditelnosti je však už bohužel za námi. Planeta se nachází v souhvězdí Střelce, od 25. listopadu pak v souhvězdí Kozoroha. Podobně nepříznívé podmínky platí pro Uran a Neptun a tak se raději podívejme ráno na jinou dominantu oblohy, kterou je planeta Venuše. Ta v současné době velmi dobře plní roli Jitřenky. Během listopadu se nachází v souhvězdí Panny a vychází již hodinu před začátkem astronomického soumraku.

Úkazy
O řadu úkazů se nám opět postará
Měsíc, který se pohybuje velmi rychle po obloze. Už 2. listopadu se v časných ranních hodinách velmi přiblíží k jasné hvězdě Regulus a o dva dny později pak k Venuši, aby se našim zrakům skryl kolem 8. 11. kdy se nachází v novu. O pět dní později, tedy 13. 11. v 18 hodin večer bude asi 2 stupně severně od Marsu, 14. a 15. proběhne těsně kolem Neptunu a Uranu, mimo naše území bude pozorovatelný i zákryt obou planet a 16. listopadu jej nalezneme v první čtvrti. O půlnoci 21. 11. se bude Měsíc nacházet 4,3 stupně jižně od Jupitera a 22. 11. ve 3 ráno 3 stupně jižně od Saturna. O den později jej čeká úplněk a zároveň blízké setkání s jasnou hvězdou Aldebaran, které nastane tentýž den ve 22 hodin a při kterém bude Aldebaran méně než 1 stupeň jižně. Zajímavé může být ještě přiblížení Venuše k jasné hvězdě Spice, které nastane v okolí 29. listopadu. A na poslední den listopadu připadne poslední čtvrť Měsíce.

Meteorické roje
Tentokrát jsem je nezařadil mezi úkazy proto, abych se mohl více věnovat jednomu z nich, přesněji řečeno meteorickému roji
Leonidy. Název Leonidy není ani po řeckém králi Leonidasi, který statečně bojoval u Thermopyl, naštěstí ani po Leonidu Brežněvovi, ale od souhvězdí Lva (Leo), ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Mateřskou kometou tohoto roje je kometa Temple-Tuttle, která se ke Slunci a tím i k Zemi přiblíží jednou za 33 let. A právě s touto periodou se občas vyskytují silné meteorické deště. K takovým došlo v letech 1833, 1866 a 1966, kdy mohly pozorovatelé na určitých místech na Zemi pozorovat po dobu několika hodin tisíce až statisíce meteorů za hodinu. K těmto jevům docházelo vždy krátce po průchodu komety perihelem (bodem na dráze, který je nejbližší Slunci). A jelikož k poslednímu průchodu došlo právě v loňském roce, je velká pravděpodobnost, že bychom letos mohli sledovat podobné představení. Ikdyž to zřejmě nebudou staticíce meteorů za hodinu, přesto se může jednat o nezapomenutelný zážitek. Kromě toho, nejlepší pozorovací podmínky budou v Evropě, kde bude zrovna noc, navíc Měsíc zapadá brzo, takže pokud bude jasno (což je asi největší problém), nezapomeňte se 18. listopadu v časných ranních hodinách podívat na oblohu. Možná uvidíte skutečně grandiózní představení. Předpovědi hovoří až o desítkách meteorů za minutu!

S přáním jasné oblohy, alespoň v noci ze 17. na 18. listopadu se s vámi loučí a na shledání v dalším díle se těší

Mgr. Pavel Koten
Astronomický ústav AVČR
Ondřejov

 

 99-11.jpg (57682 bytes)