Noční obloha v létě 2000

(mapka je zcela dole)

Po měsícní přestávce způsobené nestihnutím redakční uzávěrky se opět setkáváme u povídání o noční obloze. To dnešní bude zahrnovat hned tři následující měsíce - červenec, srpen a září. Pokryjeme tedy celé léto.

To začalo letním slunovratem 21. června ve 2 hodiny a 48 minut SEČ vstupem Slunce do znamení Raka a skončí podzimní rovnodenností 22. září v 18 hodin a 27 minut SEČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Noci se postupně prodlužují - na počátku července uplyne mezi západem a východem Slunce pouhých necelých 8 hodin, kdežto na konci září to je už o malinko více než 12 hodin.

Souhvězdí noční oblohy

Tradičně začneme prohlídkou souhvězdí a zajímavých vesmírných objektů. Všechny následující údaje budou uvedeny v letním středoevropském čase (LSEČ) a popis situace bude platit pro 15. července ve 2 hodiny, 15. srpna o půlnoci a 15. září v 22 hodin.

V celém období nám budou jako základní orientační body pomáhat velmi jasné hvězdy tzv. letního trojúhelníku. Jedná se o Vegu, Deneb a Altair. Jejich polohu na obloze nám ukazuje také výřez z mapky oblohy.

Jedna z těchto hvězd, Deneb, nám v daném okamžiku svítí téměř přesně nad hlavou. Je to hvězda bílé barvy, nejjasnější v souhvězdí Labutě (Cyg). Deneb je sice "až" 19. nejjasnější hvězdou na obloze, to však jenom kvůli jeho obrovské vzdálenosti. Nachází se totiž 1500 světelných roků od Slunce. V porovnání se Sluncem je ale 60 000 krát svítivější. V Labuti se nachází také nádherná barevně odlišená dvojhvězda Albireo (beta Cygni). Už v malém dalekohledu je možné rozpoznat jasnější oranžovou a slabší bílou složku. Těsně pod Albireem nalezneme dvě malá souhvězdí - Lištičku (Vul) a Šíp (Sge). V Lištičce se nalézá známá planetární mlhovina zvaná Dumbell (Činka), která je snadným objektem pro malý dalekohled.

Na západ od Labutě nalezneme malé, ale nápadné souhvězdí Lyry a v něm 5. nejjasnější hvězdu oblohy - Vegu. Na rozdíl od Deneba je Vega poměrně blízkou hvězdou. Leží totiž ve vzdálenosti 26,5 světelného roku. V její blízkosti se nachází další zajímavá hvězda - epsilon Lyrae. Je to dvojhvězda, která je rozlišitelná pouhým okem. Použijeme-li malý dalekohled (o průměru zrcadla 10 cm), zjistíme, že každá z dvojice hvězd je sama dvojhvězdou. Máme zde tedy příklad čtyřhvězdy. Naprostým opakem k ní je pak další dvojhvězda beta Lyrae. Obě její složky obíhají kolem sebe ve velmi těsné blízkosti a dvojhvězdnost se projevuje periodickými změnami jasnosti hlavní složky. Ty jsou způsobeny zákryty jedné složky druhou. Beta je typickým představitelem jedné skupiny tzv. zákrytových proměnných hvězd. Majitelé středně velkých dalekohledů se mohou dále v Lyře pokochat krásnou planetární mlhovinou M57 nazývanou pro svůj tvar Prstencová. Planetární mlhoviny jsou pozůstatky hvězd podobných našemu Slunci, a vznikají, když hvězda na konci svého života odvrhne svoji obálku.

Poslední hvězdu z letního trojúhelníku, Altair, nalezneme pod oběma výše zmíněnými. Tvoří s nimi přibližně rovnoramenný trojúhelník. Svou jasností se "vejde" do rozmezí dané oběma hvězdami. Altair je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla (Aql). Pokračujeme-li dále od Denebu přes Altair na jih, dostaneme se k malému souhvězdí Štít (Sct) a ještě níže k souhvězdí zvěrokruhu, ke Střelci (Sqr). Přes všechna zmíněná souhvězdí se táhne pás Mléčné dráhy s řadou mlhavých oblaků jako např. otevřená hvězdokupa M11 ve Štítu. Ve Střelci se nachází řada zajímavých mlhovin jako jsou Laguna či Trifid. Obě lze spatřit již pomocí triedru, nevýhodou je však nízká poloha nad obzorem. Vrátíme se zpět k Labuti. Vydáme-li se na jih od Deneba, narazíme na malé ale dosti nápadné souhvězdíčko pojmenované Delfín (Del). Máme-li alespoň triedr, můžeme se zde podívat na krásnou dvojhvězdu gamma Delphinis. Na jihovýchod od Delfína přejdeme před nevýrazné a malé souhvězdí Koníčka (Equ) k dalším dvěma zvířetníkovým souhvězdím. Jsou to Kozoroh (Cap) a Vodnář (Aqr). Pod Vodnářem, těsně nad obzorem nalezneme souhvězdí Jižní Ryba (Psa) s velmi jasnou hvězdou Fomalhaut. Ta je jasnější než Deneb, ale nevystoupí více než 10 stupňů nad obzor. Souhvězdí dále na východ od Labutě si necháme na další setkání.

Planety, Měsíc, úkazy

Viditelnost planet
Viditelnost planet se tohoto dlouhého období mění. A nutno říci, že k lepšímu. Na začátku července jsou pouhým okem pozorovatelné pouze dvě planety, Jupiter a Saturn zářící na ranní obloze. Obě se nacházejí blízko sebe v souhvězdí Býka. Viditelné jsou ještě Uran a Neptun, též nepříliš daleko od sebe v souhvězdí Vodnáře, ale na jejich nalezení je nutné mít mapku a triedr. Koncem července a začátkem srpna je možné se pokusit zahlédnout Merkur, který se většinu roku skrývá v těsné blízkosti Slunce a jen několikrát za rok se od něj trochu vzdálí. Tentokrát bude viditelný ráno těsně před východem Slunce nad severovýchodním obzorem. Během srpna se zlepšuje viditelnost Jupitera a Saturna, protože vycházejí nad obzor stále dřív, tento měsíc jsou viditelné ve druhé polovině noci. Od půlky srpna se k nimu přidá ještě Mars, který bude svítit ráno nad východem. A v září bude ještě o něco lépe. Jupiter a Saturn budou viditelné celou noc kromě večera, Mars na ranní obloze, koncem září se přidá Venuše, kterou bude možno spatřit nízko nad západem večer. Uran a Neptun se během léta přesunou na první polovinu noci.

Úkazy na obloze
Měsíc se na své pouti oblohou opět několikrát přiblíží k planetám a jasným hvězdám. Těsná budou zejména jeho setkání se Saturnem a Jupiterem, která budou následovat těsně po sobě 26. července, 22. resp. 23. srpna a 19. září. Obě planety se navíc budou pohybovat v blízkosti pěkné otevřené hvězdokupy Plejády. Zajímavé může být velmi těsné přiblížení Měsíce k Merkuru 29. července, mimo naše území dojde dokonce k zákrytu planety. Dva dny předtím proklouzne Měsíc v blízkosti jasné hvězdy Aldebaran v Býku.

Tradičním vrcholem léta bývá maximu meteorické roje Perseidy, které letos nastane 12. srpna ráno. Obvyklá četnost meteorů číní zhruba 100 ks/hod., ale letos bude činnost roje silně rušena Měsícem těsně před úplňkem. Přesto je šance zahlédnout alespoň ty nejjasnější meteory.

Ke konci srpna je možné pozorovat seskupení Saturna, Jupitera, Aldebarana a Plejád. Měsíc mine Mars 28. srpna, též velmi těsně a opět dojde k zákrytu planety mimo naše území. Konečně v září nás čeká například přiblížení Marsu k jasné hvězdě Regulus kolem 16., konjunkce Měsíce též s Regulem 25. a ve stejný den se Měsíc přiblíží i k Marsu. Dále si povíme kdy nastanou které fáze Měsíce. V novu bude Měsíc 1.7., 31.7., 29.8. a 27.9., v první čtvrti 8.7., 7.8. a 5.9., v úplňku 16.7., 15.8. a 13.9. a v poslední čtvrti 24.7., 22. 8. a 21.9.

Během léta nás čekají též dvě zatmění, obě však nebudou od nás pozorovatelná. Nejdříve nastane částečné zatmění Slunce 1. července ve 20 hodin. Kdo by jej chtěl spatřit, musel by cestovat do jihovýchodní části Tichého oceánu či jižní Ameriky, zejména Patagonie. Druhé částečné zatmění Slunce se odehraje 31. července v 3 hodiny a tentokrát jej bude možno pozorovat ze severních polární oblastí - na severu Sibiře, na Čukotce, Aljašce, západního pobřeží Kanady atd.

A to je pro dnešek všechno, přeji Vám pěkné prožití léta.

Pavel Koten
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov