 |
|  | |
| |||
založeno | |||
|
| | |
| |||
založeno | |||
|
To, že v Chotěboři pod kapličkou sv. Anny je sjezdovka, ví doufejme každý Chotěbořák. Už méně lidí však ví, že celý areál sice postupně poněkud zastarává, ale že je plně provozuschopný. Ještě méně lidí jej pak využívá. Zdá se mi velká škoda nevyužívat potenciálu, který v Chotěboři máme a nechat areál chátrat. Na první pohled se zdá tento trend logický – chotěbořská sjezdovka se dnes už nevyrovná areálům dostupným v Hlinsku, Svratce či např. v Novém Městě na Moravě. Nemuselo by tomu však být napořád… Přiložené fotky dokazují, že zastaralá sněžná děla, která na svaté Anně jsou, jsou funkční a dokáží vyrábět umělý sníh. Slovo “zastaralá” je skutečně na místě. Pokud jsou příhodné podmínky, mají děla asi třetinovou výkonnost oproti sněžným dělům v jiných areálech nejen v Krkonoších, Orlických horách apod., ale i na Vysočině. Samotný vlek je pomalý a hlavně nepraktický – kotvičky musí mít lyžaři uvázané v pase a při každém nasedání na vlek je znovu odvazovat. Co se týče sjezdovky – její délka rovněž není příliš závratná a úprava pouhými lidskými silami je už po několika dnech lyžování znát. Časové jízdenky, provozní doba a další vybavení (nevyhovující toalety, chybějící občerstvení, chybějící servis i dobrá prodejna lyžařského vybavení ve městě) jsou pak dalšími skutečnostmi, které svaté Anně ubírají na atraktivnosti. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ale se vším se dá něco dělat. Pokud jde o zasněžování, existují dvě možnosti. Tou první je nákup sněžného děla, které pracuje na základě nové technologie (umožňující vyrábět technický sníh už např. od 2 stupňů pod nulou – namísto stávajících šesti). Druhou možností je pak více lidí ochotných asistovat při zasněžování i dalších přípravných činnostech – pouze za malou odměnu (jediné, co zatím může lyžařský oddíl nabídnout, je sezónní permanentka zdarma - pokud se však daří, může sezóna trvat třeba i tři měsíce). Stejné dvě možnosti řešení mají i další vyjmenované nedostatky – buď budou peníze a inovace areálu se zaplatí, nebo budou lidé, kteří vše odpracují. Ideální řešení je samozřejmě kombinace obou. Připraven je záměr projektu rozšíření areálu. Jeho finanční náročnost odhadla městská rada na čtyři miliony korun včetně úpravy příjezdové komunikace. Pro město Chotěboř je to určitě velmi vysoká částka. Za určitých okolností se však za tyto peníze dá získat mnohem více, než s čím je v předběžném projektu počítáno. Vyžaduje to však určitou náklonnost občanů i podnikatelů. První fází rozšíření je jistě výměna stávajícího háčkového vleku za rychlejší a pohodlnější pomu. Lyžařský oddíl uvažuje pouze o nákupu unašečů, vše ostatní by ve strojírenském městě neměl být problém vyrobit levněji. Tento vlek by měl být minimálně o 25 metrů delší než je tomu dnes. Lyžaři by pak nemuseli pod sjezdovkou prudce brzdit a objíždět dolní stanici vleku, ale pohodlně by dojeli téměř po rovině. Problém zde způsobuje Chráněná krajinná oblast Železné hory, která nejprve povolila a vzápětí zakázala pokácení náletových dřevin ve škarpě podél cesty na Slavíkovu louku. Délka sjezdovky by se mohla prodloužit ještě o dalších 30 metrů, pokud by pan hrabě Dobrzenský svolil s umístěním části vleku na jeho pozemek – sjezdovka by pak pokračovala ještě pod již zmíněnou cestou. V těchto místech je sice už poměrně malá nadmořská výška, ale při výšce sněhu, která dovoluje provoz sjezdovky, je tento rozdíl zanedbatelný. Navíc při takovém rozšíření bychom již museli první etapu spojit s druhou – modernizace technického zasněžování. Do jisté míry je s ní svázán i nákup techniky na úpravu svahu – v Chotěboři by zcela stačil sněžný skútr, který by mohl být využíván i pro úpravu tras pro běžkaře. Svatoannenský areál je umístěn v poměrně příhodném místě. Jak v létě, tak i v zimě tudy proudí řada lidí na procházky i za sportem. O víkendech a svátcích by zde jistě každého potěšilo občerstvení – prostory lyžařské chaty “Nataša” se k tomu přímo nabízí. Existují však i věci, které ve srovnání s předchozími téměř nic nestojí. Již dávno mohl být v pláncích města Chotěboře lyžařský vlek naznačen, již několikrát o něm mohla být zmínka v publikacích o Chotěboři. Orientační tabule s šipkou k lyžařskému vleku se nachází až v jeho těsné blízkosti – jistě by nebylo od věci umístit ji také někde na hlavních silnicích. Poněkud samostatnou kapitolou pak je od ledna nově zřízený “Skibus. Jezdí z Pardubic přes Chrudim na Vysočinu. Ale pouze do Hlinska a Svratky. Aby to chotěbořským občanům nebylo líto, tak dvakrát do týdne jede i z Chotěboře do Hlinska. To je pro svatoannenský areál velká rána. Nejen že tento autobus mohl jet z Pardubic do Chotěboře a teprve potom dále na Vysočinu, ale snadno se také může stát, že z Chotěboře odveze téměř poslední lyžaře – děti. Jistě stojí za zvážení domluva s provozovatelem autobusu o změně trasy pro příští rok. Jen pro orientaci uvedu, že na Fajtově kopci u Velkého Meziřící investovali do rozšíření vleku v letošním roce přes 3 miliony korun, podobnou částku stála i inovace areálu v Lukách nad Jihlavou. Několik milionů investovali v minulém roce i do sjezdovky ve Svratce. V Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem vznikl během let 2001 – 2003 úplně nový areál s 500 metrů dlouhou sjezdovkou, dvoumístným kotvovým vlekem a rozhlednou s restaurací. V Novém Městě na Moravě se letos soustředili “pouze” na inovaci dvoukilometrového úseku závodních běžeckých tratí. Je však třeba podotknout i to, že chotěbořský areál má pro rozšíření mnohem lepší startovací pozici, než měly třeba sjezdovky v Hlinsku nebo ve Svratce. Tam byly rozvody vody pro zasněžování nebo osvětlení dělány úplně od nuly. V Chotěboři už jsou jak vodní nádrže, tak i celkem rozumné osvětlení. Na rozdíl od Chotěboře však mají tyto areály podporu nejen města, ale i značného množství místních podnikatelů.
Obracíme se proto na všechny čtenáře i jejich více či méně známé, kterým není lhostejný osud lyžování v Chotěboři. Přivítáme jakoukoliv pomoc. Firmám nabízíme reklamu v prostorách areálu, jednotlivcům permanentky, podnikatelům prostor k podnikání (občerstvení, servis apod.). Hledáme však i takové lidi, kteří jsou ochotni náš areál jakkoliv propagovat, vyvolávat tlak na příslušné orgány (Chráněná krajinná oblast, Rada města, Connex aj.) nebo alespoň občas pomoci např. při sekání trávy apod. Věříme totiž, že každá viditelná snaha je vždy odměněna úspěchem. Všem, kteří nám doposud poskytli sebemenší příspěvek, děkujeme. Jsou to především firmy Feroplast, Pali a p. Huslík. |
Richard Macků, http://snih.chotebor.info |
