3. Co vlastně v rozpočtu zůstalo. Neziskové organizace se mohou těšit na 925 tisíc korun, což je víc než dvojnásobek příspěvku z roku 2002. Když nejsou peníze na investice, chceme, aby Chotěboř alespoň společensky a kulturně žila. Přesto jsme nevyhověli všem a požadavky byly pokráceny o 250 tisíc. Například požadovaný příspěvek na opravu kostela byl zkrácen ze 160 na 75 tisíc. Kromě toho dostanou fotbalisté a hokejisté ještě své smluvně zajištěné příspěvky na provoz sportovišť ve výši 290 a 450 tisíc. Například Havlíčkův Brod však dotuje neziskové organizace 9 miliony korun, tedy v přepočtu na obyvatele dvojnásobně. Je připravena realizace první etapy průmyslové zóny za 844 tisíc včetně projektové dokumentace. Celá průmyslová zóna o velikosti necelých 5 ha však bude stát i s poplatky za odnětí z lesního půdního fondu a s vykácením lesa kolem 9 milionů, z toho by 6,2 milionu mohla zaplatit EU z programu Phare 2003. Na spolufinancování bude nutný úvěr, větší část vložených prostředků se ale zase vrátí prodejem zainvestovaných pozemků a zvýšením daňových příjmů města z podnikatelské činnosti a na daních z nemovitostí. Na chodníky a komunikace zbyly opět pouhé 2 milióny, to je pouhá jedna setina částky, která by byla potřeba na celé město. Podle smlouvy o státní dotaci musíme letos udělat komunikaci U Svaté Trojice, chceme pokračovat v opravách chodníků v centru města a v součinnosti s krajem budeme připravovat rozsáhlou rekonstrukci ulice Havlíčkova. Alespoň projekčně chceme řešit i ulici Hromádky z Jistebnice a doufáme, že zahájíme i realizaci. Opatření, která vyplývají ještě z kolaudačního rozhodnutí, revize a řešení některých havarijních stavů na zimním stadionu si vyžádají 1 milion korun. 3,6 milionu nás bude opět stát splátka úvěru na výkup pozemků za jatkami. Zhruba 700 tisíc je připraveno na investice do tepelného hospodářství. Zvažujeme však vybudování topného kanálu do ZŠ Smetanova, které by znamenalo další 2 miliony úvěru, protože v rozpočtu ani na tuto investici nezbylo. Náš letošní podíl na rekultivaci skládky Lapíkov bude 3,1 milionu a dalších téměř 5 milionů musíme investovat do přebudování areálu po Uhelných skladech, kde vzniká zázemí pro Technickou a lesní správu a také sběrný dvůr na nebezpečný odpad. 1,3 milionu je vyčleněno na aktualizaci územního plánu. Pro zlepšení propagace kulturních akcí chceme připravit nové plakátovací plochy, reklamní tabule a také uvítací tabule na příjezdu do města. V kině budou rekonstruovány toalety včetně bezbariérového přístupu a projekčně se bude řešit i rekonstrukce jeviště a zázemí pro účinkující, aby zde bylo možno pořádat kvalitní koncerty a divadelní představení. Investice do kultury a propagace se blíží k 1 milionu. Zbytek investic tvoří už jen něco málo drobných oprav a projektová dokumentace, na kterou je celkem vyčleněno jeden a tři čtvrtě milionu korun. Veškerý objem investic v rozpočtu města činí pouhých 24 milionů korun, v tom však jsou i některé pozastávky z minulého roku. Kdybychom měli alespoň průměrný rozpočet podle tabulky měst, mohli bychom proinvestovat dalších 34 milionů, to je dohromady 58 a pokryli bychom téměř všechny akutní požadavky! Roční objem investic se v rozpočtu města pohybuje dlouhodobě kolem 25 milionů a to je opravdu málo. Nezbývá už ani na akutní údržbu a opravy, slovo rezerva se v rozpočtu prakticky nevyskytuje a o nových stavbách či významných investicích si můžeme nechat jenom zdát. Zbývajících 100 milionů ročně totiž stojí běžný provoz města bez údržby a oprav. 64 milionů stojí úklid a údržba města, městská policie, hasiči, dotace spolkům, sportovcům a neziskovkám, kultura, kino, knihovna, muzeum, zdravotnictví, školství, Echo, zeleň, dopravní obslužnost, jesle, stacionář, pečovatelská služba, SPOZ, krizové řízení, skládka, odpadové hospodářství, atd. Samotný provoz městského úřadu, včetně výkonu rozšířené působnosti a platů pečovatelek, přijde na 36 milionů, ale z toho nám stát většinu dotuje, na přesném vyčíslení skutečnosti loňského roku pracujeme. V tom je jak výkon samosprávy, tak výkon pravomocí bývalého okresního úřadu pro 31 obcí. Nutno podotknout, že povinností ve výkonu státní správy měsíc co měsíc přibývá, prakticky s každým nově přijatým zákonem, ale v porovnání s jinými městy zajišťujeme státní správu poměrně levně. 4. Jak rozpočet města zlepšit. Ze srovnání rozpočtů měst obdobné velikosti jasně vyplývá, že chyba není ve výdajové, ale v příjmové části rozpočtu. Přesto se snažíme hledat úspory a rezervy, i když přijatá opatření nemusí být vždy populární. Například jsme ušetřili několik set tisíc za úklid sněhu, ale v některých ulicích byla občas situace na hranicích únosnosti. Předpokládáme však, že provoz nové obchodní společnosti, která nahradila Technické služby, musí být o 1,2 milionu levnější. Proto také budeme nahrazovat 150 svítidel veřejného osvětlení za úspornější typy a dokonce jsme uvažovali o tom, že mimo hlavní ulice budeme po část noci osvětlení vypínat úplně. Podařilo se nám převést LSPP pod soukromý subjekt, čímž také ušetříme několik set tisíc, ale za cenu, že ordinační doba je o dvě hodiny kratší. Od 1.dubna by měl Fokus Vysočina převzít stacionář, nadále pracujeme i na privatizaci plicního střediska, rádi bychom pronajali provoz kina a zahájili jsme jednání s Charitou o provozování pečovatelské služby, protože bychom tím získali 50% státní dotaci. Rozhodli jsme se objednat personální a ekonomický audit města, abychom našli i další úspory. Mnohem větší možnosti jsou ale na straně příjmů. Různá města mají různé výhody, Chotěboř má tu smůlu, že se jí nic z toho netýká. Nejsou tu velké firmy, nekvete tu turistika, nejsou zde lázně ani atraktivní památky první kategorie, nemáme svého rodáka – poslance či ministra, neležíme u dálnice, nikdo tu nepostavil vodní ráj či jiné zábavní centrum za stamiliony korun, nemáme velké lesy ani jiné majetky. Poblíž se nenachází ani žádné velké průmyslové město, pro které bychom mohli vytvářeti klidné venkovské zázemí. Byli jsme nuceni novelizovat vyhlášky a na začátku roku zvýšit místní poplatky, např. ze psů, za svoz odpadu, za zábor veřejného prostranství atd. Městská policie se aktivně snaží vybrat co nejvíce pokut a přispívá tak k většímu pořádku ve městě i k plnění prázdné pokladny. Tato opatření však rozpočet zásadním způsobem nezvednou. Velký význam mají daňové příjmy. Rozvoj podnikání je vždy žádoucí a my se v rámci svých možností snažíme místní firmy podporovat. Připravujeme průmyslovou zónu, bojujeme za lepší silnici do Havlíčkova Brodu, podepsali jsme dohodu o spolupráci s Hospodářskou komorou. Chceme mít v Chotěboři vzdělané a kvalifikované lidi, proto podporujeme všechny střední školy včetně učiliště. Postupná výstavba letního sportovního areálu by měla napomoci turistickému ruchu, stejně tak i plánovaná rekonstrukce staré radnice s informačním centrem, kavárnou a výstavní síní. Aby nám neklesal počet obyvatel, připravili jsme lokalitu Morávkovský pro výstavbu rodinných domků a letos zadáváme studii lokality za jatkami. Na příští rok chceme požádat o státní dotaci na druhý dům s pečovatelskou službou, takže by se ve městě mohly uvolnit některé byty. Přesto asi bude velký problém přehoupnout se přes magických 10 tisíc obyvatel, kde už je lepší daňový koeficient. Na to bychom se potřebovali sloučit nejméně se dvěma dalšími obcemi z okolí, protože v důsledku nízké porodnosti celkový počet obyvatel pozvolna klesá. Velkou výhodu mají města s vlastními kapitálovými příjmy. Chotěboř však má minimum majetku k pronajmutí, poměrně málo lesů a téměř žádné pozemky. Vylepšovat si rozpočet prodejem majetku je krátkozraké a také toho moc na prodej nemáme. Přesto se nám podařilo za velice dobrou cenu prodat objekt po mateřské škole na Bílku, chystáme se prodat bývalá jatka i hospodu ve Svinném. Náklady na rekonstrukci a údržbu těchto objektů by se městu těžko vracely. Některým městům přinášejí slušné prostředky do rozpočtu podíly v obchodních společnostech. Nevlastníme akcie velkých průmyslových podniků, nemáme podíl v teplárně ani v pivovaru, ale založili jsme dvě nové obchodní společnosti a budeme se snažit, aby jejich zisk začal městský rozpočet obohacovat. Některým městům pomáhají vydatné injekce zvenčí. Nejvydatnější a administrativně nejjednodušší bývají dotace přímo ze státního rozpočtu, o kterých rozhodují poslanci ve sněmovně, k těm se však dostává nejhůř. Naopak relativně nejsnadněji lze získat granty z Fondu Vysočiny, loni jsme jich získali hned několik, ale to jsou pouze stotisícové částky. Loni jsme získali 18 milionů ze SFŽP na právě probíhající rekultivaci skládky a dále více než 2 milióny ze SFRB na zasíťování pozemků pro rodinné domky. Chceme se pokusit získat ze stejného fondu i peníze na druhý DPS. Několik let máme zažádáno i o dotace na odbahnění rybníků. Snažíme se, aby co nejvíce do svého majetku v Chotěboři investoval i kraj Vysočina. Jedná se hlavně o silnice a střední školy. Pak ještě zbývají dotace ze strukturálních fondů EU. Do programu Phare 2003 jsme přihlásili průmyslovou zónu, do databáze připravovaných projektů jsme nechali zahrnout rekonstrukci staré radnice i sportovní areál. U těchto fondů je však obrovská administrativní náročnost a malá pravděpodobnost na úspěch. Úvěry z dlouhodobého hlediska nic neřeší, protože městské investice jsou většinou nevýdělečného charakteru. Hlavní cesta vede přes oživení průmyslové výroby a jakýchkoliv podnikatelských aktivit, včetně vlastních podnikatelských aktivit města, přes rozvoj cestovního ruchu, dobrou pověst a účinnou propagaci města i přes posilování politických pozic na krajské a celostátní úrovni. To však jsou úkoly na několik volebních období. Každý občan nebo rodák by se proto měl zamyslet, jak on sám může svému městu co nejvíce pomoci. Vaše náměty na radnici jenom uvítáme. Ing. Milan Linhart, místostarosta |
