 |
|  | |
| |||
založeno | |||
|
| | |
| |||
založeno | |||
|
Nemám zájem zde rozebírat trapný pokus o novodobou pohádku paní Tomáškové, ani svérázný popis firemních poměrů v KD Junior dle slečny Tomáškové a následně i paní Tomáškové. Tyto články jsou nejlepším důkazem toho, že jednání obou je zasvěceno pouze osobní mstě, vše navíc zabalené do nepodložených tvrzení, kde se mnohdy stává přání otcem myšlenky. Pokusím se reagovat na článek, jehož autorem je Výbor a dozorčí komise TJ Sokol Chotěboř. Protože článek má potřebu psát o všem pro všechny, budu se snažit na něj reagovat strukturovaně, v intencích problému budovy sokolovny, což je podle mého hlavní problém, a s dodržováním kauzality faktů. Po přečtení prvních řádků zmíněného článku je patrná snaha autora (zřejmě jde především o tu část Výboru a dozorčí komise TJ Sokol Chotěboř, která kandiduje v komunálních volbách) převést celou záležitost na úroveň politického spiknutí (asi podle zásady "podle sebe soudím tebe"). |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Důvod načasování vydání mého článku spočívá v tom, že KD Junior obdržel oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby až 11. října 2002. Po nahlédnutí do spisu na Stavebním úřadě navíc náš právní zástupce zjistil, že toto řízení bylo zahájeno na základě udání TJ Sokol na "černou" stavbu a nepovolené využívání nezkolaudovaných částí budovy sokolovny pro veřejné účely! Politizování celé kauzy nesymbolizuje nic jiného než skutečnost, že pro některé členy TJ Sokol (a zároveň členy jedné politické strany) je teplé "korýtko" po volbách na prvním místě. Náznaky o politickém spiknutí tak můžeme směle zařadit mezi trapné pokusy o manipulaci veřejného mínění za každou cenu. Domnívám se, že ostatní strany nemají politickou objednávku zapotřebí, protože vědí, že na komunální úrovni se volič řídí podle činů a morálního profilu konkrétní osoby, nikoliv podle její politické příslušnosti. Další skutečností, na kterou bych chtěl reagovat, je, že údajně nejsem členem TJ Sokol Chotěboř. Konkrétně se jedná o mé vyškrtnutí z důvodu neplacení členských příspěvků. Doporučuji Výboru a dozorčí komisi TJ Sokol si prostudovat článek 4 Stanov České obce sokolské. Po vyjmenování všech možných sporů, které se zde přetřásají, mohu říci, že vím pouze o jednom. Je to spor mezi paní Tomáškovou a mým otcem. Proto jsem rád, že se konečně v posledním článku pisatelé dostávají blíže k problému budovy sokolovny. Zejména se jedná o nájemní smlouvu mezi KD Junior a TJ Sokol. Domnívám se, že kdyby tato smlouva nebyla vzájemně oboustranně výhodná, těžko by mohl být člověk, který ji za TJ Sokol podepsal, dále jednatelem organizace. Opět je zde patrný pokus přesvědčit čtenáře, že původní vedení TJ Sokol, jehož členové současně působili na řídících funkcích KD Junior, neprojednávalo investiční úpravy dotované KD Junior. Jsem toho názoru, že nejlepším způsobem, jak se veřejně nezesměšňovat, je doložit ze strany nového vedení TJ Sokol důkazy o tom, že původní vedení TJ Sokol o investičních zásazích v sokolovně nevědělo. V odstavci, kde pisatelé popisují placení nájemného vzájemným zápočtem závazků a pohledávek smluvních stran, v našem případě zápočet částky nájemného a oprav hrazených pronajímatelem, mohu říci, že se jedná dle České obce sokolské o běžnou praxi správy majetku tělovýchovných jednot. Pisatelé článku, mezi kterými je zřejmě i právník samouk, však zapomněli na důležitou zásadu, a to studium materiálů před jejich kritikou. Nájemné má být totiž dle smlouvy hrazeno ve dvou splátkách na základě faktur vystavených TJ Sokol. Že TJ Sokol žádné faktury nevystavuje dokazuje, jak správně, úplně a průkazně je vedeno účetnictví této jednoty. Analýzu investic do budovy sokolovny jsme vedení TJ Sokol předkládali již na začátku roku 2002. Doporučoval bych proto, aby si pisatelé kromě studia stavebního zákona a zákona o daních z příjmů prostudovali i zákon o účetnictví. |
| Domnívám se, že odstavec věnovaný vyjmenování všech "černých" stavebních úprav v sokolovně je pouze mlácení prázdné slámy bez závěru, na který jsem čekal já a zřejmě i další čtenáři, tedy zda TJ Sokol podá jako vlastník budovy souhlas s dodatečnou kolaudací stavebních úprav sokolovny. Cílem stavebního řízení, které nyní probíhá, je určit osobu stavebníka u jednotlivých stavebních úprav. Ať již bude stavebníkem kdokoliv, poslední slovo má vždy vlastník nemovitosti. Jak TJ Sokol uvádí, jeho souhlas s dodatečnou kolaudací budovy závisí na narovnání vztahů mezi nájemcem a pronajímatelem. Škoda, že nám vedení TJ Sokol nenapsalo, v čem vidí deformaci tohoto obchodního vztahu a jak si ji představuje odstranit. Věřím, že vedení TJ Sokol má na mysli například spolufinancování dalších oprav budovy, které jsou nezbytné (dokončení opravy střechy, elektropřípojka atd.). K cenám nájemného u kulturních akcí v sokolovně mohu pouze uvést, že jsou cenami smluvními, respektujícími kvantitu a kvalitu nabízených a požadovaných služeb. Nevzpomínám si, že by mě někdy někdo z vedení TJ Sokol žádal o kalkulaci těchto služeb, takže autor článku zřejmě jedná na základě "zaručených" informací z druhé ruky, které nemohu komentovat, protože jejich obsah neznám. Na závěr bych se chtěl podivit tomu, že lží, špinavostí a slaboduchostí jsou v Chotěboři nazývány informace, které jsou podloženy fakty a věcnými důkazy, nikoliv domněnkami, spekulacemi a vyjádřeními typu "bylo, nebylo", se kterými se mohli čtenáři setkat v reakcích na můj první článek. Mrzí mě, že ve všech článcích je patrná snaha útočit na osobu mého otce, který se v tomto listě k ničemu nevyjadřoval. Je totiž pod jeho úroveň, aby osobní spory vyřizoval tímto způsobem. Jsem toho názoru, že článek Výboru a dozorčí komise TJ Sokol (zejména těch jeho členů, kteří jsou politicky činní), je nejlepším důkazem toho, jak někteří veřejní činitelé v Chotěboři řeší objektivně, nezávisle a ku prospěchu všech veřejné problémy. Tak jako v každé pohádce, i v posledním článku můžeme nalézt reálný základ opředený přáním a výmysly. Je zřejmé, že pisatelům tento styl vyhovuje. Domnívám se, že by prospěli svému městu více jako pisatelé pohádek než jeho volení zástupci. Pokud by tito lidé měli po volbách rozhodovat o dění v tomto městě, mohu být pouze rád, že nejsem občanem Chotěboře. A co se týká mého podnikání, budu i já jako řada dalších podnikatelů v Chotěboři, hledat pravděpodobně místo pro placení svých daní jinde. V Chotěboři dne 28. října 2002. Ing. Pavel Široký |
