IV. Další jubilanti

V předchozích třech částech byla zmapována historie školy od jejího založení 15. prosince školního roku 1951/52 až po rok 1976/77, tedy do školního roku, v němž bylo oslavováno 25.výročí její existence.

Dlužno říci, že vystupujícím mladým interpretům i jejich učitelům mnohdy nechyběl smysl pro humor. Kolikrát a na kolika místech v republice zněla na podobných shromážděních Suchoňova skladbička "Keď sa vlci zišli" (samozřejmě uváděna pod jiným, naprosto nevinným názvem)! Ne, prosím, nesuďme a neodsuzujme! Taková byla zkrátka doba, která už je naštěstí pryč. Ale kdoví, nebude - li jednou i naše dnešní společnost pranýřována. Například za svůj technokratický přístup k umění a humanitním disciplínám vůbec.

Na druhé straně lidové školy umění (dnešní základní umělecké školy) téměř vždy představovaly, zvláště na malých městech, jakousi oázu klidu a základnu tvůrčích činností. Především kolem těchto škol se soustřeďovali lidé mající potřebu amatérské umělecké seberealizace, aktivní i pasivní. Činnost chotěbořské LŠU je tak z tohoto pohledu úzce spojena s organizováním hudebního života v našem městě.

S existencí této školy je od roku 1962, tedy již 40 let, pevně spjatý Kruh přátel hudby (KPH). Vznikl původně při tehdejší tzv. Osvětové besedě vedené panem Vladimírem Medlíkem. Prostřednictvím Kruhu přátel hudby bylo (a je dodnes) možno osobně představit chotěbořskému posluchačstvu řadu vynikajících hudebních interpretů především z oblasti umělecké hudby, případně mluveného slova. KPH působil po zrušení osvětových besed až do roku 1993 pod Městským muzeem a od roku 1994 se stal jednou ze součástí tehdy nově vzniklého právního subjektu - Spolku pro komorní a vokální hudbu. Kruh přátel hudby měl a dodnes má velmi úzké styky s chotěbořskou základní uměleckou školou. Nejen proto, že drtivá většina koncertů a dalších kulturních akcí, které KPH pořádá, se koná v koncertním sále ZUŠ, ale i z toho důvodu, že v KPH už od doby jeho vzniku přímo pracují lidé ze základní umělecké školy . Tuto tradici započal bývalý ředitel školy pan Jindřich Jun a je nadále po 40 let udržována a podporována. Rovněž současný ředitel ZUŠ spolu s nezištnou a obětavou pomocí pánů Jindřicha Juna, Stanislava Pavlíčka a Vladimíra Ackermanna umožňuje chotěbořskému publiku vychutnat si umění českých a často i zahraničních hudebníků. Chotěbořská ZUŠ měla tu čest prostřednictvím KPH přivítat na jevišti svého koncertního sálu přední umělce, houslisty Čeňka Pavlíka, Bohuslava Matouška, Noru Grumlíkovou, Ivana Štrause, Hanu Kotkovou, Shizuku Ishikawu….., klavíristy Ivana Klánského, Martina Kasíka, Borise Krajného, Sergeje Milsteina …… raději přestaňme s výčtem, stejně bychom na někoho zapomněli, což by bylo přinejmenším nespravedlivé.

Popřejme tedy chotěbořskému Kruhu přátel hudby ke 40 narozeninám další dlouhá, plodná léta a neustále se rozšiřující posluchačskou a členskou základnu.

Za dobu své činnosti orchestr dosáhl pod vedením svého zkušeného dirigenta velmi dobré úrovně. Zaměřil se na interpretaci především hudby období českého i světového baroka a klasicismu. Stále více se v jeho repertoáru objevovaly a objevují též skladby z období hudebního romantismu a další díla z mladších uměleckých epoch ( Dvořák, Janáček, Martinů, Suchoň, Vídeňský, Jaroch a další ). Základem činnosti orchestru jsou pravidelné chotěbořské celovečerní koncerty pokaždé s novým programem, které se konají vždy tradičně v dubnu a jsou pak reprizovány v různých místech především našeho regionu ( Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Čáslav, Humpolec, Hlinsko v Č., Nové Město na Moravě aj. ). Orchestr dostal pozvání koncertovat i na Opavsku.

Téměř od začátku své činnosti si orchestr zve ke spolupráci též profesionální umělce - sólisty. Jako první sólistku přivítal orchestr violistku paní Binkovou - Kolářovou, členku Symfonického orchestru čsl.rozhlasu v Praze. Jedna z nejúspěšnějších sezón orchestru (1977/78) byla korunována pozváním k nahrávce pro Čsl. rozhlas v Praze, kde se orchestr prezentoval ve spolupráci se sólistou České filharmonie, kontrabasistou profesorem Františkem Poštou. Každoroční spolupráce s profesionálními sólisty se stala tradicí. S Chotěbořským komorním orchestrem vystoupili např. Vladimíra Klánská (lesní roh), Ivan Klánský (klavír), Stanislav Srp (housle), Jana Vlachová (housle), M.Ericsson (violoncello), Bohuslav Matoušek (housle), Svatopluk Čech (fagot), prof.Ježová (hoboj), prof. Jírovec (violoncello) a mnoho dalších, včetně bývalých žáků naší školy, dnes profesionálních hudebníků (Jakub Dvořák -violoncello, Filip Dvořák - cembalo a Aleš Křivský - viola). Zakladatel orchestru a jeho první dirigent, Jindřich Jun, vedl soubor plných 25 let. Onemocnění mu však znemožnilo další dirigentskou činnost, takže v roce 1997 přebírá taktovku Milan Moc, současný ředitel ZUŠ Chotěboř a bývalý dirigent Humpoleckého komorního orchestru. Jindřich Jun od orchestru neodešel, zapojil se do něho jako nadmíru spolehlivý hráč. Zachovává tak kontinuitu mezi mladými členy orchestru a zakládajícími hudebníky, kterými jsou vedle něho např. Karel Anderle, Milan Nevole, Aleš Brabenec, Adolf Mergl, Vladimír Ackermann a donedávna i ze zdravotních důvodů odstoupivší Zdeněk Rulík.

Od letošního roku se ujal vedení orchestru pan Michal Hájek, studující v současné době v Praze obor klavír a dirigování.

Chotěbořský komorní orchestr ustálil své složení na cca 20 hráčích.

Stává se i výbornou hudební základnou pro velký orchestr při vánočních koncertech. Za dobu jeho existence se v souboru vystřídalo více než 60 členů. Orchestr provedl téměř 100 koncertů s celkovou návštěvností kolem 10.000 posluchačů.

Od roku 1994 se stal Chotěbořský komorní orchestr vedle pěveckého sboru Doubravan a Kruhu přátel hudby jednou ze součástí Spolku pro komorní a vokální hudbu v Chotěboři.

Chotěbořský komorní orchestr má tedy co slavit. Ke 30. narozeninám ho oslovme ústy jeho prvního dirigenta a zakladatele pana Jindřicha Juna tímto přáním:

" Chtěl bych při třicetiletém jubileu Cotěbořského komorního orchestru poděkovat všem bývalým a nynějším členům orchestru za jejich záslužnou a obětavou činnost, kterou se velkou měrou podíleli na obohacení kulturního života v Chotěboři i jinde. Přeji CHKO hodně obětavých, nových a především mladých členů a do dalších let mnoho tvůrčích a uměleckých úspěchů."

Základní umělecká škola se k přání pana Jindřicha Juna připojuje a věří v další dobrou spolupráci s tímto populárním chotěbořským hudebním tělesem.

Základní umělecká škola v Chotěboři je hrdá na to, že i přes omezené možnosti může poskytovat přístřeší a podmínky pro nezastupitelnou činnost Chotěbořskému komornímu orchestru, Kruhu přátel hudby a v neposlední řadě i smíšenému pěveckému sboru Doubravan, který je s touto školou rovněž spjat úzkým poutem a který o sobě v poslední době nechává hodně vědět. Se svým 140. výročím založení připadajícím na letošní rok je dalším ze zasloužilých jubilantů. Skloňme se před nemalou skupinou zpěváků, kteří navazují na předchozí generace a pokračují ve slavné pěvecké tradici našeho města. Není u nás mnoho měst a obcí, které by se mohly pochlubit téměř půldruhého století velmi dobře fungujícím smíšeným pěveckým sborem! Milý Doubravane, jménem ZUŠ Chotěboř nechť je Ti popřáno do dalších let hodně sil, elánu a nových nadšených členů.

I když to není uvedeno v žádné ministerské vyhlášce ani v učebních plánech, musí být vedle pedagogického a výchovného působení jednou z náplní činnosti základních uměleckých škol spolupráce s regionálními hudebními tělesy, sólisty a samozřejmě se zástupci také dalších, nehudebních disciplín. Chotěbořská "Zuška" tuto svoji milou povinnost plní ode dne svého založení. Všichni, kdo to s muzicírováním, výtvarničením, tancováním, divadelními a literárními disciplínami myslí upřímně a vážně, mají dveře naší školy dokořán otevřené.

V některém z příštích pokračování se budeme věnovat současné podobě Základní umělecké školy Chotěboř.

"Doubravan a Chotěbořský komorní orchestr v akci ( vánoční koncert v chotěbořské sokolovně 15.12.2001)".
(bude vložen později)