Jak to vidím ….
aneb úvaha o křeslech (nejen senátorských)

Milan Stránský,
předseda MO ČSSD Chotěboř

(Harryho poznámku k tomuto článku najdete na konci stránky)

    Když jsem se v polovině února díval na věci z nadhledu, totiž z vrcholu Sněžky, začalo se vyjasňovat nejen počasí, ale i můj názor, že politikaření, schůzování a intriky musí být přece každému člověku protivné a nesnesitelné. Bylo nádherně a lidé lezli nahoru jako nepatrní brouci. Bohužel tomu asi tak úplně není. Vyskytují se i brouci neustále si vynucující svoji pravdu, přesvědčující veřejnost o svých nesmyslech a myslí si, jak jsou nepostradatelní a chytří.

    Nikdo mi nevezme názor, že za peníze se skutečně nedá všechno koupit. Ale zase - jsou lidé, kteří si myslí opak: Kupují si sympatie například za zajištění akce, za záchranu podniku, za vytvoření podnikatelské zóny, za zabezpečení protekce, za přímluvu, za zprostředkování obchodu atd. "Jen mě volte a uvidíte, jaký jsem kabrňák!! Všechno dokážu, protože na to mám a hlavně - mám styky!!" A zde je právě to nebezpečí - s kým má styky a jakého druhu!

    Je zajímavé, že českému člověku někdy velice dobře zachutná právě to, co by chutnat nemělo, hlavně pokud jde o jeho osobu.

    Dnes již skutečně plně věřím tomu, že někteří lidé jsou deformováni svým povoláním.

    Důkazem toho jsou neuvěřitelná představení politiků všeho druhu, kteří jenom potvrzují fakt, že po několika letech se stává z docela příjemného člověka úplný blbec. Snad ani za to sám nemůže, protože jen vykonává příkazy…s vidinou vyšší funkce je ochoten dotlačit svoji kuličku třeba do pekel. Možná, že už je v takovém stádiu, že přestává vnímat okolí.

    Je tu ale jedno stavědlo, které může zabrzdit narýsovaný osobní rozlet takového člověka a to je názor veřejnosti! Ta totiž v první řadě rozhoduje o lidech, kteří ji mají zastupovat.

    S podivem jsem zjistil, že někteří politici si tento základní fakt odmítají připouštět a stále se naivně domnívají, že je volí hlavně jejich rodná strana a ti ostatní jsou jaksi navíc.

    Po ledové cestě ze Sněžky mě hřál nejen vypitý lok rumu, ale i vědomí, že ČSSD v Chotěboři by nejraději senát rozpustila a platy věnovala třeba na humanitární účely. Když ale oni nechtějí? Je tam přece tak uklidňující atmosféra!

    Kde by mohli za tak solidní plat přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta?

    Po dalším doušku rumu jsme všichni, co jsme ještě stáli na lyžích došli k myšlence, že v tom případě bude lepší, když si svého člověka zvolíme třeba veřejnou anketou. Ta totiž není vázána žádnými stranickými předpisy a koaličními smlouvami.

    Když se mně podařilo zabrzdit ve Spáleném Mlýně a sundat si lyže, začal jsem se "zahřívat" pivem a k němu přikusoval sýrový toast. Všechny starosti ze mne najednou spadly. On se třeba "někdo" postará a kandidáty nám dosadí, protože venkovu se má pomáhat! Jestli to ale bude jako letos, no to tedy bude…..! To aby raději všichni zahájili výstup na nějakou další horu a nějaký čas tam pobyli. Místa je tam dost a hlavně : "Je tam zdravý vzduch, silný vítr a političtí fanatici se tam vyskytují vzácně. A když už tam s námahou vylezou, nemohou popadnout dech."

V Chotěboři dne 20.2.2000

Harryho poznámka: Jak známo, chotěbořská sociální demokracie je jedna z mála organizací, které se postavily proti shora doporučené a protlačované kandidatuře Miroslava Šloufa na senátora za náš obvod. Jsem zvědav, zda a jak dostanou chotěbořští socdemáci přes čumák za to, že se opovážili protivit vrchnosti a samému Velkému Milošovi.

Zpět na hlavní stránku